Synflorix v ČR

Od poloviny dubna se začala v České republice prodávat další konjugovaná vakcína proti pneumokokovým nákazám, tentokráte až 10valentní. Rozšiřuje tím nabídku ochrany vůči dalším 3 sérotypově odlišným pneumokokům.

Dnešní 10valentní konjugovaná vakcína Synflorix se vyvíjela jako 11valentní, ale protože konjugovaný polysacharid sérotypu 3 neposkytoval dostatečnou ochranu vůči zánětu středouší [33], byl z vakcíny vyřazen. Nově využívá jako proteinový konjugát tzv. rekombinantní protein D, nelipidové verze, vysoce shodný s původním povrchovým lipoproteinem netypizované bakterie Heamophilus influenzae.
V jedné dávce obsahuje navíc polysacharidy sérotypu 1, 5 a 7F. Osm polysacharidových antigenů (1,4,5,6B,7F,9V,14 a 23F) v minimálním množství 1 µg (sérotypy 4, 18C, 19F jsou zastoupeny 3 µg/dávka) se konjuguje na protein D, sérotypový antigen 18C na tetanický a 19F na difterický anatoxin. Konjugované vakcíny obsahují minerální hliníkový nosič (zpravidla fosforečnan hlinitý).
Očkuje s ní obdobně jako s již známou vakcínou Prevenar. Podle doporučení výrobce by se měla používat k očkování jen dětí mladších 2 let.
Imunogenitu kompletní imunizace 10valentní vakcínou Synflorix reprezentují minimálně 98% séroprotekce nad limitem 0,2 µg/ml (modifikovaná GSK ELISA) pro většinu sérotypově specifické protilátkové odpovědi [298,299]. Výjimku tvoří nižší protilátková sérokonverze specifická vůči sérotypům 6B a 23F (78-89%). Funkční OPA protilátky v minimálním titru 8 se pozorují u vysokého počtu očkovaných dětí (minimálně 90%) bez ohledu na sérotypovou specifikaci. Po základním očkování třemi dávkami bývá séroprotekce specifická vůči sérotypu 1 a 5 stanovovaná funkčními protilátkami mírně snížena. Proto čtvrtá dávka, booster, je nezbytná. Sérologicky se ověřila existence zkříženě reagujících protilátek se sérotypy 6A a 19A. ELISA protilátky specifické vůči sérotypu 6A a 19A se pozorují u 80-86% nebo 82-90% dětí nad minimální protektivní mezí (0,2 µg/ml). OPA protilátky specifické vůči 6A se zjistily u 82-90% dětí zatímco vůči 19A jen u 39-62% dětí. Všechny sérotypově specifické (ELISA i OPA) protilátky se po kompletním (4dávkovém) očkování zvyšují minimálně 5násobně. Navíc konjugát reprezentovaný protein D vyvolává protilátky specifické vůči netypizovanému Haemophilus influenzae v minimální množství 100 El.U/ml u prakticky všech dětí již po podání prvních třech základních dávkách. Tyto protilátky u minimálně 94% dětí perzistují zhruba 1 rok před podáním booster dávky.

Protektivní účinnost dnešní vakcíny Synflorix, která se původně formulovala jako 11valetnní (zahrnovala sérotyp 3), se výhradně stanovila jen na incidenci akutního zánětu středouší [33]. V randomizované dvojitě zaslepené studii se tato incidence sledovala po dobu až 27 měsíců u zhruba 5000 dětí očkovaných nebo kontrolních, tj. očkovaných proti hepatitidě typu A. Očkovaným dětem starším 3 měsíců se podávaly celkem 3 základní dávky a jedna posilující ve věku 12-15 měsíců.
V kontrolní skupině se zaznamenalo celkem 499 klinicky diagnostikovaných případů akutní otitis media, zatímco v očkované pouze 333 případů. Protektivní účinnost tak dosahovala 33,6%. Zvýšila se až na 51,5% po kultivačně prokázaných akutních zánětů středouší. Ochranný účinek specifický jen vůči 11 vakcinačním sérotypům snížil incidenci u očkovaných dětí až o 57,6% ve srovnání s neočkovanou skupinou. Vzhledem k použitému konjugátu, tj. protein D Haemophilus influenzae, se snížil výskyt zánětů vyvolaných netypizovaným H.influenzae až o 35,3%. Pozoruhodným výsledkem byla také 65,5% účinnost tohoto očkování vůči příbuzným avšak nevakcinačním sérotypům. Naopak nebyla zjištěna žádná ochrana vůči vakcinačnímu sérotypu 3, velmi nízká ochrana vůči sérotypu 1 (tj. 0,2%) a relativně nízká vůči sérotypům 9V a 18C bez statistické významnosti. Ochranný účinek se nepodařilo neprokázat vůči sérotypu 5.
Absence ochrany vůči zánětu středouší vyvolaným sérotypem 3 vedlo ke snížení valentnosti z 11 na 10 v současné vakcíně Synflorix.
Očkování sice snížilo počet bacilonosičů o 42,8% vůči vakcinačním sérotypům a o 15,3% vůči nevakcinačním ale bez statistické významnosti (P>0,05). Statisticky ne zcela významně (s relativně nízkou statistickou silou) došlo k poklesu bacilonosičů i vůči netypizovaných Haemophilus influenzae o minimálně 41%. Přesto evropská léková agentura (EMEA) tento výsledek považuje za neprůkazný a nelze tedy tuto vakcínu považovat za ochrannou vůči akutnímu zánětu středouší vyvolanému netypizovanými Haemophilus influenzae (i přes relativně vysoké hladiny specifických protilátek).

Rozsáhlá klinická studie s vakcínou Synflorix se realizovala v České a Slovenské republice u zhruba 5.000 dětí. Po dobu minimálně 2 let se u nich zaznamenalo celkem 832 případů klinicky prokázaného akutního zánětu středouší jakéhokoli původu. Podobně byla klinicky sledována i vakcína Prevenar ve Finsku u 1.700 dětí, kde se zjistilo celkem 2.596 případů těchto zánětů. Riziko akutního zánětu středouší bylo u finských dětí až 10krát vyšší než u českých a slovenských dětí. To mohlo pravděpodobně výsledky protektivní účinnosti očkování vakcínou Synflorix významně znevýhodnit.