Výběr všech publikací/článků (s abstrakty), které vyšly v zahraničních časopisech v daném období, týkající se klinického hodnocení očkování a vakcín. Je zde uveden nejen originální text v angličtině ale i překlad do češtiny. Zdrojem je Medline a články jsou vždy z aktuálního měsíce, kdy byly vloženy do systému Medline.

Monovalent type 1 oral poliovirus vaccine in newborns.

N Engl J Med. 2008 Oct 16;359(16):1726-7
el-Sayed N, el-Gamal Y, Abbassy AA, Seoud I, Salama M, Kandeel A, Hossny E, Shawky A, Hussein HA, Pallansch MA, van der Avoort HG, Burton AH, Sreevatsava M, Malankar P, Wahdan MH, Sutter RW.

Princip: V roce 1988 se Světová zdravotnická organizace rozhodla eradikovat dětskou přenosnou obrnu. I přesto, že bylo velké úsilí vynaloženo na splnění tohoto cíle, stále se celosvětová eradikace nedaří. V roce 2004 Světová zdravotnická organizace vyzvala k přípravě potenciálně imunogennější monovalentní vakcíny proti dětské přenosné obrně typu 1.
Metody: Klinickou studii jsme provedli v Egyptě tak, abychom srovnali imunogenitu nově registrované monovalentní perorální vakcíny proti dětské přenosné obrně typu 1 s dosud používanou trivalentní perorální vakcínou. Subjektům bylo náhodně podávaná jedna dávka monovalentní vakcíny nebo trivalentní vakcíny po narození. Všem novorozencům byla 30 dní po narození podána čelendžní dávka monovalentní vakcíny proti dětské přenosné obrně typu 1. Vylučování vakcinačního polioviru sérotypu 1 se hodnotilo 60 dní.
Výsledky: Z celkových 530 zařazených subjektů dokončilo studii 421 dětí. 30 dní po podání studijních vakcín byla sérokonverze 55,4% vůči sérotypu 1 ve skupině očkované monovalentní vakcínou a 32,1% ve skupině očkované trivalentní vakcínou (P<0,001). Z těch, kteří měli vysoké titry mateřských protilátek specifických vůči polioviru typu 1 (>64) bylo ve skupině očkované monovakcínou 46% a 21,3% ve skupině očkované s trivalentní vakcínou (P<0,001). 7. den po podání čelendžní dávky monovakcíny proti dětské přenosné obrně bylo významně nižší vylučování vakcinačního viru pozorované ve skupině dětí očkovaných monovalentní vakcínou (25,9%) než ve skupině očkované trivalentní vakcínou (41,5%), P=0,001. Nebyl zaznamenán žádný závažný nežádoucí účinek.

BACKGROUND: In 1988, the World Health Assembly resolved to eradicate poliomyelitis. Although substantial progress toward this goal has been made, eradication remains elusive. In 2004, the World Health Organization called for the development of a potentially more immunogenic monovalent type 1 oral poliovirus vaccine. METHODS: We conducted a trial in Egypt to compare the immunogenicity of a newly licensed monovalent type 1 oral poliovirus vaccine with that of a trivalent oral poliovirus vaccine. Subjects were randomly assigned to receive one dose of monovalent type 1 oral poliovirus vaccine or trivalent oral poliovirus vaccine at birth. Thirty days after birth, a single challenge dose of monovalent type 1 oral poliovirus vaccine was administered in all subjects. Shedding of serotype 1 poliovirus was assessed through day 60. RESULTS: A total of 530 subjects were enrolled, and 421 fulfilled the study requirements. Thirty days after the study vaccines were administered, the rate of seroconversion to type 1 poliovirus was 55.4% in the monovalent-vaccine group, as compared with 32.1% in the trivalent-vaccine group (P<0.001). Among those with a high reciprocal titer of maternally derived antibodies against type 1 poliovirus (>64), 46.0% of the subjects in the monovalent-vaccine group underwent seroconversion, as compared with 21.3% in the trivalent-vaccine group (P<0.001). Seven days after administration of the challenge dose of monovalent type 1 vaccine, a significantly lower proportion of subjects in the monovalent-vaccine group than in the trivalent-vaccine group excreted type 1 poliovirus (25.9% vs. 41.5%, P=0.001). None of the serious adverse events reported were attributed to the trial interventions. CONCLUSIONS: When given at birth, monovalent type 1 oral poliovirus vaccine is superior to trivalent oral poliovirus vaccine in inducing humoral antibodies against type 1 poliovirus, overcoming high preexisting levels of maternally derived antibodies, and increasing the resistance to excretion of type 1 poliovirus after administration of a challenge dose.

Concomitant use of the oral pentavalent human-bovine reassortant rotavirus vaccine and oral poliovirus vaccine.

Pediatr Infect Dis J. 2008 Oct;27(10):874-80.
Ciarlet M, Sani-Grosso R, Yuan G, Liu GF, Heaton PM, Gottesdiener KM, Arredondo JL, Schodel F.

Cíl: Živá perorální pentavalentní rotavirová vakcína (PRV) je velmi dobře tolerována a vysoce účinná proti rotavirové gastroenteritidě. Tato otevřená multicentrická studie hodnotila imunogenitu a bezpečnost současného podávání perorální poliovakcíny (OPV) s PRV.
Metody: Od roku 2005 do 2006 byly 6-12týdenní děti z Latinské Ameriky randomizovány do skupiny očkované PRV a OPV současně nebo očkované PRV 2-4 týdny před podáním OPV. Tři dávky každé vakcíny se podávaly v intervalu 8-10 týdnů. Žádné dítě nebylo očkované po narození. Rutinní dětské očkování bylo povoleno. Protilátková odpověď vůči PRV a OPV se hodnotily 42 dní po podání poslední dávky každé vakcíny. Nežádoucí příhody se zaznamenávaly 14 dní po podání každé dávky vakcíny.
Výsledky: Ve skupině očkované současně oběma vakcínami (n=372) více než 98% subjektů dosáhlo titru >=8 sérových neutralizačních protilátek specifických vůči polioviru typu 1, 2 a 3. Séroprotekce ve skupině současně očkovaných dětí nebyla statisticky nižší než ve skupině postupně očkovaných dětí (n=363). Geometrický průměr titru rotavirových IgA byl o 46% nižší ve skupině současně očkovaných než ve skupině postupně očkovaných. I tak ve skupině současně očkovaných očkování vyvolalo >=3násobné zvýšení (před podáním první a po podání 3. dávky) sérových antirotavirových IgA u 93% dětí. Oba způsoby podání byly podobně velmi dobře tolerovány.
Závěr: PRV neovlivňuje imunitní odpověď po OPV. I když současné podávání OPV snížilo tvorbu sérových antirotavirových IgA titrů, séroprotekce byla vysoká a v souladu se séroprotekcí pozorovanou v předešlých studiích dokazující vysokou účinnost vakcíny. Výsledky této studie podporují zařazení PRV do očkovacího kalendáře s OPV očkováním.

OBJECTIVES: The live oral pentavalent rotavirus vaccine (PRV) is well tolerated and highly efficacious against rotavirus gastroenteritis. This open-label, multicenter study evaluated the immunogenicity and safety of coadministering oral poliovirus vaccine (OPV) with PRV. METHODS: From 2005 to 2006, healthy 6- to 12-week-old Latin American infants were randomized to PRV and OPV concomitantly or PRV 2-4 weeks before OPV. Three doses of each vaccine were administered 8-10 weeks apart. Subjects did not receive OPV at birth. Routine licensed pediatric vaccines were allowed. Antibody responses to PRV and OPV were evaluated 42 days after the last dose of each vaccine. Adverse events were recorded for 14 days after each study visit. RESULTS: In the concomitant-use group (n = 372), more than 98% of subjects achieved serum-neutralizing antibody titer > or = 1:8 against poliovirus types 1, 2, and 3. The poliovirus seroprotection rate in the concomitant-use group was statistically noninferior to the staggered-use group (n = 363). The immunoglobulin A (IgA) antirotavirus geometric mean titer was 46% lower in the concomitant-use group than in the staggered-use group. However, concomitant use elicited a > or = 3-fold increase (from predose 1 to postdose 3) in serum antirotavirus IgA in 93% of subjects and achieved the definition of noninferiority. Both regimens were similarly well tolerated. CONCLUSIONS: PRV did not interfere with immune responses to OPV. Although coadministration with OPV reduced serum antirotavirus IgA geometric mean titer, seroresponse rates were high and consistent with those observed in previous studies showing high vaccine efficacy. These results support including PRV in vaccination schedules involving OPV.

Safe administration of an inactivated virosomal adjuvanted influenza vaccine in asthmatic children with egg allergy.

Vaccine. 2008 Aug 26;26(36):4664-8.
Esposito S, Gasparini C, Martelli A, Zenga A, Tremolati E, Varin E, Marseglia GL, Fiocchi A, Principi N.

Abychom zhodnotili, zda virosomální adjuvantní chřipková vakcína obsahující nejnižší množství vaječných proteinů (Inflexav V, Berna Biotech) by mohla být podávána dětem se známou těžkou alergií na vaječné proteiny bez rizika alergické reakce, použili jsme kožní test s neředěnou vakcínou u 88 astmatických dětí (44 a 44 bez alergie na vaječné proteiny). Žádné dítě nemělo pozitivní reakci. Děti byly posléze intramuskulárně očkovány s plnou dávkou vakcíny Inflexal V a výskyt nežádoucích příhod se prováděl sledováním 28 dní po očkování. Výsledky prokázaly bezpečnost tohoto očkování a dokázaly, že Inflexal V může být bezpečně podáván i bez vakcinačního kožního testu u dětí s jakoukoli alergií na vaječné proteiny.

In order to evaluate whether the virosomal adjuvanted influenza vaccine that has been shown to have the lowest egg protein content (Inflexal V, Berna Biotech) could be administered to children with even severe egg allergy without any risk of allergic reactions, we used epicutaneous skin testing with the undiluted vaccine in 88 asthmatic children (44 with and 44 without egg allergy), none of whom had a positive response. They were then vaccinated with the whole dose of Inflexal V intramuscularly in a one-dose protocol, and the occurrence of any immediate or delayed adverse events were actively monitored for 28 days. The results showed the safety of the administration, and demonstrated that Inflexal V can be safely given without performing a vaccine skin test in children with any kind of egg allergy.

Long-term immunogenicity of the new Vero cell-derived, inactivated Japanese encephalitis virus vaccine IC51 Six and 12 month results of a multicenter follow-up phase 3 study.

Vaccine. 2008 Aug 12;26(34):4382-6.
Schuller E, Jilma B, Voicu V, Golor G, Kollaritsch H, Kaltenbock A, Klade C, Tauber E.

Japonská encefalitida (JE) patří v Asii mezi běžné virové encefalitidy. IC51 je nová na VERO buňkách odvozená inaktivovaná vakcína proti japonské encefalitidě s ne-nižší imunogenitou (po 2 měsících) ve srovnání s v USA registrovanou vakcínou JE-VAX (inaktivovaná vakcína odvozená z buněk myších mozků) při vhodnějším intramuskulárním schématu očkování (pouze 2 dávky místo původních 3 dávek). Dospělé osoby ve dvou studiích byly dosledovány pro srovnání imunogenity vakcíny IC51 s JE-VAX při 6 měsících a 12 měsících. 6 měsíců po očkování s IC51 byla imunogenita vyšší (sérokonverze 95%; geometrický průměr titru 84) než po očkování s vakcínou JE-VAX (sérokonverze 74%, GMT 34). 12 měsíců po očkování byla sérokonverze 83% a GMT 41 nad protektivním titrem 10. U většiny očkovaných osob přetrvávaly protektivní neutralizační protilátky po dobu jednoho roku.

Japanese encephalitis (JE) is the most common viral encephalitis in Asia. IC51 is a new Vero cell-derived, inactivated JE virus vaccine with non-inferior immunogenicity (after 2 months) compared to the US-licensed vaccine JE-VAX (mouse brain-derived, inactivated) and with a more convenient (two injections instead of three) intramuscular dose schedule. Adult subjects from two studies were followed-up for comparative immunogenicity (JE-VAX) at 6 months and long-term immunogenicity of IC51 alone at 12 months. At 6 months, immunogenicity was higher with IC51 (seroconversion rate [SCR] 95%; geometric mean titer [GMT] 84) than with JE-VAX (SCR 74%; GMT 34). At 12 months, the SCR was 83% and the GMT (41) remained above the protective titer of 1:10. Most people immunized with IC51 will have protective neutralizing antibody levels for at least a year.

A clinical trial examining the effect of increased total CRM(197) carrier protein dose on the antibody response to Haemophilus influenzae type b CRM(197) conjugate vaccine.

Vaccine. 2008 Aug 18;26(35):4602-7.
Usonis V, Bakasenas V, Lockhart S, Baker S, Gruber W, Laudat F.

CRM(197) je proteinový nosič v řadě konjugovaných vakcín. Pokud se podávají konjugované vakcíny se stejným proteinovým nosičem současně, může docházet ke snížené imunitní odpovědi po příslušných vakcínách a/nebo vakcinačních antigenech vázaných na tento protein. Tato studie zkoušela odpovědi u dětí, kterým se k očkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (DTaP) přidávalo ještě očkování buď vakcínou proti Haemophilus influenzae typu b konjugovanou na CRM(197) (HbOC) nebo HbOC a 9valentní pneumokokovou vakcínou konjugovanou rovněž na CRM(197)/meningokokovou konjugovanou vakcínou. Podávání konjugovaných vakcín s CRM(197) proteinovým nosičem s množstvím >50µg nesnížilo imunitní odpověď na konjugované vakcíny nebo imunogenitu imunogenně zkříženě reaktivní difterické vakcíny.

CRM(197) is a carrier protein in certain conjugate vaccines. When multiple conjugate vaccines with the same carrier protein are administered simultaneously, reduced response to vaccines and/or antigens related to the carrier protein may occur. This study examined responses of infants who, in addition to diphtheria toxoid/tetanus toxoid/acellular pertussis vaccine (DTaP) received either diphtheria CRM(197)-based Haemophilus influenzae type b conjugate vaccine (HbOC) or HbOC and a diphtheria CRM(197)-based combination 9-valent pneumococcal conjugate vaccine/meningococcal group C conjugate vaccine. Administration of conjugate vaccines with CRM(197) carrier protein load >50 microg did not reduce response to CRM(197) conjugate vaccines or immunogenicity to immunologically cross-reactive diphtheria toxoid.

M.Petráš