![]() |
|||
![]() |
|
|
AKTUALITA: Sledujte týdenní aktuality ze světa o možných zdravotních rizikových situacích.
|
||||||
![]() |
| AKTUALITY |
| ODBORNÉ PUBLIKACE |
| PRINCIPY OČKOVÁNÍ |
| PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ |
| DOPORUČENÉ OČKOVÁNÍ |
| OČKOVÁNÍ do CIZINY |
| OČKOVÁNÍ BUDOUCNOSTI |
| ZÁKONNÉ NORMY |
| PORADNA |
| NAPIŠTE NÁM |
| AKTUALITY ze SVĚTA |
![]() |
|
OČKOVÁNÍ proti planým neštovicím
| |
|---|---|
|
Určeno
pro odbornou lékařskou veřejnost
|
Aktualizace:
12.4.2010/28.3.2012
|
|
ZDROJ:
Petráš M., Lesná I.K. Manuál očkování 2010, © M.Petráš
|
|
|
| Charakteristika |
|
|
|
Virus
planých neštovic je původcem vysoce nakažlivého onemocnění, které nejčastěji
postihuje děti mladší 10 let. Může způsobit nejen primoinfekci (plané
neštovice), ale rovněž sekundární rekurentní nákazu (pásový opar), která
se obvykle objevuje u osob starších 50 let. |
| Výskyt (Incidence) absolutního počtu případů planých neštovic a pásového oparu v České republice (od roku 1958) |
| Očkovací látky |
|
|
| Název komerční vakcíny |
1)
|
2)
|
3)
|
4)
|
5)
|
Poznámka
|
| PRIORIX-TETRA |
MMR-V
|
22.2.2012
(SPC+PI) |
R
|
|||
| PROQUAD |
MMR-V
|
19.10.2011
(SPC+PI) |
R
|
|||
| VARILRIX |
V
|
12.1.2011
(SPC+PI) |
R
|
|||
| ZOSTAVAX |
V
|
12.3.2012
(SPC+PI) |
R
|
|||
| 1) Souhrn údajů o přípravku (SPC) | ||||||
| 2) Příbalová informace (PI) | ||||||
| 3) Zkratka | ||||||
| 4) Datum poslední reveze textu | ||||||
| 5) X ... není již v ČR registrována, R ... vakcína registrována v ČR nebo EU; I ... individuální dovoz (v ČR není registrována); S ... specifický léčebný program (v ČR není registrována) | ||||||
|
Varicella
zoster virus (VZV) existuje v jednom sérotypu a pravděpodobně v 7 stabilních
genotypech s minimálními odchylkami. Hlavním glykoproteinem VZV je gE,
který nejen dominuje, ale je významným imunogenem spolu se strukturálním
proteinem IE62 (tvořící součástí tegumentu). |
| Indikace |
|
|
|
Varicelová
vakcína je určena zejména pro aktivní imunizaci dětí starších 12 (9) měsíců
a dospělých osob, které jsou k planým neštovicím vnímavé, tj. nebyly v
minulosti očkované, nebo planými neštovicemi neonemocněly. Vzhledem k
rostoucí závažnosti tohoto infekčního onemocnění s věkem dospělých osob,
se doporučuje očkovat takové osoby, které mohou být varicele vystaveny,
jako např. zdravotnický personál, učitelé, rodiče malých dětí apod. Někdy
může být toto očkování vyžadováno některými zahraničními zaměstnavateli
před pracovním pobytem v cílové zemi (např. letní pobyty v USA spojené
s prací s dětmi, jako je vychovatel nebo dozor). |
| Legislativa |
|
|
|
Česká legislativa se tomuto očkování nevěnuje. |
| Dávkování |
|
|
| Vakcína |
Věk
|
Počet
dávek
|
Interval
mezi základními dávkami
|
Interval
posilující (booster) dávky
|
| Monovakcína VZV |
>12(9*)
měsíců
|
2†
|
1-3
měsíce
|
?
(nebyl stanoven)
|
| Kombinovaná vakcína |
15
měsíců
|
2
|
6-10
měsíců
|
?
(nebyl stanoven)
|
| Monovakcína HZ |
>50
let
|
1
|
X
|
?
(nebyl stanoven)
|
| *)
Pouze vakcína Varilrix †) bez ohledu na věku; původně se doporučovala pouze 1 dávka k očkování dětí mladších 12 let |
||||
|
Lyofilizovaná
vakcína se před použitím rozpustí ve vhodném rozpouštědle (fyziologický
roztok nebo roztok dodávaný výrobcem). Po dokonalém rozpuštění vzniká
čirý roztok, který může být zabarven (bělavá, žlutá, oranžová až fialová
barva). |
| Promeškaný termín očkování |
|
|
|
Je-li
minimální interval mezi dvěma po sobě jdoucími dávkami roven nebo kratší
než čtyři týdny (případně jeden měsíc), pak jeho zkrácení o čtyři až sedm
dní postvakcinační imunitu neovlivňuje. Ovšem zkrátí-li se o více než
čtyři až sedm dní, obecně se doporučuje tuto dávku opakovat, ale ne dříve
než minimálně čtyři týdny od nesprávného termínu a to z důvodu možné interference
vakcinačního antigenu s imunitní odpovědí vyvolanou podáním vakcíny v
nesprávném termínu. |
|
Interval
mezi dvěma
po sobě jdoucími dávkami |
Minimální
interval
|
Maximální
interval*
|
| Vakcína proti planým neštovicím | ||
|
1-2
|
4
týdny
|
3-5
let
|
| *) Maximální interval je třeba interpretovat jako období mezi dvěma dávkami, kdy existuje určitá (někdy omezená) ochrana očkované osoby, a není-li překročen, pak není nutné očkování opakovat od počátku, případně opakovat podání poslední dávky. | ||
| Účinnost očkování |
|
|
|
Ochrana
vůči planým neštovicím nebo pásovému oparu souvisí jak s protilátkovou,
tak buněčnou imunitní odpovědí. | |
|
Sérologické
enzymové metody nemusí vždy dostatečně přesně stanovit skutečnou hladinu
postvakcinačních varicelových protilátek, neboť hlavním nedostatkem bývá
jejich nízká citlivost. Přesnější bývá glykoproteinová ELISA (gpELISA)
s limitem detekovatelnosti 0,625 gpELISA U/ml. Postvakcinační sérokonverze
se definuje koncentrací protilátek vyšších než 1,25 gpELISA U/ml, která
se v minulosti považovala za séroprotektivní.
Stávajícím séroprotektivním limitem je koncentrace 5 gpELISA U/ml, neboť ta velmi dobře koreluje s proliferací T lymfocytů specifických vůči VZV a odpovídá protektivní účinnosti tohoto očkování. Kromě modifikované metody ELISA lze úspěšně používat i fluorescenční metodu stanovení protilátek navázaných na membránový antigen (tzv. FAMA) využívající antigenní glykoproteiny varicelového viru. Tato metoda je hodnocena jako velmi citlivá a titr 4 odpovídá séroprotekci. Imunogenita Vakcinační dávky s koncentrací živých virů nižší než 500 PFU indukovaly významně nižší hladiny protilátek ve srovnání s dávkou o koncentraci v rozmezí 1 125 až 3 652 PFU. Proto byla zvolena jako nejnižší vakcinační virová koncentrace 1 300 PFU, kterou lze případně zvýšit s další atenuací vakcinačního viru. Jednodávkové schéma očkování sérokonvertuje za šest týdnů 83-88 % dětí mladších 12 let, zatímco dvoudávkové minimálně 99 % dětí. Stejného výsledku lze dosáhnout podáním dvou dávek v intervalu nejen tří měsíců, ale také 3-6 let. Očkování dospělých osob a dětí starších 13 let vyvolává nižší hladiny protilátek než u mladších dětí. Přesto imunizace jednou dávkou u většiny (alespoň 75 %) indukuje protilátky v minimálním sérokonverzním titru. Problém nastává s jejich perzistencí, protože zhruba po 2-3 letech se významně mění séropozitivita, tj. klesá až na 60 %. Kromě toho sérokonverze nemusí odpovídat vždy séroprotekci, a tak se jednodávkové schéma očkování osob starších 13 let vyhodnotilo jako nedostatečné. Studijní očkování ve schématu dvou dávek podaných v intervalu tří měsíců vedlo nejen k relativně vysoké sérokonverzi (zvýšila se z 82 % na minimálně 90 %), ale také k zesílení buněčné imunity odpovídající přirozeně indukované imunitě. Kombinovaným očkováním se docílí minimálně 98% sérokonverze, i když geometrické průměry titrů protilátek specifických vůči planým neštovicím se sníží o čtvrtinu až polovinu. |
| Přehled krátkodobé a dlouhodobé sérokonverze a séroprotekce po očkování jednou nebo dvěma dávkami monovalentní nebo kombinované vakcíny dětí mladších 13 let a starších dětí, dospívajících a dospělých osob | |||||||||
| Věková skupina | Vakcína |
Sérokonverze
vůči VZV
|
Séroprotekce
vůči VZV
|
||||||
|
při
hladinách < 5 gpELISA U/ml
|
při
hladinách >=5 gpELISA U/ml
|
||||||||
|
1
dávka
|
2
dávky
|
1
dávka
|
2
dávky
|
||||||
|
<
1 rok
|
>
5 let
|
<
1 rok
|
>
5 let
|
<
1 rok
|
>
5 let
|
<
1 rok
|
>
5 let
|
||
| 1–12 let | VZV* |
76–98%
|
97–100%
|
99–100%
|
?
|
72,4-89%
|
82,9-84,1%
|
97,8–100%
|
96,1–98,7%
|
| MMRV* |
x
|
x
|
x
|
x
|
86,6-93.5%
|
88%
|
98,9–100%
|
?
|
|
| >= 13 let | VZV* |
79–94%
|
36-69%
|
90–99%
|
69-97%
|
32%
|
?
|
82%
|
?
|
| *) Síla vakcinační dávky >1 000 PFU v monovakcíně a >10 000 PFU v kombinované vakcíně MMRV | |||||||||
|
Imunogenita
vakcíny vůči herpes zoster (HZ) se hodnotila v placebem kontrolované studii
šest týdnů po očkování na relativně velkém souboru osob starších 50 let.
Anamnestická odpověď byla hodnocena nejen sérologicky (metodou gpELISA),
ale také imunologicky (metodou gama-interferonový ELISPOT). Humorální
odpověď očkovanců se zvýšila 1,7krát oproti neočkovaným. Tomu odpovídaly
také výsledky metody ELISPOT. Počet tzv. spot-forming buněk (SFC) se zvýšil
zhruba 2,1krát. Bohužel se však nepodařilo najít korelaci mezi jejich
prahovou hodnotou a ochranou vůči pásovému oparu. Zdá se, že postvakcinační
aktivované T lymfocyty převažují u mladších seniorů ve věku 60-69 než
starších, což by naznačovalo i vyšší ochranu v této věkové skupině. |
|
Protektivní
účinnost |
| Přehled protektivní účinnosti očkování proti planým neštovicím | ||||
| Věková skupina |
Protektivní
účinnost
|
|||
|
1
dávka
|
2
dávky
|
|||
|
Plané
neštovice jakékoli intenzity
|
Plané
neštovice průměrné až těžké intenzity
|
Plané
neštovice jakékoli intenzity
|
Plané
neštovice průměrné až těžké intenzity
|
|
| 1–12 let |
80–85%
|
94–98%
|
97–99%
|
?
|
| >13 let |
x
|
x
|
66–90%
|
?
|
|
Profylaxe |
|
Perzistence |
| Kontraindikace |
|
|
|
Očkování
proti planým neštovicím (primoinfekce) |
| Upozornění |
|
|
|
Očkování
proti planým neštovicím (primoinfekce) |
| Interakce |
|
|
|
Očkování
proti planým neštovicím (primoinfekce) |
| Těhotenství a laktace |
|
|
|
Vzhledem
k tomu, že není znám vliv vakcinačního viru na plod, obecně se nedoporučuje
těhotné ženy očkovat. Rovněž ženy, které byly očkovány, by neměly otěhotnět
minimálně po dobu jednoho měsíce, podle doporučení výrobců dokonce až
po dobu tří měsíců. Očkování není jednoznačně kontraindikováno osobám
žijícím ve společné domácnosti s těhotnou ženou. |
| Nežádoucí účinky |
|
|
|
Incidence
herpes zoster očkovaných osob (tj. 18 ze 100 000 očkovaných osob) je téměř
5krát nižší než neočkovaných, což dokazuje postvakcinační ochranný účinek
vůči rekurentní varicelové nákaze. Výsledky PCR analýzy potvrzují, že
původcem pásového oparu většiny očkovanců bývá divoký virus, někdy pravděpodobně
v koexistenci s vakcinačním. |
| Typ reakce | Četnost | Popis |
|
Vakcína
proti planým neštovicím
|
||
| Lokální reakce | Velmi časté: >= 10% | Zarudnutí, otok, zatvrdnutí a bolest v místě vpichu, hematom, znecitlivění. Jsou zpravidla mírné a přechodné, vyskytují se během prvních dnů po očkování. |
| Časté: >= 1% a < 10% | Vyrážka podobná varicele o průměrném počtu lézí 2 v okolí místa vpichu | |
| Celkové reakce | Velmi časté: >= 10% | Zvýšená teplota, horečka, vyrážka, svědění |
| Časté: >= 1% a < 10% | Papulo-vezikulární exantém, vyrážka (generalizovaná) podobná varicele o průměrném počtu lézí 5, onemocnění horních cest dýchacích, kašel, podráždění, únava, poruchy spánku, průjem, zácpa, ztráta chuti, zvracení, otitida, kontaktní vyrážka, malátnost, bolest břicha, nauzea, poruchy vidění, pocit mrazení, strnulost krku, artralgie, myalgie, suchá kůže; alergická vyrážka, kopřivka; lymfadenopatie | |
| Neobvyklé (Méně časté): >= 0,1% a < 1% | Zápal plic, pneumotitida (bez příčinné souvislosti) | |
| Vzácné:
>= 0,01% a < 0,1% |
Febrilní křeče (bez příčinné souvislosti) | |
| Velmi vzácné: < 0,01% | Stevens-Johnsonův syndrom, erythema multiforme, tečkovité krvácení pod kůží (Henoch-Schönlein), sekundární bakteriální nákaza kůže a měkkých tkání, včetně impetiga a celulitidy, herpes zoster; encefalitida, přechodná myelitida, Guillain-Barré syndrom, pásový opar, ataxie, nefebrilní křeče, závratě, parestézie; hypersenzitivita, anafylaktický šok; přechodná trombocytopenie | |
|
Vakcína
proti herpes zoster
|
||
| Lokální reakce | Velmi časté: >= 10% | Zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu |
| Časté: >= 1% a < 10% | Svědění, pocit tepla v místě vpichu a hematom | |
| Vzácné:
>= 0,01% a < 0,1% |
Vyrážka podobná planým neštovicím v místě vpichu | |
| Celkové reakce | Časté: >= 1% a < 10% | Bolest hlavy, vyrážka (3–4 dny po očkování, přetrvávající 5 dní) |
| Neobvyklé (Méně časté): >= 0,1% a < 1% | Zvýšená teplota, pyrexie | |
| Vzácné:
>= 0,01% a < 0,1% |
Zosteriformní vyrážka (2.–3. týden po očkování) | |
| Velmi vzácné: < 0,01% | Hypersenzitivní reakce a anafylaktická reakce | |
| Doba použitelnosti a skladování |
|
|
|
Lyofilizované
vakcíny proti planým neštovicím mají obvykle dobu použitelnosti 24 měsíců,
vakcína proti pásovému oparu stejně jako kombinované vakcíny proti spalničkám,
příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím 18 měsíců, jsou-li skladovány
v lednici v neporušeném obalu při teplotě od +2 °C do +8 °C. Po uplynutí
doby použitelnosti uvedené na obalu se vakcína nesmí používat. Je-li vakcína
rozpuštěna ve vhodném roztoku (dodávaném výrobcem vakcíny), měla by být
podána bezprostředně nebo nejpozději do 30 minut, je-li rekonstituovaná
vakcína uchovávána při teplotě 20-25 °C, případně do 5-8 hodin (podle
typu vakcíny), je-li skladována v lednici při teplotě od +2 °C do +8 °C. |
| Literatura |
|
|
|
Zdroj: Petráš M, Lesná IK. Manuál očkování 2010, 3.vydání, leden 2010 ©Marek Petráš, pp 407-440 |