KEŇA

AKTUALIZOVANÁ databáze zdroj: CDC 2009, IAMAT 2010, CRM 2010

Přehled OČKOVÁNÍ do CIZINY

Aktualizace dne 3.6.2010

Žlutá zimnice
Mezinárodní průkaz (certifikát) očkování proti žluté zimnici se požaduje od cestovatelů přijíždějící z výchozí nebo tranzitní země s výskytem žluté zimnice. Očkování se zde vyžaduje jako ochrana vůči zavlečení žluté zimnice, jejímž přenašečem je komár Aedes aegypti, který se zde (v cílové zemi) vyskytuje. Země a oblasti považované za rizikové: AFRIKA: Angola, Benin, Burkina Faso, Burundi, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Republika Kongo, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Etiopie, Gabun, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Keňa, Libérie, Mali, Mauretánie, Niger, Nigérie, Rwanda, Sv. Tomáš a Principe, Senegal, Sierra Leone, Somálsko, Súdán, Tanzanie, Togo, Uganda. AMERIKA: Argentina, Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Francouzská Guayana, Guyana, Panama, Paraguay, Peru, Suriname Trinidad a Tobago, Venezuela. V takovém případě se očkují všechny dětí starší 1 roku. Podle CDC u dětí starších 9 měsíců.
Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu (v Nairobi a Mombase je riziko této nákazy významně nižší než na venkově). Očkování se provádí podáním 1 dávky vakcíny nejpozději 10 dní před cestou.

Mapa výskytu žluté zimnice
(po kliknutí
na obrázek
se mapa zvětší)

Cholera
Ačkoli se cholera v některých oblastech může vyskytovat ve zvýšené aktivitě, riziko nákazy pro cestovatele je nízké a očkování se doporučuje jen zdravotníkům a záchranářům pracujícím v endemických oblastech. Nejlepší ochranou je vyvarovat se kontaminované vodě a potravinám. Doporučuje se používat sycenou vodu, horký čaj nebo kafe, případně balené nealkoholické nápoje mezinárodních výrobců. Stravovat se tepelně upravenými pokrmy a vlastnoručně oloupaným ovocem nebo zeleninou. Osoby žijící nebo pracující v nevhodných hygienických podmínkách, stejně jako osoby s oslabeným imunitním systémem (s deficitem tvorby žaludeční kyseliny po chirurgickém zákroku vředu), osoby s antacidovou léčbou a osoby užívající konopí (užívání marihuany snižuje sekreci žaludečních kyselin) bývají často vnímavé k této nákaze, proto by měly být mnohonásobně pečlivější ve výběru potravin a nápojů v endemických oblastech cholery. V červnu 1991 Světová zdravotnická organizace vydala rezoluci, že certifikát o očkování proti choleře nemá být vyžadován v žádné zemi nebo oblasti. Je-li třeba, očkovat lze dvěma perorálními dávkami inaktivované vakcíny v minimálním týdenním intervalu tak, aby kompletní očkování bylo dokončeno zhruba 2 týdny před odjezdem. Přetrvává-li riziko, lze podat další posilující dávku každých 6 měsíců až 2 roky.

Vzteklina
Do této země, kde vzteklina představuje stálé nebezpečí, se doporučuje preventivní očkování proti vzteklině všem cestovatelům, kteří plánují dlouhodobý nebo pracovní pobyt (přírodovědci, zemědělci, archeologové, geologové, speleologové atd.). I když očkování poskytuje vysoce spolehlivou ochranu během prvního roku po očkování, podle některých doporučení zůstává vhodné, aby dříve očkované osoby pokousané zvířetem potenciálně nakaženým vzteklinou podstoupily ještě další dodatečné postexpoziční očkování. Děti by se měly vyvarovat mazlení se psi, kočky nebo dalšími savci. Preventivní očkování se provede 3 dávkami aplikovanými během jednoho měsíce. Doporučuje se podávat 3. dávku minimálně 2 týdny před cestou.

Meningokoková meningitida
Lze zvážit očkování proti meningokokovým nákazám. Očkování nechrání vůči skupině B. Očkování 1 dávkou vakcíny nejpozději 14 dní před cestou.

Hepatitida B
Vzhledem ke zdejšímu relativně vysokému počtu nositelů hepatitidy typu B se doporučuje očkovat zdravotníky (zubaři, lékaři, ošetřovatelky, laboranti), osoby pracující v blízkém kontaktu s místním obyvatelstvem (učitelé, misionáři, mírové armády) nebo osoby, které předvídají pohlavní styk s místním obyvatelstvem. Očkování lze provést podle zrychleného schématu, podáním 3 dávek během 3 týdnů, poslední dávka by měla být podána minimálně 14 dní před odjezdem. Zrychlené schéma očkování zajistí ochranu 60-80% cestovatelů, podobně jako první dvě dávky podané v měsíčním intervalu. Pro zajištění spolehlivější a dlouhodobé ochrany je třeba aplikovat ještě 3. dávku nejlépe do 6 měsíců po zahájení tohoto očkování. Vysoce spolehlivá ochrana je zajištěna očkováním se 3 dávkami ve schématu 0., 1. a 6. měsíc, tj. 3. dávka by měla být podána nejpozději 10 dní před odjezdem.

Záškrt
Pokud bylo základní očkování proti záškrtu provedeno v dětství, tj. před více než 20 lety a existuje zvýšené riziko záškrtu (např. během humanitární pomoci, pracovního pobytu apod.), lze očkovat od počátku třemi dávkami dospělé vakcíny proti záškrtu (tj. se sníženou koncentrací vakcinační látky) v měsíčních intervalech nebo ve schématu 0-6 týdnů-6 měsíců nebo podat posilující (booster) dávku 10-15 let po předešlém očkování proti záškrtu. Kompletní očkování by mělo být ukončeno nejpozději 10 dní před odjezdem.

Tetanus
Při poranění existuje zvýšené riziko nákazy. Je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti tetanu a v případě, že očkování bylo provedeno před 10-15 lety, stačí se nechat očkovat jednou dávkou tetanické vakcíny ("přeočkování"). Byla-li ale poslední dávka vakcíny podána před více než 15 lety, je nutné se nechat okovat kompletně třemi dávkami. Zrychlené očkování proti tetanu lze provést podáním 2 dávek v měsíčním intervalu (před cestou) a 3. dávku po 6 měsících (tj. např. po návratu). Již dvě dávky dostatečně ochrání před tetanem.

Dětská přenosná obrna
Doporučuje se zkontrolovat stav očkování proti dětské přenosné obrně. Pokud cestovatel nebyl v dětství očkován proti dětské přenosné obrně nebo existuje podezření z nedostatečné ochrany před možnou nákazou (např. po prodělání závažných onemocnění imunitního systému apod.), provede se kompletní očkování podáním 3 dávek inaktivované vakcíny v intervalech 1-2 měsíců.

Spalničky
Před cestou je vhodné si zkontrolovat stav očkování proti spalničkám, tj. očkování v dětství dvěma dávkami vakcíny. V opačném případě je vhodné se nechat před cestou očkovat alespoň jednou dávkou vakcíny, nejpozději 14 dní před odjezdem.

Mapa výskytu malárie
(po kliknutí na obrázek
se mapa zvětší)

Mor
Během posledních 10 let zde nebyly hlášeny žádné případy moru. Vzhledem k výskytu moru v minulosti se očkování doporučuje jen těm osobám, které by mohly být příležitostně v kontaktu s hlodavci (antropologové, archeologové, geologové, zdravotníci, misionáři, speleologové atd.). Riziko se vyskytuje kolem Nairobi, okres Machakos (východní provincie) a v jižní oblasti u hranice s Tanzanií včetně oblasti Amboseli a Tsavo národní park.
Skvrnitý tyfus
Skvrnitý tyfus je kosmopolitní nemocí a může se objevit všude tam, kde skupiny osob žijí ve špatných sociálních podmínkách a trpí podvýživou. Propuknutí skvrnitého tyfu se vyskytlo v této zemi a riziko existuje pro všechny osoby žijící nebo pracující v oblastech země (antropologové, archeologové, geologové, zdravotníci, misionáři atd.). Ochranou vůči skrvnitému tyfu je likvidace vší. Výroba vakcíny vůči skvrnitému tyfu byla celosvětově zastavena. Léčba tetracyklinem vede k úplnému uzdravení.
Hepatitida typu E
Brucellóza
Echinokokkóza (E.granulosus) převážně na severozápadě
Horečka dengue
Horečka Krim-Kongo
Leishmaniáza (viscerální + kožní) sporadicky v semiaridních oblastech na severu a východě
Filarióza, lymfatická
Horečka Rift Vallye
Horečka "Fievre boutonneuse" - neboli "Keňský klíšťový tyfus"
Lymeská borelióza
Recidivující horečky, klíšťové
Spavá nemoc - sporadicky na západě, převážně v údolí Lambabwe
Venerické infekce
Leptospiróza

Riziko schistosomózy, původce: Schistosoma haematobium, Schistosoma mansoni; ve specifických rizikových oblastech.
Larvy - hlavní přenašeči/vektor/hostitel schistosomózy:
Bulinus truncates, Bulinus globosus (Physopsis globosa), Bulinus africanus (Physopsis africana), Biomphalaria pfeifferi, Biomphalaria sudanica
Oba S.haematobium a S. mansoni se endemicky vyskytují v celé zemi, především v zemědělských zavlažovaných oblastech a v hustě osídlených venkovských a příměstských oblastí v okolí jezera Victoria (Kavirondo Guff a Nyakach Bay), na ostrovech Mfangano a Rusinga, Kisumu a rovině Kano.
Riziko infekce existuje také na pláních na východ, severovýchod, a severně od Nairobi, a to zejména v okresech Kitui a Machakos, v údolí řeky Tana v jihovýchodní části Keni od města Garissa až po Gable, v pobřežní oblasti Indického oceánu, od Lamu k hranici s Tanzanií, včetně oblastí Mombasa, jezera Jipe a okolních oblastí, včetně Taveta, Wundanyi a Voi. Lokalizovaně se objevuje v Wajir a W. Bor v Severovýchodní provincii a v západní provincii Kimilili.

AKTUALIZOVANÁ databáze zdroj: CDC 2009, IAMAT 2010, CRM 2010
PRŮVODCE OČKOVÁNÍM	STŘEDISKA OČKOVÁNÍ	CENY VAKCÍN	ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY	EXOTICKÉ INFEKCE	OČKOVÁNÍ do CIZINY	VAKCÍNY a OČKOVÁNÍ

Povinné a naléhavě doporučované očkování
Žlutá zimnice Mezinárodní průkaz (certifikát) očkování proti žluté zimnici se požaduje od cestovatelů přijíždějící z výchozí nebo tranzitní země s výskytem žluté zimnice. Očkování se zde vyžaduje jako ochrana vůči zavlečení žluté zimnice, jejímž přenašečem je komár Aedes aegypti, který se zde (v cílové zemi) vyskytuje. Země a oblasti považované za rizikové: AFRIKA: Angola, Benin, Burkina Faso, Burundi, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, Republika Kongo, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Etiopie, Gabun, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Keňa, Libérie, Mali, Mauretánie, Niger, Nigérie, Rwanda, Sv. Tomáš a Principe, Senegal, Sierra Leone, Somálsko, Súdán, Tanzanie, Togo, Uganda. AMERIKA: Argentina, Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Francouzská Guayana, Guyana, Panama, Paraguay, Peru, Suriname Trinidad a Tobago, Venezuela. V takovém případě se očkují všechny dětí starší 1 roku. Podle CDC u dětí starších 9 měsíců. Očkování je naléhavě doporučované všem cestovatelům pro jejich ochranu (v Nairobi a Mombase je riziko této nákazy významně nižší než na venkově). Očkování se provádí podáním 1 dávky vakcíny nejpozději 10 dní před cestou.	Mapa výskytu žluté zimnice (po kliknutí na obrázek se mapa zvětší)

Malárie
Riziko malárie existuje v celé zemi včetně městských oblastí. Nízké riziko je ve městě Nairobi a ve vysoce položených oblastech (nad 2500 m), provincií Central, Eastern, Nyanza a Rift Valley. Osoby plánující výlet na safari nebo prázdniny v Mombasa a přímořském letovisku podél pobřeží by měly zvážit antimalarickou profylaxi. Výskyt malárie v nižších nadmořských výškách než je 2500 m. Dominující období výskytu: leden-prosinec Vektor: A.funestus: Komáři ve volné přírodě; líhnou se ve sladkých vodách ve sluncem osvětlených močálech, velkých řekách a na okrajích travnatých potoků. Napadají člověka v noci, většinou uvnitř příbytku; přebývají uvnitř lidských obydlích. A. gambiae: Komáři v dosahu lidského obydlí; líhnou se v kalužích na slunci, ve vodě ve zvířecích stopách, v kalužích poblíž lidského obydlí, v umělých rezervoárech. Napadají člověka většinou uvnitř příbytku; na člověka útočí hlavně časně ráno mezi 2,00 až 4,00 hod.; přebývají v tmavých místech obydlí i venku. Incidence malárie způsobené parazitem Plasmodium falciparum (nejnebezpečnější forma malárie pro člověka): >85% a incidence malárie způsobené ostatními třemi parazity (Plasmodium vivax, ovale a malariae); benigní forma malárie: <15% Malárie vyvolaná P.falciparum je rezistentní k léčbě s chloroquinem a sulfadoxin-pyrimethaminem se objevuje ve všech malarických oblastech této země. Profylaxe: Podle CDC je vhodná antimalarická profylaxe: atovaquon/proguanil, doxycyklin nebo mefloquin. Cestovatelům při organizované cestě, ubytování v hotelu, stejně jako ostatním cestovatelům se doporučuje antimalarická profylaxe (mefloquin, atovaquon/proguanil nebo doxycyklin) bez ohledu na místo pobytu nebo období pobytu. Ostatním cestovatelům je možné v oblastech s nízkým rizikem doporučit jen antimalarika pro pohotovostní (stand-by) léčbu (mefloquin, atovaquon/proguanil nebo artemether/lumefantrin). V každém případě se doporučuje užívat fyzickou bariéru a to zejména při spánku, jako je moskytiéra a chemickou bariéru jako jsou repelenty. V zemích s vysokou rezistencí vůči chloroquinu se volí každodenní užívání antimalarika proguanil hydrochlorid (Paludrin) vedle užívání chloroquinu (jednou týdně). Je třeba připomenout, že chloroquin a kombinace chloroquin a proguanil hydrochlorid bývají mnohem méně spolehlivé v ochraně před malárií, než ostatní malarika. Objeví-li se po 7 dnech v malarické oblasti příznaky podobné chřipce - horečka, bolest hlavy, nauzea, obecná malátnost - je třeba vyhledat lékařskou pomoc.
Mapa výskytu malárie (po kliknutí na obrázek se mapa zvětší)

Volba země
KEŇA	Aktualizace dne 3.6.2010