Očkování, nová šance v boji se zhoubným nádorovým onemocněním

V posledních dvaceti letech, se stále se prohlubující znalostí imunologie, došlo k významnému posunu v léčbě zhoubných nádorových onemocnění, které se vyznačují výrazně agresivním růstem buněk, ničením okolní tkáně a vytváření dalších ložisek v jiných orgánech vedoucí často k celkovému vyčerpání organismu.

Jsou to očkovací látky, do kterých se vkládají velké naděje, a které mohou působit nejen preventivně, ale také léčebně. Jejich vývoj je závislý na identifikaci významných antigenů, které jsou specifické pro daný zhoubný nádor. Takovým antigenem může být např. virus, jeho určitá část nebo jeho produkt, který se nachází v infikovaných buňkách nebo v tzv. transformovaných buňkách. Zhoubné nádory však bývají z větší části vyvolány chemickými látkami nebo fyzikálními procesy, a pak postižené buňky, tzv. transformované buňky, nejsou zpočátku od zdravých buněk odlišné. Proto ani imunitní systém neumí poškozené buňky z organismu odstranit.

Jedním z cílů nových vakcín, které se vyvíjí a testují, je rozeznat tyto poškozené buňky na základě určitých specifických antigenů a vyvolat imunitní odpověď dřív než dojde ke klinickým projevům nádorového onemocnění. Zkoušené vakcíny obsahují buď antigeny, které jsou totožné se specifickými bílkovinami v nádorových buňkách, nebo antigeny, které se shodují s bílkovinami běžnými ve zdravé tkáni, ale které bývají abnormálně exponovány v nádorech.

Zatím větší účinnost mají očkovací látky, které jsou složeny z celobuněčných částic ať v podobě celé buňky nebo enzymaticky rozdělené buňky pocházející z transformovaných neboli nádorových buněk. Tyto vakcíny vždy obsahují mnohoantigenní částice, které téměř vždy stimulují imunitní systém. Připravují se obvykle jako autovakcíny, tzn. z buněk odebrané nádorové tkáně konkrétního pacienta. Takové buňky se následně stimulují, rozmnožují a usmrtí, obvykle ozářením. Vznikne vakcína, která se podává tomu pacientovi, kterému byla odebrána tkáň. Nevýhoda autovakcíny je její specifita, tj. nelze jí podávat jiným pacientům. Tento způsob imunoterapie je dnes v řadě světových klinik běžný a pomáhá pacientů zejména v pooperační léčbě. Účinnost dosahuje více než 50%, ale je třeba zmínit, že použití těchto vakcín bývá velmi specifické.

Jiný typ vakcín se připravuje a vyvíjí jako očkovací látky s obecným antigen, tj. s takovou látkou, která převažuje ve většině případů transformovaných buněk. Tyto vakcíny se připravují syntézou nebo izolací určitých bílkovin nebo jejich částí, které prostřednictvím vakcíny v koncentrovaném množství mohou lépe stimulovat imunitní systém očkované osoby, a tak vyvolat odpovídají imunitní odpověď, která původně nerozlišitelné buňky dokáže rozlišit a zničit. Problémem zůstává volba vhodného antigenu. Přesto některé klinické studie prokázaly, že skutečně existují specifické bílkoviny nebo jejich části, které umí vyvolat dostatečnou imunitní odpověď, která transformované buňky zničí.

Dnes již není pochyb, že vakcíny budou jednou z efektivních možností, jak léčit zhoubné nádory, nebo jak jim předcházet.