Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 25.9.2017
Očkování proti virové hepatitidě typu B

Jaké vakcíny se používají k očkování proti hepatitid typu B?


Dnes jsou k dispozici nejen monovakcíny vůči hepatitidě typu B (např. u nás Engerix, Fendrix), ale rovněž kombinované společně s jinými očkovacími látkami, jako jsou kombinované vakcíny proti oběma typům hepatitidy, tj. typ A i B (např. Twinrix nebo Ambirix) nebo dětské vakcíny (např. Infanrix Hexa, Hexacima, apod.). Většina těchto vakcín se odlišně formuluje pro děti a dospělé, tj. dětská varianta vakcíny bývá poloviční dávkou dospělé a je zpravidla určena pro děti mladší 15 let, včetně.

Jaké je schéma očkování proti hepatitidě typu B?


Základní schéma očkování proti hepatitidě typu B tvoří celkem 3 dávky podané v 0., 1. a 6. měsíci. Podle tohoto schématu očkování se zpravidla očkuje monovalentními vakcínami nebo bivalentními vůči oběma hepatitidám. Kromě toho vakcína Ambirix (určena k očkování proti oběma hepatitidám) má pouze dvoudávkové schéma očkování a druhá dávka se podává v intervalu 6-12 měsíců. Naopak očkování proti hepatitidě typu B v rámci dětského s použitím vícevalentních vakcín (jako je např. Infanrix Hexa, Hexacima apod.) se provádí podáním celkem 3 nebo 4 dávek respektující schéma očkování ostatních vakcinačních složek, tj. první tři dávky se podají v intervalu 1-2 měsíců a 4. dávka 6-12 měsíců po předešlé 3. dávce.
Někdy je třeba získat ochranu vůči hepatitidě typu B rychleji, a proto se využívá tzv. zrychlené schéma očkování, kdy se podávají celkem 3 dávky ve schématu 0., 7. a 21. den a poslední 4. dávka se aplikuje zhruba do 12 měsíců po zahájení tohoto očkování. Ovšem toto schéma prakticky nepřináší nic navíc oproti podání prvních 2 dávek ve schématu 0-1-6 měsíců, tj. jen asi 60-80 % má do 2 měsíců po zahájení očkování dostatek protilátek.
Očkují-li se novorozenci matek pozitivní na hepatitidu typu B (HBsAg), pak se očkování zahajuje časně do 12-24 hodin po narození, podáním jedné dávky monovakcíny vůči hepatitidě typu B a další 4 dávky kombinované dětské vakcíny se složkou proti hepatitidě typu B se podávají podle obvyklého schématu od 6. týdne věku novorozence. Přitom se využívá EPI schématu: 6-10-14 týden věku s posilující dávkou za 6-12 měsíců.  

Kdy vzniká ochrana po očkování proti hepatitidě typu B a kdy nejpozději se nechat očkovat před cestou do oblastí či zemí, kde existuje zvýšené riziko této nákazy?


Spolehlivá ochrana po očkování vůči hepatitidě typu B vzniká u většiny očkovanců 2-4 týdny po kompletní imunizaci třemi dávkami vakcíny. U relativně velkého počtu očkovanců (60-80%) se pozorují dostatečně vysoké hladiny protilátek již asi 14 dní po podání prvních dvou dávek (podané v měsíčním intervalu). Zhruba stejný počet očkovanců může být dostatečně dobře chráněn i po očkování ve zrychleném schématu (3 dávky 0-7-21 dní). Je-li tedy nezbytně nutné zajistit alespoň nějakou relativně uspokojivou ochranu u cestovatelů během krátké doby (minimálně 6 týdnů před cestou), lze se nechat očkovat 2 dávkami podle konvenčního schématu nebo 3 dávkami ve zrychleném schématu. 

Jak dlouhý může být interval mezi jednotlivými dávkami vakcíny proti hepatitidě typu B? Došlo-li k promeškání řádného termínu, je nutné očkovat od počátku, tj. opakovat první dávku?


Interval mezi prvními dvěma dávkami může být v rozmezí 1-12 měsíců a interval mezi 2. a 3. dávkou 2-36 měsíců. Pokud nebylo možné z jakéhokoli důvodu uvedené intervaly dodržet, pak lze zvážit přidání jedné dávky navíc, tj. celkový počet dávek nepřesáhne čtyři.
Opakování očkování nebo rozšíření o další dávky se provádí výhradně jen u non-respondentů na toto očkování. Bylo klinickými studiemi potvrzeno, že přidáním až 5 dalších dávek podaných v intervalech ne kratších než 4 týdny, může zvýšit imunitní odpověď u těchto specifických jedinců.  

Lze toto očkování využít v případě, že došlo k expozici hepatitidy typu B (tj. k pravděpodobnému přenosu od nakažené osoby)?


Očkování proti hepatitidě typu B lze používat nejen k prevenci, ale rovněž i k profylaxi, tj. po expozici hepatitidy typu B. Tento postup se využívá zejména u novorozenců HBsAg pozitivních matek (tj. matek, které jsou nositelkami hepatitidy typu B). Doporučuje se s první dávkou vakcíny současně podávat i specifický imunoglobulin. Dále se podávají ještě další 3 dávky a očkování se zakončí podáním 4. dávky zhruba 12 měsíců po zahájení tohoto očkování. Rovněž je možné použít i zrychlené schéma očkování. Čím dříve se takové očkování zahájí po pravděpodobné expozici, tím vyšší je pravděpodobnost zabránění případnému rozvoji tohoto onemocnění.
Dojde-li k náhodnému rizikovému kontaktu s nemocným nebo bacilonosičem, případně k poranění rizikovým předmětem, lze s úspěchem očkování zahájit do 7 dní při poranění kontaminovanou injekční jehlou, a nejpozději do 14 dní, jednalo-li se o pohlavní styk s HBsAg pozitivní osobou. Očkování by se nemělo odkládat, neboť později by nemuselo spolehlivě ochránit. 

Je možné se nakazit hepatitidou typu B od očkované osoby nebo očkováním?


Očkovací látka obsahuje neživé tzv. subjednotkové části viru hepatitidy typu B, tj. vakcinační látka nemá schopnost se jakkoli dále množit, a tak očkování příslušné osoby není potenciálním rizikem vzniku tohoto onemocnění pro něj samotného a nepředstavuje případný zdroj přenosu této nákazy pro osoby v jeho okolí. Mimo jiné se i z toho hlediska jedná o bezpečné očkování.

Jaká může být délka doby ochrany po očkování? A může být až celoživotní?


Očkování proti hepatitidě typu B je někdy mylně deklarováno jako celoživotní. Je pravda, že klinické studie potvrdily relativně dlouhodobé přetrvávání protilátek specifických vůči hepatitidě typu B u většiny očkovaných osob po dobu delší než 10 let. Mimo to v ochraně hraje svou neméně významnou roli i tzv. imunologická paměť, která přispívá v případě ztráty protilátek k jejich rychlé obnově, dojde-li k setkání s touto nákazou. Ovšem stejně jako v životě, vše má svou omezenou dobu života, tj. jak imunologická paměť, tak protilátky. I když řada výrobců uvádí, že potřeba podat posilující (booster) dávku, tj. přeočkování, nebyla stanovena, klinické studie prokazují, že ochrana s časem skutečně klesá a po více než 15 letech pak může být potřeba jistou část očkovaných (odhaduje se, že až 20 % jedinců ztrácí imunologickou paměť) očkovat od počátku. Proto jediným vhodným prostředkem zůstává posilující očkování prováděné v intervalu 10-15 let od předešlého očkování, přeje-li si jedinec zajistit kontinuální ochranu. Není-li to však jeho přáním, pak povinnost tohoto posilujícího očkování není.

Je očkování proti hepatitidě typu B hrazeno státem nebo zdravotními pojišťovnami?


Očkování proti hepatitidě typu B je státem hrazené v rámci pravidelného dětského očkování (tj. pro novorozence a děti ve věku 12 let). Kromě toho je toto očkování ze zákona hrazeno i dospělým osobám, které jsou v relativně vysokém riziku ohrožení hepatitidou typu B (zdravotníci, příslušníci záchranného systému, apod.). Některé zdravotní pojišťovny přispívají ostatním věkovým skupinám v rámci různých preventivních programů, které se v čase upravují.

Vydáno / Aktualizováno: 21.05.2017
Kontakt | Podmínky užívání | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
petras@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2017.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit