Výběr všech publikací/článků (s abstrakty), které vyšly v zahraničních časopisech v daném období, týkající se klinického hodnocení očkování a vakcín. Je zde uveden nejen originální text v angličtině ale i překlad do češtiny. Zdrojem je Medline a články jsou vždy z aktuálního měsíce, kdy byly vloženy do systému Medline.

Intradermally administered yellow fever vaccine at reduced dose induces a protective immune response: a randomized controlled non-inferiority trial.

PLoS ONE. 2008 Apr 23;3(4):e1993.
Roukens AH, Vossen AC, Bredenbeek PJ, van Dissel JT, Visser LG.

Princip: Zavedení plošné vakcinace žluté zimnice je v současnosti komplikované omezenou dodávkou vakcíny. Alternativní způsob podávání se snížením množstvím vakcíny bez ztráty účinnosti vakcíny by podpořilo vakcinační programy.
Metody a zjištění: Randomizovaná, kontrolovaná inferiorita byla vedena v jednom centru na holandské univerzitě v období od srpna 2005 do února 2007. Celkem se účastnilo 155 primárně očkovaných a 20 předešle očkovaných zdravých dobrovolníků. Účastníci byli náhodně rozděleni v poměru 1:1 buď do skupiny, které byla živá vakcína proti žluté zimnici 17D podávána intradermálně (i.d.) se sníženou dávkou (1/5 dávky; 0,1 ml) nebo do skupiny očkované konvenčně podkožně (s.c.) s dávkou vakcíny 0,5 ml. Neutralizační protilátky byly stanoveny 2, 4 a 8 týdnů a 1 rok po očkování odečtem redukovaného počtu virových částic vyvolávající plak po neutralizaci různě ředěného séra. Nežádoucí účinky byly dokumentovány v 3týdenním deníku. Virémie se měřila 5 dní po očkování. Od 2 týdnů až po jeden rok po očkování maximální sérové ředění neutralizující 80% virových plaků, prokazující protektivitu vůči žluté zimnici, se mezi oběma skupinami nelišilo. Ve všech případech byl dosažen SZO standard séroprotekce (tj. 80% virová neutralizace), tj. u 77/77 a 78/78 očkovaných osob v obou skupinách. Podobný výsledek byl zjištěn i u osob očkovaných již v minulosti. Virémie se objevila u poloviny primárně očkovaných účastníků, u nichž nebyla předpovídána sérologická odpověď. U revakcinovaných se již virémie neobjevila.
Závěr: Intradermální podávání jedné pětiny konvenční vakcinační dávky vakcíny proti žluté zimnici podávané subkutánně vedlo k tvorbě protektivní séroimunity u všech očkovaných zdravých dobrovolníků. Ačkoli je tento způsob podání umožňuje očkovat až 5krát více osob vůči riziku tohoto onemocnění, je stávající výsledek třeba ještě ověřit a potvrdit dalšími studiemi v oblastech s potenciálním rizikem přenosu žluté zimnice tak, aby bylo případně možné změnit strategii očkování.

BACKGROUND: Implementation of yellow fever vaccination is currently hampered by limited supply of vaccine. An alternative route of administration with reduced amounts of vaccine but without loss of vaccine efficacy would boost vaccination programmes. METHODS AND FINDINGS: A randomized, controlled, non-inferiority trial was conducted in a Dutch university center between August 2005 and February 2007. A total of 155 primary vaccinated and 20 previously vaccinated volunteers participated. Participants were randomly assigned in a 1ratio1 ratio to receive intradermal (i.d.) vaccination with live attenuated yellow fever 17D vaccine at a reduced dose (1/5(th); 0.1 mL) or the conventional subcutaneous (s.c.) vaccination (0.5 mL). Antibody neutralization titers were determined at 2, 4 and 8 weeks and 1 year after vaccination by counting the reduction in virus-induced plaques in the presence of serial serum dilutions. Adverse events were documented in a 3-week dairy. Viraemia was measured 5 days after vaccination. From 2 weeks up to one year after vaccination, the maximum serum-dilution at which 80% of the virus plaques were neutralized, which indicates protection against yellow fever, did not differ between those given a reduced i.d. dose or standard s.c. dose of vaccine. In all cases the WHO standard of seroprotection (i.e. 80% virus neutralization) was reached (in 77/77 and 78/78, respectively). Similar results were found in the previously vaccinated individuals. Viraemia was detected in half of the primary vaccinated participants, which was not predictive of serological response. In revaccinees no viraemia was detected. CONCLUSIONS: Intradermal administration of one fifth of the amount of yellow fever vaccine administered subcutaneously results in protective seroimmunity in all volunteers. Albeit this vaccination route should enable vaccination of five-times as many individuals at risk for disease, these results should now be confirmed in field studies in areas with potential yellow fever virus transmission to change vaccination policy.

Varicella-zoster virus-specific immune responses in elderly recipients of a herpes zoster vaccine.

J Infect Dis. 2008 Mar 15;197(6):825-35.
Levin MJ, Oxman MN, Zhang JH, Johnson GR, Stanley H, Hayward AR, Caulfield MJ, Irwin MR, Smith JG, Clair J, Chan IS, Williams H, Harbecke R, Marchese R, Straus SE, Gershon A, Weinberg A

Princip: Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie, do které bylo zařazeno 38.546 osob ve věku >= 60 let prokázala účinnost vysoce potentní živé atenuované vakcíny Oka/Merck (VZV). Studie obsahovala imunologickou substudii, která stanovila vztah mezi VZV specifickou imunitní odpovědi a klinickou účinností.
Metody: Imunologické substudie se účastnilo 1395 osob ve dvou klinických centrech, kde se odebíraly vzorky krve před očkováním a 6 týdnů po očkování a následně 1, 2 a 3 roky a byla stanovena VZV buněčná imunitní odpověď (VZV CMI) pomocí interferonu-gama ELISPOT a odpovídající buněčnou zkouškou a VZV protilátky glykoproteinovou ELISA.
Výsledky: VZV CMI a VZV protilátky byly významně zvýšené u očkovaných vakcínou po 6 týdnech po očkování. Vakcínou indukované zvýšení VZV CMI perzistovalo během 3 let po očkování, přestože jeho velikost se s časem snižovala. Velikost VZV specifické imunitní odpovědi byla vyšší u osob 60-69 let než u osob >= 70 let.
Závěr: Zoster vakcína vyvolala významné zvýšení VZV-CMI a VZV protilátky. Velikost a přetrvávání VZV-CMI podpory u očkovaných osob a vztah této podpory s věkem odpovídala klinickému účinku vakcíny sledované během celé studie. Tato zjištění podporují hypotézu, že posilující VZV-CMI chrání starší osoby vůči herpes zoster a postherpetické neuralgii.

BACKGROUND: A double-blind, placebo-controlled trial that involved 38,546 subjects > or =60 years old demonstrated efficacy of a high-potency live-attenuated Oka/Merck varicella-zoster virus (VZV) vaccine. The trial included an immunology substudy to determine the relationship of VZV-specific immune responses to vaccination and clinical outcome. METHODS: The immunology substudy enrolled 1395 subjects at 2 sites where blood samples obtained prior to vaccination, at 6 weeks after vaccination, and at 1, 2, and 3 years thereafter were tested for VZV-specific cell-mediated immunity (VZV-CMI) by gamma-interferon ELISPOT and responder cell frequency assays and for VZV antibody by glycoprotein ELISA. RESULTS: VZV-CMI and VZV antibodies were significantly increased in vaccine recipients at 6 weeks after vaccination. The vaccine-induced increases in VZV-CMI persisted during the 3 years of follow-up, although their magnitude decreased over time. The magnitude of these VZV-specific immune responses was greater in subjects 60-69 years old than in subjects > or =70 years old. CONCLUSIONS: The zoster vaccine induced a significant increase in VZV-CMI and VZV antibody. The magnitude and duration of the boost in VZV-CMI in vaccine recipients and the relationship of this boost to age paralleled the clinical effects of the vaccine observed during the efficacy trial. These findings support the hypothesis that boosting VZV-CMI protects older adults against herpes zoster and postherpetic neuralgia.

Neonatal vaccination with an acellular pertussis vaccine accelerates the acquisition of pertussis antibodies in infants.

J Pediatr. 2008 May;152(5):655-60, 660.e1.
Knuf M, Schmitt HJ, Wolter J, Schuerman L, Jacquet JM, Kieninger D, Siegrist CA, Zepp F.

Cíl: Vzhledem k tomu, že děti patří mezi nejrizikovější skupinu s komplikacemi dávivého kašle, tato studie hodnotila, zda neonatální acelulární pertusová vakcinace (aP) by mohla poskytnout časnější imunitu.
Uspořádání studie: Novorozenci (n=121) byli náhodně rozděleni (1:1) do skupiny očkované s aP nebo s vakcínou proti hepatitidě typu B (HBV) (kontrolní skupina) po narození s následným očkováním s hexavalentní vakcínou DTaP-HBV-IPV/Hib ve věku 2, 4 a 6 měsíců. Byla měřena imunitní odpověď. Reaktogenita byla hodnocena po dobu prvních 7 dní po každém očkování.
Výsledky: Podání vakcíny aP po narození bylo doprovázené několika případy nežádoucích účinků. Reaktogenita následujících dávek vakcíny se mezi skupinami nelišila. Sedm závažných nežádoucích účinků bylo zjištěno v každé ze studijní skupiny; žádný takový účinek nebyl v souvislosti se studijní vakcínou. Ve věku 3 měsíců vedla imunizace s aP vakcínou k indukci významně vyšší protilátkové odpovědi vůči 3 pertusovým antigenům vzhledem ke kontrolní skupině. Ve věku 7 měsíců byly geometrické průměry (koncentrace) protilátek vůči pertusovým antigenům podobné v obou skupinách a u všech dětí byla dosažena protilátková "séroprotektivita" vůči záškrtu, tetanu a dětské přenosné obrně typu 1, 2 a 3. Geometrické průměry (koncentrace) protilátek vůči hemofilovým nákazám typu b (Hib) a vůči HBV byly významně nižší ve skupině s aP.
Závěr: Časná neonatální imunizace s aP byla bezpečná, dobře tolerovaná a vedla k časné tvorbě protilátek, pozorované po podání první dávky kombinované vakcíny. Neonatální dávka aP nevyvolala imunologickou toleranci k pertusovým antigenům ale zdá se, že tlumila imunitní odpověď vůči Hib a HBV.

OBJECTIVES: Because young infants are at highest risk of pertussis complications, this study assessed whether neonatal acellular pertussis (aP) vaccination could provide earlier immunity. STUDY DESIGN: Neonates (n = 121) were randomly assigned (1:1) to receive either aP or hepatitis B vaccine (HBV) (controls) vaccine at birth, followed by vaccination with DTaP-HBV-IPV/Hib at 2, 4 and 6 months. Immune responses were measured. Reactogenicity was assessed for 7 days after each dose. RESULTS: The aP birth dose was followed by few adverse events. Reactogenicity of subsequent vaccine doses did not differ between groups. Seven serious adverse events were reported from each group; none were related to the study vaccines. At 3 months of age, vaccination with aP at birth had induced significantly higher antibody responses to the 3 pertussis antigens compared with controls. At 7 months, geometric mean/concentrations of antibodies against pertussis antigens were similar in both groups, and all subjects had reached "seroprotective" antibody concentrations against diphtheria, tetanus, and poliovirus types 1, 2, and 3. Geometric mean/concentrations of antibodies to haemophilus influenzae type b (Hib) and HBV were significantly lower in the aP group. CONCLUSIONS: Early neonatal immunization with aP was safe, well tolerated, and resulted in earlier antibody responses, seen after the first dose of a DTaP combination vaccine. Birth dose of aP did not induce immunologic tolerance to pertussis antigens but appear to dampen responses to Hib and HBV vaccines.

Persistence of hepatitis B vaccine immunity in hemodialysis patients.

Ther Apher Dial. 2008 Apr;12(2):143-6.
Ramezani A, Velayati AA, Eslamifar A, Banifazl M, Ahmadi F, Maziar S, Razeghi E, Kalantar E, Amirkhani A, Aghakhani A.

Ačkoli účinnost vakcín vůči hepatitidě typu B byla u pacientů podstupující pravidelnou hemodialýzu (HD) stanovena, perzistence imunity u této populace zůstala dosud neobjasněna. V této studii jsme hodnotili perzistenci imunity vůči hepatitidě typu B po očkování u HD pacientů. Sledovali jsme 34 očkovaných HD pacientů (po podání 4 vakcinačních intramuskulárních dávek o velikosti 40 µg ve schématu 0, 1, 2 a 6 měsíců) po dobu jednoho roku, abychom zhodnotili perzistenci imunity (na základě hladin sérových protilátek vůči povrchovému antigenu hepatitidy typu B - anti-HBs >=10 IU/l). Jeden rok po očkování 18,9% pacientů ztratilo protilátky anti-HBs (přechodní respondeři), zatímco 81,1% mělo detekovatelné protilátky v sérech (perzistentní repsondeři). Z 81,1% perzistentních responderů 11,5% mělo slabou odpověď a 88,5% silnou. Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl mezi perzistentními a přechodnými respondery vzhledem k věku, pohlaví nebo výživovým faktorům. Nezjistili jsme žádný faktor, který by souvisel s uchováváním protektivních hladin anti-HBs u HD pacientů. Zdá se, že hladiny protilátek vyšší než 100 IU/l po očkování jsou důležité k tomu, aby byla zachována vysoká hladina protilátek i po jednom roce po očkování.

Although the efficacy of hepatitis B vaccines in patients undergoing chronic hemodialysis (HD) treatment has been documented, the persistence of immunity in this population remains largely unknown. In this study we evaluated the persistence of hepatitis B vaccine immunity in HD patients. We followed 37 hepatitis B vaccinated HD patients (following a four-dose vaccination schedule of 40 mug injections intramuscularly in the deltoid muscle at 0, 1, 2, and 6 months) for up to one year to evaluate the persistence of immunity (as indicated by serum levels of hepatitis B surface antibody (anti-HBs) equal to or higher than 10 IU/L). One year after vaccination, 18.9% of patients had lost their anti-HBs (transient responders), while 81.1% still had detectable antibodies in the serum (persistent responders). From 81.1% of persistent responders 11.5% and 88.5% were weak and high responders, respectively. There was no significant difference between persistent and transient responders regarding age, sex, or nutritional factors. We did not find any factors that related to maintaining protective levels of anti-HBs in HD patients. It seems that an antibody titer above 100 IU/L following vaccination is necessary in order to maintain that level of antibody one year later.

Long-term antibody persistence induced by a combined hepatitis A and B vaccine in children and adolescents.

Vaccine. 2008 Mar 25;26(14):1759-63.
Diaz-Mitoma F, Law B, Subramanya A, Hoet B.

Dvě kohorty zahrnující osoby ve věku 1-6 let a 6-15 let byly očkovány s vakcínou Twinrix podle předepsaného schématu 0,1 a 6 měsíců. Ve věkové kohortě 1-6 let proběhlo sledování po dobu 7,5 roku a ve věkové kohortě 6-15 let po dobu 10 let. U všech osob byla zjištěna séropozitivita anti-HAV protilátek a jen u 86,5% (32/37) mělo hladiny anti-HBs >=10 mIU/ml v kohortě 1-6 let a 95,5% (21/22) v kohortě 6-15 let. Geometrický průměr koncentrací (GMC; mIU/ml) byly 233 a 680 pro anti-HAV a 147 a 165 pro anti-HBs v kohortách 1-6 let a 6-15 let. Vysoká perzistence cirkulujících anti-HAV a anti-HBs protilátek u dětí a dospívajících dokazuje dlouhodobou protekci poskytující Twinrix v těchto věkových skupinách.

Two cohorts, comprising of subjects aged 1-6 years and 6-15 years were vaccinated with Twinrix according to a 0-, 1- and 6-month schedule. The 1-6 years cohort was followed up for 7.5 years and the 6-15 years cohort for 10 years. At the latest follow-up time point, all subjects were seropositive for anti-HAV antibodies, while 86.5% (32/37) and 95.5% (21/22) had anti-HBs >or= 10 mIU/ml in the 1-6 years and in the 6-15 years cohort. The geometric mean concentrations (GMCs; mIU/ml) were 233 and 680 for anti-HAV antibodies, and 147 and 165 for anti-HBs antibodies, in the 1-6 years and 6-15 years cohorts, respectively. The high persistence of circulating anti-HAV and anti-HBs antibodies in children and adolescents demonstrates the long-term protection offered by Twinrix in these age groups.

Vaccine adjuvant systems containing monophosphoryl lipid A and QS21 induce strong and persistent humoral and T cell responses against hepatitis B surface antigen in healthy adult volunteers.

Vaccine. 2008 Mar 4;26(10):1375-86.
Vandepapeliere P, Horsmans Y, Moris P, Van Mechelen M, Janssens M, Koutsoukos M, Van Belle P, Clement F, Hanon E, Wettendorff M, Garcon N, Leroux-Roels G.

Randomizovaná dvojitě zaslepená studie hodnotící potenciál čtyř adjuvantních látek v kombinaci s rekombinantním povrchovým antigenem hepatitidy typu B byla provedena, aby zhodnotila humorální a buněčnou imunitní odpověď u zdravých dospělých osob po podání tří dávek vakcíny ve schématu 0, 1 a 10. měsíc. Tři adjuvantní systémy (AS) obsahující 3-O-desacyl-4'-momofosforyl lipid A (MPL) a QS21 formulované buď s olejovo vodní emulzí (AS02B a AS02V) nebo s liposomem (AS01B). Čtvrtým adjuvans byl CpG oligonukleotid. Všechny adjuvans vyvolaly vysoké hladiny protilátek, zatímco buněčnou imunitní odpověď včetně cytolytických T buněk a silnou perzistující CD4(+) T buněčnou odpověď vyvolaly především tři MPL/QS21 adjuvantní systémy. CD4(+) T buněčná odpověď byla charakterizovaná in vitro prudkou lymfoproliferací, vysokými IFN-gama a mírnou produkcí IL-5. Antigenně specifická T buněčná odpověď byla dále potvrzena ex-vivo detekcí produkce CD4(+) T buňkami zprostředkované IL-2 a IFN-gama a in vivo měřením zvýšených hladin IFN-gama v séru a odpovědí pozdní hypersenzitivity (DTH). Vakcinační CpG adjuvantní látka vyvolávala konzistentně nižší imunitní odpovědi stanovené všemi parametry. Všechny adjuvantní vakcíny byly prokazatelně bezpečné s přijatelným profilem reaktogenity. U většiny subjektů byly zjištěny lokální reakce v místě vpichu po očkování, zatímco systémové reakce se objevovaly jen zřídka. Nebyla zaznamenána žádná závažná nežádoucí příhoda v souvislosti s očkováním. Důležité bylo to, že nebylo shledáno zvýšení markerů autoimunity a přecitlivělosti po celou dobu studie. Na závěr, adjuvantní systémy obsahující MPL/QS21 v kombinaci s povrchovým antigenem hepatitidy typu B vyvolaly velmi silnou humorální a buněčnou imunitní odpověď u zdravých dospělých osob. AS01B-adjuvantní vakcíny vyvolaly nejsilnější a nejtrvanlivější specifickou buněčnou imunitní odpověď po podání 2 dávek. Adjuvantní systémy v kombinaci s rekombinantními proteinovými antigeny mohou významně přispět k vývoji efektivní profylaktické vakcíny vůči komplexním patogenům jako je např. malárie, HIV nebo tuberkulóza a ve specifické cílové populaci jako je např. populace se zhoršenou schopností tvorby imunitní odpovědi díky věku nebo zdravotním podmínkám.

A randomised, double-blind study assessing the potential of four adjuvants in combination with recombinant hepatitis B surface antigen has been conducted to evaluate humoral and cell-mediated immune responses in healthy adults after three vaccine doses at months 0, 1 and 10. Three Adjuvant Systems (AS) contained 3-O-desacyl-4'-monophosphoryl lipid A (MPL) and QS21, formulated either with an oil-in-water emulsion (AS02B and AS02V) or with liposomes (AS01B). The fourth adjuvant was CpG oligonucleotide. High levels of antibodies were induced by all adjuvants, whereas cell-mediated immune responses, including cytolytic T cells and strong and persistent CD4(+) T cell response were mainly observed with the three MPL/QS21-containing Adjuvant Systems. The CD4(+) T cell response was characterised in vitro by vigorous lymphoproliferation, high IFN-gamma and moderate IL-5 production. Antigen-specific T cell immune response was further confirmed ex vivo by detection of IL-2- and IFN-gamma-producing CD4(+) T cells, and in vivo by measuring increased levels of IFN-gamma in the serum and delayed-type hypersensitivity (DTH) responses. The CpG adjuvanted vaccine induced consistently lower immune responses for all parameters. All vaccine adjuvants were shown to be safe with acceptable reactogenicity profiles. The majority of subjects reported local reactions at the injection site after vaccination while general reactions were recorded less frequently. No vaccine-related serious adverse event was reported. Importantly, no increase in markers of auto-immunity and allergy was detected over the whole study course. In conclusion, the Adjuvant Systems containing MPL/QS21, in combination with hepatitis B surface antigen, induced very strong humoral and cellular immune responses in healthy adults. The AS01B-adjuvanted vaccine induced the strongest and most durable specific cellular immune responses after two doses. These Adjuvant Systems, when added to recombinant protein antigens, can be fundamental to develop effective prophylactic vaccines against complex pathogens, e.g. malaria, HIV infection and tuberculosis, and for special target populations such as subjects with an impaired immune response, due to age or medical conditions.

Combined administration of serogroup B meningococcal vaccine and conjugated serogroup C meningococcal vaccine is safe and immunogenic in college students.

Epidemiol Infect. 2008 Jun;136(6):790-9.
Holmes JD, Martin D, Ramsay C, Ypma E, Oster P.

Tato studie hodnotila první použití kombinovaného podávání lyofilizované konjugované vakcíny vůči meningokokovým nákazám skupiny C (Menjugate) rekonstituované s tekutou vakcínou vůči meningokokovým nákazám skupiny B typu OMV, MeNZB. V 6týdenních intervalech se podávaly celkem 3 dávky vakcíny MeNZB studentům jedné vysokoškolské koleje samostatně nebo v kombinaci s jednou dávkou vakcíny Menjugate (MeNZB+MenC). Krátkodobé lokální reakce v místě vpichu mírné nebo průměrné intenzity byly zjištěny v obou skupinách. Nebyl zaznamenán žádný závažný nežádoucí účinek v souvislosti s podáním vakcíny. Po podání celkem 3 dávek byl antibaktericidní titr protilátek (SBA) >nebo =1:8 vůči séroskupině B kmene NZ98/254 zjištěn u 82% studentů očkovaných MeNZB+MenC a u 78% studentů očkovaných jen MeNZB. U všech subjektů ve skupině očkované MeNZB+MenC dosahovaly titry SBA > = 1:8 vůči séroskupině kmene C11 a u 67% ve skupině očkované MeNZB skupiny. Všechny SBA titry a ELISA odpovědi po kombinovaném očkování byly přinejmenším stejně dobré jako po očkování samotnou vakcínou MeNZB. Po očkování došlo ke snížení (faryngálního) bacilonosičství vůči jakémukoli meningokokovi z původních 40% na 21%.

This study evaluated the first use of a combination of the lyophilized components of the conjugated group C vaccine Menjugate reconstituted with the liquid group B outer membrane vesicle (OMV) vaccine MeNZB. At 6-week intervals, healthy residential students received three doses of MeNZB alone or concomitantly with one dose of Menjugate (MeNZB+MenC). Short-lasting injection-site reactions of mild or moderate intensity were frequent in both groups. There were no vaccine-related serious adverse events. After three doses, the percentage of subjects with serum bactericidal assay (SBA) titres > or = 1:8 against the serogroup B strain NZ98/254 was 82% for MeNZB+MenC and 78% for MeNZB. All subjects in the MeNZB+MenC group achieved SBA titres > or = 1:8 against serogroup strain C11 and 67% in the MeNZB group. All SBA and ELISA responses of the combined vaccine were at least as good as for MeNZB alone. After vaccination, the pharyngeal carriage rate of any meningococcus in the vaccinated group had declined from 40% to 21%.

M.Petráš