Výběr všech publikací/článků (s abstrakty), které vyšly v zahraničních časopisech v daném období, týkající se klinického hodnocení očkování a vakcín. Je zde uveden nejen originální text v angličtině ale i překlad do češtiny. Zdrojem je Medline a články jsou vždy z aktuálního měsíce, kdy byly vloženy do systému Medline.

Cellular immunity in healthy volunteers treated with an octavalent conjugate Pseudomonas aeruginosa vaccine.

Clin Exp Immunol. 2005 Nov;142(2):381-7

Autoři: Zuercher AW, Imboden MA, Jampen S, Bosse D, Ulrich M, Chtioui H, Lauterburg BH, Lang AB

Humorální imunita vyvolaná oktavalentní vakcínou proti Pseudomonas aeruginosa tvořenoui O-polysacharidem konjugovaným na toxin A je již dobře prostudována a v současné době probíhá 3.fáze klinického zkoušení u pacientů s cystickou fibrózou (CF). Naopak je dodnes jen malá znalost buněčné imunity vyvolané touto vakcínou. 15 zdravých dobrovolníků bylo imunizováno v den 1 a 60. Parametry buněčné imunity byly studovány před dnem 1 a v dni 74. Analýzy zahrnovaly cytometrii plné krve, antigenem indukovanou proliferaci a produkci cytokínů na lymfocytárních kulturách. Účinek imunizace na složení periferálních lymfocytech, stanovený průtokovou cytometrií, byl malý. Naopak po imunizaci došlo k velmi významnému zvýšení proliferace v odpovědi na stimulaci s detoxikovaným toxinem A: stimulační index vzrostl z 1,4 v dne 1 na 42,2 ve dni 74 (restimulace při 0,4 µg/ml; P=0,003). Imunizace vedla k významné produkci interferonu (IFN)-gama a tumor necrosis faktoru (TNF)-alfa antigenem stimulovanými lymfocyty. Naopak nebyla pozorována žádná významná indukce interleukinu (IL)-4 nebo IL-10. Na závěr imunizace zdravých dobrovolníků vedla k aktivaci buněčné imunity včetně antigen-specifické proliferace a k produkci cytokínů. U CF pacientů vyvolání buněčné imunity prostřednictvím Th1 představuje potenciální výhodu. Nicméně je třeba ověřit účinnost u CF pacientů s i bez chronické infekce vyvolané P. aeruginosa.

Humoral immunity in response to an octavalent O-polysaccharide-toxin A conjugate Pseudomonas aeruginosa vaccine is well studied, and a Phase III clinical study in cystic fibrosis (CF) patients is currently ongoing. In contrast, little is known about cellular immunity induced by this vaccine. Fifteen healthy volunteers were immunized on days 1 and 60. Parameters of cellular immunity were studied before vaccination on day 1, and on day 74. Analyses included flow cytometry of whole blood, and antigen-induced proliferation of and cytokine production by lymphocyte cultures. The effects of immunization on the composition of peripheral blood lymphocytes as determined by flow cytometry were minor. In contrast, after immunization a highly significant increase of proliferation in response to stimulation with detoxified toxin A was noted: the stimulation index rose from 1.4 on day 1 to 42.2 on day 74 (restimulation with 0.4 microg/ml; P = 0.003). Immunization led to significant production of interferon (IFN)-gamma and tumour necrosis factor (TNF)-alpha by antigen-stimulated lymphocytes. In contrast, no significant induction of interleukin (IL)-4 or IL-10 was observed. In conclusion, immunization of healthy volunteers led to activation of cellular immunity including strong antigen-specific proliferation and cytokine production. In CF patients priming of the cellular immune system towards a Th1-like pattern would be of potential advantage. Therefore, confirmatory analyses in immunized CF patients with and without chronic infection with P. aeruginosa are foreseen.

Immunogenicity of meningococcal ACYW135 polysaccharide vaccine in Saudi children 5 to 9 years of age.

Clin Diagn Lab Immunol. 2005 Oct;12(10):1251-3

Autoři: Khalil M, Al-Mazrou Y, Balmer P, Bramwell J, Andrews N, Borrow R

Tetravalentní meningokoková polysacharidová vakcína vykazovala imunigenitu u dětí od 5 do 9 let v Saudské Arábii; u více než 90% byla zjištěna přítomnost baktericidních protilátek s titrem vyšším než 8 pro každou ze séroskupin A, Y a W135; vůči séroskupině C lze předpokládat ochranu 77% po očkování.

Meningococcal tetravalent polysaccharide vaccines were observed to be immunogenic in Saudi children 5 to 9 years of age, with >90% having serum bactericidal antibody titers of > or = 8 for serogroups A, Y, and W135; for serogroup C, 77% were putatively protected after vaccination.

Priming of immunological memory by pneumococcal conjugate vaccine in children unresponsive to 23-valent polysaccharide pneumococcal vaccine.

Clin Diagn Lab Immunol. 2005 Oct;12(10):1216-22

Autoři: Rose MA, Schubert R, Strnad N, Zielen S

Pneumokoková polysacharidová vakcína (PPV) má omezenou imunogenitu u dětí a imunosuprimovaných pacientů. Naše prospektivní randomizovaná kontrolovaná klinická studie sledovala, zda očkování pneumokokovou konjugovanou vakcínou (PCV) vyvolává specifickou imunologickou paměť u dříve nonrespondentních očkovanců vůči PPV. Z celkového počtu 33 dětí (2 až 18 let) s polysacharidovou specifickou imunodeficiencí (PSI), skupina A (n=16) obdržela 2 dávky 7-valentní PCV ve 4 až 6ti týdenním intervalu a booster dávku s 23-valentní PPV po jednom roce. Skupina B (n=17) obdržela 2 dávky PPV výhradně v jednoletém intervalu. Koncentrace specifických protilátek pro sérotypy 4, 5, 6B, 9V, 14, 18C, 19F a 23F byly stanoveny ELISA metodou před a po 7 a 28 dnech po podání PPV booster dávky a srovnány s opsonofagocytární zkouškou. Ve skupině A, 64 až 100% mělo koncentrace protilátek větší nebo rovny 1 µg/ml 28 dní po podání booster dávky vzhledem k 25 až 94% ve skupině B. Skupina měla významně vyšší koncentrace protilátek pro všechny sérotypy obsažené v PCV již 7 dní po podání, což znamená časnou paměťovou odpověď. Koncentrace protilátek byly v souladu s funkční opsonizující aktivitou, ačkoli opsonizační titry se u jednotlivců lišily. Pneumokokové očkování bylo velmi dobře tolerováno. Incidence nákazy vzdušnou cestou se snížila pro očkování s PCV (10/rok pro skupinu A vzhledem k 15/rok pro skupinu B). Následující PPV booster, dokonce i u subjektů původně nonrespondentních na PPV, vykázala rychlou a zvýšenou paměťovou odpověď po očkování PCV.

Pneumococcal polysaccharide vaccine (PPV) is of limited immunogenicity in infants and immunocompromised patients. Our prospective randomized controlled trial investigated whether priming with pneumococcal conjugate vaccine (PCV) induced specific immunological memory in previously nonresponders to PPV. Of a total of 33 children (2 to 18 years) with polysaccharide-specific immunodeficiency (PSI), group A (n = 16) received two doses of 7-valent PCV in a 4- to 6-week interval, and a booster dose of 23-valent PPV after one year. Group B (n = 17) received two doses of PPV in a 1-year interval exclusively. Specific antibody concentrations for serotypes 4, 5, 6B, 9V, 14, 18C, 19F, and 23F were determined (enzyme-linked immunosorbent assay) before and at 7 and 28 days after administration of the PPV booster and compared to an opsonophagocytosis assay. Of group A, 64 to 100% had antibody concentrations of > or = 1 microg/ml on day 28 after the booster versus 25 to 94% of group B. Group A had significantly higher antibody concentrations for all PCV-containing serotypes already on day 7, indicating early memory response. Antibody concentrations were in accordance with functional opsonic activity, although opsonic titers varied among individuals. Pneumococcal vaccination was well tolerated. The incidence of airway infections was reduced after priming with PCV (10/year for group A versus 15/year for group B). Following a PPV booster, even patients primarily not responding to PPV showed a rapid and more pronounced memory response after priming with PCV.

Live attenuated influenza vaccine, trivalent, is safe in healthy children 18 months to 4 years, 5 to 9 years, and 10 to 18 years of age in a community-based, nonrandomized, open-label trial.

Pediatrics. 2005 Sep;116(3):e397-407

Autoři: Piedra PA, Gaglani MJ, Riggs M, Herschler G, Fewlass C, Watts M, Kozinetz C, Hessel C, Glezen WP

CÍL: Úmrtí způsobená chřipkou u jinak zdravých dětí, která byla zaznamenána během chřipkové sezóny 2003-2004, zvýšila povědomí veřejnosti o závažnosti chřipky u dětí. V letech 1996-1998 byla provedena pilotní klinická studie fáze III u dětí ve věku 15 až 71 měsíců. Živá atenuovaná trivalentní chřipková vakcína (LAIV-T) prokázala bezpečnost a účinnost. V následující randomizované, dvojitě slepé placebem kontrolované studii s LAIV-T u dětí ve věku od 1 do 17 let bylo pozorované statisticky významné zvýšení astmatických příhod u dětí mladších 59 měsíců. LAIV-T nebyla licencovaná pro děti mladší 5 let z důvodu výzkytu astmatu. Zaznamenávali jsme nežádoucí účinky v rozsáhlé bezpečnostní studii až do data současně registrované LAIV-T u dětí ve věku od 18 měsíců do 4 let, od 5 do 9 let a od 10 do 18 let v průběhu 4 let (1998-2002). Studie byla vedena v Scott & White Memorial Hospital and Clinic (Temple, TX).
METODY: Otevřená nerandomizovaná klinická studie s LAIV-T byla provedena před registrací. Lékařské záznamy všech dětí sledovaly závažné nežádoucí účinky 6 týdnů po vakcinaci. Lékařská péče hodnotila relativní risk (RR) lékařského ošetření akutního respiračního onemocnění (MAARI) a astma v 0-14 a 15-42 dní po očkování vzhledem k předvakcinačnímu stavu. Lékařské mapování všech zaznamenaných návštěv bylo posouzeno vhodnou klasifikací nežádoucích účinků: akutní astma nebo ostatní. Zhodnotili jsme riziko MAARI 0-14 dní a 15-42 dní po podání LAIV-T obdobnou metodou, která se použila při poregistračním hodnocení bezpečnosti vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (celobuněčná vakcína).
Výsledky: Všem dětem bez ohledu na věk byla podána intranazální dávka LAIV-T v každém vakcinačním roce. Ve 4-leté studii bylo podáno celkem 18780 dávek LAIV-T vakcíny 11096 dětem. Celkem 4529, 7036 a 7215 dávek LAIV-T bylo podáno dětem ve věku 18 měsíců až 4 let, 5-9 let a 10 až 18 let. V očkovacím roce 1, 2, 3 a 4 bylo zaznamenáno 10, 15, 11 a 6 závažných nežádoucích účinků. Žádný z těchto nežádoucích účinků nebyl v souvislosti s podáním vakcíny LAIV-T. Ve vakcinačním roce 1, 2, 3 a 4 byly zaznamenány 3, 2,1 a 0 případů otěhotnění u adolescentů. Všechny narozené děti byly zdravé. RR a MAARI od 0 do 14 dní a 15 -42 dní po podání LAIV-T bylo hodnoceno u očkovanců během všech 4 let. Ve srovnání s obdobím před očkováním nebyl zaznamenán žádný významný nárůst rizika ve zdravotní péči při použití MAARI 0-14 dní a 15-42 dní po očkování u dětí ve věku 18 měsíců až 4 roky, 5-9 let a 10-18 let ve všech 4 sledovaných letech očkování. U dětí ve věku 18 měsíců až 4 roky nebyl pozorován žádný významný nárůst rizika ve zdravotní péči při použití MAARI, MAARI podkategorií (zánět středního ucha/sinusitida, onemocnění horních i dolních cest dýchacích), a astma během 0-14 po očkování vzhledem k období před očkováním. Žádný významný nárůst rizika ve zdravotní péči při použití MAARI, MAARI podkategorií a astma nebyl zjištěn v období 15-42 dní po očkování s výjimkou astmatických příhod u očkovanců v prvním roce. RR 2,85 (95% limit spolehlivosti (CI): 1,01-8,03) pro astmatické příhody byl stanoven u dětí ve věku 18 měsíců až 4 roky, avšak nedošlo k významnému nárůstu během další |3 následujících let očkování (2. rok očkování, RR: 1.42 [95% CI: 0.59-3.42]; 3. rok očkování, RR: 0.47 [95% CI: 0.12-1.83]; 4. rok očkování, RR: 0.20 [95% CI: 0.03-1.54]). Žádný významný nárůst rizika ve zdravotní péči při použití MAARI nebo astma nebylo pozorováno u dětí ve věku od 18 měsíců do 18 let, kterým byly podány dávky LAIV-T vakcíny každoročně postupně. Děti ve věku 18 měsíců až 4 let, kterým byly podány postupně dávky LAIV-T každoročně, nevykazovaly významný nárůst RR pro MAARI 0-14 dní po očkování; stejný výsledek byl pozorován rovněž u dětí ve věku 5-9 let a 10-18 let.
Závěr: Nebyl pozorován žádný významný nárůst rizika astmatické příhody 0-14 dní po očkování u dětí ve věku 18 měsíců až 4 roky, 5-9 let, 10-18 let. V prvním očkovacím roce bylo u dětí ve věku 18 měsíců-4 roky zaznamenán významně vyšší RR (2,85; 95% CI: 1.01-8.03) pro astmatické příhody 15-42 dní po očkování. Ve druhém očkovacím roce bylo složení vakcíny LAIV-T shodné se složením vakcíny použité v prvním roce; nicméně u dětí ve věku 18 měsíců až 4 roky nebyl pozorován žádný významná nárůst rizika astmatických příhod 15-42 dní po očkování. Podobně tomu bylo i ve třetím a čtvrtém vakcinačním roce kdy u dětí ve věku 18 měsíců až 4 let nebyl pozorován statisticky významný nárůst rizika astmatických příhod 15-42 dní po očkování. Rovněž i podání vakcíny LAIV-T nezvýšilo riziko astmatu u dětí, kterým byly vakcinační dávky podávány každoročně. I když možnost skutečného zvýšení rizika astmatu bylo pozorováno v jednom ze 4 očkovacích let u dětí ve věku 18 měsíců až 4 let 15-42 dní po očkování, s největší pravděpodobností to souvisí se 190 srovnání bez jakýchkoli úprav. Závěrem LAIV-T vakcína je bezpečná u dětí ve věku 18 měsíců až 4 let, 5-9 let, 10-18 let. Hypotéza, že podání LAIV-T vakcíny souvisí s nárůstem astmatických příhod u dětí mladších 5 let, není v souladu s naším klinickým výsledky. Přezkoumání tohoto věkového omezení pro aplikaci LAIV-T u dětí tomu nasvědčuje.

OBJECTIVE: Influenza-associated deaths in healthy children that were reported during the 2003-2004 influenza season heightened the public awareness of the seriousness of influenza in children. In 1996-1998, a pivotal phase III trial was conducted in children who were 15 to 71 months of age. Live attenuated influenza vaccine, trivalent (LAIV-T), was shown to be safe and efficacious. In a subsequent randomized, double-blind, placebo-controlled LAIV-T trial in children who were 1 to 17 years of age, a statistically significant increase in asthma encounters was observed for children who were younger than 59 months. LAIV-T was not licensed to children who were younger than 5 years because of the concern for asthma. We report on the largest safety study to date of the recently licensed LAIV-T in children 18 months to 4 years, 5 to 9 years, and 10 to 18 years of age in a 4-year (1998-2002) community-based trial that was conducted at Scott & White Memorial Hospital and Clinic (Temple, TX).
METHODS: An open-label, nonrandomized, community-based trial of LAIV-T was conducted before its licensure. Medical records of all children were surveyed for serious adverse events (SAEs) 6 weeks after vaccination. Health care utilization was evaluated by determining the relative risk (RR) of medically attended acute respiratory illness (MAARI) and asthma rates at 0 to 14 and 15 to 42 days after vaccination compared with the rates before vaccination. Medical charts of all visits coded as asthma were reviewed for appropriate classification of events: acute asthma or other. We evaluated the risk for MAARI (health care utilization for acute respiratory illness) 0 to 14 and 15 to 42 days after LAIV-T by a method similar to the postlicensure safety analysis conducted on measles, mumps, and rubella and on diphtheria, tetanus, and whole-cell pertussis vaccines.
RESULTS: All children regardless of age were administered a single intranasal dose of LAIV-T in each vaccine year. In the 4 years of the study, we administered 18780 doses of LAIV-T to 11096 children. A total of 4529, 7036, and 7215 doses of LAIV-T were administered to children who were 18 months to 4 years, 5 to 9 years, and 10 to 18 years of age, respectively. In vaccination years 1, 2, 3, and 4, we identified 10, 15, 11, and 6 SAEs, respectively. None of the SAEs was attributed to LAIV-T. In vaccination years 1, 2, 3, and 4, we identified 3, 2, 1, and 0 pregnancies, respectively, among adolescents. All delivered healthy infants. The RR for MAARI from 0 to 14 and 15 to 42 days after LAIV-T was assessed in vaccinees during the 4 vaccine years. Compared with the prevaccination period, there was no significant increase in risk in health care utilization attributed to MAARI from 0 to 14 and 15 to 42 days after vaccination in children who were 18 months to 4 years, 5 to 9 years, and 10 to 18 years of age in the 4 vaccine years. In children who were 18 months to 4 years of age, there was no significant increase in the risk in health care utilization for MAARI, MAARI subcategories (otitis media/sinusitis, upper respiratory tract illness, and lower respiratory tract illness), and asthma during the 0 to 14 days after vaccination compared with the prevaccination period. No significant increase in the risk in health care utilization for MAARI, MAARI subcategories, and asthma was detected when the risk period was extended to 15 to 42 days after vaccination, except for asthma events in vaccine year 1. A RR of 2.85 (95% confidence interval [CI]: 1.01-8.03) for asthma events was detected in children who were 18 months to 4 years of age but was not significantly increased for the other 3 vaccine years (vaccine year 2, RR: 1.42 [95% CI: 0.59-3.42]; vaccine year 3, RR: 0.47 [95% CI: 0.12-1.83]; vaccine year 4, RR: 0.20 [95% CI: 0.03-1.54]). No significant increase in the risk in health care utilization for MAARI or asthma was observed in children who were 18 months to 18 years of age and received 1, 2, 3, or 4 annual sequential doses of LAIV-T. Children who were 18 months to 4 years of age and received 1, 2, 3, or 4 annual doses of LAIV-T did not experience a significant increase in the RR for MAARI 0 to 14 days after vaccination; this was also true for children who were 5 to 9 and 10 to 18 years of age.
CONCLUSIONS: We observed no increased risk for asthma events 0 to 14 days after vaccination in children who were 18 months to 4 years, 5 to 9 years, and 10 to 18 years of age, In vaccine year 1, children who were 18 months to 4 years of age did have a significantly higher RR (2.85; 95% CI: 1.01-8.03) for asthma events 15 to 42 days after vaccination. In vaccine year 2, the formulation of LAIV-T was identical to the vaccine formulation used in vaccine year 1; however, in children who were 18 months to 4 years of age, no statistically significant increased risk was detected for asthma events 15 to 42 days after vaccination. Similarly, in vaccine years 3 and 4, children who were 18 months to 4 years of age did not have a statistically significant increased risk for asthma events 15 to 42 days after vaccination. Also, LAIV-T did not increase the risk for asthma in children who received 1, 2, 3, or 4 annual doses of LAIV-T. Although the possibility for a true increased risk for asthma was observed in 1 of 4 years in children who were 18 months to 4 years at 15 to 42 days after vaccination, it is more likely that the association is a chance effect because of the 190 comparisons made without adjustment for multiple comparisons. We conclude that LAIV-T is safe in children who are 18 months to 4 years, 5 to 9 years, and 10 to 18 years of age. The hypothesis that LAIV-T is associated with an increase in asthma events in children who are younger than 5 years is not supported by our data. Reassessment of the lower age limit for use of LAIV-T in children is indicated.

Immunological characteristics in the therapy of atopic dermatitis in children with polycomponent vaccine Immunovac BN-4

Zh Mikrobiol Epidemiol Immunobiol. 2005 Sep-Oct;(5):45-9

Autoři: Nemykina OE, Egorova NB, Shcherbakova BV, Kurbatova EA, Smenova IB, Efremova VN, Gruber IM, Semenov BF

IgE zprostředkované reakce svázané s imunitním procesem především aktivace Th2 lymfocytů, které syntetizují interleukiny zodpovědné za přepínání přes B lymfocyty na produkci IgE, byly shledané jako nejdůležitější mechanismus patogeneze atopické dermatitidy (AD). Použití imunomodulačních přípravků schopných měnící nerovnováhu v systému Th1/Th2 buněkje jedním z příslibů komplexní terapie AD. Polykomponentní vakcína Immunovac BN-4 byla použita pro komplexní léčbu AD u dětí. Dynamika imunologických charakteristik byla sledována po dobu 6 měsíců po ukončení léčby. Významné zvýšení absolutního i relativního množství lymfocytů s markery CD3, CD4, CD16, CD21, CD25, nárůst hladin IgA, IgG a snížení hladin celkového IgE bylo zjištěno v krevním séru. Použití polykomponentní vakcíny v komplexní terapii AD lze doporučit.

IgE-mediated reactions linked with the polarization of the immune process towards, mainly, the activation of Th2 lymphocytes which synthesized interleukins, responsible for switching over B lymphocytes to the production of IgE, were found to be the most important mechanism of the pathogenesis of atopic dermatitis (AD). The use of immunomodulating preparations, capable of changing unbalance in the system of Th1/Th2 cells, is one of promising approaches to the complex therapy of AD. Poly-component vaccine Immunovac BN-4 was included into the complex therapy of AD in children, The dynamics of immunological characteristics was studied for the period of 6 months after the end of the course of therapy. A considerable increase in the absolute and relative amount of lymphocytes with markers CD3, CD4, CD16, CD21, CD25, a rise in the levels of IgA, IgG and a decrease in the level of total IgE in the blood serum were established. The inclusion of the polycomponent vaccine into the complex therapy of AD may be recommended.

Reactogenicity and immunogenicity profile of a two-dose combined hepatitis A and B vaccine in 1-11-year-old children.

Vaccine. 2005 Oct 17;23(43):5099-105

Autoři: Roberton D, Marshall H, Nolan TM, Sokal E, Díez-Domingo J, Flodmark CE, Rombo L, Lewald G, Flor Jde L, Casanovas JM, Verdaguer J, Marés J, Esso DV, Dieussaert I, Stoffel M

Tato studie srovnává reaktogenitu, imunigenitu a bezpečnost dvoudávkového schématu (0, 6 měsíců) s kombinovanou vakcínou proti hepatitidě typu A a B (720ELU HAV, 20 µg HBsAg) s třídávkovým schématem (0, 1 a 6 měsíců) s kombinovanou vakcínou proti hepatitidě typu A a B (360ELU HAV, 10 µg HBsAg). Do studie bylo zařazeno celkem 511 dětí ve věku 1-11 let, které nebyly v minulosti očkovány proti žádné z uvedených hepatitid. Obě vakcíny byly velmi dobře tolerovány a prokázaly bezpečnost a imunogenitu. Analýza rozdělení do dvou skupin (1-5 let a 6-11 let) ukázala, že reaktogenita dvoudávkového schématu byla minimálně stejně dobrá jako u registrovaného schématu dávkování. Obě vakcíny a schémata poskytly minimálně 98% séroprotekci proti hepatitidě typu B a 100% sérokonverzi proti hepatitidě typu A již 1 měsíc po ukončení celého očkování (7 měsíců).

This study was conducted to compare the reactogenicity, immunogenicity and safety of a combined two-dose (0, 6 months) hepatitis A and B vaccine (720ELU HAV, 20 mcg HBsAg) with the established three-dose (0, 1 and 6 months) hepatitis A and B vaccine (360ELU HAV, 10 mcg HBsAg). A total of 511 children aged 1-11 years who had not previously received a hepatitis A or B vaccine were enrolled in the study. Both vaccines were well tolerated, and were shown to be safe and immunogenic. The analysis, stratified according to two age groups (1-5 year and 6-11-year-old children) demonstrated that the reactogenicity profile of the two-dose schedule was at least as good as that of the established schedule. Both vaccines and schedules provided at least 98% seroprotection against hepatitis B and 100% seroconversion against hepatitis A, 1 month after the end of the vaccination course (Month 7).

Analysis of efficacy of CVD 103-HgR live oral cholera vaccine against all-cause travellers' diarrhoea in a randomised, double-blind, placebo-controlled study.

Vaccine. 2005 Oct 17;23(43):5120-6

Autoři: Leyten EM, Soonawala D, Schultsz C, Herzog C, Ligthelm RJ, Wijnands S, Visser LG

Enterotoxigenní Escherichia coli (ETEC), která produkuje tepelně labilní toxin (LT) a/nebo tepelně stabilní toxin (ST) je považován za nejběžnější známou příčinu cestovatelské diarea (TD). Díky antigenní podobnosti mezi cholerovým toxínem a LT imunizace s inaktivovanou perorální B subjednotkovou/celobuněčnou cholerovou vakcínou (BS-WC) poskytuje krátkodobou (3 měsíce) za to však významnou (?67%) protekci proti TD způsobenou LT ETEC. Poněvadž vyjadřuje cholerovou toxinovou B (CTB) subjednotku, živý atenuovaný perorální cholerový vakcinační kmen CVD 103-HgR může indukovat podobnou ochranu. Klinická studie byla zaměřena tak, aby stanovila, zda CVD 103-HgR živá perorální cholerová vakcína by mohla poskytnout protektivní účinnost minimálně 50% vůči TD. Navíc bzla stanovena protektivní účinnost vakcíny vůči TD specificky díky LT-ETEC a LT/ST-ETEC. Dobrovolníci (n=134) cestující do Indonésie, Indie, Thajska nebo západní Afriky byly randomizováni podle toho, zda jim bylo podáno placebo (n=65) nebo vakcína (n=69). V placebové skupině, 46% zaznamenalo příhodu průjmového onemocnění ve srovnání s 52% v očkované skupině. Žádný významný rozdíl mezi skupinami nebyl zjištěn vzhledem k incidenci, délce trvání nebo závažnosti všech TD nebo TD přiřazeným k ETEC. Přesto TD přiřazené k ETEC se v placebové skupině vyskytovaly dříve u placebové skupiny (medián 5 dní) než u očkované skupiny (medián 15 dní). Závěrem CVD 103-HgR živá perorální cholerová vakcína selhala ve vytvoření minimálně 50% protekci vůči TD. Tato studie nevyloučila možnost, že tato vakcína může poskytnout krátkodobou protekci vůči TD přiřazené k ETEC. Nicméně význam studie byl limitovaný neočekávaně nízkou incidencí průjmových onemocnění přiřazených k LT-ETEC (9% všech TD) ve srovnání s TD přiřazeným k ST (24% všech TD).

Enterotoxigenic Escherichia coli (ETEC), which produces heat labile toxin (LT) and/or heat stable toxin (ST), is considered to be the most common known cause of travellers' diarrhoea (TD). Owing to the antigenic similarity between cholera toxin and LT, immunization with inactivated oral B-subunit/whole-cell cholera vaccine (BS-WC) offers short term (3 months) but significant (>67%) protection against TD caused by LT-related ETEC. Since it expresses the cholera toxin B (CTB) subunit, the live attenuated oral cholera vaccine strain CVD 103-HgR, may induce similar protection. A trial was performed to determine if CVD 103-HgR live oral cholera vaccine would provide a protective efficacy of at least 50% against TD. In addition, the protective efficacy of the vaccine against TD specifically due to LT-ETEC and LT/ST-ETEC was determined. Volunteers (n=134) travelling to Indonesia, India, Thailand or West-Africa were randomised to receive either a placebo (n=65) or the vaccine (n=69). In the placebo group, 46% reported an episode of diarrhoea, compared to 52% in the vaccine group. No significant group differences were found with regard to incidence, duration or severity of all caused TD or ETEC-associated TD. However, ETEC-associated TD occurred earlier in the placebo group (median 5 days), compared to the vaccine group (median 15 days). In conclusion, CVD 103-HgR live oral cholera vaccine failed to provide a 50% protection against TD. This study does not exclude that the vaccine may offer a short-lived protection against ETEC-associated TD. However, the power of the study was limited by the unexpected low incidence of LT-ETEC-associated diarrhoea (9% of all TD) compared to ST-associated TD (24% of all TD).

M.Petráš