![]() |
|||
![]() |
|
|
Nová databáze Infekčních Rizik ve Světě - IRS pro cestovatele (každodenní aktuality)
|
||||||
![]() |
| AKTUALITY |
| ODBORNÉ PUBLIKACE |
| PRINCIPY OČKOVÁNÍ |
| PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ |
| DOPORUČENÉ OČKOVÁNÍ |
| OČKOVÁNÍ do CIZINY |
| OČKOVÁNÍ BUDOUCNOSTI |
| ZÁKONNÉ NORMY |
| PORADNA |
| NAPIŠTE NÁM |
| AKTUALITY ze SVĚTA |
![]() |
|
OČKOVÁNÍ proti choleře
| |
|---|---|
|
Určeno
pro odbornou lékařskou veřejnost
|
Aktualizace:
22.11.2010/28.3.2012
|
|
ZDROJ:
Petráš M., Lesná I.K. Manuál očkování 2010, © M.Petráš
|
|
|
| OBSAH | ||
| Charakteristika | . | Kontraindikace |
| Očkovací látky | . | Upozornění |
| Indikace | . | Interakce |
| Legislativa | . | Těhotenství a laktace |
| Dávkování | . | Nežádoucí účinky |
| Promeškaný termín očkování | . | Doba použitelnosti a skladování |
| Účinnost očkování | . | Literatura |
| Další informace | ||
| Očkování zdravotně stigmatizovaných | Otázky a odpovědi |
| Charakteristika |
|
|
|
Bakterie
vibria, původce cholery, jsou reprezentovány dvěma nejčastějšími biotypy
charakterizovanými odlišnými biochemickými reakcemi, tj. Vibrio cholerae
a Vibrio El Tor, tzv. skupiny O1. Tato skupina se dělí na tři sérotypy
označované jako Ogawa, Inaba a Hikojima. Mimo této skupiny se v posledních
letech ukázalo, že epidemii může tvořit i skupina O139, která podle
původního dělení patřila mezi ostatní sérovary (více než 80 sérovarů)
označené jako NAG (tzn. s antiséry neaglutinující vibria). |
| Celosvětový výskyt (Incidence) cholery |
| Očkovací látky |
|
|
| Název komerční vakcíny |
1)
|
2)
|
3)
|
4)
|
5)
|
Poznámka
|
| DUKORAL |
perorání
inaktivovaná cholera
|
23.5.2011
(SPC+PI)
|
I
|
|||
| 1) Souhrn údajů o přípravku (SPC) | ||||||
| 2) Příbalová informace (PI) | ||||||
| 3) Zkratka | ||||||
| 4) Datum poslední reveze textu | ||||||
| 5) X ... není již v ČR registrována, R ... vakcína registrována v ČR nebo EU; I ... individuální dovoz (v ČR není registrována); S ... specifický léčebný program (v ČR není registrována) | ||||||
|
Imunita
vůči choleře je zprostředkována zejména antitoxickými a antibakteriálními
protilátkami. Proto většina bývalých a stávajících vakcín je konstruována
tak, aby obsahovala oba dva typy antigenů vyvolávajících jak antitoxické,
tak i antibakteriální vibriocidní protilátky. |
| Indikace |
|
|
|
Inaktivovaná
parenterální cholerová vakcína je určena k očkování dětí starších šesti
měsíců a dospělých osob, zatímco inaktivovaná či živá perorální vakcína
se používá k imunizaci dětí starších dvou let a dospělých osob. |
| Legislativa |
|
|
| Česká legislativa se tomuto očkování nevěnuje. |
| Dávkování |
|
|
| Vakcína |
Věk
|
Počet
dávek
|
Interval
|
Interval
posilující (booster) dávky
|
| Dukoral |
2-6
let (poloviční dávka)
|
3
|
1-6
týdnů
|
6
měsíců†
|
|
>6
let
|
2
|
1-6
týdnů
|
2
roky†
|
|
| †) je-li třeba zajistit kontinuální ochranu | ||||
|
Očkování
splňuje podmínku ochrany i vůči nákazám vyvolaným enterotoxigenní bakterií
E. coli, která však přetrvává do třech měsíců po očkování, lze v případě
potřeby podávat jednu posilující dávku v intervalu tří měsíců. |
| Promeškaný termín očkování |
|
|
|
Dojde-li k překročení maximálního intervalu šesti týdnů mezi dvěma dávkami vakcíny Dukoral, výrobce doporučuje očkování zahájit od počátku. |
|
Interval
mezi dvěma
po sobě jdoucími dávkami |
Minimální
interval
|
Maximální
interval
|
| Inaktivovaná perorální vakcína | ||
|
1-2(-3)
|
1
týden
|
6
týdnů
|
| Účinnost očkování |
|
|
|
Přirozeně
získaná imunita osob, které choleru prožily, sice existuje, ale bývá časově
omezená, tj. minimálně tříletá. Ochrana vůči choleře biotypu El Tor bývá
významně slabší než vůči choleře klasického biotypu. |
|
Imunogenita |
|
Protektivní
účinnost |
| Protektivní účinnost třídávkového očkování inaktivovanou perorální vakcínou | ||||
| Doba po očkování |
Protektivní
účinnost (%)
|
|||
|
Celobuněčná
vakcína
|
Celobuněčná
vakcína
s B-subjednotkou |
|||
| Věk |
2-5
let
|
>5
let
|
2-5
let
|
>5
let
|
| 1 rok |
31
|
67
|
38
|
78
|
| 3 roky |
23
|
68
|
26
|
63
|
|
Zdá
se, že přidáním B-subjednotky dochází ke zvýšení zkřížené protektivity
vůči enterotoxigenní E. coli, a to zejména těch kmenů, které produkují
termolabilní toxin. Ten se totiž podobá cholerovému a protilátky specifické
vůči cholerovému toxinu jsou schopny zkříženě neutralizovat i další toxiny
jemu podobné. Nicméně dlouhodobá tříletá protektivní účinnost očkování
proti choleře zůstává na této vakcinační složce nezávislá. |
| Přehled výsledků klinických studií s inaktivovanou perorální vakcínou | |||
| Země/Světadíl |
Klinická
účinnost
(<6 měsíců) |
Klinická
účinnost
(<2 roky) |
Schéma
očkování
|
|
<5
let/>5 let
|
<5
let/>5 let
|
||
| Mozambik/Afrika |
82%/67%‡
|
x
|
2
dávky
|
| Bangladéš/Asie |
35-67%/73%†
|
35%/67%†
|
3
dávky
|
| Peru/Jižní Amerika |
51,5%/63,7%*
|
x
|
2+1
dávka
|
| Peru/Jižní Amerika |
x/86%**
|
x
|
2
dávky
|
| ‡
Hodnoceno jen během epidemie v roce 2004, po dobu 5 měsíců † Výsledky bez ohledu na to zda vakcína obsahovala či neobsahovala B-subjednotku *Sledování během jednoho roku **Očkovaní vojáci |
|||
|
Perzistence |
| Kontraindikace |
|
|
|
Osoby
s akutním horečnatým onemocněním by neměly být očkovány minimálně dva
týdny po úplném vyléčení. Očkování perorální inaktivovanou nebo živou
vakcínou je dočasně kontraindikováno pacientům s akutním onemocněním gastrointestinálního
traktu. |
| Upozornění |
|
|
|
Očkování
proti choleře nezajišťuje spolehlivou ochranu všem očkovancům, proto je
třeba počítat s případným rizikem nákazy i po očkování. |
| Interakce |
|
|
|
Česká
legislativa umožňuje očkovat proti choleře souběžně s jiným očkováním.
V některých situacích může být prospěšnější oddělené očkování (zejména
tehdy, očekává-li se snížená postvakcinační imunitní odpověď zdravotně
stigmatizovaného jedince) s minimálními intervaly dvou týdnů, případně
čtyř týdnů po očkování živými vakcínami. |
| Těhotenství a laktace |
|
|
|
Přestože
není znám vliv očkování proti choleře na vývoj plodu ani na průběh těhotenství,
provádí se v době těhotenství jen tehdy, je-li riziko možné nákazy větší
než riziko očkování. Těhotenství bývá považováno za relativní kontraindikaci.
|
| Nežádoucí účinky |
|
|
| Typ reakce | Četnost | Popis |
| Lokální reakce | Velmi vzácné: < 0,01% | Snížená citlivost chuťových buněk |
| Celkové reakce | Neobvyklé
(Méně časté): >= 0,1% a < 1% |
Bolest hlavy; průjem, bolest břicha, křeče v břiše, plynatost (nadýmání), dyskomfort v krajině břišní |
| Vzácné: >= 0,01% a < 0,1% | Ztráta chuti k jídlu/nechutenství; nauzea, zvracení; dechové příznaky (včetně rýmy a kašle); horečka, nevolnost; závratě | |
| Velmi vzácné: < 0,01% | Dehydratace; dyspepsie, bolest v krku; pocení; bolest v kloubech; únava, třes; ospalost, insomnie, mdloby; vyrážka |
| Doba použitelnosti a skladování |
|
|
|
Perorální inaktivovaná vakcína se skladuje při teplotě od +2 °C do +8 °C po dobu tří let. Po její rekonstituci se musí použít nejpozději do dvou hodin. Vakcína nesmí zmrznout. |
| Literatura |
|
|
|
Zdroj: Petráš M, Lesná IK. Manuál očkování 2010, 3.vydání, leden 2010 ©Marek Petráš, pp 569-588 |