Silgard nebo Cervarix?

Již brzy (od 1.4.2012) bude také v České republice plně hrazeno HPV očkování dívkám ve věku 13 let. Nejsme sice první zemí na světě, kde je takto zpřístupněné poměrně drahé očkování, ale nebudeme ani poslední. Staneme se již 36. zemí, kde je toto očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nebo ze státního rozpočtu prevence.

Dosud jsou celosvětově dostupné jen dvě vakcíny, tj. 4složková vakcína Silgard (nebo též Gardasil) a 2složková vakcína Cervarix. Protože 4složková vakcína logicky poskytuje širší ochranu, bývá její cena tomu odpovídající, a tedy vždy vyšší než 2složkové vakcíny.
Z odborného pohledu byla vakcína Silgard zvolena k plošnému očkování v celkem 14 zemích a to i přesto, že je dražší. Výhradně se používá v těchto zemích: Nový Zéland, Dánsko, Švédsko, Norsko, Austrálie, Švýcarsko, Kanada, Velká Británie, Irsko, Spojené arabské emiráty, Slovinsko, Kuvajt, Makedonie a Rumunsko.
Pravděpodobně kvůli ceně si pouze 2složkovou vakcínu Cervarix zvolilo jen 7 zemí: Nizozemí, Litva, Malajsie, Peru, Panama, Argentina a Mexiko.
Zbývajících 14 zemí ponechalo volbu vakcíny na rozhodnutí očkovance, rodiče a lékaře: Lucembursko, Island, Německo, Japonsko, Rakousko, Belgie, Spojené státy, Francie, Španělsko, Portugalsko, Portoriko, Itálie, Řecko a Bulharsko. Také naše legislativa zařadila Českou republiku do této skupiny zemí s nejednoznačnou volbou vakcíny. Podle celosvětového prodeje obou vakcín však většina těchto zemí preferuje odborně opodstatněnou 4složkovou vakcínu Silgard/Gardasil před 2složkovou vakcínou Cervarix.

Odůvodnění té či oné vakcíny v jednotlivých zemích může být samozřejmě odlišné. Nelze tedy najít jednoznačný parametr, který by vysvětlil volbu jedné z obou vakcín v dané zemi. Pojďme si každou zemi charakterizovat indexem CPI (tj. index vyjadřující míru korupčního prostředí), který každoročně vyhodnocuje nevládní nezisková organizace Transparency International a je vyjádřen stupnicí 0-10 (tj. v rozsahu od maximálního až po žádné korupční prostředí).
Dražší, ovšem odborně opodstatněnou 4složkovou vakcínu Silgard volily země s mediánem CPI 8,2 (průměr 7,4), čili země s relativně slabým korupčním prostředím. Naopak levnější 2složkovou vakcínu Cervarix zvolily země s mediánem CPI 3,4 (průměr 4,4), tedy země s relativně silným korupčním prostředím. Výjimkou se ale stává Holandsko (CPI=8,9), kde pravděpodobně zvítězila cena vakcíny nad odborným opodstatněním.
Ambivalentní země mají medián CPI 7,1 (průměr 6,5), takže se poměrně silně blíží zemím s volbou vakcíny Silgard, což ovšem u nich kopíruje i skutečnost preference této vakcíny.
Zda se do volby HPV vakcíny promítá korupční prostředí či nikoli, na to tato úvaha nestačí. Přesto ale naznačuje, že jedním z faktorů volby se může stát i politické rozhodnutí, neboť odborně je volba jednoznačná a nákladově přijatelná, jak loni dokázala studie z Velké Británie, která vedla ke změně do té doby používané vakcíny Cervarix za právě 4složkovou vakcínu Silgard.
Česká republika v prosinci loňského roku (2011) sice nezískala lichotivý index CPI, který byl pouhých 4,4, ale přesto alespoň po vzoru chytré Horákyně se zařadila mezi ambivalentní země v tomto rozhodnutí. Skoro by se tedy nabízelo, aby česká populace se alespoň v tomto měřítku vyjádřila, na které straně stojí nebo chce stát.
Stále platí pravidlo, nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat levnou věc. Přesto se již ozývají mediální hlasy českých "odborníků", že dražší vakcína neznamená vyšší prospěch. Znamená to, že v Malajsii, Panamě, Peru, Argentině a Mexiku jsou větší odborníci než ve Švédsku, Austrálii, Velké Británii, Kanadě či Irsku?

Index CPI podmíněný volbou jednou z dostupných HPV vakcín (min-medián-max)