Na těchto stránkách používáme soubory cookies
Beru na vědomí
Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 15.3.2021

Zajímavosti z ESPIDu 2012

Ve dnech 8-12 května letošního roku proběhlo už 30. setkání Evropské společnosti pro pediatrické infekční choroby (ESPID) v Řecku (v Soluni). Kromě řady různých témat zde byla také témata zaměřená na očkování - zejména očkování proti meningokokovým a pneumokokovým nákazám.

Jedním ze zajímavých sdělení byl dopad plošného očkování 10složkovou vakcínou proti pneumokokovým nákazám - tj. vakcína Synflorix, která je i u nás k dispozici. Dosud scházela účinnostní data tohoto očkování, proto právě tato sdělení se stala tak důležitá (Safadi M., Impact of Synflorix against pneumococcal meningitis in Brazil). Od roku 2010 se začala tato vakcína používat v Brazílii k plošnému očkování dětí mladších 2 let. V roce 2011 bylo zaznamenáno snížení pneumokokových meningitid (způsobených jakýmkoli sérotypem) o 44 %, tzn. jejich výskyt klesl z 9,2 na 5,1 případů na 100.000 dětí. Epidemiologicky stanovená účinnost tohoto očkování vůči všem invazivním pneumokokovým onemocněním dosáhla v Brazílii 85 % (95%Cl: 64-94 %) vůči vakcinačním sérotypům a 71 % (48-83 %) bez ohledu na sérotyp u dětí, které byly očkovány alespoň jednou dávkou vakcíny Synflorix.
Účinnost tohoto očkování je ovšem závislá na rozložení výskytu sérotypově odlišných pneumokoků v příslušném regionu/zemi. To ostatně dokladuje dopad plošného očkování se stejnou vakcínou ve Finsku, kde se snížila incidence IPO vakcinačních sérotypů o zhruba 47 % nebo o 53 % bez ohledu na sérotyp. Podobný výsledek přinesl také dopad v Kanadě, kde se snížil výskyt invazivních pneumokokových nákaz o přibližně 58 % bez ohledu na sérotyp.
Dílčí výsledky rovněž dokumentovaly nástup "replacementu" - tedy nahrazování dalšími nevakcinačními sérotypy v proočkované populaci. Některé z nich jsou zastoupeny ve vakcíně Prevenar 13 takže se nepřímo znovu potvrdilo, že bez ohledu na regionální rozložení konkrétních sérotypů, nejlepším řešením se stává volba té nejvíce složkové vakcíny.

Na uzavřeném sympoziu věnovaném HPV byly prezentovány nové epidemiologické údaje ohledně celosvětového výskytu karcinomu způsobeného právě těmito viry (Caxtellsagué X, Overall burden of HPV related diseases). Nejčastěji HPV způsobují karcinomy cervikální (100 %), anální (88 %) a vaginální (70 %). Dále je následují penilní (50 %), vulvální (43 %) a orofaryngeální, které jsou častějšími v Japonsku a Severní Americe (>50 %) a naopak méně časté v Jižní Evropě (17 %). Hlavními genotypy jsou stále HPV16 a HPV18, které následují v tomto pořadí HPV45, HPV31, HPV33, HPV52 a HPV58.
Velmi zajímavým zjištěním byl výskyt HPV karcinomů v Evropské mužské a ženské populaci. Ukázalo se totiž, že také muži relativně často podléhají těmto karcinomům, tj. 17,5 tisíc případů ročně (převážně v oblasti hlavy a krku - tj. 26 %). Naopak u žen je hlavní lokalitou těchto karcinomů hrdlo děložní a celkový počet případů HPV karcinomů dosahuje 40,7 tisíc za rok. Je tedy evidentní, že HPV onemocnění stále dominuje u žen, ale není jejich výsadou.
Nové poznatky z mechanismu účinku HPV očkování (Stanley M., Natural and vaccine induced immunology), na pasivně imunizovaných myších a opicích, jednoznačně naznačily, že anti-HPV protilátky jsou potřebné v neuvěřitělně nízkých koncentracích (-12 log(molární koncentrace)). Snad možná právě proto, že se jedná o slizniční onemocnění s relativně velmi dlouhou dobou inkubace. Tyto poznatky nás zase přibližují k určení proktektivních hladin protilátek po očkování.

Vydáno / Aktualizováno: 14.05.2012
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2019.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit