Vkacíny a Oćkování
AKTUALIZOVANÁ databáze zdroj: CDC 2010, IAMAT 2011, CRM 2011
PRŮVODCE
OČKOVÁNÍM
STŘEDISKA
OČKOVÁNÍ
CENY
VAKCÍN
ZDRAVOTNÍ
POJIŠŤOVNY
EXOTICKÉ
INFEKCE
OČKOVÁNÍ
do CIZINY
VAKCÍNY
a OČKOVÁNÍ
Přečtěte si důležité informace
CERTIFIKÁTY a OSVĚDČENÍ
OČKOVÁNÍ do CIZINY
AKTUALITY ze SVĚTA
.NAPIŠTE NÁM
 
 
TOPlist
Přehled OČKOVÁNÍ do CIZINY
Volba země
BHÚTÁN
Aktualizace dne 8.10.2011
Ve středisku očkování, kde používají databázi IRS, se dovíte další aktuální informace.
Povinné a naléhavě doporučované očkování
Žlutá zimnice
Mezinárodní průkaz (certifikát) očkování proti žluté zimnici se požaduje od cestovatelů přijíždějící z výchozí nebo tranzitní země s výskytem žluté zimnice. Očkování se zde vyžaduje jako ochrana vůči zavlečení žluté zimnice, jejímž přenašečem je komár Aedes aegypti, který se zde (v cílové zemi) vyskytuje.
Země a oblasti považované za rizikové (od roku 2011, dle SZO: Wkly Epidemiol Rec. 2011 Sep 9;86(37):401-11.):
AFRIKA: Angola, Benin, Burkina Faso, Burundi, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Kongo, Kongo DR, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Etiopie, Gabun, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Keňa, Libérie, Mali,
Mauretánie, Niger, Nigérie, Rwanda, Senegal, Sierra Leone, Súdán, Tanzanie, Togo, Uganda.
AMERIKA: Argentina, Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Francouzská Guayana, Guyana, Panama, Paraguay, Peru, Suriname, Trinidad a Tobago (pouze Trinidad), Venezuela (především stát Bolívar).
Původně rizikové státy či oblasti Sv. Tomáš a Principe, Tanzánie, Somálsko, Eritrea a Zambie byly překlasifikovány na státy s nízkým rizikem výskytu žluté zimnice.
Podle IAMAT se očkování vyžaduje od všech dětí jakéhokoli věku, přestože se nedoporučuje očkovat děti mladší 9 měsíců. Je-li však cesta nevyhnutelná, pak může pediatr vystavit osvědčení, že nedoporučuje z důvodu kontraindikací očkovat dítě mladší 1 roku. I když je tento postup v souladu s rezolucí Světové zdravotnické organizace, některé státy nemusí toto osvědčení respektovat a neočkované dítě zůstává pod dohledem té dané země. Očkování se provádí podáním 1 dávky vakcíny nejpozději 10 dní před cestou.

Hepatitida A
Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu. Očkování jednou dávkou vakcíny nejpozději 7 dní před odjezdem.

Břišní tyfus
Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu, zejména plánují-li pobyt mimo městských oblastí v endemických oblastech s výskytem břišního tyfu. Očkování jednou dávkou vakcíny nejpozději 14 dní před odjezdem.

Ostatní očkování
Vzteklina
Do této země, kde vzteklina představuje stálé nebezpečí, se doporučuje preventivní očkování proti vzteklině všem cestovatelům, kteří plánují dlouhodobý nebo pracovní pobyt (přírodovědci, zemědělci, archeologové, geologové, speleologové atd.). I když očkování poskytuje vysoce spolehlivou ochranu během prvního roku po očkování, podle některých doporučení zůstává vhodné, aby dříve očkované osoby pokousané zvířetem potenciálně nakaženým vzteklinou podstoupily ještě další dodatečné postexpoziční očkování. Děti by se měly vyvarovat mazlení se psi, kočky nebo dalšími savci. Preventivní očkování se provede 3 dávkami aplikovanými během jednoho měsíce. Doporučuje se podávat 3. dávku minimálně 2 týdny před cestou.

Hepatitida B
Vzhledem ke zdejšímu relativně vysokému počtu nositelů hepatitidy typu B se doporučuje očkovat zdravotníky (zubaři, lékaři, ošetřovatelky, laboranti), osoby pracující v blízkém kontaktu s místním obyvatelstvem (učitelé, misionáři, mírové armády) nebo osoby, které předvídají pohlavní styk s místním obyvatelstvem. Očkování lze provést podle zrychleného schématu, podáním 3 dávek během 3 týdnů, poslední dávka by měla být podána minimálně 14 dní před odjezdem. Zrychlené schéma očkování zajistí ochranu 60-80% cestovatelů, podobně jako první dvě dávky podané v měsíčním intervalu. Pro zajištění spolehlivější a dlouhodobé ochrany je třeba aplikovat ještě 3. dávku nejlépe do 6 měsíců po zahájení tohoto očkování. Vysoce spolehlivá ochrana je zajištěna očkováním se 3 dávkami ve schématu 0., 1. a 6. měsíc, tj. 3. dávka by měla být podána nejpozději 10 dní před odjezdem.

Záškrt
Pokud bylo základní očkování proti záškrtu provedeno v dětství, tj. před více než 20 lety a existuje zvýšené riziko záškrtu (např. během humanitární pomoci, pracovního pobytu apod.), lze očkovat od počátku třemi dávkami dospělé vakcíny proti záškrtu (tj. se sníženou koncentrací vakcinační látky) v měsíčních intervalech nebo ve schématu 0-6 týdnů-6 měsíců nebo podat posilující (booster) dávku 10-15 let po předešlém očkování proti záškrtu. Kompletní očkování by mělo být ukončeno nejpozději 10 dní před odjezdem.

Tetanus
Při poranění existuje zvýšené riziko nákazy. Je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti tetanu a v případě, že očkování bylo provedeno před 10-15 lety, stačí se nechat očkovat jednou dávkou tetanické vakcíny ("přeočkování"). Byla-li ale poslední dávka vakcíny podána před více než 15 lety, je nutné se nechat okovat kompletně třemi dávkami. Zrychlené očkování proti tetanu lze provést podáním 2 dávek v měsíčním intervalu (před cestou) a 3. dávku po 6 měsících (tj. např. po návratu). Již dvě dávky dostatečně ochrání před tetanem.

Spalničky
Před cestou je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti spalničkám, tj. očkování v dětství dvěma dávkami vakcíny. V opačném případě je vhodné se nechat před cestou očkovat alespoň jednou dávkou vakcíny, nejpozději 14 dní před odjezdem.

Malárie

Riziko malárie existuje v celé zemi, především na jihu země (pohraničí s Indií) a v následujících
oblastech: Chirang, Gaylegphug, Sarpang, Samchi, Samdrup Jongkhar a Shemgang.
Výskyt malárie v nižších nadmořských výškách než je 1700 m.
Dominující období výskytu: leden-prosinec
Vektor:
A. minimus minimus: Komáři v hornatých oblastech; líhnou se v čisté vodě potoků, zavlažovacích příkopech a na rýžových polí. Napadají člověka a dobytek uvnitř budov; vrchol jejich útoku na člověka je od 22,00 do 2,00 ráno; přebývají v obydlích a ve stájích.
Incidence malárie způsobené parazitem Plasmodium falciparum (nejnebezpečnější forma malárie pro člověka): 60% a incidence malárie způsobené ostatními třemi parazity (Plasmodium vivax, ovale a malariae); benigní forma malárie: 40%
Malárie vyvolaná P.falciparum je rezistentní k léčbě s chloroquinem a sulfadoxin-pyrimethaminem se objevuje ve všech malarických oblastech této země.
Profylaxe:
Podle CDC je vhodná antimalarická profylaxe: atovaquon/proguanil, doxycyklin nebo mefloquin.
U cestovatelů při organizované cestě, ubytování v hotelu, se nepožaduje žádná antimalarická profylaxe, je možné zvážit pohotovostní léčbu (mefloquin, atovaquon/proguanil nebo artemether/lumefantrin) celoročně v oblastech < 1700 m.
U ostatních cestovatelů je možné v případě průměrného rizika zvážit antimalarickou profylaxi (mefloquin, atovaquon/proguanil nebo doxycyklin) nebo antimalarika pro pohotovostní léčbu (mefloquin, atovaquon/proguanil nebo artemether/lumefantrin). Stejná pohotovostní léčba je vhodná v případě nízkého rizika expozice malárie.
V každém případě se doporučuje užívat fyzickou bariéru a to zejména při spánku, jako je
moskytiéra a chemickou bariéru jako jsou repelenty. V zemích s vysokou rezistencí vůči chloroquinu se volí každodenní užívání antimalarika proguanil hydrochlorid (Paludrin) vedle užívání chloroquinu (jednou týdně). Je třeba připomenout, že chloroquin a kombinace chloroquin a proguanil hydrochlorid bývají mnohem méně spolehlivé v ochraně před malárií, než ostatní malarika. Objeví-li se po 7 dnech v malarické oblasti příznaky podobné chřipce - horečka, bolest hlavy, nauzea, obecná malátnost - je třeba vyhledat lékařskou pomoc.

Ostatní zvláštní infekční rizika
Horečka dengue
Venerické infekce

Vybrané záznamy z databáze IRS - Infekční Rizika ve Světě - 2010
Antrax, Sněť slezinná: Od poloviny července se nakazilo 8 osob plicní a 15 kožní formou v okresu Zhemgang v Ngangla geog po konzumaci nakaženého uhynulého skotu. Jedna osoba na antrax zemřela.

Epidemická konjunktivitida: Jen za jediný den nemocnělo konjunktivitidou ("Red eye") 35 osob, zpravidla studenti v Phuentsholing. I když se výskyt konjunktivitidy zaznamenává od května, v červenci dosáhl svého vrcholu. Příčina není jednoznačná. Předpokládá se, že jí primárně způsobuje virová infekce (Adenovirus typu 11, coxsackievirus typu A24 a enterovirus typu 70 - akutní zánět spojivek, adenoviry typu 8, 19 a 37 - epidemická konjunktivitida). Sekundárně ji může doprovázet bakteriální infekce. Infekce se přenáší velmi snadno kontaktem s kontaminovaným předmětem.