Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 15.3.2021

OČKOVÁNÍ proti malárii

Obsah:

Charakteristika obsah  


Vakcína proti malárii se vyvíjí již několik desítek let. Důvodem tak dlouhého vývoje a dosud jen malého úspěchu prototypů se stal relativně složitý životní cyklus parazita. Ten totiž dokončuje svůj vývoj v samicích komára rodu Anopheles, který se stává jeho definitivním hostitelem. Člověk parazitu slouží jako mezihostitel, do kterého se dostává po přisátí a uvolnění slin infikovaného komára. Z krevního řečiště se sporozoity dostávají do buněk jaterního parenchymu (exoerytrocytární shizogonie), kde se mohou paraziti rozmnožovat a dlouhodobě přežívat. Některé výzkumy naznačují, že po infikování člověka dochází nejprve k zachycení sporozoitů na Kupfferových buňkách, které je následně přepraví do jaterních buněk. Bylo prokázáno, že minimálně 60 minut po přisátí infikovaného komára se sporozoity v krvi nevyskytují. V jaterních buňkách se parazit rozmnožuje nepohlavně a během 1 až 2 týdnů z jednoho sporozoitu může vzniknout až 30.000 merozoitů. Toto stádium je asymptomatické (bez klinických příznaků) a nedochází k indukci malárie.
Infikované jaterní buňky mohou prasknout a uvolnit merozoity do krevního řečiště, kde začíná další stádium parazita. Merozoity zůstávají mimo buňky (extracelulárně) pouze 1-2 minuty a velmi rychle tak napadají erythrocyty (červené krvinky). Zde merozoity ukončí své stádium, tj. opět se nepohlavně rozmnoží a po naplnění erythrocytů dojde k jejich prasknutí a opětovného uvolnění do krevního řečiště. Schizogonie (nepohlavní rozmnožování) probíhá u jednotlivých druhů s různou časovou periodicitou, čemuž odpovídá pravidelné opakování horečnatých záchvatů a projevů malárie. Uvolněné merozoity opět napadají další erythrocyty a cyklus se opakuje. Po určité době dojde k rozlišení merozoitů na samčí a samičí gametocyty a dochází k dalšímu vývoji parazita, které je zahájeno opětovným přisátím komára na infikovaného lidského mezihostitele.
Tímto způsobem se gametocyty přenesou opět do útrob komára, kde dochází k oplodnění a vzniku zygot, které se vyvinou do ookynet. Ookynety tvoří oocyty, které následně rostou, dělí se a prasknou a přitom uvolní sporozoity, které migrují do slinných žláz komára. Celý cyklus se tak může opakovat.


Očkovací látky obsah  


Vývoj vakcín se zaměřil na tři stádia vývoje parazita v lidském hostiteli:

  1. Vakcíny vůči sporozoitům v preerytrocytárním stádiu
    Cílem těchto vakcín bylo indukovat postvakcinační imunitu bránící schopnost sporozoitů napadat játra a zabránit sporozoitům v jejich rozvoji v hepatocytech
  2. Vakcíny vůči merozoitům v asexuální fázi
    Postvakcinační imunita vyvolaná očkováním by měla blokovat merozoity ještě před napadením erytrocytů, případně stimulovat komplement k eliminaci již infikovaných erytrocytů. Výzkum ale naznačil relativně vysokou antigenní variabilitu.
  3. Vakcíny vůči merozoitům v sexuální fázi
    Očkováním by se sice nepředešlo případné infekci a manifestaci onemocnění, ale vedlo ke stimulaci imunity bránící vzniku pohlavního stádia parazita, což by mělo za cíl přerušení životního cyklu parazita a jeho dalšího šíření na neinfikovaného komára.

Vakcína SPf66
V minulosti byl nejlepší výsledek dosažen zatím s vakcínou SPf66, která obsahovala antigenní vakcinační složky vůči sporozoitům v preerytrocytárním stádiu (circumsporozoitární protein, CSP) a vůči merozoitům v asexuální fázi (hlavní povrchový antigen merozoitů MSA-1 a apikální oblast merozoitů AMA-1)...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Vakcína RTS,S (Mosquirix)
Je založena na hlavním povrchovém proteinu cirkumsporozoitárního proteinu (CSP) P. falciparum, který je zodpovědný za vazbu mezi sporozoitem a hepatocytem a obsahuje sadu protektivních epitopů jak pro B tak T-lymfocyty...

Další informace najdete v prémiovém obsahu


Indikace obsah  


Vakcína proti malárii bude určena k očkování výhradně dětí ve věku 10 týdnů až 17 měsíců.


Dávkování obsah


Schémata očkování proti malárii
Vakcína Věk Počet dávek Interval mezi základními dávkami Interval posilující (booster) dávky
Mosquirix >9 týdnů* 3 Schéma 0-1-2 (7) nebyl stanoven 
*) jen pro děti do 17 měsíců 


Účinnost očkování obsah


Imunogenita obsah


Postvakcinační odpověď po očkování RTS,S vakcínami byla hodnocena na základě humorální imunity reprezentované anti-CS protilátkami. Vzhledem k tomu, že tyto vakcíny obsahovaly fúzní protein shodný s vakcínou proti hepatitidě typu B, byla stanovována i imunitní odpověď v podobě anti-HBs protilátek. Ta dosahovala stejných výsledků jako samotné očkování odpovídající vakcínou proti této hepatitidě, což ve svém důsledku rozšiřuje nebo doplňuje účinek vakcíny Mosquirix o indukovanou ochranu vůči hepatitidě typu B.
Sérokonverze vůči cirkumsporozoitárního povrchového proteinu P.falciparum b...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Tabulka: Přehled postvakcinační imunitní odpovědi po očkování RTS,S vakcínami

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Protektivní účinnost obsah


Časná ochrana, v prvním roce, vyvolaná očkováním vakcínou Mosquirix byla stabilnější u dětí očkovaných ve věku 5-17 měsíců, tj. 46-56 %, než u dětí očkovaných ve věku 6-10 nebo 12 týdnů, tj. 27-59 %. Zda tato variabilita byla dána regionem, kde klinické hodnocení probíhalo a tedy heterogenitou klinických studií nelze z dosavadních publikovaných prací zhodnotit. Jiným vysvětlením je také pravděpodobně vyšší ochrana zajištěna očkováním dětí ve vyšším věku oproti kojencům. S věkem však protektivní účinnost může dokonce vymizet. U dospělých byl sice v prvním roce po kompletním očkování dvojnásobnou dávkou vakcíny Mosquirix pozorován asi o 30 % nižší výskyt nemocných malárií, nicméně oproti neočkovaným bylo toto snížení nevýznamné a očkování se stalo u dospělých neúčinné (Polhemus ME. et al, 2009)...

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Tabulka: Přehled dosažené protektivní účinnosti RTS,S vakcín 

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Perzistence obsah


Úskalím se stala perzistence ochrany v prvních 4 letech po očkování, neboť ta přetrvávala jen asi u 18-31 % dětí očkovaných 3 dávkami jedné z obou vakcín nezávisle na jejich věku očkování. O něco lepšího výsledku bylo dosaženo podáním 1 posilující dávky o rok později, tj. ochrana se mírně zvýšil na na 26-36 %.
Ve studii (Agnandji ST. et al, 2015), kde se sledovala setrvalost ochrany po základním 3dávkovém očkování vakcínou Mosquirix včetně rozšířeného očkování o 1 posilující dávku podanou o rok později, bylo překvapivě zjištěno, že první 3 dávky zajistí ochranu první rok a půl u 45 % dětí očkovaných ve věku 5-17 měsíců a u 27 % dětí očkovaných ve věku 6-12 týdnů...

Další informace najdete v prémiovém obsahu


Nežádoucí účinky obsah  


Vakcíny RTS,S se v klinických studiích jevily, jako relativně dobře snášené (Alonso PL. et al, 2004; Bejon P. et al, 2008; Abdulla S. et al, 2008; Aponte JJ. et al, 2007) a v dlouhodobém sledování nevykazovaly zvýšený nárůst pozdních reakcí (Alonso PL. et al, 2005; Sacarlal J. et al, 2009; Olotu A. et al, 2011; Aide P. et al, 2010). Jistým omezením se však stalo porovnávání očkovaných vakcínou Mosquirix s kontrolní skupinou, ve které byly děti očkované buď vakcínou Engerix (proti hepatitidě typu B), Menjugate (proti meniningokokovým nákazám séroskupiny C) nebo Verorab (proti vzteklině). U dětí obvyklými běžnými nežádoucími příhodami se staly gastroenteritidy, pneumonie a infekce horních cest dýchacích (Bejon P. et al, 2008). U 11 % očkovaných dětí byly pozorovány závažné nežádoucí účinky, což bylo méně o proti těm, co byly očkovány vakcínou proti vzteklině (18 % očkovaných).
Meningitida a horečnaté křeče do 7 dní po očkování však byly častější u očkovaných vakcínou Mosquirix (Agnandji ST. et al, 2011). Meningitida bez prokázaného patogenu se objevila u celkem 15 dětí ve věku 2-17 měsíců z 10.307 dětí očkovaných proti malárii a jen u 3 dětí ve stejném věku z 5.153 dětí očkovaných v kontrolní skupině. Naopak horečnaté křeče byly po očkování vakcínou Mosquirix častější u starších dětí ve věku 5-17 měsíců (1,04 na 1.000 dávek) než u mladších (0,57 na 1.000 dávek). U všech dětí s těmito nežádoucími účinky naštěstí došlo k uzdravení bez následků.

Literatura obsah  


Další informace najdete v prémiovém obsahu

Vydáno / Aktualizováno: 21.09.2015
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2019.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit