|
V
týdnech 38 a 39 byly poskytnuty data z 11 členských států do European
Influenza Surveillance Schneme (EISS). V Holandsku byl zaznamenán pozitivní
vzorek na chřipku A(H1) v týdnu 39. V témže týdnu bylo hodnoceno geografické
šíření chřipkové aktivity ze šesti evropských států a zatím bez zvýšené
aktivity. Přesto chřipku nelze podceňovat, a proto je aktivní příprava
v podobě prevence čili očkování proti chřipce v plném proudu.
Historie
chřipky
Chřipkové epidemie patřily vždy mezi velmi obávaná nebezpečí. Již v letech
1485 až 1551 byla na britských ostrovech zaznamenána epidemie "anglického
potu" s popsanými příznaky podobnými chřipce. Onemocnění postihovalo
většinou mladé muže. V roce 1918 postihla epidemie španělské chřipky střední
Evropu. V té době onemocnělo téměř 20% obyvatelstva. Projevy chřipky byly
závažnější, převažovaly zápaly plic, postižení centrálního nervového systému
apod. Skoro 20 miliónů nakažených osob zemřelo na chřipku a její komplikace.
Šíření epidemie napomohla válka. V některých oblastech byl život zcela
ochromen a někde se dokonce díky epidemii zastavila i válečná tažení.
Postiženi byli převážně lidé ve věku 20 až 45 let. Chřipka, neboli influenza,
dostala svůj latinský název ze středověké představy, že nemoc má původ
ve vlivu hvězd (tzv. influx). V roce 1933 Smith, Laidlaw a Andrewes izolovali
virus chřipky. První očkovací látky byly připraveny z celých virových
částic chřipky typu A a B, které se chemicky usmrtily.
Od
roku 1960 bylo zavedeno očkování proti chřipce typu A a B. Během sedmdesátých
let vytvořila Světová zdravotnická organizace mezinárodní síť, která sledovala
výskyt kmenů chřipkových virů a určovala převažující antigeny. Tento systém
se osvědčil. Napomáhá výrobcům chřipkových vakcín předem určit kmeny chřipkových
virů typu A a B pro příslušný rok. V druhé polovině dvacátého století
se příprava a výroba chřipkových vakcín dále rozvíjela. Podařilo se připravit
čistší a bezpečnější vakcíny z bílkovinného a tukového virového pouzdra,
které se s velkým úspěchem používají dodnes. V posledních letech se začaly
používat i tzv. zesílené chřipkové vakcíny (s přidaným bílkovinným nosičem)
určené zejména osobám starším 65 let a nová živá nazálně aplikovaná vakcína
(zatím registrována jen v USA od roku 2003) určená osobám ve věku 5-50
let.
Další
informace najdete ZDE.
|
