Břišní tyfus je nakažlivé střevní onemocnění vyvolané bakterií Salmonella typhi. Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo bacilonosič. Zhruba ze 3 až 5% lidí nemocných břišním tyfem se stávají bacilonosiči. K přenosu dochází buď přímým stykem se stolicí a močí bacilonosiče nebo nemocného člověka nebo nepřímo kontaminovanými potravinami a vodou.
V roce 1945 bylo v České republice téměř 10.000 pacientů postiženo břišním tyfem. Zkvalitněním hygienických podmínek se situace významně zlepšila a vedla k rychlému poklesu výskytu tohoto infekčního onemocnění. V roce 1997 bylo hlášeno pouze 5 případů. Nejčastějším důvodem výskytu několika málo případů břišního tyfu u nás je jeho importování z ciziny. Význam očkování proti břišnímu tyfu spočívá především v očkování osob cestujících do zemí s vyšším výskytem této infekční choroby. Břišní tyfus je onemocnění, které nadále zůstává problémem zejména Mexika a rozvojových zemí východní a jižní Asie (včetně Pakistánu a Indie), Jižní Ameriky a Afriky.

Břišní tyfus je horečnaté onemocnění s bolestmi hlavy, slabostí, nechutenstvím a únavou. Právě bolesti hlavy se staly základem starého českého pojmenování této choroby - hlavnička. Jen zřídka se objeví průjem, častěji se dostaví zácpa. Inkubační doba bývá 5 až 24 dní. Pokud není zahájena včasná léčba, obvykle se během prvních dvou týdnů dostaví mrákotný stav a blouznění.Onemocnění může být doprovázeno komplikacemi jako např. krvácení do střev, vzácně i protržení střev, dále zánět pobřišnice, zánět kostní dřeně a zánět žlučníku, který se častěji vyskytuje u žen a vede k bacilonosičství. Po prodělání břišního tyfu obvykle dochází k vypadávání vlasů, které během půl roku dorostou. U dětí je průběh břišního tyfu mírnější, zatímco u starších osob toto onemocnění zpravidla doprovázejí komplikace.

Parenterální očkovací látka proti břišnímu tyfu se vyrábí jako subjednotková vakcína z polysacharidového pouzdra bakterie Salmonella typhi. Perorální vakcína je připravována jako živá atenuovaná bakteriální vakcína z geneticky modifikovaného kmene Ty21 bakterie Salmonella typhi.
Jedna dávka parenterální vakcíny (0,5 ml) obsahuje minimálně 25 mikrogramů kapsulárního polysacharidu a jedna dávka živé perorální vakcíny obsahuje minimálně 10 (na 9) živých lyofilizovaných bakteriálních zárodků.

Dávkování:
Parenterální vakcína
Jedna dávka vakcíny bývá 0,5 ml pro dospělé osoby a děti starší 2 let. Primární imunizace je prováděna jedinou dávkou a doporučuje se podat minimálně 2 týdny před možnou expozicí této infekce.
Boosterující (posilující) imunizace se provádí jednou dávkou každé 2 roky, vyžadují-li si to okolnosti.
Perorální vakcína
Primární imunizace se provádí perorálním podáním 4 kapslí lyofilizované vakcíny v tomto časovém schématu: v 0., 2., 4. a 6. dni.
Boosterující (posilující) imunizace se provádí každých 5 let a to podobně jako primovakcinace, tj. 4 dávkami ve stejném časovém schématu.
U osob s imunodeficiencí nebo osob starších 60 let, které je třeba očkovat, nemusí být očkování jednou parenterální dávkou dostatečné, a proto je-li třeba, doporučuje se provádět sérologické vyšetření, na jehož základě lze primovakcinaci rozšířit o jednu dávku navíc, pokud nebyla dosažena dostatečná séroprotekce.
Toto očkování patří mezi doporučené očkování a není regulováno žádnou vyhláškou. Rovněž není ani vyžadováno, ale pouze doporučováno před cestou do oblastí s vysokým výskytem této infekce.

Způsob podání:
Parenterální vakcína se podává intramuskulárně do deltoidní oblasti. Očkují-li se pacienti s hemoragickou diatézou, trombocytopenií, hemofilií nebo jiným koagulačním onemocněním, lze vakcínu podávat také subkutánně. Parenterální vakcína se nesmí aplikovat nitrožilně.
Perorální vakcína se podává ústy. Přitom se doporučuje minimálně 1 hodinu před a 1 hodinu po požití vakcíny nejíst. Vakcínu se nedoporučuje rozpouštět v mléce nebo alkoholu ani v jiných tekutinách, neboť by mohlo dojít k inaktivaci živých lyofilizovaných bakteriálních zárodků, a tím by se vakcína znehodnotila.

Účinnost očkování:
Parenterální subjednotková vakcína proti břišnímu tyfu vyvolává sérokonverzi u více než 90% očkovaných osob, zatímco živá perorální vakcína vyvolá sérokonverzi u téměř 80% osob. Ochrana se vytváří zhruba do 14 dní po primovakcinaci a přetrvává minimálně 2 roky až 5 let. Navíc očkování chrání před možností stát se nositelem této infekce.

Očkování proti břišnímu tyfu nechrání očkovanou osobu vůči jiným salmonelovým infekcím, např. proti infekcím vyvolaným Salmonella paratyphi A nebo B.
Výjimečně existuje možnost vzniku anafylaktického šoku a je vždy nutné postupovat tak, aby tato možnost byla včas eliminována.
Před očkováním se doporučuje zhodnotit zdravotní stav očkované osoby. Je-li třeba, očkování se odloží do té doby, dokud zdravotní stav očkované osoby neumožní provést imunizaci.
Imunitní odpověď po parenterálním očkování může být snížena u osob s HIV pozitivitou nebo u imunodeficitních osob. U těchto pacientů se obvykle doporučuje provést sérologické vyšetření získané imunity a případně posílit jejich imunitu podáním další vakcinační dávky.
Stejně jako u všech přípravků biologické povahy nelze vyloučit projev přecitlivělosti vůči některé ze složek vakcíny, a proto je třeba mít při očkování k dispozici adrenalin v ředění 1:1.000 nebo kortikosteroidy pro snížení projevů těchto reakcí vzniklých bezprostředně po očkování. Z tohoto důvodu by měla být očkovaná osoba pod dohledem lékaře 30 minut po aplikaci vakcíny.
Vakcíny proti břišnímu tyfu se nesmí v žádném případě podávat intravenózně a intravaskulárně.
Perorální vakcína se doporučuje těm osobám, které nemohou být očkováni parenterální subjednotkovou vakcínou a naopak.

I když vakcína proti břišnímu tyfu může být za podmínek povolených místními předpisy podávána souběžně s některými očkovacími látkami, běžně se simultánní očkování nedoporučuje, neboť se může snížit účinnost všech souběžně prováděných očkování a navíc se může zvýšit četnost nežádoucích účinků.
Živá perorální vakcína proti břišnímu tyfu se nedoporučuje podávat souběžně s antibiotiky nebo chemoterapeutiky a její aplikace by měla být odložena minimálně po 24 hodinách po ukončení léčby. Vzhledem k tomu že hydrochlorid meflokvinu může snížit účinnost očkování živou perorální vakcínou, doporučuje se podávat vakcínu minimálně 24 hodin po ukončení profylaxe meflokvinem.
I když nebyl zjištěn významný pokles účinnosti očkování živou perorální vakcínou při souběžném podávání imunoglobulínů, je vhodnější očkování oddálit.
Případná antimalarická profylaxe by neměla být zahájena dříve než za 7 dnů po očkování proti břišnímu tyfu živou perorální vakcínou.
Je-li parenterální očkovací látka používána simultánně s jinou vakcínou, podává se do jiného místa vpichu jinou injekční stříkačkou a jehlou. Vakcína nesmí být míchána s jinými léky nebo vakcínami v jedné injekční stříkačce.
U osob léčených kortikosteroidy nebo imunosupresivními látkami, může být imunitní odpověď snížena nebo pochybná. Z tohoto důvodu se vakcinace u těchto osob může odložit na dobu minimálně 1 měsíce po ukončení léčby imunosupresivními látkami nebo se u nich provádí sérologické vyšetření a podle stavu získané imunitní odpovědi se případně očkování doplní o další vakcinační dávku.

Přestože vliv očkování proti břišnímu tyfu na vývoj plodu není znám, provádí se toto očkování v době těhotenství jen tehdy, je-li riziko možné nákazy větší než riziko očkování a přitom se upřednostňuje očkování parenterální subjednotkovou vakcínou proti břišnímu tyfu. Těhotenství bývá považováno za kontraindikaci.
Kojení není považováno za kontraindikaci pro očkování proti břišnímu tyfu.

Zaznamenané nežádoucí účinky jsou:
- lokální reakce (jako např. přechodné zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu) a celkové reakce (jako např. bolest hlavy, zvýšená teplota, únava, nevolnost nebo bolest hlavy) po očkování parenterální vakcínou odezní samovolně do 2 dní.
Výjimečně se pozorují:
- horečka (nad 39°C), někdy bývá doprovázená pocením, pocitem mrazení, bolestmi hlavy, svalů, kloubů a břicha a otoky horních i dolních končetin po očkování parenterální vakcínou. Některé tyto komplikace lze zmírnit podáním antipyretik, analgetik nebo antiflogistik.
- mírný přechodný průjem, případně nauzea, zvracení, bolest hlavy, bolest a křeče v břiše, zvýšená teplota nebo vyrážka po očkování živou perorální vakcínou.
Velmi vzácně se mohou objevit:
- celkové symptomy: encefalitida, encefalopatie, exantém, parestézie, křeče, přechodná trombocytopenie, zvýšení krevního tlaku, zvýšení srdečního tepu po očkování parenterální vakcínou.
V ojedinělých případech mohou být bez prokázané příčinné vazby na očkování pozorovány:
- vznik anafylaktického šoku, Guillain-Barré syndromu, neuritidy, vaskulitidy, neuralgie, přechodné myelitidy, sklerózy multiplex, encefalopatie a multiformního erytému nebo exacerbace autoimunitního onemocnění po očkování parenterální vakcínou.
Nežádoucí účinky po očkování perorální vakcínou jsou méně četné než nežádoucí účinky po očkování parenterální subjednotkovou vakcínou.

Vakcíny vůči břišnímu tyfu mají obvykle dobu použitelnosti 18 měsíců, jsou-li skladovány v lednici v neporušeném obalu při teplotě od +2°C do +8°C. Po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu se vakcína nesmí používat. Vakcínu je nutné chránit před světlem.
Parenterální vakcína by měla být před aplikací důkladně protřepána a opticky zkontrolována na přítomnost cizorodých částic. V případě, že vzhled nevyhovuje, je třeba vakcínu vyřadit a nepoužívat. Vakcína musí být spotřebována do 8 hodin po jejím vybalení z vnitřního obalu. Nespotřebovanou vakcínu nelze dále skladovat či aplikovat a je třeba ji vyřadit.