Předčasně narozené děti (nedonošení novorozenci), bez ohledu na věk a porodní hmotnost, mohou být očkovány podle stejných očkovacích schémat při zachování stejných vakcinačních dávek jako u dětí narozených v řádném termínu, vyjma očkování proti virové hepatitidě typu B (1). Očkování proti virové hepatitidě typu A u předčasně narozených dětí s porodní hmotností nižší než 2.000 g může vést ke snížené imunitní odpovědi; takové očkování se doporučuje odložit o 30 i více dní po porodu tak, aby bylo možné dosáhnout podobné imunitní odpovědi jako u dětí s porodní hmotností vyšší než 2000 g (1,2).Předčasně narozené děti HBsAg pozitivní matek nebo těch matek u nichž je stav HBsAg pozitivity neznámý by měly být očkovány proti virové hepatitidě typu B a současně se jim podává imunoglobulín specifický vůči hepatitidě typu B (HBIG) během prvních 12 hodin po porodu; přetrvává-li porodní hmotnost pod 2000 g, musí se podávat další 3 dávky vakcíny, přičemž první z nich se podává ve věku 1 měsíce. Poznámka: schéma se upraví z původního 0,1,2 a 12 měsíců na 0, 1,2,3 a 12 měsíců.
Vzhledem k možnosti prodloužené hospitalizace a riziku invazivních bakteriálních onemocnění, lze doporučit podání konjugované pneumokokové a meningokokové vakcíny ve věku od 2 měsíců (poznámka: ostatní očkování se přizpůsobí, byla-li podána TBC vakcína pak se toto další očkování odkládá minimálně na dobu od počátku 4. měsíce případně po zhojení jizvy po TBC očkování). Imunogenita, účinnost a bezpečnost těchto konjugovaných vakcín je shodná u nedonošených dětí jako u dětí narozených v řádném termínu (3,4). Dosud schází klinické údaje o podávání rotavirových vakcín u předčasně narozených dětí.
Každoroční očkování proti chřipce v podzimních měsících, tj. ve věku od 6 měsíců, je zvlášť významné a důležité u nedonošených dětí s chronickým plicním onemocněním (1). Stejně tak očkování všech členů rodiny a dalších osob, které jsou v blízkém domácím kontaktu s nedonošeným dítětem je více než užitečné a to zejména je-li takové dítě v chřipkové sezóně mladší 6 měsíců.
I když se nejedná o absolutní kontraindikaci, očkování proti TBC se u dětí s nižší porodní hmotností než 2000-2500 g odkládá (tj. ne ve 4. dni po narození) do doby, kdy se dosáhne hmotnosti vyšší než 2000-25000 g (5).

Literatura:

1. American Academy of Pediatrics. Immunization in special clinical circumstances. In: Pickering LK, editor. 2003 Red Book. Report of the Committee on Infectious Diseases. 26th ed. Elk Grove Village: American Academy of Pediatrics; 2003. p. 54-81.
2. Atkinson WL, Pickering LK, Schwartz B, Weniger BG, Iskander JK, Watson JC; Centers for Disease Control and Prevention. General recommendations on immunization: recommendations of the Advisory Committee on Immunization Practices (ACIP) and the American Academy of Family Physicians (AAFP). MMWR. 2002;51(RR-2):1-35.
3. Shinefield H, Black S, Ray P, Fireman B, Schwalbe J, Lewis E. Efficacy, immunogenicity and safety of heptavalent pneumococcal conjugate vaccine in low birth weight and preterm infants. Pediatr Infect Dis J. 2002;21:182-6.
   
4. Tavares EC, Ribeiro JG, Oliveira LA. Imunizaç?o ativa e passiva no prematuro extremo. J Pediatr (Rio J). 2005;81(1 Supl):S89-94.
   5. Brasil, Ministério da Saúde, Fundaç?o Nacional de Saúde. Manual de normas de vacinaç?o. 3? ed. Brasília: Ministério da Saúde; 2001.
   

M.Petráš