![]() |
|||
![]() |
|
|
AKTUALITA: Sledujte týdenní aktuality ze světa o možných zdravotních rizikových situacích.
|
||||||
![]() |
| AKTUALITY |
| ODBORNÉ PUBLIKACE |
| PRINCIPY OČKOVÁNÍ |
| PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ |
| DOPORUČENÉ OČKOVÁNÍ |
| OČKOVÁNÍ do CIZINY |
| OČKOVÁNÍ BUDOUCNOSTI |
| ZÁKONNÉ NORMY |
| PORADNA |
| NAPIŠTE NÁM |
| AKTUALITY ze SVĚTA |
![]() |
|
OČKOVÁNÍ proti virové hepatitidě typu A
| |
|---|---|
|
Určeno
pro odbornou lékařskou veřejnost
| |
|
Aktualizace:
21.1.2008
|
|
Viry
hepatitidy, které zapřičiňují infekční žloutenku typu A (čeledi Picornaviridae),
se šíří fekálně orální cestou, při které se do těla člověka dostávají
pozřením potravin nebo pitím tekutin kontaminovaných stolicí nemocných
lidí. Virová hepatitida typu A je označována jako typická nemoc špinavých
rukou. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, který žloutenkový virus vylučuje
stolicí 1 až 2 týdny před objevením prvních příznaků této choroby. K
nejnebezpečnějšímu šíření infekce dochází tehdy, kdy lidé, kteří nemají
žádné nebo téměř žádné příznaky virové žloutenky, lékaře nenavštíví
a zdroj šíření nákazy není odhalen. Pokud dojde ke znečištění zdroje
pitné vody, obvykle situace končí epidemií infekční žloutenky, která
se dále může šířit přímým kontaktem mezi lidmi. Také nedostatečné hygienické
podmínky napomáhají šíření žloutenky. |
| Výskyt (Incidence) absolutního počtu případů této nákazy v České republice (od 1979 do 2007) |
| Celosvětový výskyt (Incidence) virové hepatitidy typu A |
|
Inkubační doba virové hepatitidy typu A bývá 15 až 56 dní. K běžným klinickým příznakům patří pocit nevůle, nechutenství, únava, pobolívání pod pravým žeberním obloukem, nucení na zvracení, zvracení a navíc malé děti často mívají i horečku. Kůže většiny pacientů zežloutne, jejich moč ztmavne, zatímco stolice je světlá. V některých případech se tyto průvodní příznaky nemusí objevit. Průběh infekční žloutenky je zpravidla příznivý. Choroba nezanechává následky a nepřechází v chronickou formu. Jen velmi výjimečně může dojít k úplnému selhání funkce jater, při kterém pacient umírá. |
| Název komerční vakcíny |
1)
|
2)
|
3)
|
4)
|
5)
|
Poznámka
|
| AVAXIM 160 |
HAV
|
3.1.2007
(SPC+PI)
|
R
|
|||
| HAVRIX 1440 |
HAV
|
8.8.2007
(SPC+PI)
|
R
|
|||
| HAVRIX 720 JUNIOR MONODOSE |
HAV
|
8.8.2007
(SPC+PI)
|
R
|
|||
| TWINRIX ADULT |
HBV-HAV
|
28.8.2006
(SPC+PI)
|
R
|
|||
| TWINRIX PAEDIATRIC |
HBV-HAV
|
9.11.2001
(SPC+PI)
|
R
|
|||
| VAQTA ADULT |
HAV
|
6.2.2002
(SPC+PI)
|
X
|
není
k dispozici
|
||
| VAQTA PEDIATRIC |
HAV
|
6.2.2002
(SPC+PI)
|
X
|
není
k dispozici
|
||
| 1) Souhrn údajů o přípravku (SPC) | ||||||
| 2) Příbalová informace (PI) | ||||||
| 3) Zkratka | ||||||
| 4) Datum poslední reveze textu | ||||||
| 5) X ... není již v ČR registrována, R ... vakcína registrována v ČR nebo EU; I ... individuální dovoz (v ČR není registrována); S ... specifický léčebný program (v ČR není registrována) | ||||||
|
Od
roku 1978 byly připraveny mnohé vakcíny proti virové hepatitidě typu A,
některé z nich byly imunogenní u primátů, ale ne u lidí. Až teprve v 80.
letech se podařilo připravit inaktivované vakcíny, které se ukázaly jako
dostatečně imunogenní a bezpečné pro masivní očkování lidí. Jsou připravovány
vhodným výběrem atenuovaných kmenů virů hepatitidy typu A, které se dále
několikerým pasážováním adaptují na buněčných kulturách MRC-5. Lyzováním
inokulovaných buněk se připraví základní harvesty (tzv. sklizně), které
se dále inaktivují formaldehydem. Někdy se tyto harvesty mohou zahušťovat
srážením. Pro zajištění bezpečnosti konečné vakcíny se nativní tekutina
inaktivuje několikerým opakovaným přidáváním formaldehydu a zpětnou kontrolou
detekce obsahu zbylých živých virů hepatitidy typu A. Není-li zjištěn
žádný obsah živých virů, je vakcína dostatečně inaktivována a provádí
se konečná purifikace. |
| Název vakcíny | Kmen | Původ kmene | Síla dávky* |
| AVAXIM | GBM | Byl izolován z buněk lidských ledvin, na kterých byl následně 10x pasážován; během 20 pasáží byl adaptován na lidských fibroblastech [1-3]; inokulace šimpanzů potvrdila oslabení původního kmene viru hepatitidy typu A [4]; vakcína se z tohoto kmene vyrábí pomnožení takto adaptovaného viru na lidských diploidní fibroblastech kmene MRC-5. | 160 AU/dospělá dávka |
| EPAXAL | RG-8B | Byl získán z harvestu porušených MRC-5 buněk; konečná vakcína se adsorbuje na povrch tzv. imunopoteciační rekonstituované influenzae-virosomy (IRIV), které zvyšují imunogenní účinek vakcína [5,6]. | 500 RIA U/dávka |
| HAVRIX | HM 175 | Byl získán ze stolice pacienta v Austrálii [7]; byl adaptován 30 pasážemi na primárních buňkách ledvin kočkodana a dále na lidských embryonálních plicních diploidních fibroblastech, MRC-5 buňkách [8]. | 720 El.U/ dětská dávka; 1440 El.U/dospělá dávka |
| TWINRIX | 360 ElU/dětská dávka; 720 El.U/ dospělá dávka | ||
| VAQTA | CR326F | Byl původně izolován z ledvin plodu opice rhesus, FRhK6, na Costa Rice a byl to první kmen, který se úspěšně kultivoval in vitro [9]; po 15 pasážích byl převeden na buněčnou linii MRC-5, na které byl adaptován 28 pasážemi [10]; supernatant se následně zahušťuje srážením. | 25 U/dětská dávka; 50 U/dospělá dávka |
| *) Velikost dávky bývá buď 0,5 ml nebo 1,0 ml; u některých vakcín bývá dávka o velikosti 1,0 ml podávána dospělým a dávka o velikosti 0,5 ml dětem | |||
|
Literatura |
|
HAV
vakcína je určena pro aktivní imunizaci dětí starších jednoho roku (u
některých vakcín je hranice očkování posunuta od dvou let) a dospělých
osob vůči všem známým sérotypům virů hepatitidy typu A. Vakcína je doporučována
k základnímu i posilujícímu (boosterujícímu) očkování všech osob vystavených
zvýšenému riziku nákazy virovou hepatitidou typu A, tj.: |
|
VYHLÁŠKA
(č. 537/2006) ze dne 29. listopadu 2006 Očkování se provede u zaměstnanců a příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému stanovených zákonem o integrovaném záchranném systému2) nově přijímaných do pracovního nebo služebního poměru. | |
|
Dávkování:
|
|
Provede-li
se očkování o více než 5 dní dříve než je předepsaný věk dítě pro dané
očkování, pak se doporučuje danou dávku opakovat v předepsaný věk dítěte
(ACIP 2006). Provede-li se každá další dávka základního očkování dříve
než je předepsaný minimální interval (tj. 2. a další dávka je podána o
více než 4 dny dříve než je stanovený interval), pak se doporučuje tuto
dávku opakovat, avšak ne dříve než předepsaný minimální interval, tj.
po minimálně 4 týdnech od nesprávného termínu podávání opakované dávky
a to z důvodu možné interference vakcinačního antigenu s imunitní odpovědi
vakcíny podané v nesprávný termín. 4týdenní interval je považován za obecně
dostatečný pro předejití takové interference. Opakovaná dávka je považována
za odpovídající dávku v dané posloupnosti příslušného schématu očkování
a další případná dávka se aplikuje v intervalu počítaném od doby podání
této opakované dávky (ACIP 2006). | |
| Přehled doporučených intervalů (ACIP 2006) | ||
|
Interval
mezi dvěma
po sobě jdoucími dávkami |
Minimální
interval
|
Maximální
interval*
|
| HAV | ||
|
1-2
|
6
měsíců
|
6-18
měsíců
|
| *) Maximální interval je třeba interpretovat jako období mezi dvěma dávkami, kdy existuje určitá (omezená) protekce očkované osoby a není-li překročen pak není nutné očkování opakovat od počátku případně opakovat poslední dávku. | ||
|
A)
Protektivní meze | |
| Sérokonverze a průměrné titry anti-HAV protilátek (GMT) po očkování kombinovanou vakcínou | |||
| Doba po zahájení vakcinace |
Počet
očkovaných osob
|
Séropozitivita
(95% mez spolehlivosti) |
Průměrné
geometrické titry (mlU/ml)
|
| 1 měsíc |
774
|
94,3%
(92,4-95,8)
|
306
(289-329)
|
| 2 měsíce |
764
|
99,5%
(98,6-99,8)
|
748
(696-804)
|
| 6 měsíců |
757
|
99,3%
(98,3-99,7)
|
434
(406-464)
|
| 7 měsíců |
741
|
100%
|
5404
(5028-5810)
|
| C)
Perzistence Všechny dospělé osoby, které byly imunizovány třemi dávkami HAVRIX 720 El.U/dávka v časovém intervalu 0, 1 a 6 měsíců, měly hladiny protilátek anti-HAV vyšší než 20 mlU/ml ještě po 8 letech (nepublikované údaje P. Van Damme, University of Antwerp, Belgie, 1999). Šest let po očkování (vakcínou HAVRIX, 1440 El.U/dávka, schéma: 0., 6. měsíc) mělo všech 313 dospělých očkovanců (kromě jednoho) koncentrace specifických protilátek vyšší než 20 mlU/ml [29]. Protektivní hladiny anti-HAV byly zjištiny také u 99% dětí (z 549 původně očkovaných), 5-6 let po očkování vakcínou VAQTA [30]. Studie, odhadující délku doby perzistence protilátek anti-HAV na základě kinetických matematických modelů, potvrzují minimálně 20letou perzistenci těchto protilátek [29,31-34]. Očkování proti HAV bylo do praxe zavedeno teprve v 90. letech, a proto nejsou dosud všechny předpoklady a hypotézy týkající se perzistence protilátek dostatečně ověřeny. Z tohoto důvodu se zatím předpokládá ochrana po očkování v délce 10-15 let. Navíc bylo zjištěno, že rovněž u osob s nedetekovatelnou hladinou protilátek bylo po podání další dávky vakcíny vyvolaná silná imunitní odpověď, což naznačuje existenci bohaté imunologické paměti. Tyto skutečnosti zatím vedou k tomu, že další posilující očkování není požadováno či doporučováno. Jiná situace však může být u skupin osob, které si po základním očkování nevytvořily silnou imunitní odpověď. U nich by případné posilující booster očkování mohlo být významné. |
| Literatura 1. Lemon SM, Binn LN. Serum neutralizing antibody response to hepatitis A virus. J Infect Dis 148: 1033-1039, 1983 2. Purcell RH, D´Hondt E, Bradbury R, Emerson SU, Govindarajan S, Binn L. Inactivated hepatitis A vaccine: active and passive immunoprophylaxis in chimpanzees. Vaccine 10(suppl 1): S148-S151, 1992 3. Nalin DR, Kuter BJ, Brown L, et al. Worldwide experience with the CR326F-derived inactivated hepatitis A virus vaccine in pediatric and adults populations: an overview. J Hepatol 18(suppl 2): S51-S55, 1993 4. Clemens R, Safary A, Hepburn A, Roche C, Stanbury WJ, Andre FE. Clinical experience with an inactivated hepatitis A vaccine. J Infect Dis 171(suppl 1): S44-S49, 1995 5. Lemon SM. Hepatitis A virus: Current concepts of the molecular virology, immunology and approaches to vaccine development. Rev Med Virol 2: 73-87, 1992 6. Jane N. Zuckerman, Pierre Van Damme, Koen Van Herck and Thomas Löscher; Vaccination options for last-minute travellers in need of travel-related prophylaxis against hepatitis A and B and typhoid fever: a practical guide; Travel Med Infect Dis 2003;1: 219-226, 14. 5. 2004 7. Nalin DR. VAQTA, hepatitis A vaccine, purified inactivated. Drugs of the Future 20: 24-29, 1995 8. McMahon BJ, Williams J, Bulkow L, et al. Immunogenicity of an inativated hepatitis A vaccine in Alaska Native children and native and non-native adults. J Infect Dis 171: 676-678, 1995 9. Ashur Y, Adler R, Rowe M, Shouval D. Comparison of immunogenicity of two hepatitis A vaccines - VAQTA and HAVRIX - in young adults. Vaccine 17: 2290-2296, 1999 10. Balcarek KB, Bagley MR, Pass RF, Schiff ER, Krause DS. Safety and immunogenicity of an inactivated hepatitis A vaccine in preschool children. J Infect Dis 171(suppl 1): S70-S72, 1995 11. Horng YC, Chang MH, Lee CY, Safary A, Andre FE, Chen DS. Safety and immunogenicity of hepatitis A vaccine in healthy children. Pediatr Infect Dis J 12: 359-362, 1993 12. Shapiro CN, Letson GW, Kuehn D, et al. Effect of maternal antibody on immunogenicity of hepatitis A vaccine in infants (Abstract H61). In: 1995 Interscience Conference on Antimicrobial Agents and Chemotherapy (ICAAC). Washington, DC: American Society for Microbiology, 190, 1995 13. Piazza M, Safary A, Vegnente A, et al. Safety and immunogenicity of hepatitis A vaccine in infants: a candidate for inclusion in the childhood vaccination programme. Vaccine 17: 585-588, 1999 14. Lieberman JM, Marcy SM, Partridge S, Ward JI. Hepatitis A vaccine in infants: effect of maternal antibodies on the antibody response (Abstract). In: Program and abstracts of teh 36th annual meeting of the Infectious Diseases Society of America. Alexandria, VA: Infectious Diseases Society of America, 1998 15. Troisi CL, Holliner FB, Krause DS, et al. Immunization of seronegative infants with hepatitis A vaccine (HAVRIX); SKB: A comparative study of two dosing schedules. Vaccine 15: 1613-1617, 1997 16. Hess G, Clemes R, Bienzle U, Schöenfeld C, Schunck , Bock H-L. Immunogenicity and safety of an inactivated hepatitis A vaccine in anti-HAV positive and negative homosexual men. J Med Virol 46: 40-42, 1995 17. Neilsen GA, Bodsworth NJ, Watts N. Response to hepatitis A vaccination in human immunodeficiency virus-infected and -uninfected homosexual men. J Infect Dis 176: 1064-1067, 1997 18. Keefe EB, Iwarson S, McMahon BJ, et al. Safety and immunogenicity of hepatitis A vaccine in patients with chronic liver disease. Hepatology 27: 881-886, 1998 19. Lee S-D, Chan C-Y, Yu M-I, et al. Safety and immunogenicity of inactivated hepatitis A vaccine in patients with chronic liver disease. J Med irol 52: 215-218, 1997 20. Dumot JA, Barnes DS, Younossi Z, et al. Immunogenicity of hepatitis A vaccine in decompensated liver disease. Am J Gastroenterol 94: 1601-1604, 1999 21. Reuman PD, Kubilis P, Hurni W, et al. The effect of age and weight on the response to formalin inactivated alum-adjuvanted hepatitis A vaccine in healthy adults. Vaccine 15: 1157-1161, 1997 22. Zuckerman JN, Kirkpatrick CT, Huang M. Immunogenicity and reactogenicity of Avaxim (160 AU) as compared with Havrix (1440 El.U) as a booster following primary immunization with Havrix (1440 El.U) against hepatitis A. J travel med 5(1): 18-22, 1998 23. Ambrosch F, Wiedermann G, Andre FE, et al. Clinical and immunological investigation of a new combined hepatitis A and hepatitis vaccine. J Med Virol 44: 452-456, 1994 24. Bruguera M, Bayas JM, Vilella A, et al. Immunogenicity and reactogenicity of a combined hepatitis A and hepatitis B vaccine in young healthy adults. IX Triennial International Symposium on Viral Hepatitis nad Liver Disease, Rome April 21-25 1996, Abstract C325 25. Van Damme P et al. Immunogenicity of a combined hepatitis A and hepatitis B vaccine in healthy adults. Hepatology 23, 180, 1996 26. Leroux-Roels G, Moreau E, Desomnbere I, et al. Safety and immunogenicity of a combined hepatitis A and hepatitis B vaccine in young healthy adults. Scand J Gastroenterol 31: 1027-1031, 1996 27. Thompson SC, Norris M. Immunogenicity and reactogenicity of a new combined hepatitis A and hepatitis B vaccine. IX Triennial International Symposium on Viral Hepatitis nad Liver Disease, Rome April 21-25 1996, Abstract C315 28. Keystone J, Parsons J, Enstey R. Reactogenicity and immunogenicity of a combined vaccine against hepatitis A and B in older adults.IX Triennial International Symposium on Viral Hepatitis nad Liver Disease, Rome April 21-25 1996, Abstract C324 29. Van Herck K, Van Damme P, Thoelen S. A high potency inactivated hepatitis A vaccine: long term follow-up (Abstract A02). final program/book of abstracts. 6th Conference of the International Society of Travel Medicine. Stone Mountain, GA: International Society of Travel Medicine, 1999 30. Werzberger A, Mensch B, Taddeo C, et al. 6-year follow-up of children and adolescent who participated in an efficacy trial of VAQTA (hepatitis A vaccine, inactivated, Merck) (Abstract 078). In: Conference abstracts of the 32nd National Immunization Conference. Atlanta, GA: CDC, 1998 31. Van Damme P, Thoelen S, Cramm M, De Groote K, Safary A, Meheus A. Inactivated hepatitis A vaccine: reactogenicity, immunogenicity, and long-term antibody persistence. J Med Virol 44: 446-451, 1994 32. Wiedermann G, Kondi M, Ambrosch F. Estimated persistence of anti-HAV antibodies after single dose and booster hepatitis A vaccination (0-6 schedule). Acta Tropica 69: 121-125, 1998 33. Wiedermann G, Kundi M, Ambrosch F, et al. Inactivated hepatitis A vaccine: Long term antibody persistence. Vaccine 15: 612-615, 1997 34. Wiens BL, Bohidar NR, Pigeion JG, et al. Duration of protection from clinical hepatitis A disease after vaccination with VAQTA. J Med Virol 49: 235-241, 1996 |
|
- Děti
s akutním horečnatým onemocněním nesmí být očkovány minimálně do 2 týdnů
po úplném vyléčení. |
|
Před
očkováním se doporučuje zhodnotit zdravotní stav očkované osoby. Je-li
třeba, očkování se odloží do té doby, dokud zdravotní stav neumožní provést
imunizaci. |
|
HAV
vakcína může být za podmínek povolených místními předpisy podávána současně
s jinými očkovacími látkami, např. proti tuberkulóze, proti záškrtu, tetanu
a dávivému kašli, proti příušnicím, spalničkám a zarděnkám, proti dětské
přenosné obrně (perorální živá i inaktivovaná vakcína), proti Haemophilus
influenzae typu b, proti virové hepatitidě typu B a dalším infekčním onemocněním.
I když simultánní pasivní imunizace imunoglobulínem snižuje účinnost tohoto
očkování, bývají hladiny vzniklých protilátek natolik vysoké, že tento
efekt neovlivňuje získanou protekci. |
|
Přestože
vliv očkování proti virové hepatitidě typu A na vývoj plodu není znám,
předpokládá se, že je nepatrný podobně jako u jiného očkování inaktivovanou
vakcínou. HAV vakcína by měla být v době těhotenství používána jen tehdy,
je-li riziko možné nákazy větší než riziko očkování. |
|
Přehled
nežádoucích účinků po očkování bez ohledu na použitý typ komerční vakcíny
a charakter vakcíny. Tyto údaje jsou pouze orientační a mohou se pro konkrétní
vakcínu lišit. |
| Typ reakce / Systém | ČETNOST | POPIS |
| Lokální reakce | Velmi
časté: >= 10% |
přechodná bolestivost a zatvrdnutí v místě vpichu; Jsou zpravidla mírné a vyskytují se během prvních dnů po očkování |
| Časté:
>= 1% a < 10% |
zvýšená lokální teplota, erytém, otok, ekchymóza | |
| Celkové reakce | Časté:
>= 1% a < 10% |
zvýšená teplota, horečka, bolest břicha, průjem, zvracení, bolest hlavy, faryngitida, infekce horních cest dýchacích, kašel, zduření nosní sliznice, únava, slabost, bolesti v zádech, ztuhlost, poruchy menstruace |
| Neobvyklé
(Méně časté): >= 0,1% a < 1% |
nevolnost, nauzea, snížená chuť k jídlu, neklid; Po booster dávce byly hlášeny reakce méně často než po dávce první. | |
| Velmi
vzácné: < 0,01% |
artralgie, myalgie, přechodnému zvýšení hodnot jaterních enzymů, eosinofilie a proteinurie | |
| Neurologické reakce | Velmi
vzácné: < 0,01% |
křečové stavy, transverzní myelitida, syndrom Guillain-Barré a neuralgická amyotrofie |
| Alergická reakce | Neobvyklé
(Méně časté): >= 0,1% a < 1% |
svědění, kopřivka a vyrá?ka |
| Velmi
vzácné: < 0,01% |
Hypersenzitivita, anafylaktický šok |
|
Vakcíny
vůči virové hepatitidě typu A mají obvykle dobu použitelnosti 2 až 3 roky,
jsou-li skladovány v lednici v neporušeném obalu při teplotě od +2°C |