.Vaše dotazy ...........................................................Návrat do "Poradny"

Má očkování proti pneumokokům smysl?

Očkování proti pneumokokovým nákazám má svůj význam, který nelze ani podceňovat, ale na druhé straně ani přeceňovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o onemocnění, která nejčastěji postihují osoby starší 60 let, je u nich toto očkování na místě.
Druhou věkovou skupinou, naštěstí méně postiženou pneumokokovými nákazy, bývají děti ve věku 6 měsíců až 4 let.
Hlavními obávanými projevy těchto nákaz jsou tzv. invazní pneumokoková onemocnění, mezi které patří pneumonie (zápal plic), meningitida (zánět mozkových plen), sepse (otrava krve) a případně artritida (zánět kloubů). Očkování je užitečným nástrojem, kterým lze těmto komplikovaným onemocněním předejít. K tomu slouží jak Prevenar tak Pneumo23.

Pro koho je očkování proti pneumokokům zdarma?

Podle nové vyhlášky (č. 537/2006) se očkují proti pneumokokovým nákazám s vakcínou Pneumo23 fyzické osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory. Očkování proti pneumokokům se dále provádí u fyzických osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným insulinem.
Mimo to i u dětí do pěti let věku, které mají tyto zdravotní indikace:
1. Primární defekty imunity s klinickým projevem: poruchy tvorby imunoglobulinů, T lymfocytů, fagocytózy a komplementu.
2. Závažné sekundární imunodeficity, zejména hemato-onkologická a onkologická onemocnění po CHT, transplantace orgánů, HIV.
3. Asplenie funkční i anatomické u dětí před dovršením druhého roku věku.
4. Transplantace kmenových hemopoetických buněk.
5. Chronická plicní onemocnění, zejména vrozené vady a poruchy respiračního traktu, bronchopulmonální dysplazie.
6. Recidivující otitidy v rozsahu 4 ataky a více za rok.
7. Pacienti s kochleárními implantáty a likvoreou.
8. Pacienti po prodělaných bakteriálních meningitidách a septikémiích.
se provádí očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou (Prevenar). Od dovršeného druhého roku věku dítěte lze v těchto případech alternativně podat polysacharidovou očkovací látku proti pneumokokové nákaze (Pneumo23).

Došlo v současnosti k nárůstu pneumokokových nákaz?

Výskyt pneumokokových onemocnění u obou věkových skupiny se v posledních letech ani nezvýšil ani nesnížil. U nejmladší věkové skupiny (malé děti do 5 let) dochází každoročně k onemocnění 25-50 dětí a počet úmrtí se pohybuje v rozmezí 0-2 případy ročně. To odpovídá výskytu i v dalších evropských státech.
Došlo však ke komercionalizaci nové konjugované vakcíny Prevenar, která je vhodná právě pro očkování malých dětí. S tím souvisí mediální zdůraznění existence těchto nákaz a jejich důsledků.

Chrání očkování proti pneumokokům vůči zánětu středního ucha?

Klinicky bylo ověřeno, že tradiční vakcína Pneumo23 může ale i nemusí vyvolat ochranu vůči onemocnění zánětu středouší, tj. její účinnost se pohybovala v rozmezí 0-50%. Naopak u vakcíny Prevenar byla potvrzena účinnost zhruba 30-60% vůči zánětu středouší způsobeného pneumokoky, jejichž sérotypy jsou ve vakcíně obsaženy. Vzhledem k tomu, že tato vakcína obsahuje pouze 7 sérotypů je tato ochrana limitována. Navíc se však zjistilo, že u očkovaných dětí s Prevenarem dochází k významnému nárůstu počtu případů zánětu středouší (až o 30%) způsobeného právě těmi sérotypy, které ve vakcíně nejsou zastoupeny. Tento nárůst je absolutní ve srovnání s neočkovanými dětmi. Proto celková účinnost této vakcíny v prevenci zánětu středouší dosahuje pouze 6%. Podle posledního doporučení SZO nemá být toto očkování indikováno pro prevenci zánětu středouší.

Zatím jednoznačně prokázanou ochranu vůči zánětu středouší splnilo očkování proti chřipce. Je to právě z toho důvodu, že zánět středouší bývá primárně vyvolán virovým původcem (jedním z nich jsou viry chřipky) a až posléze nastupuje bakteriální infekce (jednou z nich může být i pneumokoková nákaza). Očkování proti chřipce snižuje četnost výskytu všech zánětů středouší až o 30%.

Chrání očkování s vakcínou Prevenar proti rýmě nebo případně i proti meningokokovým nákazám?

Bohužel vakcína Prevenar nemá jiný účinek než ochranu proti invazivním pneumokokovým nákazám způsobeným těmi sérotypy, které jsou ve vakcíně obsaženy (tj. proti celkem 7 sérotypům z 90 známých sérotypově odlišných pneumokoků: 4,9V,14,18C,19F a 23F). Toto očkování nechrání nejen proti rýmě ale i dalším respiračním onemconěním.
Stejně tak nelze toto očkování používat k ochraně před meningokokovým onemocnění.

Jaké očkování je lepší: s Prevenarem nebo s Pneumem23?

I když Pneumo23 je dnes již "stará" vakcína svůj význam neztratila. Její hlavní předností je to, že obsahuje celkem 23 vakcinačních sérotypově odlišných pneumokokových antigenů, a tím pokrývá v Evropě téměř 99% všech vyskytujících se pneumokoků. Jejím hlavním nedostatkem je snížená účinnost a to zejména u dětí mladších 2 let.
Naopak "nová" vakcína Prevenar byla zkonstruována právě tak, aby vyvolala dostatečnou ochranu u malých dětí, zejména mladších 2 let. Jejím jistým omezením je počet vakcinačních pneumokokových antigenů (sérotypově odlišných), kterých je celkem 7, což pokrývá v Evropě asi 65-80% výskyt rozdílných pneumokoků.
Přesto lze jednoznačně doporučit očkování Prevenarem dětí mladších 5 let (v počtu dávek jak uvádí výrobce této vakcíny) a naopak u starších osob využít vakcínu Pneumo23.
Je-li třeba z jakéhokoli důvodu uplatnit přednost obou vakcín, pak je možné očkovat nejprve např. s vakcínou Prevenar a nejdříve po 6-8 týdnech (ale i později i třeba po několika letech) podat jednu dávku vakcíny Pneumo23. Tím se dosáhne výhody obou vakcín. Tento postup je vhodný zejména pro očkování malých dětí v nejrizikovějších skupinách (viz zdravotní specifikace vyhlášky).

Bude vícevalentní vakcína proti pneumokokovým nákazám (dostupná od příštího roku) lepší než je Prevenar a má tedy smysl očkování odložit do doby dostupnosti této vakcíny?

I další výrobci připravují další konjugované vakcíny proti pneumokokovým nákazám (podobně jako je Prevenar). Snad již příští rok by mohla být i u nás jedna z nich dostupná. Tato vakcíny by měla mít na rozdíl od Prevenaru celkem 10 vakcinačních sérotypově odlišných pneumokokových antigenů. Výrobce však tuto vakcínu rozšířil o sérotypy, které se vyskytují v Africe a Asii. Proto nelze předpokládat významně zvýšenou ochranu a účinnost v našich evropských podmínkách.
Určitě již dnes nemá smysl odkládat toto očkování s Prevenarem (je-li rodič o tomto očkování přesvědčen) na pozdější dobu po zavedení nové vakcíny na trh.

Mám dítě nechat očkovat teď nebo mám počkat, až bude očkování zdarma v očkovacím kalendáři?

Zavedení celoplošného očkování s vakcínou Prevenar či jinou novou konjugovanou vakcínou je především politickým rozhodnutím, za předpokladu, zda na to stát má dostatek financí (lze odhadovat, že rozpočet to zatíží o částku asi 0,5 miliardy ročně).
Určitě platí, že je-li rodič rozhodnut očkovat své dítě s vakcínou Prevenar, pak nemá smysl čekat na dobu, až stát toto očkování zařadí do očkovacího kalendáře.

Jak dlouho je očkovaná osoba proti pneumokokům chráněna?

Očkování s vakcínou Pneumo23 zajišťuje minimální ochranu u zdravých očkovanců po dobu 5 let (někdy i déle, zpravidla v důsledku stavu imunitního systému).
U vakcíny Prevenar se předpokládá, že by ochrana mohla být dokonce delší (někdy se uvádí až 10 let). Vzhledem k tomu, že však inkubační doba onemocnění je poměrně rychlá a to během 1-3 dní, bude třeba, aby u očkované osoby protilátky přetrvávaly v minimální hladině 0,35-1,0 µg/ml. Imunologická paměť by v případě absence protilátek nemusela být dostatečná, neboť k reaktivaci protilátek po stimulu imunologické paměti dochází zhruba po 5-7 dnech, tj. později než dojde ke vzniku onemocnění.

Existuje nějaké úskalí očkování s vakcínou Prevenar?

Bohužel existuje, jak již bylo uvedeno v předešlých odpovědí, nechrání toto očkování vůči ostatním onemocněním způsobeným jinými sérotypově odlišnými pneumokoky, které nejsou v této vakcíně zastoupeny. Navíc se ukázalo, že v těch zemích, kde se celoplošně očkuje, výskyt pneumokokových onemocnění vyvolaných ostatními pneumokoky (tj. nevakcinačními) roste. Mimo to v některých státech se výskyt dokonce vyrovnává s incidencí před zahájením celoplošného očkování.
Této skutečnosti jsou si vědomi i výrobci, kteří se snaží připravit a zavést vícevalentní vakcíny (9 až 13valentní), které by vzniklé situaci lépe předcházely. V současné době je jediným úskalím stávající dostupné vakcíny relativně nízké sérotypově odlišných pneumokoků ve vakcíně vzhledem k výskytu rozličných pneumokoků v populaci.