|
Vzhledem
k tomu, že se blíží čas, kdy dochází k sezónnímu zvýšení výskytu virové
hepatitidy typu A, a na očkování může být již pozdě, existuje ještě jedna
možnost - tj. pasivní imunizace pomocí specifického imunoglobulínů, která
se používala dříve než aktivní imunizace, očkování.
K pasivní imunizaci proti virové hepatitidě typu A se používá imunoglubulín
pro intramuskulární aplikaci (IGIM), který se získává frakcionací lidské
plazmy. Plazma je před poolováním podrobena zkouškám na přítomnost a)
povrchového antigenu viru hepatitidy typu B, b) protilátek HIV viru a
c) protilátek viru hepatitidy typu C. Navíc výrobní procesy imunoglobulínu
musí zahrnovat i další inaktivační virové postupy, které zajistí vysokou
bezpečnost imunopřípravku. Vedle běžného imunoglobulínu, který může obsahovat
vysoké nebo nízké koncentrace specifického Ig vůči virové hepatitidě typu
A (závislé na sebrané plazmě od různých dárců), se připravují také hyperimunní
globuliny, které obsahují více než 600 U/ml specifického Ig. Tyto hyperimunní
séra se u nás již nepoužívají (z důvodu ukončené výroby českého výrobce
a žádný jiný výrobce k nám tento přípravek nedováží)..
Dávka a způsob podání
Používá-li se imunoglobulín k preexpoziční profylaxi, pak intramuskulární
dávka o velikosti 0,02 ml/kg zajistí protekci po dobu maximálně 3 měsíců
nebo dávka o velikosti 0,06 (až 0,12) ml/kg protekci dlouhou maximálně
5 měsíců.
Je-li imunoglobulín podáván v prvních dvou týdnech po expozici HAV infekci
(dávka: 0,02 ml/kg), účinnost této prevence je více než 85% (1, 3, 4).
Účinnost podání imunoglobulínu se zvyšuje,čím dříve se aplikuje v nastupující
době inkubace HAV. Je-li aplikován v pozdější době inkubace tohoto onemocnění,
pak obvykle imunoglobulín jen oslabuje klinické projevy HAV infekce (1).
Imunoglobulín se aplikuje intramuskulárně do části bohaté na svalovou
hmotu (deltoidní nebo gluteální oblast). Dětem mladším 24 měsíců je vhodné
podávat IGIM do anterolaterální oblasti. Obvykle se větším dětem podává
maximálně 5 ml IGIM do jednoho místa a malým dětem by se mělo podávat
ještě menší množství, zhruba 1 až 3 ml (podle ACIP, AAP).
Aplikuje-li se imunoglobulín spolu s inaktivovanou vakcínou, dochází k
mírné interferenci a je vytvořena o něco menší imunitní odpověď. Přesto
bývají koncentrace specifických protilátek dostatečně vysoké, aby mohly
takto imunizovanou osobu chránit před možnou infekcí (2). Výhodou této
kombinované imunizace je dostatečně rychlá přítomnost protektivních protilátek,
zatímco samotné očkování tuto ochranu zajistí minimálně až po 2 týdnech
(7).
Indikace
Pasivní imunizace imunoglobulínem se doporučuje všem osobám vystaveným
HAV infekci, které nebyly očkovávány vůbec nebo byly očkovány v době jednoho
měsíce před expozicí HAV infekce, a to bezprostředně po zjištění, ne však
déle než 2 týdny po expozici. Osoby, které byly očkovány déle než jeden
měsíc před expozicí, se nemusí pasivně imunizovat.
Doporučuje se osobám bez předešlého očkování, které se nacházejí:
-
v blízkém osobním styku
- v pečovatelských službách
- v běžných expozičních zdrojích (jako pracovníci ve zdravotnictví, přicházející
do styku s potravinami nebo s odpadními vodami apod.)
- ve zdravotnictví, ve školství apod.
Imunoglobulín
se používá k preexpoziční profylaxi u dětí mladších minimálně jednoho
roku a všech osob, u kterých je očkování kontraindikováno, obvykle z důvodu
přecitlivělosti na některou ze složen očkovací látky. Těhotenství ani
laktace nejsou kontraindikací pro pasivní imunizaci. Naopak v některých
případech může pasivní imunizace nahradit očkování.
Bylo vypočteno, že jedna dávka imunoglobulínu stojí zhruba jednu čtvrtinu
dávky vakcíny, ale koncentrace protilátek po dvou dávkách vakcíny je zhruba
50-100krát vyšší než koncentrace protilátek, získaných po aplikaci jediné
dávky imunoglobulínu.
|