|
Vedle
dnes již tradičního očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám
(Trivivac, Priorix) a proti dětské přenosné obrně (perorální vakcína),
které se provádí pomocí živé oslabené virové vakcíny, se stále častěji
objevuje očkování s další živou oslabenou virovou vakcínou proti planým
neštovicím (Varilrix) dochází k okolnostem, které nejsou dostatečně dobře
zažité. Jednou z těchto okolností je, zda je možné očkovat takovou živou
vakcínou osobu v blízkém kontaktu (tj. žijící ve společné domácnosti)
s osobou, pro níž takové očkování by mohlo představovat riziko.
Mezi
potencionálně rizikové osoby patří těhotné ženy (maminky), starší lidé
s oslabeným imunitní systémem (prarodiče) nebo obecně dlouhodobě nemocné
osoby s imunodeficiencí (sourozenci, rodiče i prarodiče).
V
případě očkování dítěte, které žije ve společné domácnosti s potencionálně
rizikovou osobou, se perorální vakcína proti dětské přenosné obrně nesmí
podávat (1), neboť bylo jednoznačně potvrzeno dlouhodobé vylučování živého
vakcinačního viru (nejčastěji ve stolici) a toto očkování se provede s
inaktivovanou parenterální vakcínou (IPV).
Naopak očkování s vakcínami proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám je
možné u těchto dětí provádět bez omezení, neboť nebyl prokázán přenos
vakcinačních virů. Obavy z možného přenosu zarděnkového vakcinačního viru
na plod těhotné ženy jsou zbytečné, neboť nikdy tento přenos a vliv na
plod nebyl prokázán.
Naopak k očkování proti planým neštovicím dětí v blízkém kontaktu rizikových
osob nebylo dosud vydáno jednoznačné doporučení. V případě tohoto očkování
existuje prokázané riziko vylučování vakcinačního viru, i když jen v ojedinělých
případech (a to nejčastěji tehdy, dojde-li k nežádoucímu účinků po očkování
v podobě kožních lézí). Odhaduje se, že k tomuto přenosu nedochází častěji
než v jednom případu ze 4.000.000 podaných dávek (3). Proto se obvykle
považuje toto očkování za menší riziko pro těhotnou ženu nebo imunosuprimovaného
pacienta ve společné domácnosti s očkovaným dítěte než představuje riziko
přenosu divokého viru planých neštovic nakaženého dítěte (2). To platí
o to více, jsou-li tyto rizikové osoby k této nákaze vnímavé.
Nelze-li z jakéhokoli důvodu zvážit možné riziko pro osoby žijící ve stejné
domácnosti jako je očkované dítě, je možné situaci řešit krátkodobým přestěhováním
očkovaného dítěte např. k prarodičům (zpravidla na 3-4 týdny po očkování).
|