Když meningokok pronikne do krevního oběhu dojde u pacienta k horečnatému onemocnění, které je charakterizováno těžkou schváceností, bolestmi svalů, kloubů, hlavy a spavostí. Na kůži se může vytvořit výsev červených skvrnek, někdy také v podobě malých modřin, které neustále přibývají. Tímto se projevuje klinický obraz tzv. sepse ("otravy krve"). Někdy probíhá meningokoková infekce jako hnisavý zánět mozkových blan, který může být doprovázen zvracením, případně poruchami vědomí nebo křečemi. Kožní příznaky u meningokokového zánětu mozkových blan se nemusí vždy objevit. Nejtěžší formou onemocnění je prudce probíhající sepse, která velmi brzy přechází do septického šoku se selháním životně důležitých orgánů, a to především plic a ledvin. Tato prudká sepse, která končí téměř vždy smrtí, bývá naštěstí vzácná.Komplikacemi tohoto onemocnění je nejčastěji zánět osrdečníku a srdečního svalu, popřípadě kloubů. Celková úmrtnost se pohybuje do 10%. Obě formy meningokokového onemocnění mohou zanechat trvalá postižení svalů, podkožní tkáně a kůže, popřípadě až ztráty prstů a sluchu. V ojedinělých případech se mohou objevit i neurologické následky (např. obrna a epilepsie). Trvalá postižení bývají po zánětech mozkových blan pozorována u 10% pacientů. O záchraně a přežití pacienta rozhoduje často rychlost, s jakou je mu poskytnuta lékařská pomoc. V nejednom případě je začátek nemoci opomíjen a ráno je dítě nalezeno již mrtvé nebo v pokročilém stádiu nemoci. Všechny formy nákazy je nutné léčit v nemocnici, nejlépe na jednotkách intenzivní péče.

MenAC vakcína je určena pro aktivní imunizaci dětí starších 18-24 měsíců a dospělých osob, které jsou vystaveny riziku infekce v epidemických a ve vysoce endemických oblastech. Konjugovaná vakcína je určena k aktivní imunizaci osob starší 2 měsíců vůči meningokokovým nákazám skupiny C.

Dávkování:
Základní očkování proti meningokokovým nákazám vyvolaným skupinami A a C se provádí podáním jediné dávky vakcíny jak dětem tak dospělým osobám.
Posilující očkování (booster) se doporučuje provádět jedinou dávkou po 2 až 3 letech. Podle některých výrobců je možné podávat booster dávku dokonce až po 5 letech.

Konjugovanou vakcínou se očkují kojenci do 12 měsíců věku: 3 dávky po 0,5 ml, první dávka nemá být podána dětem mladším 2 měsíců, minimální interval mezi dávkami je 1 měsíc (platí pouze pro vakcínu Menjugate). Děti od 12 měsíců věku, adolescenti a dospělí: jedna dávka 0,5 ml.
Nové poznatky u vakcíny Neisvac vedou ke snížení počtu potřebných dávek zákaldního očkování, tj. očkování dětí mladších 1 roku a starších 2 měsíců se provede podáním pouze 2 dávek v intervalu 1 měsíce. Ostatní osoby starší 1 roku se očkují podáním pouze jediné dávky vakcíny.

Způsob podání:
MenAC vakcína se podává subkutánně nebo intramuskulárně, nejčastěji do deltoidní nebo gluteální oblasti. Vakcína se nesmí aplikovat nitrožilně ani nitrokožně. U dětí ve věku 12-24 měsíců může být konjugovaná vakcína aplikována do oblasti musculus deltoideus nebo do anterolaterální oblasti stehna.

A) Protektivní meze
Hlavní ochranná funkce vakcín proti meningokokovým nákazám je zprostředkována baktericidními protilátkami. K měření imunogenity meningokokových vakcín se používají zpravidla dvě laboratorní metody: ELISA se srovnáním vůči standardnímu séru [67] a sérová baktericidní aktivita (SBA - serum bactericidal activity), jako schopnost séra usmrtit bakterie N.meningitidis v přítomnosti komplementu [68]. Je-li komplement přítomen v séru, pak SBA titry >=1:4 jsou již považované za protektivní (stanoveno na dospělých vojenských odvedencích) [72], což koreluje s absolutní hladinou protilátek >= 2µg/ml, které lze měřit pomocí metody ELISA [69]. Tato korelace však není vždy v souladu s každou metodou ELISA (důvodem je měření nejen baktericidních protilátek ale i ostatních např. konformačních apod.) [70,71]. Některé práce uvádějí jako spolehlivý protektivní titr protilátek (SBA) >=1:8. Protektivní hladina baktericidních protilátek >=1:8 nebo případně >= 1:4 platí pro všechny skupiny těchto meningokoků. Jako sérokonverze se někdy označuje pouze dvojnásobný nárůst specifických protilátek (SBA i ELISA, EIA atd.) po očkování. Sérokonverze však nemusí odpovídat séroprotekce.

B) Imunogenita a klinická účinnost
Polysacharidová vakcína séroskupiny A (imunogenita)
Polysacharid skupiny A vyvolává baktericidní protilátky již ve věku 3 měsíců, avšak hladiny těchto protilátka jsou nižší než už dospělých osob nebo dětí starších 4-5 let [1,2]. Stejně tak jejich perzistence závisí na věku očkovance. U dětí mladších 12 měsíců přetrvává protilátková odpověď po dobu 1 roku, zatímco u dětí očkovaných ve věku 12-17 měsíců zůstává dostatečný titr protilátek zvýšený ještě další 2 roky po očkování. S rostoucím věkem dochází k tvorbě silnější imunitní odpovědi po očkování s jejich delší perzistencí, což je potvrzeno u dětí starších 2 let [3,4]. Titry protilátek u dětí očkovaných ve věku 1 až 4 let, kterým byla podána booster dávka po 2 letech, se vrátila koncentrace protilátek po 5 letech na úroveň před očkováním [5]. Naopak očkování dospělých osob s vakcínou proti meningokokovým nákazám skupiny A vyvolá baktericidní protilátky s vrcholem do 1 měsíce, které rychle klesají do 2 let po očkování, ale přetrvávají v úrovni významně vyšší než před očkováním ještě dalších 10 let [6].

Polysacharidová vakcína séroskupiny C (imunogenita)
I když v jedné klinické studii [7] byla potvrzena tvorba imunitní odpovědi po očkování s polysacharidovou vakcínou proti meningokokovým nákazám skupiny C již u dětí ve věku 3 měsíců, jiné studie [8,9] nepotvrdily přítomnost protektivních titrů protilátek po očkování takto malých dětí. Studie v USA ukázala, že 40% dětí imunizovaných ve věku 18-24 měsíců si vytvoří odpovídající titry baktericidních protilátek vůči skupině C [49]. Ve Velké Británii si baktericidní titr protilátek >= 1:4 vytvořilo jen 36 % dětí očkovaných ve věku 4-62 měsíců [10] a ve studii provedené v Montaně jen 18% dětí ve věku 1 roku, 32% dětí ve věku 2 let a 50-60% dětí ve věku 3-5 let mělo titr protilátek vyšší než 1:4. Výsledky potvrzují věkově závislou tvorbu imunitní odpovědi, kterou nelze prokázat ELISA protilátkami [54].
Navíc nárůst baktericidní protilátek vůči séroskupině C je jen přechodný. Během propuknutí meningokokových nákaz v Britské Kolumbii mělo jen 50% dětí ve věku 2-6 let detekovatelnou hladinu baktericidních protilátek po 1 měsíci po očkování a pouze u 20% z nich protilátky přetrvávaly po dobu 1 roku [11]. Ve Španělsku [12] bylo ukázáno, že jedna dávka kombinované polysacharidové vakcíny proti meningokokovým nákazám skupiny A a C (MenAC-Ps) vyvolává baktericidní protilátky jen u 38% dětí mladších 2 let a u 58% až 70% ve věku 2 až 5 let po 1 měsíci po očkování. Po 12 měsících mělo jen 4% španělských dětí starších 3 let přetrvávající baktericidní aktivitu.
U dospívajících je odpověď na toto očkování lepší. V Britské Kolumbii si imunitní odpověď po očkování s vakcínou MenAC-Ps vytvořilo 85-96% dětí ve věku 9-19 let, po 1 měsíci po očkování. Avšak už po jednom roce po očkování byla protektivní hladina těchto protilátek zjištěna jen u 40-50% [11]. U dětí ve věku 6-8 let nebývají koncentrace baktericidních protilátek vysoké [4]. Naopak u dospělých osob vyvolává tato vakcína nejvyšší baktericidní aktivitu do 1 měsíce po očkování, která do dvou let rychle klesá a přetrvává na vyšších hladinách ještě dalších 10 let po očkování [6].
Tyto výsledky vedly k doporučení imunizovat starší děti a dospělé, neboť u dětí mladších 18 nebo 24 měsíců není indukce protilátek věrohodná [35,40]. U malých dětí (<2 roky) bylo toto očkování vhodné jen v případě potřeby získat alespoň krátkodobou ochranu. Dnes je jejich očkování prováděno konjugovanou vakcínou.

Polysacharidová vakcína séroskupiny Y a W-135 (imunogenita)
I když je mnohem méně informací o těchto vakcínách, existují klinické údaje potvrzující imunogenitu obou vakcín u dospělých osob a dětí starších 2 let [13-15,36]. Očkování se provádí zpravidla čtyřvalentní vakcínou (proti skupinám A, C, Y a W-135). Nebyla nikdy zjištěna zkřížená imunogenita vůči uvedeným séroskupinám (obsaženým ve vakcíně).

Klinická účinnost - purifikované polysacharidové vakcíny
Do konce minulého století byly k prevenci meningokokových nákaz používány výhradně polysacharidové kombinované vakcíny proti séroskupinám A a C (MenAC-Ps) nebo proti séroskupinám A, C, Y a W-135 (MenACYW-Ps). Klinická účinnost kombinované vakcíny MenAC-Ps byla po 2 měsících po očkování amerických odvedenců 87%-88% [27,28] a 91% u italských odvedenců po 12 měsících po očkování [29].
Po jednoleté masivní imunizaci dětí ve věku 2-19 let byla dosažena účinnost vůči meningokokovým nákazám skupiny C u více než 94% španělských očkovanců [38]. V případové kontrolní studii u amerických dětí ve věku 2-29 let dosahovala klinická účinnost 58% [39].
Nižší klinická účinnost byla vždy obecně dosažena u mladších dětí. Např. v Brazílii bylo zjištěno, že po 17 měsících po očkování dětí ve věku 6-36 měsíců nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl mezi očkovanými a neočkovanými dětmi, zatímco u podskupiny dětí ve věku 24-36 měsíců dosahovala klinická účinnost 67% [30]. Polysacharidová vakcína vůči séroskupině C se klinicky ukázala jako neúčinná u dětí mladších 2 let [30] a v jiné studii tato vakcína dosáhla alespoň 52% účinnost u dětí ve věku 2-3 let po 17 měsících po očkování [31]. V Quebecu bylo během 90. let minulého století očkována místní populace s 1,7 milióny dávkami polysacharidové vakcíny. Odtud byla odhadována klinická účinnost na 79% u dětí a mladých dospělých osob po 5 letech [34]. Během prvních 2 let po očkování byla protekce vůči meningokokovým nákazám skupiny C odhadována na 65%, zatímco další následující 3 roky nebyla protekce žádná. Klinická účinnost vakcíny byla silně závislá na věku očkovance: 83% účinnost ve věku 15-20 let, 75% ve věku 10-14 let a 41% ve věku 2-9 let. Protekce nebyla prokázána u dětí mladších 2 let, všech 8 případů tohoto onemocnění se totiž objevilo u očkovaných dětí [37].
Tyto výsledky jednoznačně prokazují nedostatečnou účinnost tohoto očkování u dětí mladších 2 let, slabou účinnost u dětí ve věku 2-3 let a relativně krátkodobou účinnost ochrany vůči séroskupině C po očkování s vakcínou MenAC-Ps a MenACYW-Ps, zejména u dětí mladších 10 let.
Během epidemie meningokokových nákaz skupiny A v Africe byla klinická účinnost polysacharidové vakcíny vůči séroskupině A odhadnuta na 87% [32]. Ačkoli vakcíny MenAC-Ps a MenACYW-Ps indukují protekci vůči séroskupině A, která perzistuje minimálně 3 roky u dětí ve školních letech nebo u dospělých, účinnost této vakcíny (vakcinační složky) u dětí mladších 5 let se může významně snížit během 3 let. V jedné studii se účinnost snížila z původních více 90% až na méně než 10% během 3 let po očkování dětí mladších 4 let. Účinnost byla odhadnuta na 67% po dobu 1 roku po očkování u dětí mladších 4 let [33].
Vakcíny vůči séroskupinám Y a W-135 jsou bezpečné a imunogenní u dospělých a dětí starších 2 let [13,14,36], avšak klinická protekce u těchto očkování nebyla studována.

Konjugované vakcíny (imunogenita a klinická účinnost)
Experimentálně byly zkoušeny kombinované vakcíny (MenAC-konjugát) i monovakcíny (MenC-konjugát), které u více než 95% dětí vyvolaly baktericidní protilátky vůči séroskupině C [20,50,41,43,44,47]; po očkování ve věku 6, 10 a 14 týdnů nebo po očkování ve věku 2, 3 a 4 měsíce. Dokonce očkování se 2 dávkami vakcíny MenC-konjugát ve věku 7-11 měsíců vedlo k séroprotekci 100% očkovanců s titrem >=1:8 (Dr. K. Cartwright and Dr. I. Jones, Chiron Corporation, California: nepublikované údaje Chiron Corporation, California, 2001).
Očkování předškolních dětí v Kanadě s dvěma dávkami MenC-konjugát, podávanými v intervalu 2 měsíců vyvolaly vysoké hladiny baktericidních protilátek, které přetrvávaly po dobu delší než 12 měsíců [45]. V jiné Americké studii dokonce vakcína MenC-konjugát vyvolala vyšší ELISA a baktericidní protilátky u batolat než čisté polysacharidové vakcíny [49]. Ve Velké Británii komparativní studie se třemi MenC-konjugát vakcínami hodnotila imunogenitu u dětí ve věku 12-18 měsíců. Před očkováním mělo 94% dětí SBA titry <1:4. Po podání jedné dávky dosáhlo protektivního titru >=1:8 91-100% očkovaných dětí a 89-100% mělo >4krát vyšší baktericidní aktivitu [46]. Rozdíl mezi komerčními vakcínami nebyl prokázán. Navíc na základě této studie bylo ve Velké Británii doporučeno děti starší 1 roku očkovat pouze jednou dávkou [21].
U dospělých osob tato konjugovaná vakcína (MenC-konjugát) indukuje vyšší hladiny IgG a titry baktericidních protilátek než klasická MenAC-Ps po 1 a 12 měsících po podání jedné dávky [42]. Rovněž byly zjištěny vyšší hladiny IgG přítomných ve slinách po očkování s MenC-konjugát vakcínou ve srovnání s očkováním s vakcínou MenAC-Ps, ale obě vakcíny indukovaly podobné hladiny IgA [22]. Jev imunologické snížené imunitní odpovědi nebyl u vakcín s MenC-konjugát pozorován [16]. Individuální hyporesponzivitu lze překonat podáním konjugované vakcíny (revakcinace) [48,17]. Protektivní hladiny se po očkování s konjugovanou vakcínou u dospělých osob vyvolávají již po 10 dnech [23].

Předběžná data z Velké Británie [53] a dnes již data ze 6leté zkušenosti z celoplošného masivního očkování jsou známá. Od 1.listopadu 1999 bylo ve Velké Británii zavedeno celoplošné očkování proti meningokokovým nákazám skupiny C jako v první zemi na světě. K tomuto očkování byly použity tři komerční konjugované vakcíny. Očkování bylo zahájeno u dětí a dospívajících mladších 18 let a během počáteční kampaně se podařilo imunizovat 12 miliónů dětí a dospívajících. Do konce června 2006 se provádělo rutinní očkování proti meningokokovým nákazám skupiny C u dětí ve věku 2 měsíců, kterým se celkem podávaly 3 vakcinační dávky v intervalu 1 měsíce. Od prvního září 2006 se ve Velké Británii upravil očkovací kalendář, v rámci něhož se první dvě dávky podávají ve 3. a 4. měsíci a třetí dávka se posunula do věku kolem 12. měsíce života.
V prvních letech po zavedení celoplošného očkování se doočkovávaly i starší ročníky a to zejména ve věku 15-17 let. Mimo to se postupně zařazovaly i další věkové skupiny, tj. 12-15 let a 5-8 let. Na počátku ledna 2002 se plán celoplošného očkování rozšířil i pro ostatní věkové skupiny mladší 25 let. Osoby ve věku 1-25 let byly očkovány jen jednou dávkou konjugované vakcíny, zatímco děti ve věku 5-12 měsíců se imunizovaly celkem 2 dávkami v intervalu 1 měsíce.
Během sledovaného období 6 let se posilující očkování neprovádělo u žádné ze zařazených věkových skupin, vyjma mladých dospělých osob starších 18 let, které byly v minulosti očkovány tradiční polysacharidovou vakcínou a které byly dodatečně zařazeny do celoplošného očkování v rámci plánu doočkování potenciálně ohrožených skupin (tj. mladších 25 let).
Úspěch tohoto celoplošného očkování se projevil především v dramatickém poklesu incidence onemocnění i úmrtnosti ve srovnání s epidemiologickým rokem před jeho zavedením. Ještě v roce 1998/99 (červen 89 až červenec 99) byla incidence meningokokových nákaz skupiny C 883 případů, zatímco po 6 letech po celoplošném očkování a doočkování cílových skupin se snížila o 97% v roce 2005/2006 na pouhých 30 případů. Ve skupině osob mladších 20 let tato incidence klesla dokonce o 99%.
Obdobně tomu je i v případě úmrtnosti, která před zavedením tohoto očkování dosahovala 78 případů u osob mladších 25 let a v roce 2005/2006 byl hlášen pouze jeden případ úmrtí, potvrzený laboratorně.
I přes významné snížení incidence meningokokových nákaz skupiny C byly zaznamenány případy selhání očkování, které je definováno jako laboratorně potvrzené invazivní meningokokové onemocnění séroskupiny C, zjištěné po 10 dnech po podání poslední dávky kompletního očkování proti meningokokovým nákazám skupiny C u daného jedince. Během celoplošného očkování v Anglii a Walesu se zaznamenalo jen 64 případů tohoto selhání vakcíny.
První odhady klinické účinnosti tohoto očkování se prováděly na základě dat získaných do března 2004. Účinnost se předpokládala vyšší než 83% a to v celé skupině očkovaných ve věku 5 měsíců až 18 let. Podle posledních údajů [55] tato klinická účinnost dosahuje během prvního roku po očkování zhruba 95%, zatímco po více než jednom roce po očkování zhruba 90%. I když tento rozdíl byl statisticky významný (P=0,03), počet zjištěných případů meningokokových nákaz skupiny C v očkované skupině zůstává ve věkové kohortě i po více než jednom roce po očkování velmi nízký. Tato skutečnost souvisí s největší pravděpodobností s imunologickou pamětí očkovaných dětí a pravděpodobně také s nepřímou protekcí vzniklou po celoplošném očkování. Vytváří se asi "dědičná" imunita (tj. imunita zprostředkovaná mateřskými protilátkami) a dále se snižuje prevalence nosičství meningokokové séroskupiny C. Obdobný efekt byl již v minulosti pozorován po zavedení celoplošného očkování proti Hib nákazám.
Nepřímá protekce snižuje i riziko expozice na nejmladší a nejstarší osoby, které nebyly imunizovány nebo nemohou být imunizovány vůči těmto meningokokovým nákazám. To např. dokazuje postupný pokles incidence ve skupině 25+, která nebyla zařazena do programu celoplošného očkování. "Dědičnou" imunitu (tj. imunitu zprostředkovanou mateřskými protilátkami) prokazuje incidence těchto nákaz u novorozenců v minulosti očkovaných matek, která jen v roce 2005/2006 klesla o 90% ve srovnání s rokem 1998/99, kdy se celoplošně neočkovalo. Vliv očkování na novorozence dokazuje i incidence těchto nákaz vyvolaných séroskupinou B, která se na rozdíl o séroskupiny C nezměnila během sledovaného období po zahájení programu celoplošného očkování 1999-2006.
Kromě epidemiologických dat se sledovala i genetická mutace subtypu séroskupiny B a C N.meningitidis z izolátu laboratorně vyšetřovaných případů. Důležitým zjištěním bylo to, že se během celého období sledování nepotvrdila žádná kapsulární změna u obou séroskupin.

V minulém roce byla přijata ke schválení FDA nová konjugovaná vakcína [58] proti všem čtyřem séroskupinám (A, C, Y a W-135), která byla vytvořena z kapsulárních polysacharidů uvedených čtyř séroskupin (každý antigen po 4 µg/0,5 ml) s konjugací difterického anatoxínu (0,48 µg/0,5 ml). Ukazuje se, že vyšší imunogenita této vakcíny je u dětí a dospívajících ve věku 11-18 let než u dospělých osob (>18 let) ve srovnání tradiční vakcínou MenACYW-Ps, u 92,7% došlo po 28 dnech po očkování ke 4násobnému nárůstu SBA protilátek specifických vůči séroskupině A, u 91,7% vůči séroskupině C, u 81,8% vůči séroskupině Y a u 96,7% vůči séroskupině W-135. U starších osob bylo stejného výsledku dosaženo u 73-90% osob v závislosti na séroskupině (opět nejnižší byla sérokonverze vůči skupině Y).

Vakcína séroskupiny B
Nejvíce klinicky hodnocené byly dosud dvě vakcíny založené na OMP. Jedna je vyráběna norským výrobcem a vychází z kmene B:15:P1.7.16 (vytvářející lokální epidemie) a druhá je vyráběna kubánským výrobcem s epidemickým kmenem B:4:P1.19.15. Norská vakcína se podávala ve dvou dávkách dětem ve věku 13-14 let, přitom její klinická účinnost se odhadovala na 57% ještě po dobu 29 měsíců v randomizované kontrolované studii [59]. Jiné hodnocení klinické účinnosti vedlo k závěru, že dosahuje až 87% během prvních 10 měsíců [60]. Vakcína však nebyla zavedena plošně, neboť epidemie ustoupila a 57% účinnost byla považována za nedostatečnou. Vakcína vyráběna na Kubě obsahuje kombinovanou polysacharidovou vakcínu skupiny C s OMP séroskupiny B. Její klinická účinnost byla vyhodnocena jako 80% u dospívajících osob [61]. Očkování na Kubě se provádí plošně u osob mladších 20 let, podáním 2 dávek a je součástí rutinního očkování. Plošné očkování uvedlo situaci výskytu těchto meningokokových nákaz skupiny B pod kontrolu.
Kubánská vakcína se použila pro masivní očkování v některých latinskoamerických státech, kde bylo zaznamenáno propuknutí epidemií meningokokových nákaz skupiny B, jejichž kmeny byly od kubánského vakcinačního kmene odlišné. Studie ukázaly, že dvě dávky kubánské vakcíny byly účinné u starších dětí, ale u dětí mladších 4 let se účinek významně oslabil až vymizel. I tak se zdá, že dojde-li po očkování k nárůstu sérových baktericidních protilátek, účinnost vakcíny lze očekávat. Účinnost vakcíny pravděpodobně závisí na podobnosti divokého epidemického kmene s vakcinačním. Studie provedená v Chile srovnávala obě vakcíny (kubánskou i norskou), tj. jejich protilátkovou odpověď u malých dětí, dětí a dospělých. Po podání 3 dávek došlu u více než 95% dětí až ke čtyřnásobnému nárůstu sérových baktericidních protilátek vůči vakcinačním kmenům [62]. Zdá se tedy, že tři dávky OMV vakcíny by mohly poskytnout klinickou ochranu u této věkové skupiny.
Vývoj a výroba vakcíny specifické pro danou epidemii byl aplikován na Novém Zélandu. Na základě znalostí přípravy norské vakcíny byla vyvinuta obdobná vakcína pro Nový Zéland, která obsahovala původní epidemický lokální kmen. Vakcína byla označena jako MeNZB a byla použita pro místní masivní očkování. Optimální schéma této vakcíny představují tři dávky podávané v intervalu 6 týdnů. Klinické studie byly provedeny u dospělých osob a u dětí ve věku 8-12 let, 16-24 měsíců a 6-8 měsíců, u kterých se očkovalo současně s rutinním dětským očkováním. Srovnání [63] vedlo k závěru, že protekce byla dosažena při 4násobném nárůstu baktericidních titrů protilátek.
Výsledky studií ukázaly, že klinická účinnost je závislá na věku očkovance. Požadovaný minimální 4násobný nárůst SBA protilátek byl zjištěn u 55% dětí ve věku 6-10 týdnů, u 74% dětí ve věku 6-8 měsíců, 75% dětí ve věku 16-24 měsíců, 76% dětí ve věku 8-12 let a u 93% dospalých po 6 týdnech po podání 3. dávky. Tyto úspěšné výsledky vedly k udělení registrace pro používání této vakcíny v Novém Zélandu u dětí starších 6 měsíců do 19 let. Vzhledem k tomu, že účinnost očkování dětí mladších 6 měsíců se podařilo zvýšit až na 69% po podání 4. dávky, byla registrace rozšířena i o tuto věkovou skupinu při rozšíření schématu očkování o 4. dávku, podávanou v 10. měsíci věku.

C) Perzistence
Imunologickou paměť představuje rychlá protilátková odpověď po podání booster dávky s purifikovanou polysacharidovou vakcínou po primární imunizaci stejně jako přítomnost vysoké protilátkové avidity ("chtivosti").
Studie v Gambii, kdy se srovnávaly vakcíny MenAC-konjugát s MenAC-Ps, ukázaly, že imunologická paměť proti séroskupině C je vyvolána konjugovanou vakcínou s polysacharidem konjugovaným na protein (MenAC-konjugát), ale ne purifikovaným polysacharidem (tradiční vakcína). Děti mladší 6 měsíců očkované jednou, dvěma nebo třemi dávkami vakcíny MenAC-konjugát měly vyšší hladiny IgG specifické vůči séroskupině C a vyšší hladiny SBA protilátek ještě ve věku 18-24 měsíců ve srovnání s dětmi očkovanými s MenAC-Ps. Navíc děti očkované jednou nebo dvěma dávkami polysacharidové vakcíny měly titry protilátek nižší než děti v kontrolní skupině [51]. V jiné studii dětem očkovaných ve věku 2 let s vakcínou MenAC-Ps nebo MenAC-konjugát byla v 5 letech podána jedna dávka vakcíny MenAC-Ps. Před očkováním v 5 letech byla hladina SBA protilátek u dětí očkovaných polysacharidovou vakcínu nižší než v kontrolní skupině [48], zatímco u dětí očkovaných konjugovanou vakcínou byly titry SBA vyšší pro obě séroskupiny A a C [19]. Jedna dávka MenAC-konjugované vakcíny podané v 6 měsících věku byla dostatečná pro vznik paměti ve věku 5 let [19]. Stejně tak děti ve věku 1-4 let v Gambii, kterým byla podána vakcína MenAC-Ps, měly po 6 letech hladiny protilátek srovnatelné s hladinami před očkováním, což booster ve 2 letech neovlivnil [5].
Podobně i další studie provedené ve Velké Británii, USA a Kanadě prokázaly indukci imunologické paměti po očkování s vakcínou MenC-konjugát u malých dětí a batolat. U dětí ve Velké Británii očkovaných s vakcínou menC-konjugát ve věku 2,3 nebo 4 měsíce se potvrdila imunologická paměť po podání booster ve 12 měsících [44] u 97%. Stejný výsledek se potvrdil i po podání boosteru ve 14 měsících [24], v 15-20 měsících [25], stejně jako u dětí ve třech letech, které byly do 6 měsíců věku očkovány s vakcínou MenC-konjugát [52]. Tyto výsledky jsou platné pro všechny dostupné komerční vakcíny [46]. Stejný výsledek se potvrdil i při použití jako booster dávky MenACYW-Ps vakcíny po 12 měsících po očkování 2 dávkami s vakcínou MenC-konjugát v intervalu 2 měsíců [45].
Studie s vakcínou MenC-konjugát podávané HIV pozitivním dětem (28 dětí s průměrným CD4 počtem 731) ukázala na slabou imunitní odpověď. Pouze u 39% těchto dětí došlo k tvorbě SBA protilátek v titru >=1:8 [26]. Dosud není přesně znám mechanismus účinku, tj. zda imunologická paměť nebo perzistence baktericidních protilátek je požadována pro dlouhodobou ochranu vůči onemocnění. Dlouhodobý účinek nasofaryngeálního nosičství nebo dědičné imunity zprostředkované očkováním s MenC-konjugát vakcínou nebyl dosud stanoven.
Poslední studie [56] zabývající se imunologickou pamětí indukovanou po očkování s konjugovanou monovakcínou proti meningokokovým nákazám skupiny C potvrzují její přítomnost ještě 3 roky po očkování dospívajících osob (13-15 let). Potvrzena byla čelendží ("výzvou", provedenou podáním "booster" dávky tradiční polysacharidové vakcíny) po 3 letech po primární očkování, které vedlo až k několika násobnému zvýšení hladin baktericidních protilátek před a po podání boosteru. Avšak mechanismu tvorby SBA protilátek ukázal, že ještě 5 dní po očkování jsou jejich hladiny u většiny očkovanců nedostatečné, což naznačuje to, že by indukce imunologické paměti mohla být příliš pomalá pro generování protekce vůči potenciálně rychlému invazivnímu N.meningitidis (doba inkubace 1-6 dní). Podobné zjištění ukázala i jiná studie u dětí mladších 1 roku [57].
Potřeba revakcinace s polysacharidovými vakcínami nebyla obecně jednoznačně stanovena. Opakované očkování může vyvolat imunologickou sníženou imunitní odpověď (hyporesponzivitu) vůči polysacharidovým meningokokovým vakcínám, ačkoli klinické vysvětlení tohoto jevu není známé. Revakcinace by mohla být uvažována u těch, kteří jsou kontinuálně nebo opakovaně vystaveni rizikům těchto nákaz (především děti mladší 5 let). I u nových konjugovaných vakcín MenC-konjugát se předpokládá indukce imunologické paměti, která by mohla perzistovat po dobu minimálně 5 let. V současnosti se nepovažuje revakcinace s vakcínou MenC-konjugát jako nutná a další doporučení se určitě v budoucnu upřesní.

Literatura
1. Gold R, Lepow ML, Goldschneider I et al. Kinetics of antibody production to group A and group C meningococcal polysaccharide vaccines administered during the first six years of life: prospects for routine immunization of infants and children. J Infect Dis 1979;140:690-97.
2. Peltola H, Käyhty H, Kuronen T et al. Meningococcus group A vaccine in children three months to five years of age. Adverse reactions and immunogenicity related to endotoxin content and molecular weight of the polysaccharide. J Pediatr 1978;92:818-22.
3. Käyhty H, Karanko V, Peltola H et al. Serum antibodies to capsular polysaccharide vaccine of group A Neissera meningitidis followed for three years in infants and children. J Infect Dis 1980;142:861-68.
4. Lepow ML, Goldschneider I, Gold R et al. Persistence of antibody following immunization of children with groups A and C meningococcal polysaccharide vaccines. Pediatrics 1977;60:673-80.
5. Ceesay SJ, Allen SJ, Menon A et al. Decline in meningococcal antibody levels in African children 5 years after vaccination and the lack of an effect of booster immunization. J Infect Dis 1993;167:1212-16.
6. Zangwill KM, Stout RW, Carlone GM et al. Duration of antibody response after meningococcal polysaccharide vaccination in US Air Force personnel. J Infect Dis 1994;169:847-52.
7. Gold R, Lepow ML, Goldschneider I et al. Immune response of human infants to polysaccharide vaccines of group A and C Neisseria meningitidis. J Infect Dis 1977;136:suppl S31-5.
8. Goldschneider I, Lepow ML, Gotschlich EC et al. Immunogenicity of group A and group C meningococcal polysaccharides in human infants. J Infect Dis 1973;128:769-76.
9. Goldschneider I, Lepow ML, Gotschlich EC. Immunogenicity of the group A and group C meningococcal polysaccharides in children. J Infect Dis 1972;125:509-19.
10. Borrow R, Richmond P, Kaczmarski EB et al. Meningococcal serogroup C-specific IgG antibody responses and serum bactericidal titres in children following vaccination with a meningococcal A/C polysaccharide vaccine. FEMS Immunol Med Microbiol 2000;28:79-85.
11. Mitchell LA, Ochnio JJ, Glover C et al. Analysis of meningococcal serogroup C-specific antibody levels in British Columbian children and adolescents. J Infect Dis 1996;173:1009-13.
12. Espin Rios I, Garcia-Fulgueiras A, Navarro Alonso JA et al. Seroconversion and duration of immunity after vaccination against group C meningococcal infection in young children. Vaccine 2000;18:2656-60.
13. Armand J, Arminjon F, Mynard MC et al. Tetravalent meningococcal polysaccharide vaccine groups A, C, Y, W 135: clinical and serological evaluation. J Biol Stand 1982;10:335-39.
14. Ambrosch F, Wiedermann G, Crooy P et al. Immunogenicity and side-effects of a new tetravalent meningococcal polysaccharide vaccine. Bull WHO 1983;61:317-23.
15. Artenstein MS, Brandt BL. Immunologic hyporesponsiveness in man to group C meningococcal polysaccharide. J Immunol 1975;115:5-7.
16. Granoff DM, Gupta RK, Belshe RB et al. Induction of immunologic refractoriness in adults by meningococcal C polysaccharide vaccination. J Infect Dis 1998;178:870-74.
17. Richmond P, Kaczmarski E, Borrow R et al. Meningococcal C polysaccharide vaccine induces immunologic hyporesponsiveness in adults that is overcome by meningococcal C conjugate vaccine. J Infect Dis 2000;181:761-64.
18. Borrow R, Richmond P, Kaczmarksi EB et al. Meningococcal C conjugate vaccine overcomes immunological hyporesponsiveness induced by meningococcal A/C polysaccharide vaccine in UK students. San Francisco, California: American Society for Microbiology, 1999:362.
19. MacLennan J, Obaro S, Deeks J et al. Immunologic memory 5 years after meningococcal A/C conjugate vaccination in infancy. J Infect Dis 2001;183:97-104.
20. Campagne G, Garba A, Fabre P et al. Safety and immunogenicity of three doses of a Neisseria meningitidis A + C diphtheria conjugate vaccine in infants from Niger. Pediatr Infect Dis J 2000;19:144-50.
21. Chapter 23. Meningococcal. [Replacement chapter]. In: Salisbury DM, Begg NT, eds. Immunisation against infectious disease. London: Department of Health, 1996.
22. Zhang Q, Choo S, Everard J et al. Mucosal immune responses to meningococcal group C conjugate and group A and C polysaccharide vaccines in adolescents. Infect Immun 2000;68:2692-97.
23. Borrow R, Southern J, Andrews N et al. Comparison of antibody kinetics following meningococcal serogroup C conjugate vaccine between healthy adults previously vaccinated with meningococcal A/C polysaccharide vaccine and vaccine-naive controls. Vaccine 2001;19:3043-50.
24. Richmond P, Borrow R, Findlow J et al. Evaluation of De-Oacetylated meningococcal C polysaccharide-tetanus toxoid conjugate vaccine in infancy: reactogenicity, immunogenicity, immunologic priming, and bactericidal activity against O-acetylated and De-Oacetylated serogroup C strains. Infect Immun 2001;69:2378-82.
25. Richmond P, Borrow R, Miller E et al. Meningococcal serogroup C conjugate vaccine is immunogenic in infancy and primes for memory. J Infect Dis 1999;179:1569-672.
26. Heath PT, DeMenzes C, Moxon R et al. Antibody responses to Neisseria meningitidis group C conjugate vaccine in children with human immunodeficiency virus infection. Arch Dis Child 2001;84:A62.
27. Artenstein MS, Gold R, Zimmerly JG et al. Prevention of meningococcal disease by group C polysaccharide vaccine. N Engl J Med 1970;282:417-20.
28. Gold R, Artenstein MS. Meningococcal infections. 2. Field trial of group C meningococcal polysaccharide vaccine in 1969-70. Bull WHO 1971;45:279-82.
29. Biselli R, Casapollo I, D'Amelio R et al. Antibody response to meningococcal polysaccharides A and C in patients with complement defects. Scand J Immunol 1993;37:644-50.
30. Taunay AE, de Glavao PA, de Morais JA et al. Disease prevention by meningococcal serogroup C polysaccharide vaccines in preschool children: results after 11 months in Sao Paulo, Brazil. Pediatr Res 1974;8:429.
31. Amato Neto V, Finger H, Gotschlich EC et al. Serologic response to serogroup C meningococcal vaccine in Brazilian preschool children. Rev Inst Med Trop Sao Paulo 1974;16:149-53.
32. Pinner RW, Onyango F, Perkins BA et al. The Kenya/Centers for Disease Control Meningitis Study Group. Epidemic meningococcal disease in Nairobi, Kenya, 1989. J Infect Dis 1992;166:359-64.
33. Reingold AL, Broome CV, Hightower AW et al. Age-specific differences in duration of clinical protection after vaccination with meningococcal polysaccharide A vaccine. Lancet 1985;2:114-18.
34. De Wals P, Dionne M, Douville-Fradet M et al. Impact of a mass immunization campaign against serogroup C meningococcus in the province of Quebec, Canada. Bull WHO 1996;74:407-11.
35. LCDC. Guidelines for control of meningococcal disease. Canadian Consensus Conference on meningococcal disease. Can Med Assoc J 1994;150:1825-39.
36. Griffiss JM, Brandt BL, Altieri PL et al. Safety and immunogenicity of group Y and group W135 meningococcal capsular polysaccharide vaccines in adults. Infect Immun 1981;34:725-32.
37. De Wals P, De Serres G, Niyonsenga T. Effectiveness of a mass immunization campaign against serogroup C meningococcal disease in Quebec. JAMA 2001;285:177-81.
38. Salleras L, Dominguez A, Prats G. Control of serogroup C meningococcal meningitis by mass vaccination in Catalonia (Spain). Vaccine 1999;17(Suppl 3):S56-60.
39. Rosenstein N, Levine O, Taylor JP et al. Efficacy of meningococcal vaccine and barriers to vaccination. JAMA 1998;279:435-39.
40. National Advisory Committee on Immunization. Meningococcal vaccine. In: Canadian immunization guide. 5th edition. Ottawa, Ont.: Health Canada, 1998:125-29. (Minister of Public Works and Government Services Canada, Cat. No. H49-8/1998E.).
41. English M, MacLennan JM, Bowen-Morris JM et al. A randomised, double-blind, controlled trial of the immunogenicity and tolerability of a meningococcal group C conjugate vaccine in young British infants. Vaccine 2000;19:1232-38.
42. Choo S, Zuckerman J, Goilav C et al. Immunogenicity and reactogenicity of a group C meningococcal conjugate vaccine compared with a group A+C meningococcal polysaccharide vaccine in adolescents in a randomised observer-blind controlled trial. Vaccine 2000;18:2686-92.
43. Bramley JC, Hall T, Finn A et al. Safety and immunogenicity of three lots of meningococcal serogroup C conjugate vaccine administered at 2, 3 and 4 months of age. Vaccine 2001;19:2924-31.
44. MacLennan JM, Shackley F, Heath PT et al. Safety, immunogenicity, and induction of immunologic memory by a serogroup C meningococcal conjugate vaccine in infants: a randomized controlled trial. JAMA 2000;283:2795-801.
45. MacDonald NE, Halperin SA, Law BJ et al. Induction of immunologic memory by conjugated vs plain meningococcal C polysaccharide vaccine in toddlers: a randomized controlled trial. JAMA 1998;280:1685-89.
46. Richmond P, Borrow R, Goldblatt D et al. Ability of 3 different meningococcal C conjugate vaccines to induce immunologic memory after a single dose in UK toddlers. J Infect Dis 2001;183:160-63.
47. Fairley CK, Begg N, Borrow R et al. Conjugate meningococcal serogroup A and C vaccine: reactogenicity and immunogenicity in United Kingdom infants. J Infect Dis 1996;174:1360-63.
48. MacLennan J, Obaro S, Deeks J et al. Immune response to revaccination with meningococcal A and C polysaccharides in Gambian children following repeated immunisation during early childhood. Vaccine 1999;17:3086-93.
49. Lieberman JM, Chiu SS, Wong VK et al. Safety and immunogenicity of a serogroups A/C Neisseria meningitidis oligosaccharide-protein conjugate vaccine in young children. A randomized controlled trial. JAMA 1996;275:1499-503.
50. Twumasi PA Jr, Kumah S, Leach A et al. A trial of a group A plus group C meningococcal polysaccharide-protein conjugate vaccine in African infants. J Infect Dis 1995;171:632-38.
51. Leach A, Twumasi PA, Kumah S et al. Induction of immunologic memory in Gambian children by vaccination in infancy with a group A plus group C meningococcal polysaccharide-protein conjugate vaccine. J Infect Dis 1997;175:200-04.
52. Borrow R, Fox AJ, Richmond PC et al. Induction of immunological memory in UK infants by a meningococcal A/C conjugate vaccine. Epidemiol Infect 2000;124:427-32.
53. Ramsay ME, Andrews N, Kaczmarski EB et al. Efficacy of meningococcal serogroup C conjugate vaccine in teenagers and toddlers in England. Lancet 2001;357:195-96.
54. Maslanka SE, Tappero JW, Plikaytis BD et al. Age-dependent Neisseria meningitidis serogroup C class-specific antibody concentrations and bactericidal titers in sera from young children from Montana immunized with a licensed polysaccharide vaccine. Infect Immun 1998;66:2453-59.
55. H Campbell, N Andrews, M Ramsay, E Miller; Immunisation Department, HPA Centre for Infections; R Mallard, R Borrow, S Gray; Meningococcal Reference Unit, Manchester Medical Microbiology Partnership. "Impact of the meningococcal c conjugate vaccination programme in England"; summary surveillance report from the immunisation department health protection agency centre for infections, červen 2006
56. Snape MD, Kelly DF, Salt P, Green S, Snowden C, Diggle L, Borkowski A, Yu LM, Moxon ER, Pollard AJ. Serogroup C meningococcal glycoconjugate vaccine in adolescents: persistence of bactericidal antibodies and kinetics of the immune response to a booster vaccine more than 3 years after immunization. Clin Infect Dis. 2006 Dec 1;43(11):1387-94
57. Tsai TF, Borrow R, Gnehm HE, Vaudaux B, Heininger U, Desgrandchamps D, Aebi C, Balmer P, Pedersen RD, Fritzell B, Siegrist CA. Early appearance of bactericidal antibodies after polysaccharide challenge of toddlers primed with a group C meningococcal conjugate vaccine: what is its role in the maintenance of protection? Clin Vaccine Immunol. 2006 Aug;13(8):854-61
58. Mehlhorn AJ, Balcer HE, Sucher BJ. Update on prevention of meningococcal disease: focus on tetravalent meningococcal conjugate vaccine. Ann Pharmacother. 2006 Apr;40(4):666-73. Epub 2006 Mar 7. Review.
59. Bjune G, Hoiby EA, Gronnesby JK, et al. 1991. Effect of outer membrane vesicle vaccine against group B meningococcal disease in Norway. Lancet 338: 1093-6.
60. Holst J, Feiring B, Fuglesang JE, et al. 2003. Serum bactericidal activity correlates with the vaccine ef?cacy of outer membrane vesicle vaccines against Neisseria meningitidis serogroup B disease. Vaccine 21: 734-7.
61. Peltola H. 1998. Meningococcal vaccines: current status and future possibilities. Drugs 55: 347-66.
62. Tappero JW, Lagos R, Ballesteros AM, et al. 1999. Immunogenicity of 2 serogroup B outermembrane protein meningococcal vaccines: a randomised controlled trial in Chile. JAMA 281:1520-7.
63. Borrow R, Balmer P, Miller E. 2005. Meningococcal surrogates of protection-serum bactericidal antibody activity. Vaccine 23: 2222-7.
64. Gold R, Lepow ML, Goldschneider, I, Gotschlich EC. Immune Response of human infants of polysaccharide vaccines of group A and C Neisseria meningitidis. J Infect Dis. 1977 Aug;136 Suppl:S31-5.
65. Gold R, Lepow ML, Goldschneider I, Draper TL, Gotschlich EC. Clinical evaluation of group A and group C meningococcal polysaccharide vaccines in infants. J Clin Invest. 1975 Dec;56(6):1536-47.
66. Gold R, Lepow ML. Present status of polysaccharide vaccines in the prevention of meningococcal disease. Adv Pediatr. 1976;23:71-93.
67. Gheesling LL, Carlone GM, Pais LB et al. Multicenter comparison of Neisseria meningitidis serogroup C anti-capsular polysaccharide antibody levels measured by a standardized enzymelinked immunosorbent assay. J Clin Microbiol 1994;32:1475-82.
68. Maslanka SE, Gheesling LL, Libutti DE et al. The Multilaboratory Study Group. Standardization and a multilaboratory comparison of Neisseria meningitidis serogroup A and C serum bactericidal assays. Clin Diagn Lab Immunol 1997;4:156-67.
69. Peltola H. Meningococcal vaccines. Current status and future possibilities. Drugs 1998;55:347-66.
70. Maslanka SE, Tappero JW, Plikaytis BD et al. Age-dependent Neisseria meningitidis serogroup C class-specific antibody concentrations and bactericidal titers in sera from young children from Montana immunized with a licensed polysaccharide vaccine. Infect Immun 1998;66:2453-59.
71. Granoff DM, Maslanka SE, Carlone et al. A modified enzymelinked immunosorbent assay for measurement of antibody responses to meningococcal C polysaccharide that correlate with bactericidal responses. Clin Diagn Lab Immunol 1998;5:479-85.
72. Goldschneider I, Gotschlich EC, Artenstein MS. Human immunity to the meningococcus. I. The role of humoral antibodies. J Exp Med 1969;129:1307-26.

- Děti s akutním horečnatým onemocněním nesmí být očkovány minimálně do 2 týdnů po úplném vyléčení.
- Známé těžké alergické reakce na alespoň jednu ze složek vakcíny jsou kontraindikací pro očkování kombinovanou vakcínou vůči N. meningitidis skupin A a C.
- Pokud po imunizaci dojde ke vzniku komplikací, pak imunizace další dávkou téže vakcíny je kontraindikována do té doby, dokud nejsou vyjasněny příčiny této komplikace.

Před očkováním se doporučuje zhodnotit zdravotní stav očkované osoby. Je-li třeba, očkování se odloží do té doby, dokud zdravotní stav neumožní provést imunizaci.
Očkování proti meningokokovým nákazám skupin A a C nechrání očkovanou osobu proti ostatním meningokokovým infekcím jiných skupin (B, Y, W135 apod.) ani proti jiným opouzdřeným bakteriálním infekcím (např. Haemophilus influenzae, Streptococcus pneumoniae apod.).
Ačkoli imunitní odpověď po očkování může být snížena u dětí s imunosupresivní léčbou nebo u imunodeficitních osob, trvalá ani přechodná imunodeficience není kontraindikací pro toto očkování.
Intradermální podání vakcíny se nedoporučuje, protože může dojít ke snížení imunitní odpovědi.
Vakcína proti meningokokovým nákazám skupin A a C se nedoporučuje pro očkování dětí mladších 18 měsíců, neboť imunitní odpověď není vysoká a očkování nevede k vytvoření dostatečně kvalitní a dlouhodobé protekci u této věkové skupiny. V případě potřeby krátkodobé ochrany proti meningokokovým nákazám skupiny A se toto očkování provádí u dětí starších 6 měsíců.

Stejně jako u všech přípravků biologické povahy nelze vyloučit projev přecitlivělosti vůči některé ze složek vakcíny, a proto je třeba mít při očkování k dispozici adrenalin v ředění 1:1.000 nebo kortikosteroidy pro snížení projevů těchto reakcí vzniklých bezprostředně po očkování. Z tohoto důvodu by měla být očkovaná osoba pod dohledem lékaře 30 minut po aplikaci vakcíny.
Vakcíny proti meningokokovým nákazám skupin A a C se nesmí v žádném případě podávat intravenózně.
Imunizace konjugovanou vakcínou nenahrazuje rutinní očkování proti tetanu.

Bacilonosičství
Hlavní kontrolovaná studie zaměřená na účinek očkování vůči bacilonosičství meningokoků skupiny C byla provedena již v roce 1965 u amerických odvedenců [1]. Zjistilo se, že očkování snižuje nabytí (20%) meningokoků skupiny C během 6 týdnů po imunizaci ve srovnání s 47% případů u neočkované skupiny.
Podobně v Gambii byla provedena obdobná studie, která sledovala vznik bacilonosičství meningokoků skupiny A během 6 měsíců před a 6 a 18 měsíců po masivní imunizaci s vakcínou vůči meningokokovým nákazám skupiny A a C. V období před imunizací byl poměr bacilonosičů vysoký (dosahoval až 16%), který zůstal téměř shodný i v prvním roce po očkování. Teprve další rok bylo zjištěno jen několik málo nositelů meningokoku skupiny A. Přesto se předpokládá, že vliv očkování byl jen zprostředkovaný např. dědičnou imunitou a dalšími nespecifikovaným i faktory [2].
Podobné výsledky byly dokumentovány na příkladech masivního očkování s MenC-konjugát vakcínou. Znamená to, že očkování bacilonosičů meningokoků jejich bacilonosičství neeliminuje, ale očkováním lze předejít získání bacilonosičství u potenciálních bacilonosičů.

MenAC vakcína se může podávat za podmínek povolených místními předpisy současně s jinými očkovacími látkami, např. proti tuberkulóze, proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli, proti příušnicím, spalničkám a zarděnkám, proti dětské přenosné obrně (perorální živá i inaktivovaná vakcína), proti virové hepatitidě typu B i typu A a dalším infekčním onemocněním. Je-li používána simultánně s jinou vakcínou nebo imunoglobulínem, podává se do jiného místa vpichu jinou injekční stříkačkou a jehlou. Vakcína nesmí být míchána s jinými léky nebo vakcínami v jedné injekční stříkačce.
Obecně se nedoporučuje podávat tuto očkovací látku současně s kortikosteroidy a imunosupresivními látkami, neboť ty mohou snížit imunitní odpověď.
Očkování konjugovanou vakcínou při současném očkování s acelulární vakcínou proti dávivému kašli může vést ke snížení tvorby baktericidních ochranných protilátek vůči meniningokokovým nákazám skupiny C. I když je tato interference minimální a nejsou známé důsledky tohoto současného očkování, je vhodné předem zvážit okolnosti této simultání imunizace.

Přestože vliv očkování proti meningokokovým nákazám skupin A a C na vývoj plodu není znám, předpokládá se, že je nepatrný podobně jako u jiného očkování inaktivovanou vakcínou. Vakcína proti meningokokovým nákazám skupin A a C by měla být v době těhotenství používána jen tehdy, je-li riziko možné nákazy větší než riziko očkování.
Kojení není považováno za kontraindikaci pro očkování proti meningokokovým nákazám skupin A a C, přesto jej někteří výrobci doporučují jen v ojedinělých případech, kdy prospěšnost tohoto očkování převáží jeho možná rizika.

Přehled nežádoucích účinků po očkování bez ohledu na použitý typ komerční vakcíny a charakter vakcíny. Tyto údaje jsou pouze orientační a mohou se pro konkrétní vakcínu lišit. Reakce na tyto vakcíny jsou častější u dětí a novorozeňat než u dospělých osob.

Vakcíny proti meningokokovým nákazám skupin A a C mají obvykle dobu použitelnosti 2 až 3 roky, jsou-li skladovány v lednici v neporušeném obalu při teplotě od +2°C do +8°C. Po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu se vakcína nesmí používat. Vakcínu je nutné chránit před světlem.
Lyofilizovaná vakcína se před aplikací rozpustí ve vhodném rozpouštědle (dodávaném výrobcem). Před aplikací se roztok důkladně protřepe tak, aby se rozpustil lyofilizátový sediment a po rozpuštění se opticky zkontroluje na přítomnost cizorodých částic.

Konjugovaná vakcína se před použitím řádně promíchá.
V případě, že vzhled nevyhovuje, je třeba vakcínu vyřadit a nepoužívat. Vakcína musí být spotřebována do 8 hodin po jejím rozpuštění. Nespotřebovanou vakcínu nelze dále skladovat či aplikovat a je třeba ji vyřadit.
Vakcínu Neisvac-C (konjugovaná vakcína) lze uchovávat až po dobu 9 měsíců pouze při běžné, obyčejné (pokojové) teplotě, tj. teplotě do +25°C, anižby došlo k jejímu znehodnocení.