Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 25.9.2017
Spalničky v ČR a Evropě

V době, kdy se proti spalničkám neočkovalo, bylo u nás každoročně hlášeno průměrně 50.000 případů a 50 úmrtí. Nejčastěji postihovaly děti a nejohroženějšími byli ti nejmenší. Od roku 1982 se v České republice spalničky vyskytovaly jen sporadicky a zpravidla jejich počet nepřevýšil 30 případů za rok. Přesto se v tomto více než 35-letém období dvakrát objevil jejich zvýšený výskyt. Bylo to v letech 1990-92, kdy bylo ročně hlášeno 400-2400 případů a pak relativně nedávno v roce 2014 v Ústeckém kraji, kde bylo více než 200 případů.

Aktuálně se letos objevilo nové ohnisko v Moravskoslezském kraji, kde do 24. dubna bylo hlášeno 68 případů.  Asi 2/3 případů byly u malých dětí, které ještě nemohly být očkovány. Letošní počet případů není nikterak dramatický. Co je však varující s jakou rychlostí nové případy přibývají. První případy se objevily v polovině března (hlášeno 6 případů) a do konce března jich bylo zaznamenáno už 19. Do 10.dubna se počet dále zvyšoval na 38 případů (20 malých dětí a 18 dospělých) a za dva týdny na to se počet skoro zdvojnásobil. Jde o typický znak rychlého šíření spalniček u neočkovaných nebo nedostatečně očkovaných.

Potvrzuje se, že očkování jednou dávkou spalničkové vakcíny poskytuje sice vysoce spolehlivou ochranu, ovšem ta přetrvává jen několik prvních let a pak se může stát, že některým jedincům ochrana vymizí. Toto však řeší druhá dávka nezávisle na tom, zda je podána v krátkém (několikaměsíčním) nebo dlouhém (několikaletém) intervalu.

Vzhledem k tomu, že se v České republice zahájilo plošné očkování proti spalničkám již v roce 1969 u zhruba 1-2 letých dětí, lze dnes očekávat, že osoby mladší 50 let by měly být očkovány minimálně 1 dávkou vakcíny a osoby mladší 40 let dvěma dávkami. Dvoudávkové schéma se zavedlo od roku 1976 (jeho autorem je Prof. Šejda) právě kvůli obavě, že by ochrana po jedné dávce nemusela všem dlouhodobě stačit. 

Ještě v 90. letech minulého století byl plán spalničky celosvětově eradikovat a tehdy byl stanoven milník na rok 2005. Výsledek dnes známe, cíl se nezdařil. I když ne tak docela, neboť vloni na konci září byl na zasedání řídícího kolegia PAHO/WHO celý region Amerika (tj. jak Jižní tak Severní) vyhlášen za prostý spalniček. Bohužel to ale neznamená, že by se nemohly spalničky v tomto regionu objevit. Dosud hlášené případy jsou vždy importované a to nejčastěji z Evropy nebo Asie. I tak systém varování je v zemích obou světadílů velmi dobře propracovaný a v případě zjištění i jen podezření na spalničky, okamžitě se vydává varování přes média a vyhledávají se všechny osoby, které přišly do kontaktu s potenciálně nakaženým.

Původcem spalniček je RNA virus rodu paramyxoviridae čeledi morbilvirus. Jeho jediným zdrojem se stává člověk a nakažený je potenciálním rizikem pro své okolí. Virus se snadno a rychle šíří kapénky nebo aerosolem z nakaženého. Nejrizikovější je vysoce infekční období, které nastává u nakaženého v prodromálním stádiu, tj.  období inkubace bez jednoznačných příznaků či symptomů onemocnění (někdy též označované jako předchorobní období). Tím že nakažený není ještě nemocný, může nevědomky šířit spalničky ve svém okolí. 

Objeví-li se u nemocného exantém nebo vyrážka, virus spalniček se vylučuje i touto cestou a k jeho šíření dochází dalších 7-21 dní. Naopak byla-li exponována (vystavena) osoba očkována proti spalničkám, rizikem pro okolí není, neboť nikdy nebyl prokázán asymptomatický (bezpříznakový) přenos viru spalniček.

Spalničky stejně jako jiné infekce mívají své komplikace. V průmyslově vyspělých zemích se objevuje v 1-6 % případů pneumonie, postinfekční encefalitida v 1 případu na 1.000-2.000 nemocných, subakutní sklerotizující panencefalitida v 1 případu na 100.000 nemocných a 1-3 úmrtí na 1.000 nemocných. I když zdánlivě nejsou komplikace v dnešní době tak časté, přesto je nelze nikdy podceňovat a domnívat se, že se nás netýkají.

Právě jako jediná možná a účinná zbraň se stalo očkování od 60. let minulého století. Díky němu klesl celosvětový počet úmrtí v důsledku spalniček o 74 % a to z 535.000 úmrtí v roce 2000 na 139.000 úmrtí v roce 2010.

Očkování proti spalničkám, lze využít nejen pro preventivní očkování, ale dokonce i jako tzv. postexpoziční. Sice jeho spolehlivost nemusí být tak vysoká, ale využít ho lze a to nejlépe do 3 dní po kontaktu s nemocným. Rozhodně jedinci očkovaní v minulosti jen jednou dávkou vakcíny by měli zvážit doplnění tohoto očkování aktuálním podáním jedné dávky. Naopak ti, co byli očkováni dvěma dávkami v dětství nebo v minulosti spalničkami onemocněli, další očkování nepotřebují. Výjimkou ale mohou být ty osoby, které mají nebo měli v minulosti primární nebo sekundární imunodeficienci. U nich totiž mohlo dojít k vymizení imunity specifické vůči spalničkám. Bohužel v takovýchto případech je vhodné se nechat znovu očkovat.

Nepříznivá situace v Evropě 
Problémem v Evropě zůstává nízká nebo snížená proočkovanost obyvatelstva, za kterou stojí odmítání očkování. V Evropské unii se uvádí, že průměrně asi 13 % rodičů odmítá očkovat své děti proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Nicméně za tímto průměrem se schovávají velmi propastné rozdíly. Nejkritičtější situace je ve Francii, kde je 40 % rodičů odmítající očkování a hned za Francií následuje Itálie s 20,6 % a Rumunsko s 19,8 %. Ostatně všechny tři uvedené země si své skutečné epidemie spalniček v posledních letech zažily a zažívají.
Ve Francii bylo jen za 9 měsíců v roce 2011 zaznamenáno 14.600 případů a 6 úmrtí. Tenkrát bylo nejvíce postižených kolem věku 15 -18 let. Itálii spalničky postihly letos, kdy jen za první 4 měsíce bylo zaznamenáno 1.600 případů a to téměř výhradně jen u neočkovaných. V Rumunsku si spalničky svou daň za neočkování vybírají již druhým rokem a od loňského roku do konce letošního dubna bylo hlášeno 4.000 případů a 18 úmrtí.

Graf: Přehled výskytu spalniček v Evropě za první tři měsíce letošního roku (2017); incidence na 1.000.000 obyvatel
 (Spalnicky_2017.png) [#1037]

Vydáno / Aktualizováno: 01.05.2017
Kontakt | Podmínky užívání | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
petras@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2017.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit