Japonská encefalitida je zánět mozku, vyvolaný virem stejné skupiny, jako jsou viry středoevropské klíšťové encefalitidy. Zdrojem nákazy, kterou na člověka přenáší infikovaný komár, jsou především ptáci a prasata. Tato infekce se vyskytuje zejména v jihovýchodní a severovýchodní Asii.
Japonská encefalitida je virové infekční onemocnění, které postihuje zejména oblasti jihovýchodní a severovýchodní Asie (jako např. Bangladéš, Kambodža, Hong Kong, Indie, Indonesie, Japonsko, Korea, Malajsie, Nepál, Čína, Pakistán, Filipíny, Singapur, Tajwan, Vietnam a další). Očkování představuje velmi účinný prostředek, jak se vyhnout tomuto nebezpečnému infekčnímu onemocnění.

Po uplynutí inkubační doby, která je 6 až 16 dní, se objevují horečky, ke kterým se po několika dnech přidají bolesti hlavy, zvracení, často i prudké bolesti břicha. Ve 20 až 50% případů dojde k rozvoji deliria, křečí, někdy i těžkých duševních poruch a onemocnění končí smrtí. Smrtelné průběhy jsou zpravidla pozorovány u dětí mladších 10 let a dospělých osob starších 65 let. Také u ostatních věkových skupin tento těžký zánět mozku často způsobuje doživotní neurologické postižení (poruchy intelektu, obrny apod.).

Očkovací látka proti japonské encefalitidě se vyrábí inaktivací viru japonské encefalitidy (tj. virus ze stejné čeledi flavivirů jako je u nás virus klíšťové encefalitidy). Používá se vakcinační kmen Nakayama-NIH, který se pomnožuje na buňkách myšího mozku.
Jedna dávka vakcíny (1,0 ml) obsahuje maximálně 80 mikrogramů/ml všech proteinů a maximálně 2 ng/ml myelínového základního proteinu. Hlavní antigenní protein E nebývá výrobci běžně stanoven a jeho množství se v jedné vakcinační dávce odhaduje na 50 mikrogramů /ml.

Vakcína proti japonské encefalitidě je určena pro aktivní imunizaci dětí starších 1 roku a dospělých osob. Očkování se doporučuje všem osobám, které cestují do asijských oblastí se zvýšeným výskytem japonské encefalitidy, které předpokládají delší pobyt než 30 dní, a které budou pobývat především ve volné přírodě nebo na venkově. Riziko nákazy se obvykle zvyšuje v období jejího přenosu, tj. v době kdy dochází k přemnožení moskytů, kteří jsou přenašeči této virové infekce.
V ostatních případech se očkování provádí jen tehdy, existuje-li reálné riziko možného kontaktu s touto nákazou.
Japonská encefalitida postihuje nejčastěji oblasti jihovýchodní a severovýchodní Asie (jako jsou např. Bangladéš, Kambodža, Hong Kong, Indie, Indonésie, Japonsko, Korea, Malajsie, Nepál, Čína, Pakistán, Filipíny, Singapur, Tajwan, Vietnam a další).

Dávkování:
Jedna dávka vakcíny bývá 1,0 ml pro dospělé osoby a děti starší 3 let nebo 0,5 ml pro děti mladší 3 let a starší 1 roku. Primární imunizace je prováděna třemi dávkami v 0., 7. a 30. dni. Je-li třeba dosáhnout rychlejší séroprotekce u očkované osoby, je možné očkovací schéma zrychlit a podávat jednotlivé dávky v 0., 7. a 14. dni. Vzhledem k relativně vysoké sérokonverzi (tj. 80%) po podání 2. vakcinační dávky, je možné v některých případech provádět základní očkování pouze 2 dávkami.
Doporučuje se podávat poslední 3. vakcinační dávku minimálně 10 dní před odjezdem, aby došlo k vytvoření dostatečně kvalitní ochrany u očkované osoby před vstupem do ohrožené oblasti. Tato doba je rovněž postačující pro případné projevení nežádoucích účinků po očkování.
U osob s imunodeficiencí nebo osob starších 60 let, které je třeba očkovat, nemusí být očkování třemi dávkami dostatečné, a proto je-li třeba, doporučuje se provádět sérologické vyšetření, na jehož základě lze základní očkování rozšířit o jednu dávku navíc, pokud nebyla dosažena dostatečná séroprotekce.
Boosterující (posilující) imunizace dosud nebyla jednoznačně stanovena, neboť přesné údaje o délce přetrvávání imunitní odpovědi po základním očkování nejsou známy. Na základě sledované účinnosti neutralizačních protilátek v sérech imunizovaných osob bylo zjištěno, že případné posilující očkování je možné provádět každé 3 roky.
Toto očkování patří mezi doporučené očkování a není regulováno žádnou vyhláškou. Rovněž není ani vyžadováno, ale pouze doporučováno před cestou do asijských států s výskytem této infekce.

Způsob podání:
Vakcína se podává subkutánně. Vakcína se nesmí aplikovat nitrožilně.

Účinnost očkování:
Již první dvě dávky vyvolají dostatečnou imunitní odpověď u zhruba 80% očkovanců. Více než 90% séroprotekce je dosažena po kompletní primovakcinaci. Neutralizační protilátky po očkování přetrvávají v těle očkované osoby minimálně 3 roky.

- Osoby s akutním horečnatým onemocněním nesmí být očkovány minimálně do 2 týdnů po úplném vyléčení.
- Známé těžké alergické reakce na alespoň jednu ze složek vakcíny jsou kontraindikací pro očkování proti japonské encefalitidě.
- Pokud po imunizaci dojde ke vzniku komplikací, pak imunizace další dávkou téže vakcíny je kontraindikována do té doby, dokud nejsou vyjasněny příčiny této komplikace.
- Těhotenství je kontraindikací pro očkování proti japonské encefalitidě.

Očkování proti japonské encefalitidě nechrání očkovanou osobu vůči jiným virovým infekcím vyvolaným příbuznými viry (např. proti středoevropské klíšťové encefalitidě, proti žluté zimnici apod.).
Výjimečně existuje možnost vzniku anafylaktického šoku a je vždy nutné postupovat tak, aby tato možnost byla včas eliminována.
Před očkováním se doporučuje zhodnotit zdravotní stav očkované osoby. Je-li třeba, očkování se odloží do té doby, dokud zdravotní stav očkované osoby neumožní provést imunizaci.
Imunitní odpověď po očkování může být snížena u osob s HIV pozitivitou nebo u imunodeficitních osob. U těchto pacientů se obvykle doporučuje provést sérologické vyšetření získané imunity a případně posílit jejich imunitu podáním další vakcinační dávky.
Stejně jako u všech přípravků biologické povahy nelze vyloučit projev přecitlivělosti vůči některé ze složek vakcíny, a proto je třeba mít při očkování k dispozici adrenalin v ředění 1:1.000 nebo kortikosteroidy pro snížení projevů těchto reakcí vzniklých bezprostředně po očkování. Z tohoto důvodu by měla být očkovaná osoba pod dohledem lékaře 30 minut po aplikaci vakcíny.
Vakcína proti japonské encefalitidě se nesmí v žádném případě podávat intravenózně a intravaskulárně.

I když vakcína proti japonské encefalitidě může být za podmínek povolených místními předpisy podávána souběžně s těmito očkovacími látkami: proti dětské přenosné obrně (perorální živá i inaktivovaná vakcína), proti břišnímu tyfu (perorální nebo parenterální subjednotková vakcína), proti spalničkám, proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli, proti meningokokové meningitidě skupiny A a C, běžně se simultánní očkování nedoporučuje, neboť se může snížit účinnost všech souběžně prováděných očkování a navíc se zvyšuje četnost nežádoucích účinků.
Je-li očkovací látka používána simultánně s jinou vakcínou, podává se do jiného místa vpichu jinou injekční stříkačkou a jehlou. Vakcína nesmí být míchána s jinými léky nebo vakcínami v jedné injekční stříkačce.
U osob léčených kortikosteroidy nebo imunosupresivními látkami, může být imunitní odpověď snížena nebo pochybná. Z tohoto důvodu se vakcinace u těchto osob může odložit na dobu minimálně 1 měsíce po ukončení léčby imunosupresivními látkami nebo se u nich provádí sérologické vyšetření a podle stavu získané imunitní odpovědi se případně očkování doplní o další vakcinační dávku.

Přestože vliv očkování proti japonské encefalitidě na vývoj plodu není znám, provádí se toto očkování v době těhotenství jen tehdy, je-li riziko možné nákazy větší než riziko očkování. Těhotenství bývá považováno za kontraindikaci.
Laktace není považována za kontraindikaci pro očkování proti japonské encefalitidě.

Zaznamenané nežádoucí účinky jsou:
- lokální reakce (jako např. přechodné zarudnutí, otok a bolest v místě vpichu) a celkové reakce (jako např. malátnost, závratě, zvracení, únava) odezní samovolně do 2 dní.
Výjimečně se pozorují:
- přechodná zvýšená teplota, výjimečně přesahující až 39°C, někdy bývá doprovázená pocením, pocitem mrazení, bolestmi hlavy, svalů, kloubů a břicha, dušnost, otoky horních i dolních končetin, orofaryngu a rtů. Některé tyto komplikace lze zmírnit podáním antipyretik, analgetik nebo antiflogistik. Tyto nežádoucí účinky se zpravidla objeví do 12 hodin po podání 1. dávky, do 3 dní po podání 2. dávky a do 2 týdnů po podání 3. dávky.
Obvykle do 72 hodin odezní.
Velmi vzácně se mohou objevit:
- celkové symptomy: encefalitida, encefalopatie, exantém, parestézie, křeče, přechodná trombocytopenie.
V ojedinělých případech mohou být pozorovány bez prokázané příčinné vazby na očkování:
- vznik anafylaktického šoku, Guillain-Barré syndromu, neuritidy, vaskulitidy, neuralgie, přechodné myelitidy, sklerózy multiplex, encefalopatie a multiformního erytému nebo exacerbace autoimunitního onemocnění.
U dětí, imunodeficitních dospělých osob nebo u osob starších 55 let se nežádoucí účinky mohou vyskytovat častěji s výraznějšími projevy a s delší dobou trvání.

Lyofilizovaná vakcína proti japonské encefalitidě má obvykle dobu použitelnosti 12 měsíců, je-li skladována v lednici v neporušeném obalu při teplotě od +2°C do +8°C. Po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu se vakcína nesmí používat. Je-li vakcína rozpuštěna ve vhodném roztoku, měla by být spotřebována okamžitě nejdéle do 8 hodin, je-li skladována v lednici při teplotě od +2°C do +8°C.
Rozpouštědlo se skladuje při lednicové teplotě od +2°C do +8°C a může mít dobu použitelnosti delší než je doba použitelnosti lyofilizované vakcíny. Vakcínu i rozpouštědlo je nutné chránit před světlem. Nespotřebovanou vakcínu nelze dále skladovat či aplikovat a je třeba ji vyřadit.