Vakcína proti klíšťové encefalitidě se používá pro aktivní imunizaci dětí starších jednoho roku a dospělých osob. V případě potřeby, např. při zvýšeném riziku přenosu infekce, lze očkovat i děti mladší jednoho roku dětskou verzí vakcíny, ne však dříve než ve věku šesti měsíců. K postexpoziční profylaxi se očkování proti klíšťové encefalitidě obvykle nedoporučuje, neboť postvakcinační ochrana může být dosažena až několik dní po inkubační době onemocnění. Dětem mladším 12 let (případně 16 let) se podává dětská verze vakcíny v závislosti na použitém typu komerční vakcíny.

Dospělé osoby se očkují dávkou o objemu 0,5 ml, zatímco děti mladší 12 nebo 16 let dávkou poloviční.
Osoby imunokompromitované nebo starší 60 let se doporučuje sérologicky kontrolovat zhruba čtyři týdny po podání druhé dávky vakcíny Encepur a případně rozšířit schéma základního očkování o jednu dávku, nebyla-li dosažena dostatečná séroprotekce.
Vakcína se podává intramuskulárně, nejčastěji nad úpon deltového svalu starších dětí a dospělých nebo do anterolaterální oblasti stehna malých dětí. Ve výjimečných případech, např. při hemoragické diatéze, lze vakcínu podávat i subkutánně. Očkovat nelze intravenózně.

Minimální protektivní mez neutralizačních protilátek specifických vůči klíšťové encefalitidě se definovala na základě humorální imunity získané po prožití tohoto onemocnění. Séroprotekce je dosažena tehdy, je-li titr virus-neutralizačních protilátek specifických vůči klíšťové encefalitidě alespoň 10, nebo je-li hladina protilátek stanovených metodou ELISA >=126 VIEU/ml (vídeňské ELISA jednotky), nebo metodou Enzygnost >=10 U/ml.
Postvakcinační séroprotekce se dostaví u minimálně 95 % očkovanců, a to již po podání druhé dávky. Pouze malé děti ve věku 6-12 měsíců mívají sérokonverzi či séroprotekci nižší, tj. asi 70 % dětí odpovídá na očkování proti klíšťové encefalitidě, pravděpodobně v důsledku přetrvávajících mateřských protilátek, které s očkováním mohou interferovat.
Zpravidla se v praxi množství protilátek sérologicky stanovuje metodou ELISA, která má omezené schopnosti, neboť detekuje nejen ochranné protilátky specifické vůči klíšťové encefalitidě, ale mimo to i zkříženě reagující protilátky, získané očkováním proti jiným flavivirovým onemocněním nebo prožitím těchto nákaz (např. žlutá zimnice nebo japonská encefalitida, horečka dengue, západonilská horečka apod.). Tento jev se někdy označuje jako "původní antigenní hřích".

Imunogenita
Očkování proti klíšťové encefalitidě patří mezi vysoce imunogenní. Již zhruba 7 dní po podání dvou základních dávek jakékoli vakcíny proti klíšťové encefalitidě - podle konvenčního nebo zrychleného schématu - dochází k dosažení sérokonverze v rozmezí 88-100 % stanovené metodou ELISA. Po kompletní imunizaci třemi dávkami sérokonverze stoupá až na 97-100 %. Dokonce podání první dávky vakcíny Encepur indukuje zhruba 50 % očkovanců tvorbu protilátek v minimálním množství odpovídající séroprotekci.
I když první dvě dávky vakcíny proti klíšťové encefalitidě se stávají dostatečnými pro indukci spolehlivé ochrany většiny očkovaných osob, nemusí postvakcinační séroprotekce přetrvávat všem stejně dlouho. Proto je nezbytné zhruba o 6-12 měsíců později podat poslední třetí dávku. Dvoudávkové schéma očkování častěji selhává v ochraně (asi 4krát více) než kompletní třídávkové kontinuálně doplňované posilující (booster) dávkou.
Snížený obsah vakcinačního antigenu v dětské verzi vakcíny bývá pro děti srovnatelně imunogenní podobně jako plná dospělá dávka určená k očkování dospělých osob, bez ohledu na použitou komerční vakcínu.
Imunogenitu očkování proti klíšťové encefalitidě ovlivňuje - podobně jako u jiného očkování - stáří imunitního systému. Sérologické stanovení množství protilátek prokázalo sníženou postvakcinační imunitu osob starších 60 let očkovaných dvěma dávkami vakcínou FSME-Immun nebo Encepur. Ovšem významně imunogennější zůstává vakcína FSME-Immun, která na rozdíl od vakcíny Encepur jim indukuje 0,5-3,5krát vyšší koncentrace specifických protilátek. Tomu odpovídá i sérokonverze, která je opět vyšší po očkování vakcínou FSME-Immun, tj. 80-98% ve srovnání s 59-82% po očkování vakcínou Encepur. Zajímavým zjištěním je i to, že s dále přibývajícím věkem imunogenita tohoto očkování neklesá.

Protektivní účinnost
Protektivní účinnost očkování proti klíšťové encefalitidě se stanovila pouze pro vakcínu FSME-Immun, neboť ta se používá několik desetiletí téměř k plošné imunizaci obyvatel Rakouska. To umožňuje epidemiologicky stanovit ochranný účinek tohoto očkování.
Protektivní účinnost očkování vakcínou FSME-Immun, obvykle podle konvenčního schématu, dosahovala v Rakousku 95,6-100 % po podání dvou dávek a 96-99 % více než tří dávek [36].
Prospektivní studie hodnotící účinnost očkování proti klíšťové encefalitidě v letech 2000-2006 v Rakousku, kde proočkovanost populace dosahuje téměř 90 % (z toho minimálně 90 % FSME-Immun a maximálně 10 % Encepur), potvrdila jeho vysokou spolehlivost. Nejvyšší, až 99,3% protektivní účinnost byla stanovena u osob, které se nechávají pravidelně očkovat, tj. kontinuálně podstupují posilující (booster) očkování alespoň jednou za pět let. Posunutím hranice tříletého intervalu booster dávky na pětiletý interval nedošlo ke zvýšení rizika klíšťové encefalitidy. Osoby částečně očkované (tj. očkované pouze dvě dávkami nebo třemi bez booster dávky) jsou sice chráněny méně, ale stále významně, tj. minimálně 94,6% protektivní účinnost.

Perzistence
Studijní sledování pravidelně očkovaných prokázalo přetrvávání dostatek protilátek ještě 8 let po očkování. Ke ztrátě protilátek dochází častěji u osob starších 50 let.
Skoro dvacetileté sledování protilátek u dětí i dospělých částečně očkovaných (pouze třemi základními dávkami FSME-Immun) nebo pravidelně očkovaných (čtyřmi a více dávkami) potvrdilo jejich dlouhodobé přetrvávání. Překvapivým výsledkem je, že až 90 % osob očkovaných pouze třemi základními dávkami si uchovává protilátky po dobu více než 10 let.
Na rozdíl od jiných infekčních onemocnění, s relativně dlouhou dobou inkubace, se nelze spoléhat jen na imunologickou paměť indukovanou přirozeně nebo očkováním, ale také na aktuální séroprotektivní množství aktivních protilátek. Je to z toho důvodu, že inkubace klíšťové encefalitidy je relativně krátká (tj. zhruba 3-30 dní), a při její minimální době by se nemusely včas obnovit protilátky v dostatečně velkém množství reaktivací imunologické paměti.

Osoby s akutním horečnatým onemocněním by neměly být očkovány minimálně dva týdny po úplném uzdravení. Známé těžké alergické reakce na alespoň jednu ze složek vakcíny jsou kontraindikací očkování proti klíšťové encefalitidě (vaječné proteiny, antibiotika: neomycin, gentamycin; protaminsulfát apod.). Pokud se po očkování objeví komplikace, pak imunizace další dávkou téže vakcíny je kontraindikována do té doby, dokud se její příčiny nevyjasní.
Nekompenzované neurologické onemocnění může představovat kontraindikaci tohoto očkování.

Očkování proti klíšťové encefalitidě vyvolává ochranu vůči všem jejím subtypům, tj. západnímu, východnímu i sibiřskému. Naopak nechrání vůči ostatním arbovirovým encefalitidám, vyskytujícím se v Evropě nebo Asii, jako např. vůči japonské encefalitidě, horečce dengue, horečce Západního Nilu apod.
Očkování proti klíšťové encefalitidě není omezeno ročním obdobím a může být prováděno kdykoli. Klinické studie a lékařské zkušenosti nepotvrdily obavy z těžšího průběhu infekčního onemocnění, v případě, že osoba byla krátce před přisátím infikovaného klíštěte neúplně očkovaná. Dojde-li k přisátí klíštěte do 14 dní po podání první dávky vakcíny, doporučovalo se osobám starším 14 let bezprostředně nebo nejpozději do 96 hodin zahájit pasivní imunizaci specifickým imunoglobulinem (FSME-Bulin). Tento způsob v současnosti není možný, neboť specifický imunoglobulin se už nevyrábí. Dojde-li k přisátí klíštěte v období mezi podáním první a druhé dávky vakcíny, pak se v očkování pokračuje zpravidla čtyři týdny po přisátí klíštěte a to jen tehdy, neobjeví-li se příznaky klíšťové encefalitidy.
Výjimečně existuje možnost vzniku anafylaktického šoku a je vždy nutné postupovat tak, aby tato možnost byla včas eliminována.
Před očkováním se doporučuje zhodnotit zdravotní stav očkované osoby. Je-li třeba, očkování se odloží do té doby, dokud to zdravotní stav neumožní. V případě známého autoimunního onemocnění nebo podezření z oslabeného imunitního systému, je třeba postupovat vždy individuálně a posuzovat prospěch a riziko tohoto očkování a případně vliv na stávající onemocnění. Podobně to platí i pro neurologická onemocnění, zejména onemocnění mozku.
Postvakcinační imunitní odpověď imunokompromitovaných osob může být snížena. Obvykle bývá vhodné provést sérologické ověření získané imunity a případně ji posílit podáním další dávky vakcíny. U osob s chronickou imunodeficiencí (např. HIV pozitivních osob) se očkování doporučuje i tehdy, dojde-li k vytvoření pouze omezené protilátkové odpovědi. Podobně lze očkovat i pacienty po splenektomii, transplantaci, pacienty s chronickým onemocněním ledvin, diabetem apod.
Vakcínu nelze v žádném případě podávat intravenózně.

Česká legislativa umožňuje očkovat proti klíšťové encefalitidě souběžně s jiným očkováním. V některých situacích může být prospěšnější oddělené očkování (zejména tehdy, očekává-li se snížená postvakcinační imunitní odpověď zdravotně stigmatizovaného jedince) s minimálními intervaly dvou týdnů, případně čtyř týdnů po očkování živými vakcínami. Je-li očkování prováděno dříve než čtyři týdny po imunizaci či léčbě specifickým imunoglobulinem, může dojít ke snížení postvakcinační imunitní odpovědi.
Je-li očkovací látka používána simultánně s jinou vakcínou nebo imunoglobulinem, podává se do jiného místa vpichu jinou injekční stříkačkou a jehlou. Vakcína nesmí být míchána s jinými léky nebo vakcínami v jedné injekční stříkačce.
Osoby léčené imunosupresivy včetně chemoterapie mohou mít imunitní odpověď sníženou nebo nejistou. Je-li to možné, pak se očkování odloží minimálně jeden měsíc po ukončení nebo přerušení léčby. V opačném případě se sérologicky ověří získaná protilátková imunita.

Přestože vliv očkování proti klíšťové encefalitidě na vývoj plodu nebo těhotenství není znám, provádí se toto očkování v době těhotenství jen tehdy, je-li riziko nákazy větší než riziko očkování. V Rakousku bylo během posledních let zaznamenáno několik případů náhodného očkování žen zejména během prvního trimestru těhotenství. Celkem se nahlásilo 16 případů očkování těhotných žen. Dosledováním 13 z nich se nezjistila odlišnost průběhu těhotenství ani porodu a očkování neovlivnilo ani vývoj plodu, tj. nepozorovala se žádná vrozená vada novorozence.
Kojení se nepovažuje za kontraindikaci očkování proti klíšťové encefalitidě, přesto jej výrobci doporučují jen v ojedinělých případech po individuálním zvážení prospěchu a rizika. Očkování proti klíšťové encefalitidě nepředstavuje žádné omezení pro budoucí nebo bezprostřední možnost početí.

Vakcíny proti klíšťové encefalitidě mají obvykle minimální dobu použitelnosti 24 měsíců (vakcínu FSME-Immun lze používat až 30 měsíců), jsou-li skladovány v lednici v neporušeném obalu při teplotě od +2 °C do +8 °C. Po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu se vakcína nesmí používat.
Vakcína by měla být před aplikací důkladně protřepána a opticky zkontrolována na přítomnost cizorodých částic. Během uchovávání se může vytvořit bílá usazenina s bezbarvým supernatantem. Vzhled vakcíny po protřepání musí odpovídat mírně kalné bílé suspenzi bez větších částic. V případě, že vzhled nevyhovuje, je třeba vakcínu vyřadit a nepoužívat. Vakcína musí být spotřebována do osmi hodin po jejím vybalení z vnitřního obalu. Nespotřebovanou vakcínu nelze dále skladovat či aplikovat a je třeba ji vyřadit.

Zdroj: Petráš M, Lesná IK. Manuál očkování 2010, 3.vydání, leden 2010 ©Marek Petráš, pp 311-332