Parenterální inaktivovaná celobuněčná vakcína je určena k aktivní imunizaci dětí starších šesti měsíců a dospělých osob, zatímco Vi polysacharidová vakcína je určena k imunizaci osob starších dvou let. Živá perorální vakcína se indikuje výhradně dětem starším tří let (vakcína rozpuštěná ve vodě), nebo pěti let (vakcína v enterických kapslích).
Očkování se doporučuje osobám před cestou do vysoce endemických oblastí s nízkým stupněm hygieny, které předpokládají pobyt ve volné přírodě, na venkově nebo v oblastech, kde je vzdálená lékařská pomoc. Mimo to se doporučuje toto očkování cestovatelům, kteří mají sníženou nebo žádnou tvorbu žaludeční kyseliny. Očkování může být vhodné pro ty, kteří žijí v blízkém kontaktu s osobami s prokazatelným bacilonosičstvím Salmonella typhi. Očkování lze doporučit také osobám, které mohou relativně často přijít do kontaktu s bakterií Salmonella typhi: v laboratořích, ve zdravotnictví, v potravinářství apod.
Jsou země nebo oblasti, kde se proti břišnímu tyfu očkuje plošně.

Obvykle se doporučuje očkovat minimálně 10-14 dní před vstupem do endemické oblasti, tj. před očekávatelným rizikem expozice.
Posilující (booster) očkování se provádí rovněž jednou dávkou každé tři roky, vyžadují-li si to okolnosti. V některých zemích je registrovaná jen její dvouletá platnost postvakcinační ochrany.
Vakcína se podává intramuskulárně do deltoidní oblasti. Očkují-li se pacienti s hemoragickou diatézou, trombocytopenií, hemofilií nebo jiným koagulačním onemocněním, lze vakcínu podávat také subkutánně. Parenterální vakcína se nesmí aplikovat intravenózně.

Přirozeně nebo očkováním vyvolaná ochrana spočívá pravděpodobně na sekretorických intestinálních protilátkách, bránících bakteriální invazi na sliznici, a sérových protilátkách eliminujících bakteriémii. Mimo to nelze vyloučit ani příspěvek buněčné imunity podílející se na odstraňování intracelulárních zárodků. Parenterální vakcíny indukují převážně sérové protilátky, které mohou zajistit dominantní ochranný účinek očkování. Naopak živé perorální vakcíny vyvolávají sice jen mírné zvýšení hladin sérových protilátek, zato však o to významněji sekretorických IgA protilátek (sIgA) a buněčnou imunitu.
Sérokonverzní mez protilátek indukovaných purifikovanou Vi polysacharidovou vakcínou, definovaná hodnotou ?1 µg/ml, bývá někdy považována za séroprotektivní. Vi polysacharidová vakcína je rovněž T-independentní, což snižuje její imunogenitu očkování dětí mladších dvou let, které mají nedostatečně vyzrálý imunitní systém. Sérové IgG protilátky se stanovují běžnými metodami jako je RIA nebo ELISA. Některé studie hodnotily sérologickou imunogenitu vakcíny s nejnižším možným sérokonverzním limitem specifických protilátek 0,15 µg/ml. Stanovená 95-100% postvakcinační sérokonverze však ne zcela dobře koresponduje s maximálně 80% protektivní účinností očkování Vi polysacharidovou vakcínou. Významně lépe s ochranným účinkem koreluje 63-88% sérokonverze stanovená čtyřnásobným nárůstem protilátek, nebo minimální séropozitivní mezí protilátek 1µg/ml.

Imunogenita
Purifikované Vi polysacharidové vakcíny
Sérologické studie v USA, Nepálu, Indonésii a Keni ukázaly vyšší 63-96% sérokonverzi očkovaných dětí starších dvou let a dospělých osob, než dětí mladších dvou let, která byla jen krátkodobá a nízká. Purifikovaný Vi polysacharid se chová jako T-independentní antigen a podání další dodatečné dávky nevede k obnově či zesílení dosažené postvakcinační imunitní odpovědi. Podání druhé dávky této vakcíny 27-34 měsíců po primovakcinaci stimuluje čtyřnásobný nárůst sérových protilátek specifických vůči Vi jen třetině až polovině očkovanců. Navíc hladiny těchto protilátek se vrací na původní úroveň, jaká byla dosažena jeden měsíc po základním očkování. Titry protilátek progresivně klesají s časem a přetrvávají maximálně po dobu tří let. Vyšší imunogenita se pozoruje u očkované populace v neendemických (95-100% sérokonverze) než v endemických oblastech (75-80% sérokonverze).

Protektivní účinnost
Purifikované Vi polysacharidové vakcíny
Rozsáhlé studie hodnotící protektivní účinnost očkování Vi polysacharidovou vakcínou proti břišnímu tyfu byly provedeny v Nepálu a Jižní Africe. Očkování jednou dávkou ochránilo 63-77 % osob maximálně 21 měsíců, Tabulka 16-1. Tři roky po očkování klesl ochranný účinek na 55 %.

Perzistence
Perzistence protekce vyvolané jakýmkoli typem vakcíny se shoduje s přetrváváním přirozeně indukované imunity. V jedné práci byly popsány případy reinfekce vojáků během několika měsíců. Zdá se tedy, že protektivní účinnost i její perzistence závisí na velikosti infekční dávky.

Purifikované Vi polysacharidové vakcíny
Protektivní účinnost Vi polysacharidové vakcíny s časem klesá a relativně dostatečná přetrvává maximálně dva roky po očkování. Ve třetím roce ochrání jen zhruba polovinu očkovaných. Proto se revakcinace doporučuje každé 2-3 roky, a to i přesto, že hladiny protilátek mohou perzistovat déle než tři roky.

Osoby s akutním horečnatým onemocněním by neměly být očkovány minimálně dva týdny po úplném vyléčení. Známé těžké alergické reakce na alespoň jednu ze složek vakcíny jsou kontraindikací očkování proti břišnímu tyfu. Pokud po imunizaci dojde ke vzniku komplikací, pak očkování další dávkou téže vakcíny je kontraindikováno do té doby, dokud nejsou vyjasněny její příčiny.

Očkovat lze jen osoby v dobré zdravotní kondici, proto je-li třeba, očkování se odloží do té doby, dokud to zdravotní stav neumožní. Vždy existuje možnost vzniku anafylaktického šoku, proto by se mělo postupovat tak, aby se jeho riziko minimalizovalo.
Očkování proti břišnímu tyfu nechrání očkovanou osobu vůči jiným salmonelovým infekcím, např. proti infekcím vyvolaným Salmonella paratyphi A nebo B.
Imunitní odpověď parenterálního očkování HIV pozitivních osob nebo imunokompromitovaných osob se může snížit. Proto bývá vhodné ji sérologicky ověřit a případně posílit podáním další dávky vakcíny.
Očkování parenterální Vi polysacharidovou vakcínou se nedoporučuje dětem mladším dvou let, a to z důvodu obecně nedostatečné imunitní odpovědi. To ovšem nevylučuje možnost vzniku individuální, krátkodobé postvakcinační imunity dětí mladších dvou let.
Vakcíny proti břišnímu tyfu se nesmí v žádném případě podávat intravenózně.
Osoby se sníženou tvorbou žaludeční kyseliny (např. v důsledku achlorhydrie, užíváním některých léčiv apod.) se doporučuje parenterální nebo perorální očkování proti břišnímu tyfu před cestou do zemí s endemickým výskytem.

Česká legislativa umožňuje očkovat proti břišnímu tyfu souběžně s jiným očkováním. V některých situacích může být prospěšnější oddělené očkování (zejména tehdy, očekává-li se snížená postvakcinační imunitní odpověď zdravotně stigmatizovaného jedince) s minimálními intervaly dvou týdnů, případně čtyř týdnů po očkování živými vakcínami.
Je-li parenterální Vi polysacharidová vakcína používána simultánně s jinou vakcínou, podává se do jiného místa vpichu jinou injekční stříkačkou a jehlou. Vakcína se nesmí míchat s jinými přípravky nebo vakcínami v jedné injekční stříkačce. Výjimkou je vakcína Typhim Vi, kterou lze smíchat s vakcínou proti žluté zimnici (respektive ji použít k rekonstituci lyofilizované vakcíny Stamaril).
Osobám léčeným kortikosteroidy nebo imunosupresivními látkami se může postvakcinační imunitní odpověď snížit. Proto bývá vhodné očkování odložit minimálně jeden měsíc po ukončení nebo přerušení léčby nebo se jejich imunita sérologicky ověří a podle výsledku případně doplní o další dávku vakcíny.

Přestože vliv očkování proti břišnímu tyfu na vývoj plodu není znám, provádí se toto očkování v době těhotenství jen tehdy, je-li riziko možné nákazy větší než riziko očkování. Preferuje se očkování parenterální Vi polysacharidovou vakcínou proti břišnímu tyfu. Kojení není považováno za kontraindikaci očkování proti břišnímu tyfu, přesto výrobci vakcín doporučují provádět očkování během kojení jen po individuálním zvážení jeho prospěchu a rizika.

Vi polysacharidové vakcíny proti břišnímu tyfu mají obvykle dobu použitelnosti 24-36 měsíců, jsou-li skladovány v lednici v neporušeném obalu při teplotě od +2 °C do +8 °C. Po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu se vakcína nesmí dále používat. Vakcínu je nutné chránit před světlem.

Zdroj: Petráš M, Lesná IK. Manuál očkování 2010, 3.vydání, leden 2010 ©Marek Petráš, pp 549-568