Očkování těhotných žen proti meningokokovým nákazám

Několik klinických studií potvrdilo přenos minimálně 40-50% mateřských protilátek získaných po očkování bivalentní případně čtyřvalentní polysacharidovou vakcínou během těhotenství z matky na novorozence. Vyšší protilátková odpověď se pozorovala u očkovaných těhotných žen na kapsulární polysacharid skupiny A než skupiny C. Bezpečnost a imunogenita polysacharidové vakcíny nebyla ovlivněna délkou doby těhotenství, tj. bez ohledu na trimestr. Očkování polysacharidovou vakcínou neovlivnilo ani průběh těhotenství ani vývoj plodu či porod. Mateřské kapsulární protilátky se objevily u většiny novorozenců ve významně vyšších hladinách než novorozenců neočkovaných matek. Jejich perzistence však není dlouhá a přetrvává maximálně po dobu 3-6 měsíců. Přesto vzniká alespoň částečná krátkodobá ochrana dětí očkovaných matek, aniž by u nich vznikla imunotolerance. Tyto děti očkované v 6 měsících polysacharidovou vakcínou měly podobnou odpověď jako děti v těhotenství neočkovaných matek, tj. zůstala slabá.
V mateřském mléce matek očkovaných během těhotenství se prokázala přítomnost specifických IgA ve zvýšených koncentracích ještě 6 měsíců po porodu.

Bezpečnost očkování těhotných žen polysacharidovými vakcínami proti meningokokovým nákazám se zjišťovala retrospektivně v jižním Súdánu v letech 2001-2003 nebo v severních oblastech Wyomingu v letech 1994-1996, kde se masivně očkovalo z důvodu epidemie meningokokových nákaz skupiny C a došlo k náhodnému očkování také těhotných žen ve věku 15-45 let.
Zjistilo se, že celkem bylo očkováno 16 těhotných žen v prvním, 39 ve druhém a 22 ve třetím trimestru. Během očkování se nezjistil žádný neobvyklý nebo neočekávatelný nežádoucí účinek. Počet potratů nebyl u očkovaných žen vyšší než v obvyklé populaci. Matkám očkovaným v těhotenství se narodily zdravé, prospívající děti bez klinicky pozorovaných vývojových i neurologických změn. V Súdánu pouze v jednom případě došlo k úmrtí dítěte v 7 měsících bez vysvětlitelného důvodu. V USA se u dvou dětí objevil srdeční šelest a novorozenecká žloutenka v četnosti ne vyšší než je v běžné populaci. Pouze u jednoho dítěte se objevila komplexní malformace postihující obličej a končetiny (tzv. Charlie M syndrom) s vysoce nepravděpodobnou příčinnou souvislostí s tímto očkováním.
Přestože klinická data jsou omezená, je vysoce pravděpodobné, že očkování těhotných žen v jakémkoli trimestru polysacharidovými vakcínami je bezpečné a dobře tolerované.
Výrobci obecně doporučují očkovat těhotné ženy polysacharidovou případně konjugovanou vakcínou proti meningokokovým nákazám jen tehdy, je-li riziko možné nákazy větší než případné riziko očkování.
Kojení se nepovažuje za kontraindikaci očkování proti meningokokovým nákazám, přesto jej někteří výrobci doporučují jen v ojedinělých případech, kdy jeho prospěšnost převáží nad případným teoretickým rizikem.