Výběr všech publikací/článků (s abstrakty), které vyšly v zahraničních časopisech v daném období, týkající se klinického hodnocení očkování a vakcín. Je zde uveden nejen originální text v angličtině ale i překlad do češtiny. Zdrojem je Medline a články jsou vždy z aktuálního měsíce, kdy byly vloženy do systému Medline.

Efficacy and safety of an oral live attenuated human rotavirus vaccine against rotavirus gastroenteritis during the first 2 years of life in Latin American infants: a randomised, double-blind, placebo-controlled phase III study.

Lancet. 2008 Apr 5;371(9619):1181-9.
Linhares AC, Velazquez FR, Perez-Schael I, Saez-Llorens X, Abate H, Espinoza F, Lopez P, Macias-Parra M, Ortega-Barria E, Rivera-Medina DM, Rivera L, Pavia-Ruz N, Nunez E, Damaso S, Ruiz-Palacios GM, De Vos B, O'Ryan M, Gillard P, Bouckenooghe A;

Princip: Nejvyšší výskyt rotavirových gastroenteritid se pozoruje u dětí mezi 6. až 24 měsícem věku. Proto jsme se zaměřili na odhad 2leté účinnosti a bezpečnosti živé perorální lidské rotavirové vakcíny k prevenci těžkých gastroenteritid u dětí.
Metody: 15183 zdravých dětí z Latinsko-Amerických zemí bylo náhodně v poměru 1:1 rozděleno do skupiny, které byla podávána vakcína RIX4414 nebo placebo ve dvou dávkách ve věku 2 a 4 měsíců ve dvojitě slepé, placebem kontrolované studii fáze III, a sledováno po dobu 2 let. Primárním parametrem byla účinnost vakcíny sledovaná po 14 dnech po podání 2. dávky vakcíny po dosažení věku 1 roku. Zařazení do skupin bylo tajné pro zkoušející i rodiče očkovaných dětí. Účinnost sledovaná na základě výskytu gastroenteritidových příhod se sledovala od 2.týdne po podání 2.dávky až po dosažení věku 2 let. Analýza byla v souladu s protokolem studie.
Zjištění: 897 dětí bylo ze studie vyřazeno. Méně případů (p<0,0001) těžkých rotavirových gastroenteritid bylo zjištěno během 2 let sledování u dětí očkovaných vakcínou RIX4414 (32; 0,4% z 7205 dětí; 95%CI 0,3-0,6) ne u dětí v placebové skupině (161; 2,3% z 7081; 1,9-2,6). Účinnost vakcíny dosahovala 80,5% (71,3-87,1) až 82,1% (64,6-91,9) vůči divokému typu G1, 77,5% (64,7-86,2) vůči všem non-G1 kmenům a 80,5% (67,9-88,8) vůči všem non-G1 P (8) kmenům. Účinnost vakcíny stanovená hospitalizací z důvodu rotavirové gastroenteritidy byla 83,0% (73,1-89,7) a z důvodu diarei jakéhokoli příčiny byla 39,3% (29,1-48,1). Nebyl zaznamenán žádný případ intususcepce během druhého roku sledování.
Interpretace: Dvě dávky vakcíny RIX414 byly dostatečně účinné vůči těžkým rotavirovým gastroenteritidám během prvních 2 let života u latinskoamerických dětí. Zařazením tohoto očkování do dětského očkovacího kalendáře by mělo snížit náklady na léčbu rotavirových gastroenteritid celosvětově.

BACKGROUND: Peak incidence of rotavirus gastroenteritis is seen in infants between 6 and 24 months of age. We therefore aimed to assess the 2-year efficacy and safety of an oral live attenuated human rotavirus vaccine for prevention of severe gastroenteritis in infants. METHODS: 15 183 healthy infants aged 6-13 weeks from ten Latin American countries randomly assigned in a 1 to 1 ratio to receive two oral doses of RIX4414 or placebo at about 2 and 4 months of age in a double-blind, placebo-controlled phase III study were followed up until about 2 years of age. Primary endpoint was vaccine efficacy from 2 weeks after dose two until 1 year of age. Treatment allocation was concealed from investigators and parents of participating infants. Efficacy follow-up for gastroenteritis episodes was undertaken from 2 weeks after dose two until about 2 years of age. Analysis was according to protocol. This study is registered with ClinicalTrials.gov, number NCT00140673 (eTrack444563-023). FINDINGS: 897 infants were excluded from the according-to-protocol analysis. Fewer cases (p<0.0001) of severe rotavirus gastroenteritis were recorded for the combined 2-year period in the RIX4414 group (32 [0.4%] of 7205; 95% CI 0.3-0.6) than in the placebo group (161 [2.3%] of 7081; 1.9-2.6), resulting in a vaccine efficacy of 80.5% (71.3-87.1) to 82.1% (64.6-91.9) against wild-type G1, 77.5% (64.7-86.2) against pooled non-G1 strains, and 80.5% (67.9-88.8) against pooled non-G1 P[8] strains. Vaccine efficacy for hospital admission for rotavirus gastroenteritis was 83.0% (73.1-89.7) and for admission for diarrhoea of any cause was 39.3% (29.1-48.1). No cases of intussusception were reported during the second year of follow-up. INTERPRETATION: Two doses of RIX4414 were effective against severe rotavirus gastroenteritis during the first 2 years of life in a Latin American setting. Inclusion of RIX4414 in routine paediatric immunisations should reduce the burden of rotavirus gastroenteritis worldwide.

Safety and immunogenicity of a tetravalent live-attenuated dengue vaccine in flavivirus naive children.

Am J Trop Med Hyg. 2008 Mar;78(3):426-33.
Simasathien S, Thomas SJ, Watanaveeradej V, Nisalak A, Barberousse C, Innis BL, Sun W, Putnak JR, Eckels KH, Hutagalung Y, Gibbons RV, Zhang C, De La Barrera R, Jarman RG, Chawachalasai W, Mammen MP Jr.

Kandidát živé atenuované tetravalentní denguové virové vakcíny (DENV) byl dobře tolován a byl imunogenní u zdravých flavivirus naivních dospělých osob. Provedli jsme pilotní studii bezpečnosti a imunogenity vakcíny u zdravých thajských dětí (ve věku 6-7 let). V nekontrolované otevřené studii byla klinicky hodnocená vakcína podávána v den 0 a 180 sedmi dobrovolníkům v Bangkoku, kteří byli bez přítomných neutralizačních protilátek vůči DENV1-4 nebo viru japonské encefalitidy (JEV). Hodnocení klinické a laboratorní bezpečnosti se provedlo během 30 dní po podání každé dávky a imunogenita se stanovovala 30. den po podání vakcíny. V této studii vakcína byla velmi dobře tolerována bez žádných závažných nežádoucích účinků nebo laboratorních odchylek. U jednoho dobrovolníka byla zjištěna teplota (38,2°C, přetrvávající méně než 2 dny) a vakcinační viremie 7. den po očkování s druhou dávkou. Jeden měsíc po podání druhé dávky byla u 6 dobrovolníků zjištěna přítomnost neutralizačních protilátek vůči DENV1-4 a geometrické průměrné titry byly 55, 475, 350 a 171. Deset týdnů (zhruba 75 dní) po podání 2.dávky byly hladiny neutralizačních protilátek zjištěny ještě u 5 ze 6 dobrovolníků; u jednoho dobrovolníka titr hladin neutralizačních protilátek vůči DENV4 klesl pod detekovatelnou mez (29 --><10).

A live-attenuated tetravalent dengue virus (DENV) vaccine candidate has been well tolerated and immunogenic in healthy, US flavivirus naive adult volunteers. We conducted a pilot, safety, and immunogenicity trial of the vaccine candidate in healthy Thai children (6-7 years of age) to prepare for its eventual evaluation in Thai infants. In an uncontrolled, open clinical trial, the investigational vaccine was administered on study Days 0 and 180 to seven volunteers residing in Bangkok without neutralizing antibodies to DENV1-4 or to Japanese encephalitis virus (JEV). Clinical and laboratory safety assessments were completed during the 30 days after each vaccine dose, and immunogenicity was determined at Day 30. In this study, the vaccine was well tolerated with no serious adverse events or alert laboratory values. One volunteer experienced fever (38.2 degrees C, < 2 days) and associated DENV4 vaccine viremia 7 days after Dose 2. One month after Dose 2, six volunteers in the per-protocol analysis exhibited a tetravalent neutralizing antibody response with DENV1-4 geometric mean titers of 55, 475, 350, and 171, respectively. Ten weeks (~75 days) after Dose 2, five of the six volunteers continued to exhibit a tetravalent neutralizing antibody profile; one volunteer's DENV4 PRNT50 titer fell below the assay cut-off (29 --> < 10).

Impact of a prophylactic quadrivalent human papillomavirus (types 6, 11, 16, 18) L1 virus-like particle vaccine in a sexually active population of North American women.

Am J Obstet Gynecol. 2008 Mar;198(3):261.e1-11.
Barr E, Gause CK, Bautista OM, Railkar RA, Lupinacci LC, Insinga RP, Sings HL, Haupt RM.

Cíl: Účelem studie bylo zjistit postup týkající se HPV imunizace v Severní Americe. Měřili jsme klinický dopad HPV-6/11/16/18 očkování u žen Severní Ameriky.
Uspořádání studie: Do studie bylo zařazeno 21.954 žen převážně ve věku 16-25 let, z celkem 5 klinických studií se čtyřvalentní vakcínou nebo monovakcínou HPV-16. Osoby (n=5996), z této studie byly seskupeny a byla u nich měřena prevalence HPV-6/11/16/18. Dopad očkování na výskyt anogenitálních HPV lézí u původně zařazených subjektů (bez ohledu na jejich HPV status při zařazení do studie) byl vypočten.
Výsledky: Průměrný věk zařazených osob byl 20 let; u 13% žen byl abnormální Pap test a 76% žen mělo negativní test na všechny 4 HPV vakcinační typy. Po zhruba 3letém sledování u původně zařazených subjektů (bez ohledu na počáteční HPV status) vedlo očkování k redukci prekanceróz v důsledku HPV-16 a 18 a ke snížení četnosti genitálních lézí v souvislosti HPV 6,11,16 a 18 o 66,4% (95% CI 42,7-81,1%) a 57,7% (95%CI 27,3-76,3%).
Závěr: Podávání HPV vakcíny pohlavně aktivním severoamerickým ženám snížilo četnost výskytu onemocnění v souvislosti s HPV 6,11,16 a 18. Další dosledování u této populace se provádí.

OBJECTIVE: The purpose of this study was to inform policy regarding human papillomavirus (HPV) vaccination in North America. We measured the clinical impact of HPV-6/-11/-16/-18 vaccination in North American women. STUDY DESIGN: The study enrolled 21,954 women, the majority aged 16-25, across 5 studies of a quadrivalent HPV vaccine or its HPV-16 vaccine prototype. The North American subjects (n = 5996) were pooled from these trials, and the prevalence of HPV-6/-11/-16/-18 exposure was measured. The impact of vaccination on the burden of anogenital HPV lesions in an intention-to-treat population (regardless of enrollment HPV status) was calculated. RESULTS: At enrollment, the median age was 20 years; 13% of the women had had a Papanicolaou test abnormality, and 76% of the women had negative tests results for all 4 vaccine HPV types. With approximately 3 years of follow-up evaluations in the intention-to-treat population (regardless of enrollment HPV status), vaccination reduced the rate of HPV-16- and -18-related precancers and HPV-6/-11/-16/-18-related genital lesions by 66.4% (95% CI, 42.7%-81.1%) and 57.7% (95% CI, 27.3%-76.3%), respectively. CONCLUSION: The administration of HPV vaccine to sexually active North American women reduced the burden of HPV-6/-11/-16/-18-related disease. Catch-up vaccination programs in this population are warranted.

Primary vaccination with a new heptavalent DTPw-HBV/Hib-Neisseria meningitidis serogroups A and C combined vaccine is well tolerated.

Int J Infect Dis. 2008 Jan;12(1):88-97. Epub 2007 Aug 22.
Kerdpanich A, Warachit B, Kosuwon P, Gatchalian SR, Watanaveeradej V, Borkird T, Kosalaraksa P, Han HH, Hutagalung Y, Boutriau D, Dobbelaere K.

Cíl: Bezpečnost a reaktogenita nové heptavalentní vakcíny DTPw-HBV/Hib-MenAC (záškrt, tetanus, celobuněčná pertusse-hepatitida B/Haemophilové nákazy typu b-meningokokové nákaz skupin A a C) byla srovnávána se široce používanou pentavalentní vakcínou DTPw-HBV/Hib.
Metoda: Tři randomizované studie fáze III srovnatelné v uspořádání a metodologii, v nichž zdravým dětem byly podávány vakcíny DTPw-HBV/Hib-MenAC (N=1334) nebo DTPw-HBV/Hib (N=446) ve věku 2,4 a 6 měsíců. Očekávané nežádoucí účinky byly zaznamenávány po dobu 4 dní a neočekávatelné nežádoucí účinky až 31 dní po podání každé dávky. Během studie se zaznamenávaly závažné nežádoucí účinky.
Výsledky: mezi oběma skupinami nebyly zjištěny významné rozdíly ve výskytu horečky >39,5°C nebo <40,0°C (p<0,005). Významně vyšší výskyt teploty >39°C byl zjištěn ve skupině očkované s vakcínou DTPw-HBV/Hib-MenAC (21,2% vs. 14,8%, p=0,004). Horečka rychle odezněla a nebyl pozorovaný rozdíl v poskytnuté lékařské službě mezi oběma skupinami a nezvyšovala se s postupnými dávkami. Bylo zaznamenáno 67 nežádoucích účinků, 56/1334 (4,2%) ve skupině DTPw-HBV/Hib-MenAC a 11/446 (2,5%) ve skupině DTPw-HBV/Hib.
Závěr: Souhrnně obě vakcíny měly podobný bezpečnostní profil. Odlišný výskyt horečky po očkování vyšší než 39°C nevedl k odlišné potřebě vyžádané lékařské pomoci mezi oběma skupinami.

OBJECTIVE: Safety and reactogenicity of a new heptavalent DTPw-HBV/Hib-MenAC (diphtheria, tetanus, whole cell pertussis-hepatitis B virus/Haemophilus influenzae type b-Neisseria meningitidis serogroups A and C) vaccine was compared with a widely used pentavalent DTPw-HBV/Hib vaccine. METHODS: Three phase III randomized studies comparable in design and methodology, in which healthy infants received DTPw-HBV/Hib-MenAC (N=1334) or DTPw-HBV/Hib (N=446) at 2, 4, and 6 months, were pooled for analysis. Solicited symptoms were recorded for 4 days, and unsolicited adverse events for 31 days after each dose. Serious adverse events (SAEs) were recorded throughout the studies. RESULTS: There were no significant differences between the two groups in the proportion of subjects with fever >39.5 degrees C or >40.0 degrees C (p<0.005). Compared to group DTPw-HBV/Hib, a significantly higher percentage of subjects in group DTPw-HBV/Hib-MenAC reported fever >39 degrees C (21.2% vs. 14.8%, p=0.004). Fever subsided quickly, did not lead to differences in attendance to medical services and did not increase from dose to dose. Sixty-seven SAEs were reported, 56/1334 (4.2%) in group DTPw-HBV/Hib-MenAC and 11/446 (2.5%) in the DTPw-HBV/Hib group. CONCLUSION: Overall, the heptavalent and pentavalent vaccines had similar safety profiles. The difference observed in percentage of subjects with fever >39 degrees C did not lead to differences in medically attended visits for fever.

M.Petráš