Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 28.5.2018
SLOŽENÍ VAKCÍN
Obsah:

Úvod obsah


Vakcíny se skládají z účinných, pomocných a reziduálních látek. Cílem konstituce vakcín jsou účinné látky, které tvoří imunogeny - tj. mikrobiálními komplety nebo jejich části.
Z důvodu stability konečné vakcíny se přidávají cíleně pomocné látky. Ty mají napomáhat udržovat stabilní pH prostředí, stabilizovat a chránit proteinové částice a udržovat prostředí účinné látky aseptické. Jsou-li vakcíny lyofilizované (suché), pak právě pomocné látky vytvářejí krystalickou strukturu tohoto pevného skupenství.
Vzhledem k charakteru biologické přípravy účinných látek se do konečné vakcíny dostávají rovněž zbytkové, tj. reziduální látky ("nečistoty"), obvykle z kultivace mikrobů.

V doporučení výrobců vakcín, tj. příbalové informaci a souhrnu vlastností přípravku, se musí uvádět množství účinné látky a minimálně seznam pomocných látek, případně i jejich množství. Výrobce může ale nemusí dle evropské legislativy uvádět také reziduální látky (naopak ve Spojených státech amerických mají výrobci povinnost uvádět i zbytkové látky, alespoň jejich výčet).

Bezpečnost konečné vakcíny je ověřována v mnoha studiích a dozorem nad léčivy (farmakovigilance) během jejího používání v praxi. Tím se ověřuje nejen snášenlivost účinné látky, ale také pomocných a zbytkových látek v množství, která jsou v příslušné vakcíně. Proto výrobci ve svém doporučení uvádějí kontraindikace a upozornění, která mohou být mimo jiné také v příčinné souvislosti s těmito pomocnými a reziduálními látkami.

Pomocné látky obsah


Obvyklými stabilizátory prostředí vakcíny jsou pufry (tlumící roztoky), které vyrovnávají pH, což snižuje riziko odbourávání biologické účinné látky. Obvykle se používají fosfátové pufry nebo sukcinátové pufry a jedná se buď o minerální nebo velmi bezpečné organické látky ve fyziologickém množství.
Specifickými stabilizátory jsou antacidy, které obsahují perorální vakcíny např. proti rotavirovým nákazám. Aby nebyla poškozena účinná látka kyselým prostředím v žaludku, přidávají se citrát sodný nebo uhličitan vápenatý.

Protože biologicky účinné láky nejsou zpravidla ve vodě rozpustné přidávají se smáčedla, která zvyšují afinitu těchto látek k vodnímu prostředí a minimalizuje jejich konformační změna ve vodním prostředí. V seznamu pomocných látek vakcíny jsou zpravidla uvedeny jako Tween nebo-li Polysorbát.

Stabilizátory účinných látek mají za cíl uchovat konformitu biologické látky v takové podobě, aby dokázala dostatečně dobře imunizovat. K tomu se používají obvykle ve vodě nerozpustné hlinité sole (minerály) - nejčastěji hydroxid nebo fosforečnan (vzácně oxid hlinitý nebo vápenaté soli). Ke stabilizaci se používá také lidský albumin (izolovaný nebo rekombinantně připravený). Stabilitu biologicky aktivních částic (živé vakcíny) nebo biologických látek (poly- nebo oligosacharidy, proteiny) lze dosáhnout lépe v tuhém než kapalném prostředí, proto se lze setkat s řadou vakcín v tuhém stavu, které se před použitím v roztoku rekonstituují. K lyofilizaci (odpařování za nízkých teplot pod vakuem) se k účinným látkám přidávají sacharidy (sacharóza, laktóza, manitol, sorbitol, dextróza) a/nebo želatina, tj. látky schopné krystalizovat a vytvářet tak nosnou strukturu pro účinnou látku (tzv. matice).

K zajištění antimikrobiálního prostředí se do vakcín přidávají tzv. konzervans, která mají za cíl uchovat aseptické prostředí i po otevření primárního obalu. Tyto látky se hojně používaly v době, kdy se očkovalo více dětí najednou z jednoho balení (tj. vícedávkové balení) a bylo třeba zajistit, že po otevření nebude vakcína kontaminovaná. Nejčastěji se do vakcín přidával thiomersal (rtuťnatá sůl). Na přelomu tohoto tisíciletí Světová zdravotnická organizace vydala doporučení používat rtuťnaté sole jen v omezeném množství a jen v těch případech, pokud je to nezbytně nutné. Proto se dnes s rtuťnatými solemi, jako konzervans, setkáváme jen u vícedávkových balení a jednodávková balení je buď neobsahují vůbec nebo byla nahrazena jinými ne rtuťnatými solemi, jako je např. 2-fenoxyethanol.

Je-li třeba docílit silnější koncentrace účinné látky, přidávají se tzv. zahušťovadla. Příkladem je škrob v rotavirové vakcíně, na který se zachytí živé virové částice, čímž se zvýší koncentrace v jedné dávce.

Jako indikátor kontaminace se používá fenolová červeň. Dojde-li k bakteriální kontaminaci vakcíny, pH se sníží a zabarvení vakcíny se změní z fialovo-červené do žluto-oranžové. Tento indikátor se velmi často přidával do vícedávkového balení, dnes se používá omezeně, např v rotavirové vakcíně.


Reziduální látky obsah


Zbytkové látky pocházející ze samotné výroby účinné látky bývají obvykle v množství pod detekovatelnou mezí běžných analytických metod. Někdy je výrobce uvádí jako médium v seznamu pomocných látek nebo je uvádí v upozornění nebo kontraindikacích.
Jedná se především o alergizující zbytkové látky z výroby, jako např. vaječné nebo kvasinkové proteiny a antibiotika. Pro přecitlivělé na kravské mléko může představovat zvýšené riziko anafylaktických či alergických reakcí také zbytkový kasein, jehož přítomnost ve vakcínách není výrobce v Evropě povinen uvádět.
Při výrobě inaktivovaných vakcín se používá téměř výhradně formaldehyd, protože je nejspolehlivějším chemickým činidlem, které dokonale usmrtí mikroby. Navíc může velmi příznivě ovlivňovat strukturu imunogenů, tj. např. “rozbalí” proteiny tak, aby se dobře prezentovala jeho místa (epitopy) vnímaná imunitní systémem.
Biologicky aktivní látky jsou zpravidla ve vodě buď málo rozpustné nebo vůbec ne. Proto se těmto látkám musí snižovat povrchové napětí smáčedly.

Alergeny obsah  


I když nepředstavují bezpečnostní riziko obecného očkování, mohou být tyto reziduální látky příčinou kontraindikace individuálního očkování při známé přecitlivělosti.

Kasein obsah


Další informace najdete v prémiovém obsahu

Vaječné proteiny obsah


Odhaduje se že 1- 3 % dětí mladších 3 let mívají přecitlivělost na vaječné proteiny.
Vaječné proteiny se v reziduálním množství objevují ve vakcínách jako zbytkové látky z kultivace na kuřecích fibroblastech nebo ebryonovaných vejcích. Výhradně se s nimi lze setkat jen u virových vakcín jak inaktivovaných tak živých.
Chřipkové vakcíny: 0,014 - 0,55 µg (Mark, et al. 2006); ≤ 0,05 µg: Fluarix, Vaxigrip, IDFlu, Inflexal V; ≤ 0,10 µg: Influvac; ≤ 0,2 µg: Fluad

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Antibiotika obsah


Antibiotika se během výroby používají k eliminaci bakteriálních a plísňových kontaminací. Používají se neomycin, polymyxin, streptomycin, gentamycin, kanamycin, chlortetracyklin. Nejčastěji se lze ve vakcínách setkat s neomycinem. Je součástí vakcín obsahující složku proti spalničkám, příušnicím, dětské přenosné obrny, hepatitidy typu A, planým neštovicím, chřipce a klíšťové encefalitidě. Množství neomycinu v 1 dávce vakcíny není větší než 25 µg.
Ve vakcínách proti dětské přenosné obrně je jeho množství menší než 0,05-5 ng/dávka.
Ve vakcínách proti hepatitidě typu A a B: < 20-40 ng/dávka
Ačkoli dosud byla zaznamenána jen 1 anafylaktická reakce v souvislosti s neomycinem v MMR vakcíně (Kwittken et al 1993), platí stále, že očkovanec s anamnézou anafylaktické reakce po aplikaci neomycinu by neměl být očkován s vakcínou obsahující reziduální množství neomycinu. Naopak známá kontaktní dermatitida vyvolaná neomycinem není důvodem kontraindikace příslušného očkování. Zatím nebyla zaznamenána žádná závažná alergická reakce po očkování s vakcínami obsahující ostatní antibiotika ve zbytkových množstvích, ačkoli jsou známé mírné i život ohrožující reakce po aplikaci těchto antibiotik.

Polymyxin může být vakcínách obsahující složku proti dětské přenosné obrně (v množství menším než 0,01-25 ng/dávka).
Streptomycin může být vakcínách obsahující složku proti dětské přenosné obrně (v množství menším než 200 ng/dávka)
Chlortetracyklin může být ve vakcíně proti klíšťové encefalitidě.
Gentamycin může být v chřipkových vakcínách nebo vakcínách proti klíšťové encefalitidě.
Kanamycin se objevuje v některých chřipkových vakcínách.

Kvasinkové proteiny obsah


Další informace najdete v prémiovém obsahu

Želatina obsah


Další informace najdete v prémiovém obsahu


Reaktogeny obsah


Jsou látky, které se hodnotí jako potenciální látky snižující snášenlivost očkování.

Bovinní extrakt nebo sérum obsah


Bovinní extrakt bývá součástí média pro kultivaci Corynebacterium diphteriae, bovinních rotavirů, nebo viru planých neštovic. V konečné dávce vakcíny bývá jeho množství nižší než 50 ng. Extrakt nebo sérum se považuje za rizikový z důvodu přítomnosti lipopolysacharidů (LPS), které zvyšují reaktogenitu vakcíny. Ta se může snížit přidáním minerálního nosiče, na který se LPS adsorbuje.

Laktóza obsah


U některých jedinců existuje intolerance laktózy, tj. obtížné trávení mléčného cukru. Někdy se zaměňuje za alergii na mléko. Je způsobena nedostatkem enzymu laktázy. Intolerance může vést až dehydrataci.
Laktóza se používá k přípravě suché (lyofilizované) vakcíny proti hemofilovým a meningokokovým nákazám, proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím. V konečné vakcíně bývá obvykle 2,5-32 mg/dávka.
Po očkování nebyla dosud zaznamenána žádná reakce v důsledku intolerance laktózy. Důvodem je pravděpodobně velmi nízké množství laktózy ve vakcíně (asi 1.500 krát nižší) oproti množství v mléčných produktech, které intoleranci laktózy u predisponovaných jedinců vyvolávají.


Ostatní obsah


Formaldehyd obsah


Další informace najdete v prémiovém obsahu

2-fenoxyethanol obsah


Patří mezi vysoce bezpečné látky a uplatňuje se jako stabilizátor nebo jako antibaktericidní látka (konzervans). Dosud byl zaznamenán jeden případ postvakcinační reakce, tj. generalizovaný kontaktní ekzém u 18 měsíčního chlapce po očkování vakcínou DTaP. Ten byl pravděpodobně geneticky predisponován (rodinná anamnéza atopické dermatitidy). K reakci u něj došlo po aplikaci 2 dávek, vždy do 24 hodin. Kožní senzitivitou byla prokázána alergická reakce na 2-fenoxyethanol (Vogt et al 1998). Posléze byl boostrován vakcínou s thiomersalem bez reakce.

Hlinité sole obsah


Komplexní analýza těchto pomocných látek je uvedena ZDE.

Literatura obsah


Další informace najdete v prémiovém obsahu

Vydáno / Aktualizováno: 07.10.2013
Kontakt | Podmínky užívání | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit