![]() |
|||
![]() |
|
|
AKTUALITA: Sledujte týdenní aktuality ze světa o možných zdravotních rizikových situacích.
|
||||||
![]() |
| AKTUALITY |
| ODBORNÉ PUBLIKACE |
| PRINCIPY OČKOVÁNÍ |
| PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ |
| DOPORUČENÉ OČKOVÁNÍ |
| OČKOVÁNÍ do CIZINY |
| OČKOVÁNÍ BUDOUCNOSTI |
| ZÁKONNÉ NORMY |
| PORADNA |
| NAPIŠTE NÁM |
| AKTUALITY ze SVĚTA |
![]() |
|
OČKOVÁNÍ proti japonské encefalitidě
| |
|---|---|
|
Určeno
pro odbornou lékařskou veřejnost
|
Aktualizace:
4.10.2010/3.5.2011
|
|
ZDROJ:
Petráš M., Lesná I.K. Manuál očkování 2010, © M.Petráš
|
|
|
| OBSAH | ||
| Charakteristika | . | Kontraindikace |
| Očkovací látky | . | Upozornění |
| Indikace | . | Interakce |
| Legislativa | . | Těhotenství a laktace |
| Dávkování | . | Nežádoucí účinky |
| Promeškaný termín očkování | . | Doba použitelnosti a skladování |
| Účinnost očkování | . | Literatura |
| Další informace | ||
| Očkování zdravotně stigmatizovaných | Otázky a odpovědi |
| Charakteristika |
|
|
|
Původcem
japonské encefalitidy (JE) je flavivirus stejného rodu, jako jsou např.
viry středoevropské či asijské klíšťové encefalitidy, žluté zimnice
nebo horečky dengue. Zdrojem bývají především ptáci a prasata. Na člověka
se přenáší infikovanými komáry rodu Culex, kteří se vyskytují výhradně
v jihovýchodní a severovýchodní Asii, nejčastěji na venkově v oblastech
s rýžovými poli. Incidence onemocnění dosahuje svého maxima během období
dešťů a na počátku období sucha. Předpokládá se, že japonskou encefalitidou
onemocní zhruba jedna z 200 exponovaných osob. |
| Celosvětový výskyt japonské encefalitidy |
| Očkovací látky |
|
|
| Název komerční vakcíny |
1)
|
2)
|
3)
|
4)
|
5)
|
Poznámka
|
| JE-VAX |
SPC
|
Inaktivovaná
vakcína
|
12.2005
|
I
|
||
| IXIARO |
Inaktivovaná
vakcína
|
20.4.2010
(SPC+PI)
|
R
|
|||
| 1) Souhrn údajů o přípravku (SPC) | ||||||
| 2) Příbalová informace (PI) | ||||||
| 3) Zkratka | ||||||
| 4) Datum poslední reveze textu | ||||||
| 5) X ... není již v ČR registrována, R ... vakcína registrována v ČR nebo EU; I ... individuální dovoz (v ČR není registrována); S ... specifický léčebný program (v ČR není registrována) | ||||||
|
Významné
neutralizační epitopy nese glykosylovaný membránový protein E, který se
považuje za hlavní imunogen. Genetická analýza dosud zaznamenané variability
JE flaviviru zjistila, že všechny jeho izoláty tvoří jeden sérotyp. |
| Indikace |
|
|
|
Vakcína
proti japonské encefalitidě je určena pro aktivní imunizaci dětí starších
jednoho roku a dospělých osob, případně jen dospělých starších 18 let
(vakcína Ixiaro). |
| Legislativa |
|
|
| Česká legislativa se tomuto očkování nevěnuje. |
| Dávkování |
|
|
| Vakcína |
Věk
|
Počet
dávek
|
Schéma
očkování
|
Interval posilující (booster) dávky |
| JE-VAX |
>1
rok
|
3
|
0-7-30
dní
|
Každé 2-3 roky |
| IXIARO |
>18
let
|
2
|
0-30
dní
|
První booster 12-24 měsíců; další booster nebyl stanoven |
|
Velikost
vakcinační dávky inaktivované vakcíny (JE-Vax) bývá 1,0 ml pro děti starší
tří let a dospělé osoby. Děti ve věku 1-3 let se očkují poloviční dávkou
0,5 ml, stejně jako dospělé osoby vakcínou Ixiaro. |
| Promeškaný termín očkování |
|
|
|
Stanovení minimálních a maximální intervalů vychází z podmínek a uspořádání klinických studií a z doporučení výrobců těchto vakcín. V případě, že dojde k promeškání termínu maximálního intervalu, podání další dávky vakcíny není jednoznačně ustanoveno, tj. zda je nezbytně nutné provádět očkování od počátku, či stačí opakovat předešlou dávku, anebo stačí podat jen tuto poslední dávku. Postup je dán zpravidla zvyklostí v dané zemi. |
|
Interval
mezi dvěma
po sobě jdoucími dávkami |
JE-VAX
|
IXIARO
|
||
|
Minimální
interval
|
Maximální
interval*
|
Minimální
interval
|
Maximální
interval*
|
|
|
1-2
|
7
dní
|
8
týdnů
|
4
týdny
|
11
měsíců
|
|
2-3
|
7
dní
|
12
měsíců
|
6
měsíců
|
24
měsíců
|
| *) Maximální interval je třeba interpretovat jako období mezi dvěma dávkami, kdy existuje určitá (někdy omezená) ochrana očkované osoby a není-li překročen, pak není nutné očkování opakovat od počátku, případně opakovat poslední dávku, nebo provádět sérologickou kontrolu protilátek. | ||||
| Účinnost očkování |
|
|
|
Množství postvakcinačních protilátek, které neutralizují virus japonské encefalitidy, v séru ředěném 1:10 bylo přijato jako minimální průkazná protektivní mez protilátek určující séroprotekce. Přímým důkazem této definice se staly pasivně imunizované myši sérem o titru neutralizačních protilátek 10, které zůstaly chráněny vůči virové čelendži v dávce 105 LD50. Použitá dávka odpovídá infekční dávce obvykle přenášené komáry. Spolehlivost deklarované séroprotekce byla ověřena řadou studií. |
|
Imunogenita |
| Přehled imunogenity dvoudávkové primovakcinace a revakcinace inaktivovanou vakcínou |
| Inaktivovaná vakcína | Vůči viru kmene |
Imunogenita
dvoudávkové primovakcinace
|
Imunogenita
jeden rok po očkování
|
Imunogenita
booster imunizace
|
|||
|
Séroprotekce
(%)
|
GMT
|
Séroprotekce
(%)
|
GMT
|
Séroprotekce
(%)
|
GMT
|
||
| Kmen Nakayama | Nakayama |
94–99%
|
63–120
|
78–89%
|
20–35
|
100%
|
562
|
| Beijing 1 |
74%
|
43
|
35%
|
26
|
95%
|
190
|
|
| Kmen Beijing 1 | Beijing 1 |
94–99%
|
79
|
88–100%
|
63–66
|
100%
|
2754
|
| Nakayama |
80–82%
|
20–42
|
52–55%
|
13–34
|
100%
|
501
|
|
|
Dvoudávkové
očkování osob žijících v neendemických oblastech se může stát méně efektivní. |
| Přehled imunogenity dvou nebo třídávkového očkování osob žijících v neendemických oblastech | |||||
| Vakcína | Neendemická oblast |
Dvoudávkové
očkování
|
Třídávkové
očkování
|
||
|
Sérokonverze
|
GMT
|
Sérokonverze
|
GMT
|
||
| Kmene Nakayama | USA (1983–1990) |
77–80%
|
28
|
98–100%
|
141
|
| Velká Británie (1983) |
33%
|
31-61
|
88%
|
146–214
|
|
| Indie (1993) |
50–73%
|
x
|
95–98%
|
x
|
|
| Kmene SA 14-14-2 | Severní Amerika a Evropa (2009) |
96,4%
|
243,6
|
x
|
x
|
|
Protektivní
účinnost |
|
Perzistence |
| Kontraindikace |
|
|
|
Osoby
s akutním horečnatým onemocněním by neměly být očkovány minimálně dva
týdny po úplném vyléčení. Známé těžké alergické reakce na alespoň jednu
ze složek vakcíny jsou kontraindikací pro očkování proti japonské encefalitidě.
Dojde-li po imunizaci ke vzniku komplikací, pak očkování další dávkou
téže vakcíny je kontraindikováno do té doby, dokud nejsou vyjasněny její
příčiny. |
| Upozornění |
|
|
|
Očkovat
lze jen osoby v dobré zdravotní kondici, proto je-li třeba, očkování se
odloží do té doby, dokud to zdravotní stav neumožní. Vždy existuje možnost
vzniku anafylaktického šoku, proto by se mělo postupovat tak, aby se jeho
riziko minimalizovalo. |
| Interakce |
|
|
|
Česká
legislativa umožňuje očkovat proti japonské encefalitidě souběžně s jiným
očkováním. V některých situacích může být prospěšnější oddělené očkování
(zejména tehdy, očekává-li se snížená postvakcinační imunitní odpověď
zdravotně stigmatizovaného jedince) s minimálními intervaly dvou týdnů,
případně čtyř týdnů po očkování živými vakcínami. Je-li očkovací látka
používána simultánně s jinou, podává se do jiného místa vpichu jinou injekční
stříkačkou a jehlou. Vakcína nesmí být míchána s jinými léky nebo vakcínami
v jedné injekční stříkačce. |
| Těhotenství a laktace |
|
|
|
Přestože
vliv očkování proti japonské encefalitidě na vývoj plodu není znám, provádí
se toto očkování v době těhotenství jen tehdy, je-li riziko možné nákazy
větší než riziko postvakcinačních nežádoucích účinků. Těhotenství se považuje
za relativní kontraindikaci. Je-li třeba očkovat těhotnou ženu, bývá vhodnější
použít k očkování inaktivovanou vakcínu. |
| Nežádoucí účinky |
|
|
| Nežádoucí
účinky očkování inaktivovanou vakcínou proti japonské encefalitidě jsou
pozorovány častěji po podání druhé dávky, tj. 30,8 případů na 10 000 očkovanců,
zatímco po podání první nebo případně třetí dávky je četnost nižší, 26,7
a 12,2 na 10 000 očkovaných osob. Postvakcinační reakce se nejčastěji objevují
do 72 hodin po podání první dávky, zatímco po podání druhé dávky se tato
doba prodlužuje a dosahuje třech dní až dvou týdnů. Četnost závažných postvakcinačních reakcí přecitlivělosti, generalizované urtikárie a faciálního angioedému dosahuje 1-64 případů na 10 000 očkovanců. I když jejich příčina není vysvětlena, odhaduje se, že by mohly souviset se želatinou používanou jako stabilizátor vakcíny. |
| Typ reakce | Četnost | Popis |
| Lokální reakce | Velmi časté: >=10% | Bolestivost, citlivost, zarudnutí, otok v místě vpichu |
| Časté: >= 1% a < 10% | Zatvrdnutí a svědění v místě vpichu | |
| Neobvyklé
(Méně časté): >= 0,1% a < 1% |
Krvácení a podlitina v místě vpichu | |
| Celkové reakce | Velmi časté: >=10% | Bolest hlavy, myalgie |
| Časté: >= 1% a < 10% | Teplota, malátnost, vyrážka, třesavka/zimnice, závrať, nevolnost, nauzea, zvracení, bolest břicha, reakce podobné chřipkovitému onemocnění | |
| Neobvyklé
(Méně časté): >= 0,1% a < 1% |
Migréna, faryngolaryngeální bolest, průjem; urtikárie - obvykle generalizovaná, angioedem končetin, obličeje a zejména rtů a ústní části hltanu – zaznamenané po očkování vakcínou JE-Vax, dušnost, zánět nosohltanu, rýma; zvýšené hladiny jaterních enzymů | |
| Vzácné: >= 0,01% a < 0,1% | Lymfadenitida; pruritus | |
| Velmi vzácné: < 0,01% | Dýchací obtíže, kolaps nebo komplikace v důsledku hypotense, svědění celého těla bez přítomnosti vyrážky, jaterní, plicní nebo ledvinové selhání, hypertenze; mnohotvarý nebo nodózní (uzlovitý) erythém, otok kloubů, anafylaktická reakce a hypersenzitivita; Guillain-Barré syndrom, oční neuritida, encefalitida, encefalopatie, křeče periferní neuropatie, neurologické dysfunkce |
| Doba použitelnosti a skladování |
|
|
|
Lyofilizovaná
vakcína proti japonské encefalitidě má obvykle dobu použitelnosti 12 měsíců
(inaktivovaná vakcína) nebo až 18 měsíců (živá oslabená vakcína), je-li
skladována v lednici v neporušeném obalu při teplotě od +2 °C do +8 °C.
Po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu se vakcína nesmí používat.
Je-li lyofilizovaná vakcína rozpuštěna ve vhodném roztoku, měla by být
aplikována bezprostředně nebo nejpozději do osmi hodin po rekonstituci.
|
| Literatura |
|
|
|
Zdroj: Petráš M, Lesná IK. Manuál očkování 2010, 3.vydání, leden 2010 ©Marek Petráš, pp 589-608 |