Klinická účinnost a imunogenita obou vakcín Lupidon byla sledována v řadě kontrolovaných i nekontrolovaných klinických studií. Všechny studie prokázaly jejich účinnost i bezpečnost.

Kontrolované klinické studie
Účinnost obou vakcín byla hodnocena těmito parametry: roční četnost rekurencí a délka doby trvání rekurencí (v počtech dní). Dalším v řadě studií používaným parametrem bylo skórování klinických projevů HSV rekurencí (8, 10, 11). V některých studií se navíc hodnotilo období bez manifestace HSV nákaz a počet dní kdy tato onemocnění manifestovala. Některé klinické studie (10, 12, 16, 20, 21) se vedle těchto objektivně subjektivních hodnocení zaměřily ještě na imunologické parametry a to zejména na subpopulace T-lymfocytů (CD3, CD4, CD8, CD11, DR), NK buňky a poměr CD4/CD8. V jedné studii (18) prováděné u pacientů s herpetickou keratitidou byly sledovány specifické IgG v séru i v slzách.

Účinnost imunoterapie se hodnotila ve většině kontrolovaných klinických studií po jednoleté léčbě při zachování standardního schématu podávání vakcíny. Do kontrolní skupiny, která byla obvykle homogenní s léčenou skupinou (tj. vzhledem k pohlaví, věku, charakteristiky HSV - průměrný počet rekurencí a průměrná délka rekurencí), byly zařazeni pacienti, kterým bylo podáváno buď placebo (1, 2) nebo odpovídající antivirostatikum (obvykle acyklovir a jeho deriváty) případně interferon (12).
Přehled výsledků průměrného výskytu a průměrné délky doby trvání rekurencí po jednoleté imunoterapii s vakcínou Lupidon H nebo Lupidon G je uveden v souhrnné tabulce.

Výsledky klinických studií prokazují výrazné snížení počtu rekurencí za jeden rok, během prvního roku imunoterapie s vakcínami Lupidon H nebo Lupidon G. Snížení bylo statisticky významné nejen před a po léčbě ale také ve srovnání se snížením četnosti rekurencí v kontrolní skupině. Po jednoleté léčbě četnost rekurencí klesla minimálně na polovinu původního počtu před léčbou (průměrně se snížila četnost až trojnásobně).
Podobný výsledek byl dosažen i v parametru délky trvání rekurencí před a po jednoleté imunoterapii. Průměrná délka doby trvání se zkrátila minimálně na polovinu (i když průměrné zkrácení doby trvání rekurencí bylo více než trojnásobné).
Více než 70% pacientů hodnotilo zlepšení svého zdravotního stavu jako dobrý až velmi dobrý. Pouze u 8% pacientů nebylo zaznamenáno žádné zlepšení.
U pacientů léčených vakcínami Lupidon došlo k více než 6ti násobnému snížení počtu dní HSV onemocnění v jednom roce. Toto snížení bylo statisticky velmi významné u pacientů v léčené skupině vzhledem ke skupině kontrolní.
Výsledky klinických studií ukazují statisticky významný nárůst hladin T helper buněk u pacientů s imunoprofylaxí o více než 10% (což potvrzuje i parametr poměru T helper buněk s CTL buňkami).
K dramatickému nárůstu dochází i u hladin NK buněk, které se v průměru zvyšují o více než 40%. S tím pravděpodobně souvisí i nárůst CD3 komplexu a CD11 leukocytů. Naopak hladiny CTL buněk zůstávají beze změna podobně jako HLA-DR antigen související s množstvím B buněk. Vliv na tvorbu humorální imunitní odpovědi nebyl potvrzen (tj. hladiny IgG a IgM zůstaly beze změny po minimálně 1leté imunoprofylaxi - 10, 9).
Změna hodnot NK, CD3, CD4 a poměru CD4/CD8 sledovaná během imunoprofylaxe s vakcínami Lupidon koresponduje s klinickým pozorováním. Potvrzuje se, že první tři měsíce intenzivní imunizace ovlivní buněčnou imunitu, která se dalšími dávkami posílí. Sledované parametry buněčné imunity dokládají, že dosažení pozitivního prospěchu této imunoprofylaxe lze zajistit ne dříve než po minimálně 3 měsících, lépe však jednoleté imunoprofylaxi.

Nekontrolované klinické studie
Podobně jako v klinických studií kontrolovaných placebem nebo virostatiky i v otevřených nekontrolovaných studií byla jako jeden z parametrů pro stanovení účinnosti imunoprofylaxe oběma vakcínami Lupidon H a Lupidon G použita četnost rekurencí před zahájením léčby a po léčbě.

Souhrnné výsledky (3, 13, 14) potvrzují výsledky kontrolovaných studií, neboť u léčených pacientů se počet rekurencí HSV nákaz snižuje minimálně na polovinu.
V tomto typu klinických studií (3, 4, 5, 6) bylo velmi často používané subjektivní hodnocení pacientů, které se vyhodnotilo ve vztahu k použité léčbě. Hodnocení bylo voleno jako velmi dobré - dobré - mírné - beze změny.

Více než 81% pacientů se shodlo, že úspěšnost imunoprofylaxe s vakcínami Lupidon H a Lupidon G byla dobrá až velmi dobrá (na základě četnosti rekurencí, délky doby trvání rekurencí, intenzity rekurencí, velikosti lézí apod.). Pouze 10% pacientů nezaznamenalo žádné subjektivní ani objektivní zlepšení klinických projevů a četnosti rekurencí.

V jedné klinické studii (13) byla závažnost rekurencí měřena plochou lézí. Průměrná plocha lézí před zahájením léčby dosahovala velikosti 25,44±14,23 mm2, zatímco po jednoleté léčbě se průměrná velikost lézí snížila na 10,38±6,84 mm2. Navíc tento rozdíl před a po jednoleté léčbě byl statisticky významný (p<0,05).

Literatura

1. Qadripur S.A. Ergebnisse einer kontrollierten klinischen Studie mit dem Herpes
   
2. Weitgasser H. Kontrollierte Klinische Studie mit den Herpes
   
3. Koinis G. et al. Bericht uber eine Herpes
   
4. Eichman A. Therapie von Herpes Simplex Rezidivans. Z.Hautkr. 52(8):475
   
5. Schmersahl P. Et Al. Behandlungsergebnisse mit dem Herpes Simplex
   
6. Schneider J. et al. Zur Antigentherapie des Rezidivierenden Herpes Simplex mit dem Herpes Simplex
   
7. Mastrolorenzo A. et al. Multicentre clinical trial with herpes simplex virus vaccine in recurrent herpes infection. Int. J. Std & Aids. 6:431
   
8. Altomare G.F., et al. Recurrent Herpes simplex specific immuno-therapy with killed virus. Acta Toxicologica et Therapeutica, 7(3):201-210,1986
   
9. Bleidl D., et al. Herpes labialis and Herpes genitalis therapy by means of specific immune stimulation. Acta Toxicologica et Therapeutica, 8 (1):13-33,1987
   
10. Veneroni G., et al. Specific immunostimulation in the therapy of recurrent Herpes simplex 1 or 2. Bollettino Istituto Sieroterapico Milanese, 66(1):427-434,1987
    
11. Cristofolini M., et al. Controlled clinical trial of the immunological therapy of recurrent Herpes simplex infections. Rassegna di Dermatologia e Sifilografia, 40:13-22,1987
    
12. Tiradritti L., et al. Clinical and immunological effect of an antiherpes vaccine in patients suffering from recurrent facial or genital Herpes: a preliminary study. Farmaci e Terapia, 5(3):195-205, 1988
    
13. Lombardo N., et al. Clinical evaluation of anti-Herpes vaccine in relapsing Herps simplex infections. G. Ital. Dermatol. Venereol. 128:57-62, 1993
    
14. Calista D, et al. Prophylactic treatment of recurrent herpes infections with specific immunostimulation with Lupidon G/H. Italian Journal of Dermatology and Venerology, 1997; 132 (1) 27-32.
    
15. Pivetti-Pezzi P, et al. Herpes Simplex Virus vaccine in recurrent herpetic ocular infection. Cornea, 1999, 18(1):47-51
    
16. Accorinti M, et al. Prevention of herpetic eye disease by specific immunotherapy with heat-inactivated HSV-1. Boll. Ocul. Anno 75, n.1, 1996, 1-12.
    
17. Battista MC, et al. Use of antiherpetic vaccine, derived from herpes simplex virus heat killed, in the prevention of recurrent eye infections from HSV. Boll. Ocul. Anno 75, n.1, 1996, 13-28.
    
18. Ferrante M, et al. Clinical and immunological evaluation of the efficacy of an antiherpes simplex I vaccine therapy and hypothesis of management of relapsing herpetic keratitis. Boll. Ocul. Anno 75, n.1, 1996, 29-39.
    
19. Salvetat M.L. Clinical use of heat-inactivated herpes simplex virus vaccine in the prophylaxis of herpetic dendritic and stromal recurrent keratitis. Boll. Ocul Anno 75 n.1 1996, 51-74
    
20. De Maria A, Use of an antiherpetic vaccine in the HSV1 recurrent infections: preliminary results. Rivista di patologia clinica. Vol XLVIII, n°2; maggio-agosto 1993.
    

M.Petráš