|
Malárie
je vážnějším onemocněním v těhotenství, a představuje riziko nejen pro
matku ale i pro plod. Proto by těhotné ženy měly být před cestou do malarických
oblastí varovány. Bohužel je jen málo informací o užívání meflochinu (Lariam®)
během těhotenství. Dostupné studijní údaje týkající se profylaktického
použití meflochinu v těhotenství nepotvrzují žádné zvýšené riziko. Vysledky
čtyř studií [1, 2, 3, 4] naznačují, že užívání meflochinu jako prevence
malárie v těhotenství nezvyšuje riziko nežádoucích účinků pro vývoj plodu
ve srovnáni s ostatními antimalarikami či vzhledem k obecné těhotné populaci
- jedna z prospektivních studií [3] provedena u žen, kterým byl v prvním
trimestru podáván meflochin, a studie pasivního sledováni žen [4], které
užívaly meflochin méně než 2 měsíce před otěhotněním nebo v prvním trimestru.
Mimo to se studijně sledovaly těhotné ženy v armádě, užívající toto antimalarikum,
u nichž se s vyšší četností objevoval spontánní potrat, ovšem vysvětlení
nebylo jednoduše interpretovatelné ve vztahu s uvedeným antimalarikem
[5]. I když dílčí výsledky thajské studie prokázaly zvýšenou úmrtnost
novorozenců matek, užívajících meflochin v těhotenství [6], tento výsledek
další studie v Malawi [7], Nigérii [9] a Thajsku [8] vyvrátily, tj. zvýšené
riziko smrtnosti novorozenců se neobjevilo. Studie na zvířatech zjistily,
že meflochin může mít teratogenní účinek u potkanů a myší, ovsem jen tehdy,
je-li dávka extrémně vysoká, tj. vyšší než 100 mg/kg. Profylaktické lidské
dávky obsahují přibližně 5 mg/kg, které teratogenity nedosahují. Přesto
výrobci informují, že vzhledem k nedostatečným klinickým údajům se meflochin
v těhotenství nedoporučuje. Zahraniční odborné společnosti doporučují
užívat meflochin jen tehdy, je-li riziko malárie pro těhotnou vyšší než
teoretické riziko nežádoucích účinků profylaxe. V žádném případě náhodné
užívání meflochinu méně než 2 měsíce před otěhotněním nebo v prvním trimestru
těhotenství není důvodem pro ukončení těhotenství. Světová zdravotnická
organizace dokonce doporučuje používání profylaxe během 2. a 3. trimestru
[11]. Americká CDC argumentuje, že není žádný jednoznačný důkaz o možném
riziku spontánních potratů nebo vzniku malformací novorozence, užívá-li
se meflochin během prvního trimestru těhotenství [12].
Závěr:
- těhotné
ženy by neměly cestovat do antimalarických oblastí, není-li to nezbytně
nutné,
- užívání
doxycyklinu v těhotenství, jako antimalarikum, se považuje za nevhodné,
- klinické
údaje o užívání Malarone (atovachon/proguanil) v těhotenství jsou dosud
nedostatečné,
- chlorochin
s proguanilem se povazuje v těhotenství za bezpečné antimalarikum, bohužel
jeho účinnost bývá v mnoha oblastech sporadická díky známé parazitární
rezistenci ,
- z
důvodu nedostatečných dat se obecně doporučuje užívat antikoncepci ještě
3 měsíce po ukončeném užívání mechlochinu [10]; v případě náhodného
užívání, pak není důvod pro ukončení těhotenství; řada expertních názorů
se shoduje, že lze doporučit meflochin ženám ve 2. nebo 3. trimestru;
v prvním trimestru lze meflochin podat pouze individuálně, po zvážení
všech zdravotních rizik a okolností.
Poslední
sledování prokázalo, že antimalarikum Malarone (účinná látka atovaquon-proguanil)
používaný během prvního trimestru těhotenství nezvyšuje riziko poškození
plodu a vzniku malformace. Autoři zjistili, že je-li tento přípravek podáván
během 3-8 týdnů po otěhotnění, riziko malformace novorozence není zvýšeno.
V letech 2000-2008 se v Dánsku narodilo 571.000 dětí a celkově bylo u
nich zjištěno 2,5 % malformací. U 149 žen, kterým byl během prvního trimestru
těhotenství podáván Malarone, bylo zjištěno zhruba 1 % novorozenců s vrozenou
poruchou. Tento výsledek naznačuje, že Malarone nezvyšuje riziko vzniku
malformací, i když je ještě třeba toto pozorování potvrdit dalšími studiemi.
Dosud Světová zdravotnická organizace doporučuje vyvarovat se otěhotnění
během používání ostatních antimalarik, přestože dosavadní sledování neukazují
vliv antimalarik na vývoj plodu. (Björn Pasternak, MD, PhD; Anders Hviid,
MSc, DrMedSci. Atovaquone-Proguanil Use in Early Pregnancy and the Risk
of Birth Defects. Arch Intern Med. 2011;171(3):259-260.)
Literatura
1. Nosten F, Karbwang J, White NJ, et al. Mefloquine antimalarial
prophylaxis in pregnancy: dose finding and pharmacokinetic study. Br J
Clin Pharmacol 1990;30:79-85.
2. Nosten F, ter Kuile F, Maelankiri L, et al. Mefloquine prophylaxis
prevents malaria during pregnancy: a double-blind, placebo-controlled
study. J Infect Dis 1994;169:595-603.
3. Phillips-Howard PA, Steffen R, Kerr L, et al. Safety of mefloquine
and other antimalarial agents in the first trimester of pregnancy. J Travel
Med 1998;5:124-6.
4. Vanhauwere B, Maradit H, Kerr L. Post-marketing surveillance of prophylactic
mefloquine (Lariam®) use in pregnancy. Am J Trop Med Hyg. 1998;58(1):17-21.
5. Smoak BL, Writer JV, Keep LW, et al. The effects of inadvertent exposure
to mefloquine chemoprophylaxis on pregnancy outcomes and infants of US
Army servicewomen. J Infect Dis 1997;176:831-3.
6. Nosten F, Vincenti M, Simpson J, et al. The effects of mefloquine treatment
in pregnancy. Clin Infect Dis 1999;28:808-15.
7. Steketee RW, Wirima JJ, Hightower AW, et al. The effect of malaria
and malaria prevention in pregnancy in offspring birthweight, prematurity
and interuterine growth retardation in rural Malawi. Am J Trop Med Hyg
1996;55:33-41.
8. McGready R, Cho T, Hkirijaroen L, et al. Quinine and mefloquine in
the treatment of multidrug-resistant Plasmodium falciparum malaria in
pregnancy. Ann Trop Med Parasitol 1998;92:643-53.
9. Sowunmi A, Oduola AM, Ogundahunsi OA et al. Randomised trial of artemether
versus artemether and mefloquine for the treatment of choloroquine/sufadoxine-pyrimethamine-resistant
falciparum malaria during pregnancy. J Obstet Gynaecol 1998; 18:322-7.
10. Roche Products Ltd. Lariam summary of product characteristics. Revised
22 June 2009. [Accessed 3 July 2009].
11. World Health Organization. International travel and health, 2009.
Geneva, Switzerland; 2009.
12. Centers for Disease Control and Prevention. Health information for
international travel 2010. Atlanta: US Department of Health and Human
Services, Pub Service, 2010.
|
