Odhad incidence chřipky

I když se každoročně objevuje období chřipky, dosud nejsou vedeny údaje o výskytu skutečných případů chřipky, ale jen o výskytu akutních respiračních onemocnění. Mezi tato onemocnění patří mimo chřipku i další virové, bakteriální a mykoplazmatické nákazy, jako jsou arboviry, respirační syncyciální viry, rhinoviry, Mycoplasma pneumoniae.

Vzhledem k tomu, že respirační infekční onemocnění se vyskytují celoročně je velmi obtížné jednoznačně oddělit "pravou" chřipku od ostatních jim podobných chorob. K tomu se přidávají i příznaky, které ve většině případů bývají velmi podobné. Rovněž i léčba infekčních respiračních chorob se vzájemně neliší (nejčastější diagnóza se uvádí jako viróza).

Jednou z možností, jak odhadnout skutečný výskyt chřipky, jsou specifické charakteristiky:

1. chřipka se zpravidla šíří rychle a její výskyt může významně dominovat nad výskytem ostatních jí podobných chorob
2. chřipka kulminuje v zimních a ranných jarních měsících
3. chřipka se vyskytuje ve dvou vlnách, přitom druhá bývá někdy nerozlišitelná od výskytu ostatních podobných onemocnění
4. chřipka se v některých sezónách "téměř" nevyskytuje

K odhadu výskytu chřipky byly použity data, která sbírá a monitoruje Státní zdravotní ústav za období 1985-2007. Protože tyto údaje obsahují řadu nepřesností, které vyplývají z charakteru monitorování, jako je např. podceňování akutních respiračních onemocnění v období vánočních svátků, zimních a jarních prázdnin atd., bylo provedeno následující zjednodušení:

• rozkolísanost údajů byla zanedbána
• simulace byla rozdělena do tří nelineárních simulací: tj. akutní respirační onemocnění bez chřipky, první a druhá vlna chřipky
• nelineární regrese pomocí nesymetrických gaussiánů
• odhad výskytu chřipky byl definován jako plocha jednotlivých simulovaných gaussiánů
• sezóna všech akutních respiračních onemocnění (ARI) byla uvažována v oblasti minimálního výskytu ARI, tj. zhruba od červen-červenec jednoho roku do červen-červenec dalšího roku
• odchylka výskytu chřipky v dané sezóně byla určena jako chyba stanovení "přesně" vypočtené plochy a plochy simulované ARI

Výsledky analýzy
Nelineární analýzou se podařilo velmi dobře simulovat týdenní incidence výskytu akutních respiračních onemocnění (na 100.000 obyvatel). Lze tedy tento model považovat za velmi dobrý pro odhad výskytu skutečné chřipky. I když ne vždy chřipka dosahovala 20-30% výskytu ARI, tak jak dokazují laboratorní vyšetření sebraných vzorků, může být tento rozdíl způsoben tím, že zhruba 30% výskyt laboratorně prokázané chřipky bývá hodnocen jen v souvislosti s výskytem ARI v období chřipkové sezóny, tj. ne v celém období ARI (celý rok).
Sezóna 2006-2007 je hodnocena jen částečně, protože kompletní data zatím nejsou oficiálně k dispozici (z tohoto důvodu tato sezóna nebyla zařazena do souhrnných údajů). Nedostatkem tohoto modelu je to, že s jeho pomocí nelze od sebe rozlišit incidenci jednotlivých typů chřipky (kmeny i typ A či B). Na rozdíl od sledování laboratorně prokázaných případů chřipky není ovlivněn náhodným sběrem vzorků.
Mimo to lze stejný model aplikovat i na analýzu incidence chřipky v různých věkových skupinách, v různých lokalitách a regionech.

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Význam odhadu incidence "pravé" chřipky:

1. stanovení vlivu ostatních faktorů na výskyt chřipky (např. teplotní vliv počasí na incidenci chřipky: ukazuje se, že skutečně kontinuální nízké teploty v zimních měsících vedou ke snížení incidence skutečné chřipky, naopak neobvykle vysoké teploty v zimních měsících stejně jako rozkolísané teploty vedou až k nadprůměrnému nárůstu incidence chřipky)
2. stanovení účinnosti očkování proti chřipce (vzhledem k tomu, že se odhady skutečné chřipky neprovádějí, vede to k tomu, že se podceňuje smysl očkování neboť ve většině případů bývá mylně chřipka přiřazena ostatním akutním respiračním chorobám; navíc díky tomuto odhadu je možné pozorovat např. vliv zavedení masivnějšího očkování proti chřipce od roku 2005 (očkování všech osob starších 65 let): porovnáme-li údaje ARI v roce 1985/86: 7.251.000 případů a v roce 2006/2007: 8.538.000 případů došlo ke snížení incidence chřipky skoro o 30%
3. zlepšení monitorování "pravé" chřipky jak regionálně tak celosvětově, což by vedlo ke kvalitnějšímu sledování jejího šíření a jejího možného předpovídání v závislosti na očekávaném vývoji počasí a případně dalších faktorech.