|
V
posledních dnech dochází k mírné panice vyvolané možným vznikem pandemie
ptačí chřipky v Evropě (respektive v České republice), a proto je třeba
připomenout všechny dostupné informace o ptačí chřipce a případně zmírnit
úsudek vyvolaný médii.
Co je to ptačí chřipka?
Ptačí chřipka je nákaza způsobená ptačími chřipkovými viry. Přirozenými
hostiteli těchto virů jsou výhradně ptáci. Divocí ptáci přenášejí tyto
viry ve střevech a zpravidla neonemocní. Ptačí chřipka patří mezi vysoce
infekční onemocnění mezi ptáky a může se snadno přenést na domácí ptáky,
včetně kuřat, kachen a krůt. Domácí ptáci mohou onemocnět i uhynout.
Může se ptačí chřipkou nakazit i člověk?
Ptačí chřipkou se člověk zpravidla nenakazí, ale přesto bylo již od roku
1997 několik lidských onemocnění touto chřipkou zaznamenáno.
Jak se viry ptačí chřipky liší od virů lidské chřipky?
Viry chřipky, které infikují ptáky se označují jako ptačí chřipkové viry.
I když jen chřipkové viry typu A mohou nakazit ptáky, mohou to být všechny
jeho známé subtypy. Existují však velmi významné rozdíly mezi subtypy,
které mohou nakazit jak lidi tak ptáky. Celkem existuje 16 podtypů HA
(hemaglutinin) a 9 podtypů NA (neuraminidáza).
Ptačí chřipkové viry podtypů H5 a H7 mohou mít jak nízkou patogenní tak
vysokou patogenní formu, která se projevuje svou závažností onemocnění
na drůbeži. Naopak podtyp H9 je známý jen svojí nízkou patogenní formou.
Každý z těchto 3 ptačích virů (H5, H7 a H9) se může teoreticky spojit
s jakýmikoli 9 povrchovými proteiny neuraminidázy, a tak vzniká 9 rozdílných
forem každého podtypu (např. H6N1, H6N2, H5N3 ... H5N9).
Chřipkové viry mají 8 oddělených genových segmentů. Segment genomu umožní
virům od jiného druhu se navzájem smíchat a vytvořit nový chřipkový virus
typu A, pokud viry ze dvou různých druhů nakazí stejnou osobu nebo zvíře.
nApř. pokud vepř byl nakažen lidskou formou chřipky a současně ptačí chřipkou,
viry by se mohly přesmyknout a vytvořit nový virus, který by měl většinu
genů z lidského viru, ale hemaglutini a/nebo neuraminidázu z genu ptačího
viru. Takový nový virus by byl schopen napadnout a infikovat člověka a
dále se šířit z člověka na člověka, protože by obsahoval jiné povrchové
proteiny než ty, které jsou v lidské populaci běžné a vůči kterým se provádí
např. očkování. Tento typ větší změny u chřipkových virů typu A jsou známé
jako antigenní shifty neboli posuny (tj. změna antigenní struktury). V
takovém případě může dojít až ke vzniku pandemie.
Je rovněž možné, že k takovému procesu přeskupení (přetřídění) může dojít
i u člověka. Např. jedna osoby by mohla být nakažena virem ptačí chřipky
a lidskou formou chřipky ve stejnou dobu. Takové viry by se mohly znovu
přetřídit (mutovat) a vytvořit nový virus, který by obsahoval hemaglutinin
z ptačí chřipky a další geny z lidské formy chřipky. Teoreticky by viry
chřipky typu A s hemaglutininem, vůči kterému by lidé měli jen malou nebo
žádnou imunitu, se mohly šířit z člověka na člověka bez většího omezení
a vyvolat tak pandemii chřipky.
I když pro člověka nebývá obvyklé se nakazit chřipkou přímo od zvířat,
několik sporadických případů takového přenosu bylo již zaznamenáno, a
to může způsobit následnou lavinu nových případů šíření zmutovaných virů
chřipky mezi lidmi.
Jaké jsou příznaky ptačí chřipky u člověka?
zaznamenané symptomy ptačí chřipky u lidí se objevují jako typické chřipkové
příznaky (tj. teplota, kašel, bolest v krku a bolest svalů) až jako oční
infekce (zánět spojivek), pneumonie, akutní respirační onemocnění, virová
pneumonie a další těžké a život ohrožující komplikace.
Jak se ptačí chřipka šíří?
Chřipkový virus se z nakaženého ptáka šíří ve slinách, nosních sekretech
a trusu. Vnímaví ptáci se nakazí při kontaktu s prostředím, kde se vyskytuje
trus, nebo povrchem předmětů s výměšky nakažených ptáků. Největší počet
případů ptačí chřipky u člověka byl zaznamenán u lidí, kteří byli vystaveni
nakažené drůbeži nebo přišli do styku s kontaminovaným prostředím.
Jak léčit ptačí chřipku u lidí?
Provedené studie naznačují, že léčivo schválené pro léčbu tradiční lidské
chřipky by mělo být dostatečně účinné i při léčbě lidské formy ptačí chřipky.
Přesto je důležité upozornit, že může dojít k rezistenci těchto virů na
daná antivirotika, a tím se jejich účinnost sníží nebo se stanou neúčinné.
Jaké existuje riziko ptačí chřipky pro člověka?
Riziko ptačí chřipky je obecně pro většinu lidí nízké, neboť dominantně
postihuje ptáky a nešíří se mezi lidmi (tj. nebyl pozorován dosud žádný
přenos z člověka na člověka). Přesto existuje možný přenos z drůbeže či
kontaminovaných předmětů na člověka. Důkazem toho jsou zaznamenané případy
tohoto onemocnění u lidí v Asii, které si v některých případech vyžádaly
i jejich smrt. Proto se doporučuje vyvarovat kontaktu s drůbeží nebo s
prostředím, kde se drůbež vyskytovala.
Co je virus ptačí chřipky A(H5N1)?
Chřipkový virus typu A(H5N1), je typický virus ptačí chřipky. Poprvé se
objevil u ptáků v roce 1961 v jižní Africe. Podobně jako ostatní viry
cirkuluje mezi ptáky po celém světě. Je velmi nakažlivý mezi ptáky a může
je dokonce zabíjet.
Vypuknutí chřipky H5N1 mezi drůbeží v Asii postihlo během let 2003 a 2004
celkem 8 zemí (Kambodža, Čína, Indonésie, Japonsko, Laos, Jižní Korea,
Thajsko, a Vietnam). Bylo nakaženo více než 100 milionů ptáků. Ti byli
buď usmrceni nebo na chřipku zahynuli. V březnu 2004 byla situace uvedena
pod kontrolu. Na počátku června 2004 byl tento typ ptačí chřipky znovu
zaznamenán u drůbeže v několika asijských zemích (Kambodža, Čína, Indonésie,
Malajsie - první případy, Thajsko a Vietnam). To potvrdilo, že situace
nebyla pod kontrolou. Lidské onemocnění touto ptačí chřipko bylo zaznamenáno
v Thajsku, Vietnamu a Kambodži.
V roce 1997 byl zaznamenán první případ lidského onemocnění ptačí chřipkou
v Hongkongu. Celkem onemocnělou 18 osob s těžkými respiračními komplikacemi.
6 osob zemřelo. Od té doby byly zaznamenány další případy. V poslední
době se objevily v Thajsku, Vietnamu a Kambodži během rozsáhlých epidemií
tohoto onemocnění u drůbeže. Celková mortalita dosahuje 50 procent. Většina
případů tohoto onemocnění u lidí pramenila z kontaktu s infikovanou drůbeží
nebo kontaminovanými předměty.
Dosud nebyl jednoznačně prokázán přenos tohoto onemocnění z člověka na
člověka. Z důvodu velmi snadné adaptability (tj.mutace) viru se předpokládá,
že by mohlo dojít k jeho změně tak, aby se šířil z člověka na člověka.
Protože však taková forma tohoto ptačího chřipkové viru zatím neexistuje,
předpokládá se, že stávající imunitní ochrana v populaci lidí je buď nízká
nebo žádná. To je důvod, proč by se mohl adaptovaný virus na člověka snadno
mezi lidmi šířit a mohl tak způsobit pandemii takové chřipky.
Stávající poznatky z Asie ukázaly, že antivirotika s účinnou látkou amantadin
a rimantadin nejsou v léčbě ptačí chřipky účinné (virus je vůči nim rezistentní).
Naopak účinnými byla antivirotika s účinnou látkou oseltamavir a zanamavir.
I tak je třeba jejich účinnost dále prověřit.
Existuje vakcína k prevenci ptačí chřipky H5N1 u člověka?
Dosud proti tomuto viru žádná vakcína neexistuje, i když se na jejím vývoji
neustále pracuje. Již v dubnu 2005 byly započaty klinické zkoušky, které
měly prokázat účinnost vakcíny u lidí vůči typu A(H5N1). Kromě tohoto
se připravuje i vakcína proti typu A(H9N2).
Důvodem, proč není vakcína k dispozici, je skutečnost, že dosud neexistuje
taková forma H5N1 (případně i dalších podtypů), která by se šířila z člověka
na člověka. Navíc existuje celá řada kmenů chřipky A(H5N1) a není dosud
jasné, který by byl pro masivní očkování populace nejvhodnější.
Má
význam očkování tradiční chřipkovou vakcínou?
Chřipkové viry typu A infikující člověka (šíří se z člověka na člověka)
tvoří podtypy A(H1N1) a A(H3N2). Předpokládá se, že v případě vzniku takového
podtypu A(H5N1) ptačí chřipky případně i dalšího podtypu, který by se
přenášel z člověka na člověka by měl jistou podobnost s podtypy A(H1N1)
a A(H3N2), vůči kterým vakcína existuje. Čím vyšší bude podobnost, tím
vyšší bude i účinnost očkování tradiční chřipkovou vakcínou. To je důvod,
proč se toto očkování doporučuje jako prevence nejen před běžnou "lidskou"
chřipkou, ale i před eventuální "ptačí" chřipkou. Tato úvaha
vyplývající z empirických znalostí je více než správná. Navíc s tím souvisí
i možné komplikace takové chřipky. Pokud toto očkování neochrání před
"ptačí" chřipkou, v každém případě její komplikace zmírní a
to především u rizikových skupin (starší osoby, osoby s chronickým onemocnění,
děti mladší 2 let atd.).
Příklady
ptačí chřipky u člověka
Od roku 1997 byly potvrzené tyto případy nákazy ptačí chřipkou u člověka:
-
H5N1, Hongkong, 1997: došlo k zaznamenání stejného podtypu ptačí chřipky
typu A (H5N1) u drůbeže a člověka. Tento případ byl první v historii,
který prokázal možnost přenosu ptačí chřipky na člověka. Během tohoto
propuknutí bylo 18 osob hospitalizováno a 6 z nich zemřelo. Aby bylo
možné situaci dostat pod kontrolu, úřady nechaly utratit 1,5 milionu
kuřat, jako zdroj nákazy.
-
Čína a Hongkong, 1999: Ptačí chřipka typu A (H9N2) byla prokázána u
dvou dětí. U obou pacientů došlo k uzdravení a další případy již nebyly
potvrzené. Navíc bylo prokázáno, že zdrojem byla nakažená drůbež. K
přenosu došlo přímo z ptáka na člověka. Možnost přenosu člověka na člověka
nebyla však vyloučena. Dalších několik málo případů H9N2 infekce bylo
zaznamenáno z čínské pevniny v letech 1998-99.
-
H7N2, Virginie, 2002: Došlo k propuknutí nákazy H7N2 mezi drůbeží v
Shenandoah, v hlavní drůbežářské oblasti, kde u jedné osoby byl sérologicky
potvrzen tento subtyp H7N2.
-
H5N1, Čína a Hongkong, 2003: Dva případy ptačí chřipky typu A (H5N1)
se objevil mezi rodinnými členy z Hongkongu, kteří cestovaly do Cíny.
U jedné osoby došlo k uzdravení, druhá zemřela. Jak a kde se oba lidé
nakazili, nebylo zjištěno. Další člen této rodiny zemřel v Číně na dýchací
obtíže, avšak testy na přítomnost chřipkového viru nebyly provedeny.
-
H7N7, Holandsko, 2003: V tomto roce bylo zaznamenáno na několika drůbežích
farmách propuknutí chřipky typu A (H7N7). Později bylo hlášeno i několik
případů této nákazy mezi vepři a lidmi. Celkem 89 osob mělo prokazatelně
chřipku typu A H7N7 v souvislosti se stejnou nákazou potvrzenou u drůbeže.
K těmto nákazám došlo ve většině případů mezi dělníky pracujícími na
postižených farmách. Onemocnění vyvolané H7N7 způsobilo převážně u 78
nakažených osob konjunktivitidu. V 5 případech byla konjunktivitida
doprovázena typickým příznaky chřipky s kašlem, teplotou a bolestí svalů.
U dvou případů byly projevy jen chřipkové a u 4 osob se projevy klasifikovaly
jako ostatní. Z 89 případů nakažených osob došlo u jedné osoby k úmrtí,
u které došlo k rozvoji příznaků akutních dýchacích obtíží a dalších
komplikací s touto nákazou. Jednalo se o veterináře jedné z farem. Většina
těchto onemocnění vznikla jako důsledek přímého kontaktu s nakaženou
drůbeží. Holandské úřady však ohlásily tři možné případy přenosu této
infekce z nakažených dělníků na rodinné příslušníky. Od té doby nebyly
hlášeny žádné další případy této nákazy H7N7.
-
H9N2, Hongkong, 2003: H9N2 nákaza byla potvrzena u dítěte v Hongkongu.
Dítě bylo hospitalizováno a došlo u něj k uzdravení.
-
H7N2, New York, 2003: V listopadu 2003 byl jeden pacient s vážným zdravotním
stavem (dýchací obtíže) hospitalizován. První testy prokázaly nákazu
chřipkou a virus chřipky byl identifikován jako H1N1. Po několika týdnech
se pacient uzdravil a byl propuštěn. Následující testy provedené v březnu
2004 však prokázaly, že tento pacient byl nakažen ptačí chřipkou podtypem
H7N2. Zdroj nákazy se stále vyšetřuje.
-
H5N1, Thajsko a Vietnam, 2004: V lednu 2003 došlo k propuknutí vysoce
patogenní chřipky typu A (H5N1) v Asii. Propuknutí této chřipky bylo
zaznamenáno u ptáků v několika asijských zemích a další lidské formy
tohoto onemocnění byly hlášeny v Thajsku a Vietnamu v březnu 2004.
-
H7N3, Kanada, 2004: V únoru 2004 zde byla hlášena lidská nákaza subtypem
H7N3 mezi dělníky pracující s drůbeží, která byla touto chřipkou nakažena.
Onemocnění se projevovalo očními obtížemi.
-
H5N1, Thajsko a Vietnam, 2004 a 2005: Začátek června 2005, v několika
zemí Asie bylo hlášeno uhynutí drůbeže. Byly hlášeny i sporadické případy
lidské formy ptačí chřipky H5N1 ve Vietnamu a Thajsku na počátku srpna
až dosud.
|