.Vaše dotazy ...........................................................Návrat do "Poradny"

Prosím o doporučení vakcíny pro mého 15 měsíců starého syna. Byl očkován již v porodnici proti TBC, dále klasicky ve 3.,4. a 5. měsíci Infanrixem Hexa, ve 13. měsíci Havrixem. Syn zatím neměl žádnou nemoc, jen 2 x vyrážku, od narození je zcela zdravý a na očkování neměl nikdy reakci. Hodně se teď píše o Prevenaru, v souvislosti s tím jsem začala uvažovat o dalším očkování, ale nevím, je-li zrovna očkování proti pneumokokovým nákazám vhodnější, než např. očkování proti chřipce. Proti kterým nemocem doporučíte syna očkovat? Chtěla bych předejít těm nejnebezpečnějším. A je vůbec vhodné dítě každých pár měsíců proti něčemu očkovat? V 18 měsících syna čeká další dávka vakciny Infanrix Hexa. Neudělá časté nepovinné očkování u zcela zdravého dítěte zcela zdravých rodičů spíše více škody než užitku? Nenaruší např. nějakým způsobem jeho imunitu? B.H.

Pokud jde o další vhodné očkování, které není hrazené státem, je možné zvážit nejen očkování proti pneumokokovým nákazám (které je možné uskutečnit až po druhém roce života, kdy se podává pouze jedna dávka vakcíny), ale i proti meningokokovým nákazám vyvolaným skupinou C (Neisvac nebo Menjugate) a samozřejmě každoročně proti chřipce (vždy na podzim) Všechna tři zmíněná očkování je možné provést současně s očkování s vakcínou Infanrix Hexa. V žádném případě se nemusíte obávat, že by tato další očkování mohla být jakkoli škodlivá ve smyslu častějšího očkování. Naopak dětský imunitní systém se vším povinným i doporučeným očkováním seznamuje s vnějšími vlivy mnohem snáze než v dospělosti. Navíc takovýmto očkováním se dětský imunitní systém stimuluje a rozvíjí. V minulosti, když nebyly očkovací látky, probíhala stimulace selekcí, tj. buď dítě infekční onemocnění přežilo nebo bylo pro něj fatální. Dnes je možné řadě infekčním nemocem předcházet právě očkováním, které pouze imunitní systém stimuluje, aniž by bylo nutné infekční chorobu prožít. Rozhodně se nemusíte obávat, že by dítě bylo očkováním nadměrně zatěžováno (samozřejmě existuje jeden z mýtů ohledně očkování, že očkování dětský organizmus zatěžuje, je však mnoho odborným výzkumů, které takovýto názor jednoznačně vyvrací).

Můžete mi prosím zaslat rozvrh doporučeného očkováni pro muže ve věku 30 let? Jde mi o placená očkováni, pokud se člověk rozhodne, že bude investovat do své vlastní imunizace pro budoucí bezpečí. Jsou nějaká očkováni, která jsou "nedoporučována" v tomto smyslu, např. vzteklina? J.M.

V podstatě neexistuje žádné očkování, které byste nemohl absolvovat v uvedeném věku a to za předpokladu, že jste v dobré zdravotní kondici a není žádná kontraindikace, která by příslušné očkování ať už dočasně nebo trvale vylučovala. Některé vakcíny se vyrábějí ve formě dětské a dospělé verze, tzn. není vhodné např. aplikovat dětskou verzi vakcíny (která může u dospělého člověka vyvolat více nežádoucích účinků).
Z možných očkováních se lze zaměřit na tato očkování:
a) proti virové hepatitidě typu A
b) proti klíšťové encefalitidě
c) proti chřipce (každoročně)
d) proti pneumokokovým nákazám
Další očkování jsou možná za určitých podmínek - tj. existuje-li riziko nákazy (jinak je ochrana očkováním nadbytečná)
a) očkování proti meningokokovým nákazám
b) očkování proti virové hepatitidě typu B
c) očkování proti vzteklině
- sem patří i očkování do ciziny (proti břišnímu tyfu, proti žluté zimnici, japonské encefalitidě apod.)
Jinak je třeba se nechat každých 15 let očkovat proti tetanu (posilující očkování) a je-li třeba i proti dalším onemocněním vůči kterým jste byl již v minulosti očkován (tj. dětské očkování).

Zajímalo by mě, jak důležité je dodržet dvouměsíční interval mezi
očkovacími dávkami? Naše paní doktorka nám podala jednu dávku 14.března a na další jsme pozvaní 12.dubna. Myslela jsem že termíny březen a květen jsou celostátně dané a doktoři by je měli respektovat? Mám obavy aby bylo očkování dostatečně účinné a zároveň zbytečně nezatížilo organismus dítěte.
Děkuji za zodpovězení mého dotazu, s pozdravem J.K.

U očkování proti dětské přenosné obrně není ani tak důležité dodržet interval 2 měsíců, jako spíše dodržet kampaňovité očkování, které vyplývá ze situace, že distribuuje zpravidla vícecívkové balení této vakcíny a navíc vakcína se musí skladovat při nižších teplotách než jiné vakcíny (to se týká živé perorální vakcíny, nikoli inaktivované injekční vakcíny). Proto byl zaveden tento systém, který se velmi dobře osvědčil.
Vašeho dotazu není jednoznačné, zda byla u vás podávána injekční či perorální vakcína. V případě perorální vakcíny, musí paní doktorka velmi dobře vakcínu skladovat (tj. na mrazáku), tím vyloučí riziko poškození vakcíny (je však pravda, že existují určité limity pro skladování při teplotě lednicové (tj. 2-8°C). Proto nelze popřít tuto možnost aplikovat perorální vakcínu proti dětské přenosné obrně i mimo vyhlášeného období. Samotné očkování mimo tuto období nevede k žádnému problému, tj. je stále účinné i bezpečné.

Četla jsem, že kdo neprodělal dětské nemoce (spalničky, neštovice) a plánuje těhotenství, měl by se proti těmto nemocem dát očkovat. Jaký je Váš názor ? LZ

Je jen velmi malé procento žen ve fertilním věku, které jsou před plánovým otěhotněním neočkovány proti spalničkám. V případě obou nákaz (tj. spalniček a planých neštovic) bych doporučil před plánovaným otěhotněním sérologické vyšetření na hladinu protilátek. V případě, že bude dostatečná (v závislosti na použité komerční diagnostické soupravě) je možné očkování vyloučit.
Kromě těchto dvou infekčních nákaz bych doporučil ještě zarděnky.

Je pravda, že se nesmí po očkování pít alkohol ? E.M.

Po očkování se doporučuje minimálně 24 hodin dodržet klidový režim, tj. bez fyzické a psychické zátěže, což představuje i vyvarování se pití alkoholu. Samozřejmě jedna sklenička piva nebo vína nepředstavuje žádné riziko.
Jde zejména o to, aby Váš imunitní systém nebyl okrajově zatěžován jinou činností, než je adaptace na vlastní očkování, tj. aby se mohla vytvořit dostatečně kvalitní imunitní odpověď po očkování.

Chtěla bych se zeptat jestli je vhodné se nechat očkovat při onemocnění roztroušenou sklerózou. V.D.

Očkování při onemocnění roztroušenou sklerózou se zpravidla neprovádí. Individuálně lze zvážit očkování inaktivovanými nebo subjednotkovými vakcínami (jako je očkování proti chřipce, tetanu, záškrtu, virovým hepatitidám (typu A a B) atd. V žádném případě se neprovádí očkování živými vakcínami jako očkování proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, planým neštovicím nebo TBC.

Zajímalo by mě, proč je u dětí kontraindikováno očkování po dobu 6 měsíců po chirurgickém zásahu na srdci. Š.M.

Kontraindikace je v tomto případě relativní, vyplývá spíše z neznalosti vlivu jakéhokoli očkování v takovém případě. Obecně se vychází z možnosti, že během pooperační léčby se mohou užívat přípravky ovlivňující imunitu (imunosupresiva), a tak by takové očkování nebylo účinné. Navíc živé vakcíny by mohly sekundárně vyvolat příznaky infekce nebo "mírnou" infekci, což by v tomto stavu nebylo žádoucí. Myslím, že platí 6 měsíců pro neživé vakcíny a minimálně 1 rok pro živé vakcíny. To je obecný přístup, individuálně lze připustit i očkování v jiném období.

Po očkování mi doktorka řekla, abych necvičil ani netrénoval. Co se stane, když jsem si v den očkování večer půl hodiny zakopal? F.C.

Obecně platí, že po očkování minimálně 24 hodin by se očkovaná osoba neměla vystavovat fyzické ani psychické zátěži. Důvodem je, že se při této zátěži zatěžuje i imunitní systém, který je očkováním aktivován a mohlo by dojít např. ke zvýšenému výskytu nežádoucích účinků, ke snížení imunitní odpovědi po očkování apod.
Půlhodinový lehký trénink nemusí znamenat vůbec nic. Pokud se jinak cítíte dobře nedošlo k žádné odchylce od běžného režimu po očkování.

Zajímal by mě Váš názor na článek zveřejněný v Britských listech: Také dostávají vaše děti "rtuťové" injekce?, případně kdyby jste objasnil, jakého očkování se tato problematika týká, problematika autismu bývává zmiňována většinou v souvislosti s trojkombinací zarděnky, příušnice a spalničky. A.D.

V mnoha tzv. sterilních léčivých přípravcích se při jejich výrobě používá mimo jiné i konzervační organická sůl rtuti (nejčastěji thiomersal). V 90. letech bylo ustanoveno, že v těch přípravcích, kde se tyto konzervans používají, by mělo dojít ke změně technologie jejich přípravy tak, aby organické soli rtuti mohli být buď vyloučeny nebo nahrazeny jinou látkou. Jedná se dosud jen o významné doporučení. Všichni výrobci postupně nahrazují nebo vypouštějí z výroby tyto soli. Dnes lze říci, že ve většině těchto přípravků (tj. i vakcínách) už téměř nejsou. Objevují se jen tam, kde mají svůj technologický význam (tj. nelze je něčím jiným nahradit a během výroby jsou nezbytné).
V posledních 2 letech však mezinárodní instituce (americké apod.) došli k závěru, že množství rtuťnatých organických solí používaných při výrobě vakcín jsou natolik nízké (např. 0,000025 g soli thiomersalu v 0,5 ml vakcíny, tj. 0,000012 g rtuti v 0,5 ml vakcíny), že ustanovení vydaná v 90. letech jsou zejména u přípravků, která se podávají v jedné či několika málo dávkách téměř neopodstatněná. Pro srovnání přípustný limit obsahu rtuti v konzumovaných rybách, ústřicích, mlžích a mouce je 1,0 mg/kg, tj. 1 kg rybího masa s limitem 1,0 mg/kg odpovídá zhruba 83 dávkám vakcíny o 0,5 ml (podaných v jeden den), neboli limit rtuti v jedné dávce vakcíny je více než 80x nižší než je limit v potravinách. Rtuťnaté organické soli se používají v bakteriálních vakcínách, tj. např. vakcíny proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli, proti meningokokovým nákazám, klíšťové encefalitidě atd. Používaly se rovněž při výrobě chřipkových vakcín, dnes však jsou tyto vakcíny zpravidla bez této konzervační látky. Ve většině případů se tyto soli používají během výroby (kultivační média) a v konečném přípravku (vakcíně) bývá jejich obsah pod detekovatelnou (průkaznou) hodnotou, a proto nejsou uváděny ve výčtu pomocných látek.

Mé 2,5 leté dítě má nízké IgA a IgG. Od září nastupuje do školky. Vzhledem k tomu, že toto snížení imunity znamená i větší riziko pnemokokových nákaz, mám několik dotazů na toto očkování:
1) je v tomto případě vhodné očkování proti pneumokokovým nákazám
2) po kolika letech se provádí přeočkování
3) nezpůsobuje očkování a hlavně přeočkování zdravotní problémy
4) co je to Guillain-Barré syndrom, který je uveden jako jeden z nežádoucích účinků tohoto očkování
5) doporučíte mi při takovéto diagnóze ještě jiné očkování, např proti chřipce nebo žloutence typu A?
6) Nesnižuje očkování IgA (je očkován i na meningokoka a klíšťovou encefalitidu) K.D.

Nízká hladina IgA nemusí nic znamenat, obvykle se tato hodnota věkem upraví. Navíc souvisí s lokální slizniční imunitou.
Očkování proti pneumokokovým nákazám není nezbytně nutné, ale určitě tím nic nezkazíte. Přeočkování se provádí po 5 letech. Pneumokoková vakcína patří mezi bezpečné očkovací látky, obsahuje jen vybrané vakcinační antigeny. Přesto může dojít k lokální reakci (jako otok, bolest, zarudnutí v místě vpichu apod.). Ostatní nežádoucí účinky jsou výjimečné. Mezi reakce, které nebyly prokázané v souvislosti s očkování, ale objevily se zpravidla do půl roku po očkování patří i Vámi zmiňovaný Guillain-Barré syndrom (zánětlivé onemocnění nervových kořenů, které se projevuje porušenou citlivostí a hybností končetin - zpravidla po několika týdnech vymizí).
Očkování proti chřipce doporučuji v každém případě, i když tím nepředejdete ostatním akutním respiračním onemocněním. Chřipka je však, jak určitě znáte, jedním velmi snadno získatelným onemocněním a navíc v dětském kolektivu je její přenos zaručen. Očkováním si i Vy zajistíte bezproblémové překonání chřipkového období. Očkování zpravidla nemá vliv na hladinu IgA, i když krátkodobě může dojít ke zvýšené hladině. Hlavní přínos bývá zvýšení hladin IgM (dočasně) a IgG (dlouhodobě).
Myslím, že k očkování přistupujete zodpovědně, protože jste již nechala své dítě očkovat i proti meningokokovým nákazám a klíšťové encefalitidě.
Očkování proti virové hepatitidě typu A je rovněž možné. Myslím si, že je dostatečné ho provést až zhruba měsíc před pobytem ve škole v přírodě nebo jiným ozdravným pobytem. V mateřské škole je hygiena zajištěna i z důvodů dalších infekcí, vůči kterým očkování nemáme. Vůči pneumokokovým nákazám se nelze snadno bránit a je závislé na jedinci, zda je bacilonosič či je k této infekci vnímavý. To s hygienou příliš nesouvisí. Proto bych ve Vašem případě upřednostnil raději toto očkování než očkování proti virové hepatitidě typu A, které bych odložil na pozdější věk nebo zmíněnou situaci.