Vkacíny a Oćkování
AKTUALITA: Sledujte týdenní aktuality ze světa o možných zdravotních rizikových situacích.
PRŮVODCE
OČKOVÁNÍM
STŘEDISKA
OČKOVÁNÍ
CENY
VAKCÍN
ZDRAVOTNÍ
POJIŠŤOVNY
EXOTICKÉ
INFEKCE
OČKOVÁNÍ
do CIZINY
CESTOVNÍ
MEDICÍNA
Přečtěte si důležité informace
AKTUALITY
ODBORNÉ PUBLIKACE
PRINCIPY OČKOVÁNÍ
PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ
DOPORUČENÉ OČKOVÁNÍ
OČKOVÁNÍ do CIZINY
OČKOVÁNÍ BUDOUCNOSTI
ZÁKONNÉ NORMY
PORADNA
NAPIŠTE NÁM
 
AKTUALITY ze SVĚTA
 
 
TOPlist
Poradna
Haemophilus influenzae typu b

.Vaše dotazy ...........................................................Návrat do "Poradny" Návrat na hlavní stránku rubriky PORADNA

.Další informace
.naleznete zde:
Nákazy Haemophilus influenzae typu b

Dceři je 4,5let, neustále nemocná, laryngitidy, angíny, záněty krku a od toho i zápaly plic atd. Lékař a zároveň ředitel v dětské léčebně, kde se dcera každý rok léčí, nám doporučil dceru naočkovat právě proti hemofilu. Dcera má všechny povinné očkování. Zajímalo mě jak se vakcína jmenuje, zda je hrazena pojišťovnou a jaké jsou zkušenosti s touto vakcínou. Š.Š.

Je trochu divné, že Vaše dcera nebyla v rámci "povinného" očkování očkována proti hemofilovým nákazám, zejména tehdy pokud píšete, že má všechna povinná očkování.
Pokud tomu tak je pak existuje vakcína Act-Hib (monovakcína určená k očkování proti hemofilovým nákazám typu b). V tomto věku se očkuje podáním pouze jediné dávky.
Pokud však již byla očkována proti těmto nákazám, pak se doporučení týkalo buď proti pneumokokovým nákazám nebo proti meningokokovým nákazám. Obě očkování se provádějí podáním nových konjugovaných vakcín vždy jen v jedné dávce (pro tento věk cca. 5 let). Obě očkování jsou vhodná pro Vaši dceru. Důležité je jen to, aby vakcína byla podána v době, kdy bude Vaše dcera zdravá.
Pokud jde o očkování proti pneumokokovým nákazám, pak se jedná o vakcínu Prevenar, v případě očkování proti meningokokovým nákazám skupiny C pak se jedná o vakcínu Neisvac nebo Menjugate. Žádná z uvedených vakcín není plně hrazena žádnou zdravotní pojišťovnou. Některé pojišťovny je hradí alespoň částečně. Zkontrolujte si u své zdravotní pojišťovny.

Ráda bych se zeptala, jak dlouho může trvat zvýšená teplota (nad 38,5°C) po očkování DTP+Hib u pětiměsíčního kojence. Je normální, pokud trvá déle než 24 hodin? R.N.

Zvýšená teplota může přetrávavat až do 72 hodin po očkování. Není to obvyklá reakce, ale nejedná se o výjimečný nežádoucí účinek po tomto očkování. V případě potřeby se můžete domluvit s Vaším pediatrem, který Vám může pro děťátko předepsat přípravek zmírňující teplotu, aniž by došlo k znehodnocení očkování. Zmírnění teploty je možné rovněž zábaly.

Rád bych se dověděl něco více o problematice vakcinace proti pneumokokovým, hemofilovým a meningokokovým infekcím u pacientů po splenektomii. Mám 15-ti letého příbuzného, který je nyní několik dní po splenektomii (traumatická etiologie), zajímá mě, jak případnou vakcinaci načasovat, kdy vakcinaci opakovat, kdo vakcinaci zajišťuje apod. M.B.

Očkování proti meningokokovým, pneumokokovým a případně i hemofilovým nákazám se obvykle doporučuje osobám, které patří do vysoce rizikové skupiny, jako jsou např. osoby s terminální komplement-komponentní deficiencí nebo osoby po splenektomii.
Vzhledem k tomu, že existuje jen málo specifických údajů týkajících se očkování po splenektomii (polysacharidovými vakcínami), nebyl stanoven obecný termín pro zahájení tohoto očkování. Obecně lze přistupovat k tomuto jako k očkování při sekundárním imunodeficitu, tzn. očkování nejdříve po 6 měsících po zákroku nebo alespoň 3 měsíce po imunosupresivní léčbě. Dále je vhodné u těchto osob kontrolovat stav získané imunity a případně očkování zopakovat (zejména u meningokokové vakcíny). Možná by bylo vhodnější očkování proti meningokokovým nákazám provést novou konjugovanou vakcínou i za cenu toho, že je toto očkování pouze proti jediné skupině (tj. skupině C). Mohla by být účinnější (problém bude asi to, že výrobce nemusí mít žádné zkušenosti a v literatuře ani nemusí být tyto případy publikované, neboť se v praxi používá asi 3-4 roky).
Obvykle se všechna tato očkování provádí minimálně 2-3 týdny před zákrokem.

Prosím Vás laskavě o radu jak postupovat, když jsme museli zaplatit za pravidelné očkování. Jednalo se očkovací látku Act-HIB, podanou mé dceři narozené v říjnu 2000. V lékárně jsme platili 220,60- Kč za vakcínu a lékaři potom 100,-Kč za aplikaci.
Na konci roku 2000 vyšla nová vyhláška MZ ČR 439/2000, která upravila v té době platné vyhlášky o očkování a rozšířila pravidelné (povinné) očkování o očkování proti Hib (Haemophilus influenzae typu b) a proti virové hepatitidě typu B (HBV).
Toto "nové" očkování (proti Hib) má být prováděno podle vyhlášky u nově narozených. Tato vyhláška však nespecifikovala provádění a výklad, které měly být (a dnes jsou) v regionálních vyhláškách jednotlivých krajských hygienických stanic. Většina těchto stanic vzájemně spolupracuje a provádění celostátní vyhlášky by proto mělo být jednotné (ale rovněž i nemusí být jednotné).
Tyto regionální vyhlášky o provádění očkování vyšly v polovině roku 2001. Jestli si dobře vzpomínám, pak od července 2001 měla být tato očkování (tj. očkování proti Hib a proti HBV) pro nově narozené děti ZDARMA v rámci pravidelného (povinného) očkování.
K Vašemu případu:
- vzhledem k tomu, že Vaše dcera se narodila ještě před vydáním této vyhlášky (tj. 439/2000) a v době, kdy vyšla prováděcí regionální vyhláška byla Vaše dcera již kompletně očkována 3 dávkami DTP (vakcínou proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli), Váš pediatr nesprávně zhodnotil, že očkování proti Hib si musíte uhradit sami. Předpokládám, že se nesprávně rozhodl, protože neznám prováděcí vyhlášku Olomouckého kraje (pouze předpokládám, že by měla být shodná s ostatními). Dalším důvodem, který ho vedl k tomuto závěru byla skutečnost, že Hlavní hygienik a krajská hygiena nemusela např. objednat i monovakcínu proti Hib (tj. tu co jste si zakoupili v lékárně), a tak měla k dispozici pouze tetravakcínu (tj. vakcínu DTP s Hib), kterou Vaše dcera nemohla být už očkována.
Moc dobře nerozumím, proč Váš pediatr neočkoval proti Hib Vaši dceru v druhé polovině roku 2001. Předpokládám, že asi věděl, že v té době pro očkování bylo třeba 2 dávky, zatímco v termínu, který jste napsal stačila už jen jedna dávka. Možná Vám chtěl tímto šetřit peníze.
Osobně si myslím, že prováděcí vyhláška nemusí dobře řešit případ tzv. doočkování proti Hib infekcím při předešlém provedení základního očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (podle celostátní vyhlášky se předpokládá pouze případ očkování novorozenců a to rovnou tetravalentní vakcínou proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli s novou vakcinační složkou proti Haemophilus influenzae typu b). Váš pediatr mohl znát komplikovanost nedostatečnosti těchto vyhlášek, ale na druhou stranu mohl alespoň toto očkování provést zdarma (tj. bez účtování 100,- Kč). Bylo by to fér.
Má 4 letá dcera byla v září roku 2001 očkována proti Haemophilus influenzae typu b. Poslední 4 měsíce se jí průběžně objevuje noční suchý záchvatovitý kašel. Bylo provedeno alergologické vyšetření s negativním výsledkem. Na vlastní žádost byl proveden výtěr z krku a byl jí zjištěn haemophilus. Dětská lékařka mi není schopna vysvětlit, jak je toto možné i přesto, že dcera byla proti tomuto bacilu očkována. Provedla ještě jeden kontrolní výtěr, a pokud bude opět pozitivní, chce nasadit dceři antibiotika. Chtěla bych se proto zeptat vás, zda-li byste mi mohli poradit, zda dcera může roznášet nákazu a hlavně, jak je možné, že i přes provedené očkování byl tento bacil v krku nalezen. Dále bych se chtěla zeptat, zda existuje jiná forma léčení než nasazení antibiotik, které zatěžují dětský organismus. L.B.
Očkování proti hemofilovi chrání pouze proti jedné bakterii Haemophilus influenzae typu b z celé skupiny 6 specifických hemofilů (označovaných jako typ a-f) a nespecifických neopouzdřených bakterií hemofilu (který existují ve stovkách druhů). Typ b je nejnebezpečnější.
To je důvod proč byla Vaše dcera nakažena i přes očkování.
Léčba se skutečně provádí pomocí antibiotik, jako obecná léčba bez znalosti typu hemofila. V případě infekce neopouzdřenými hemofily nemusí být antibiotika nasazena, protože nákaza obvykle vymizí.
Protože se, ale diagnóza nespecifikuje (tj. nevyšetřuje se, který hemofilus je příčinou nákazy), je podávání antibiotik nejvhodnější léčbou.
Vážení, dovoluji si se na Vás obrátit s následujícím dotazem - můj roční syn má prokazatelnou alergii na vaječný bílek. Může dostat očkování proti bakterii hemofilus. J.K.
Váš syn může být očkován vakcínou proti infekcím způsobených Haemophilus
influenzae typu b, protože tato vakcína se nepřipravuje na kultivačních médiích, která by obsahovala vejce (a tedy i vaječné bílkoviny) a ani je neobsahuje (jako přísadu). Jinak je vhodné se vyvarovat očkování proti chřipce (protože vakcinační virychřipky jsou pomnožovány na vejcích) a tady by se přecitlivělost na vaječné bílkoviny mohla objevit.
Jsem maminkou ročního syna a bylo nám nabídnuto očkování proti Haemophilus influenzae typu b. Zajímala by mě trocha historie tohoto viru a také zdroj a způsob šíření. Navíc by mě zajímaly rovněž informace o jeho výskytu na našem území (případně procentuální výskyt u současné populace dětí). P.S.
Haemophilové nákazy, způsobené bakterií Haemophilus influenzae typu b se objevují nejčastěji u dětí do 5 let. Přirozeným zdrojem této infekce je člověk (obvykle bacilonosič) a tato infekce se šíří kapénkovým způsobem. Nevytváří epidemie, neboť postihuje ty děti, které jsou tzv. vnímavé k této infekci. Problémem zůstává vybrat tyto děti a nechat je očkovat, a proto se podle nové vyhlášky MZ ČR zahájí pravidelné celoplošné očkování dětí do 5 let od 1. července tohoto roku.
Nejčastějšími projevy tohoto hemofilového onemocnění jsou zánět mozkových blan a prudký zánět hrtanové příklopky. Přibližně u 10% dětí postižených tímto zánětem mozkových blan se zaznamenávají trvalá postižení (obvykle jako trvalé postižení sluchu). Naopak zánět hrtanové příklopky může způsobit udušení dítěte, není-li léčeno včas, a ročně u nás na tento zánět zemře 1-2 děti.
Sledování výskytu tohoto onemocnění se provádělo do roku 1999 jen z části, tj. sledoval se pouze zánět mozkových blan. Od roku 1999 je pravidelně sledován rovněž zánět hrtanové příklopky a další zbývající onemocnění vyvolaná touto infekcí, jako je zápal plic, zánět středouší, celulitida apod. V roce 1999 bylo zaznamenáno celkem 101 případů, v letech 1994-96, kdy se prováděla speciální studie, bylo zaznamenáno průměrně 130 případů ročně.
Podle odhadů se u nás toto infekční onemocnění vyskytuje zhruba ve 100-120 případech ročně, což odpovídá standardu v západní Evropě, kde se vůči tomuto onemocnění očkuje celoplošně.