![]() |
|||
![]() |
|
|
Nová databáze Infekčních Rizik ve Světě - IRS pro cestovatele (každodenní aktuality)
|
||||||
![]() |
| AKTUALITY |
| ODBORNÉ PUBLIKACE |
| PRINCIPY OČKOVÁNÍ |
| PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ |
| DOPORUČENÉ OČKOVÁNÍ |
| OČKOVÁNÍ do CIZINY |
| OČKOVÁNÍ BUDOUCNOSTI |
| ZÁKONNÉ NORMY |
| PORADNA |
| NAPIŠTE NÁM |
| AKTUALITY ze SVĚTA |
![]() |
|
OČKOVÁNÍ proti žluté zimnici
| |
|---|---|
|
Určeno
pro odbornou lékařskou veřejnost
|
Aktualizace:
6.9.2010/30.8.2011
|
|
ZDROJ:
Petráš M., Lesná I.K. Manuál očkování 2010, © M.Petráš
|
|
|
| OBSAH | ||
| Charakteristika | . | Kontraindikace |
| Očkovací látky | . | Upozornění |
| Indikace | . | Interakce |
| Legislativa | . | Těhotenství a laktace |
| Dávkování | . | Nežádoucí účinky |
| Promeškaný termín očkování | . | Doba použitelnosti a skladování |
| Účinnost očkování | . | Literatura |
| Další informace | ||
| Očkování zdravotně stigmatizovaných | Otázky a odpovědi |
| Charakteristika |
|
|
|
Žlutá
zimnice patří mezi závažná smrtelná onemocnění. Jejím původcem je flavivirus,
přenášený několika druhy komárů, z nichž nejznámější je Aedes aegypti.
Odhaduje se, že ročně na toto onemocnění zemře asi 30 000 lidí v zemích
subtropické a tropické Afriky, Střední a Jižní Ameriky. Opakovaně jsou
hlášeny smrtelné případy onemocnění žlutou zimnicí neočkovaných turistů,
pobývajících relativně velmi krátkou dobu v tropické Jižní Americe a
subsaharské části Afriky. Vzhledem k tomu, že doba inkubace žluté zimnice
je velmi krátká, 3-6 dní, a dosud neexistuje žádná kauzální léčba, zůstává
očkování jedinou spolehlivou ochranou. Proto podle celosvětového doporučení
Světové zdravotnické organizace (SZO) je před vstupem do rizikových
endemických oblastí toto očkování povinně nebo naléhavě vyžadováno.
|
| Výskyt (Incidence) absolutního počtu případů této nákazy ve světě (od 1980 do 2004) |
| Celosvětový výskyt žluté zimnice |
| Očkovací látky |
|
|
| Název komerční vakcíny |
1)
|
2)
|
3)
|
4)
|
5)
|
Poznámka
|
| STAMARIL |
živá
YF
|
3.8.2010
(SPC+PI)
|
R
|
|||
| 1) Souhrn údajů o přípravku (SPC) | ||||||
| 2) Příbalová informace (PI) | ||||||
| 3) Zkratka | ||||||
| 4) Datum poslední reveze textu | ||||||
| 5) X ... není již v ČR registrována, R ... vakcína registrována v ČR nebo EU; I ... individuální dovoz (v ČR není registrována); S ... specifický léčebný program (v ČR není registrována) | ||||||
|
Glykoprotein
E se ukotvuje na hydrofobních místech virové membrány a zodpovídá za připevnění
flaviviru a jeho splynutí s hostitelskou buňkou. Je důležitým imunogenem
a obsahuje mnoho neutralizačních epitopů. |
| Indikace |
|
|
|
Vakcína
proti žluté zimnici je určena k aktivní imunizaci dětí starších devíti
měsíců a dospělých osob. Ve výjimečných situacích lze očkovat i děti starší
šesti měsíců. |
| Legislativa |
|
|
| Česká legislativa se tomuto očkování nevěnuje. |
| Dávkování |
|
|
| Vakcína |
Věk
|
Počet
dávek
|
Interval
posilující (booster) dávky
|
| Monovakcína |
>9
(6*) měsíců
|
1
|
10
let†
|
| *)
podle požadavku některých zemí †) podle doporučení SZO |
|||
|
Vzhledem
k vyššímu riziku vážného a potenciálně smrtelného onemocnění souvisejícího
s očkováním proti žluté zimnici by osoby starší 60 let měly být očkovány
pouze v případě, že existuje jednoznačné a nevyhnutelné riziko přenosu
žluté zimnice. |
| Promeškaný termín očkování |
|
|
|
Jednodávkové schéma očkování eliminuje možnost promeškání řádného termínu. |
| Účinnost očkování |
|
|
|
Studie
kinetiky sérových protilátek po subkutánním očkování dříve neočkovaných
osob ukázaly, že neutralizační protilátky se vytváří do osmi dní. |
|
Imunogenita |
|
Protektivní
účinnost |
|
Perzistence |
| Kontraindikace |
|
|
|
Osoby
s akutním horečnatým onemocněním by se neměly očkovat minimálně dva týdny
po úplném vyléčení. Známé těžké alergické reakce na alespoň jednu ze složek
vakcíny (např. vaječné proteiny) jsou kontraindikací očkování proti žluté
zimnici. |
| Upozornění |
|
|
|
Vakcína
proti žluté zimnici nechrání vůči jiným flavivirovým infekcím, jako např.
proti středoevropské nebo asijské klíšťové encefalitidě, japonské encefalitidě
nebo virové hepatitidě typu C. |
| Interakce |
|
|
|
Česká
legislativa umožňuje očkovat proti žluté zimnici souběžně s jiným očkováním.
V některých situacích může být prospěšnější oddělené očkování (zejména
tehdy, očekává-li se snížená postvakcinační imunitní odpověď zdravotně
stigmatizovaného jedince) s minimálními intervaly dvou týdnů, případně
čtyř týdnů po očkování živými vakcínami. Souběžné podání vakcíny proti
žluté zimnici s vakcínou proti choleře a parenterální celobuněčnou vakcínou
proti břišnímu tyfu je kontraindikováno a doporučuje se zachovat minimálně
3týdenní časový interval. |
| Těhotenství a laktace |
|
|
|
Přestože
vliv očkování proti žluté zimnici na vývoj plodu není znám, v době těhotenství
se očkuje jen tehdy, je-li riziko možné nákazy větší než riziko postvakcinačních
nežádoucích účinků. Těhotenství bývá považováno za relativní kontraindikaci. |
| Nežádoucí účinky |
|
|
| Vakcína proti žluté zimnici kmene 17D si zachovává určitou míru neurovirulence jak potvrzují nejen testy intracerebrální inokulace myší a opic, ale i vzácný výskyt postvakcinační encefalitidy u očkovaných osob. Její riziko stoupá u velmi malých dětí. Od roku 1952 bylo celkem zaznamenáno 21 případů postvakcinační meningoencefalitidy. Ke 13 případům došlo u dětí mladších čtyř měsíců. Po zavedení věkové indikace očkování dětí starších šesti měsíců se jejich počet významně snížil. Incidence postvakcinační encefalitidy u velmi malých dětí se odhaduje zhruba na 0,5-4 případy na 1 000 očkovaných dětí. Naopak její riziko je extrémně nízké po očkování dětí starších devíti měsíců. Incidence se odhaduje na jeden případ z osmi milionů podaných dávek. |
| Typ reakce | Četnost | Popis |
| Lokální reakce | Velmi časté: >=10% | Lokální reakce včetně bolesti, zarudnutí, hematomu, zatvrdnutí, otoku v místě vpichu |
| Celkové reakce | Velmi časté: >= 10% | Bolest hlavy |
| Časté: >= 1% a < 10% | Nevolnost, průjem, zvracení, myalgie, pyrexie (celková slabost), astenie (horečka), malátnost přetrvávají několik hodin až čtyři dny | |
| Neobvyklé
(Méně časté): >= 0,1% a < 1% |
Břišní bolest, artralgie | |
| Vzácné: >= 0,01% a < 0,1% | Po očkování proti žluté zimnici byly hlášeny případy neurotropní nemoci (označované YEL-AND), v některých případech se smrtelnými následky. YEL-AND se může projevit vysokou horečkou s bolestí hlavy a rozvinout do jednoho nebo více z následujících stavů: zmatenost, letargie, encefalitida, encefalopatie a meningitida. Byly hlášeny i další neurologické příznaky a symptomy zahrnující křeče, syndrom Guillain-Barré nebo ložiskový neurologický deficit. Vrozený nebo získaný imunodeficit jsou rizikovými faktory pro vznik neurotropní nemoci. Věk nad 60 let, onemocnění brzlíku v anamnéze a vrozený nebo získaný imunodeficit patří mezi rizikové faktory pro YEL-AVD (viscetropní onemocnění) a/nebo YEL-AND; vyrážka, kopřivka | |
| Velmi vzácné: < 0,01% | Anafylaxe; lymfadenopatie, angioedém |
| Doba použitelnosti a skladování |
|
|
|
Lyofilizovaná
vakcína proti žluté zimnici má obvykle dobu použitelnosti 36 měsíců, je-li
skladována v lednici v neporušeném obalu při teplotě od +2 °C do +8 °C.
Po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu se vakcína nesmí používat.
Je-li vakcína rozpuštěna ve vhodném roztoku, měla by být spotřebována
okamžitě nejdéle do jedné hodiny, je-li skladována v lednici při teplotě
od +2 °C do +8 °C. |
| Literatura |
|
|
|
Zdroj: Petráš M, Lesná IK. Manuál očkování 2010, 3.vydání, leden 2010 ©Marek Petráš, pp 609-630 |