Vkacíny a Oćkování
AKTUALITA: Sledujte týdenní aktuality ze světa o možných zdravotních rizikových situacích.
PRŮVODCE
OČKOVÁNÍM
STŘEDISKA
OČKOVÁNÍ
CENY
VAKCÍN
ZDRAVOTNÍ
POJIŠŤOVNY
EXOTICKÉ
INFEKCE
OČKOVÁNÍ
do CIZINY
CESTOVNÍ
MEDICÍNA
Přečtěte si důležité informace
AKTUALITY
ODBORNÉ PUBLIKACE
PRINCIPY OČKOVÁNÍ
PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ
DOPORUČENÉ OČKOVÁNÍ
OČKOVÁNÍ do CIZINY
OČKOVÁNÍ BUDOUCNOSTI
ZÁKONNÉ NORMY
PORADNA
NAPIŠTE NÁM
 
AKTUALITY ze SVĚTA
 
 
TOPlist
Poradna
Haemophilus influenzae typu b

.Vaše dotazy ...........................................................Návrat do "Poradny" Návrat na hlavní stránku rubriky PORADNA

.Další informace
.naleznete zde:
Nákazy Haemophilus influenzae typu b

Proč se očkují proti hemofilovým nákazám typu b převážně jen malé děti?

Očkování proti hemofilovým nákazám typu b je určeno právě pro očkování těch nejmenších, neboť právě oni jsou vystaveni relativně vysokému riziku komplikací a závažného průběhu těchto onemocnění, jako je meningitida, sepse, epiglotitida (zánět hrtanové příklopky) apod. Vzhledem k tomu bylo očkování zahrnuto do dětského očkovacího kalendáře od konce roku 2000. Zpočátku se očkovalo výhradně monovakcínou a později čtyřvalentní a dnes už šestivalentní vakcínou společně proti tetanu, záškrtu, dávivému kašli, dětské přenosné obrně a hepatitidě typu B.
Děti starší 5 let zpravidla již mívají přirozeně vytvořenou imunitu vůči těmto nákazám, a proto se již neočkují.
Mimo to se doporučuje očkovat i starší děti nebo dospělé osoby v případě, že ztratily svou přirozeně získanou imunitu z důvodu vážného onemocnění. V těchto situacích se používá výhradně monovakcína (u nás nejčastěji Act-Hib).

Podle jakého schématu se očkují děti, případně dospělí?

K očkování se používá tzv. konjugovaná vakcíny, tj. Hib vakcína, která se skládá z účinného poly- nebo oligosacharidu (rozvětveného cukru) bakteriální stěny Haemophilus influenzae typu b a k němu navázaného bílkovinného nosiče (jako je tetanický anatoxin, mutantní záškrtový anatoxin nebo bílkovinná část meningokokové bakterie).
Tento typ vakcín mívá variabilní schéma očkování v závislosti na věku očkovance. Očkují-li se tedy děti mladší 6 měsíců, podávají se 3 základní a jedna posilující dávka ve druhém roce života (obvykle 6-10 měsíců po základním očkování, očkují-li se kombinovanými vakcínami, nebo do 12 měsíců, očkují-li se monovakcínou).
Zahajuje-li se očkování ve věku 7-11 měsíců, pak se podávají jen dvě základní dávky a jedna posilující. K očkování osob starším 1 roku stačí podat jen jednu dávku vakcíny. Pokud se očkují starší děti nebo dospělí z důvodu ztráty imunity (onkologicky nemocní, po transplantaci apod.), pak se obvykle podává pouze jedna dávka, ale v případě potřeby se schéma očkování rozšíří ještě o jednu dávku.

Jaká je spolehlivost ochrany tohoto očkování?

Sérologická imunogenita (tj. tvorba protilátek) základního očkování dětí starších 1 roku bývá velmi dobrá. Bohužel u mladších dětí, očkovaných zejména kombinovanými vakcínami, nemusí být splněna u všech. Navíc ani její délka doby trvání nepřetrvává déle než 10 měsíců. To je důvodem pro její posílení ve druhém roce života. Proto by se podání 4. nebo 3. dávky nemělo nadbytečně odkládat. Množství protilátek nad minimální hladinou 1 µg/ml velmi dobře koresponduje s klinicky ověřenou ochrannou tohoto očkování.

Jak dlouho přetrvává ochrana po očkování proti hemofilovým nákazám typu b?
Minimální délka doby ochrany ověřená v rámci klinických studií dosahuje 5-10 let po kompletním očkování. Tato doba je dostatečná pro eliminaci případných závažných onemocnění Hib zejména u těch nejmladších. Proto posilující očkování v pozdějším věku se nepovažuje za potřebné.
Proč by se neměla současně podávat léčiva zmírňující teplotu či horečku po očkování proti Hib?
Podle posledních údajů se zdá, že dochází k ovlivnění tvorby protilátek po očkování konjugovanou vakcínou proti Hib. Důvodem jsou pravděpodobně vazby těchto přípravků (analgetik nebo antipyretik) na účinnou látku, kterou tak stíní, což imunitní systém klasifikuje jako snížené množství účinné očkovací látky. Tento jev se pozoruje v případě, že jsou tato léčiva podaná v den očkování (před nebo po očkování). Proto je-li třeba zmírnit teplotu nebo horečku po očkování, bývá vhodnější tato léčiva podávat až 24 hodin či později po očkování. Je-li ale horečka skutečně vysoká, pak se bez ohledu na vliv imunitní odpovědi tyto přípravky podávají bez omezení.
Může očkování proti Hib zabránit všem hemofilovým onemocněním, případně hemofilovým zánětům středouší?
Bohužel nemůže. Toto očkování chrání výhradně vůči systémovým závažným onemocněním jako je meningitida, zánět hrtanové příklopky apod., způsobené pouze hemofilovými nákazami typu b. Důvodem je skutečnost, že k ochraně vůči slizničním onemocněním, jako jsou např. záněty středouší, je třeba očkováním vyvolat významně vyšší množství protilátek (uvádí se až 5 µg/ml). Takové množství protilátek sice některé očkované děti mívají, ale jen přechodně, krátkodobě a to ke skutečné prevenci nestačí.
V posledních letech se výrobce vakcíny Synflorix (pneumokoková 10valentní vakcína, obsahující konjugační bílkovinu, z tzv. netypizovatelného hemofilového pouzdra) snažil prokázat ochranu očkování touto vakcínou v prevenci hemofilových zánětů středouší. Bohužel se mu to ale nepodařilo, neboť dílčí snížení výskytu těchto zánětů u očkovaných dětí nebylo statisticky významné a pohybovalo se na hranici obvyklé pro placebo.