Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 19.11.2018

Posilující očkování proti virové hepatitidě typu B

V posledních letech přibývá řada klinických studií hodnotící přetrvávání ochrany po očkování proti virové hepatitidě typu B. Je již zřejmé, že tato ochrana nespočívá jen na přítomnosti specifických protilátek, které někdy u očkovaných osob s časem ubývají až pod limit detekovatelnosti (ten se podle dané studie liší a nejvyšší limit bývá stanoven na 2 IU/ml) [3,5,7]. Ukazuje se, že po více než 10 let po základním očkování se třemi dávkami vakcíny (bez ohledu na to zda je vakcína připravena rekombinantně nebo z plazmy) dochází u více než 40% očkovanců ke ztrátě specifických protilátek. Je-li však podána jedna booster dávka dochází k rychlé obnově původních hladin specifických protilátek a zpravidla u více než 90% očkovanců bývají vyšší než 10 mIU/ml. V případě, že je booster podán později, tj. po více než 15 letech po základním očkování, jen asi 85% očkovanců bez specifických protilátek si je vytváří v množství vyšším než 10 mIU/ml do 2 měsíců po jeho podání. U těchto očkovanců navíc dochází k jejich opětovné ztrátě do 1 roku po podání boosteru [4]. To lze vysvětlit jen tím, že u nich došlo ke ztrátě imunologická paměti. Jsou-li totiž těmto osobám podány další 2 dávky vakcíny, pak jejich hladiny těchto protilátek opět trvale stoupnou, tj. dojde k očkování od počátku [5]. Lze tedy předpokládat, že existuje určitá (specifická) životnost buněk imunologické paměti. Zda je specifická pro dané očkování nebo je obecně platná není známo, ale lze předpokládat, že bude obecně limitována pro každé očkování jak dokládá analogie očkování proti tetanu, pro které rovněž platí limit 10-15 let.

Zjištěné výsledky nejsou překvapivé, jsou analogické s jiným očkováním. Důsledky těchto poznatků budou mít možná větší dopad na očkovací kalendář. Ukazuje se totiž [6], že nejohroženější skupinou této nákazy jsou děti ve věku 10-15 let. V případě, že se základní očkování provádí u dětí mladší jednoho roku, pak existuje odůvodněné riziko možného selhání tohoto očkování po více než 10 letech a to právě v nejrizikovějším věku 10-15 let. Státy, které zavedly do pravidelného očkovacího kalendáře imunizaci vůči HBV nákazám až u dětí starších 10 let zajišťují vyšší ochranu této rizikové věkové skupiny, zatímco státy (tedy i Česká republika), kde se očkují děti mladší 1 roku budou muset přehodnotit strategii tohoto očkování a buď po 10 letech zavést jednu posilující dávku nebo naopak odložit toto očkování do završení věku 10 let.
Mimo to je v každém případě vhodné pro každou dobrovolně i cíleně očkovanou osobu zvážit posilující očkování po 10-12 let po provedení základního očkování.

Tabulka: Přehled odhadované imunologické paměti a hladiny protilátek specifických protilátek vůči HBV po několika letech po základním očkování
Booster dávka po
Procentuální počet očkovanců s hladinou protilátek 
a imunologické paměti [131-134,137]
>10 mIU/ml (sérokonverzní limit)
> 100 mIU/ml (séroprotektivní titr)
Imunologická paměť**
0 let*
100%
100%
100%
5-10 let
85%
60%
100%
10-15 let
60%
40%
95%
>16 let
50%
30%
80%
*) základní imunizace 3 dávkami
**) odhad imunologické paměti na základě procenta responderů po podání boosteru (sérokonverzní limit 10 mIU/ml)

Wang LY, Lin HH , Short-term response to a booster dose of hepatitis B vaccine in anti-HBs negative adolescents who had received primary vaccination 16 years ago, Vaccine. 2007 Aug 1

  • riziko nákazy HBV koreluje s hladinou specifických protilátek a nejvyšší je u osob ve věku 10-15 let
  • během 10-15 let u více než poloviny očkovaných klesají hladiny protilátek pod hranici 10 mIU/ml (sérokonverzní nebo někdy i jako séroprotektivní limit)
  • ve studii bylo zařazeno 395 mladistvých očkovaných (v průměrném věku 16 let) v dětství 3 dávkami HBV vakcíny odvozené z plazmy (v té době rekombinantní vakcína nebyla k dispozici); jedna dávka o velikosti 5 µg HBsAg vakcinačního antigenu
  • ve studii byl pro posilující očkování použita vakcína Engerix (o dávce 20 µg)
  • hladiny protilátek se sledovaly před podáním boosteru a po 2 měsících a 1 roce po podání booster dávky
  • detekční limit specifických protilátek byl stanoven jako 0,1 mIU/ml
  • více než polovina zařazených osob měla hladiny protilátek nižší než detekční limit
  • zbývající část měla hladiny v rozmezí 0,1-0,90 nebo 1,0-9,9 mIU/ml (přibližně rovnoměrně rozděleném počtu)
  • po podání booster dávky byly 2 měsíce hladiny protilátek ještě u více než 41% osob s původně nedetekovatelnou hladinou specifických protilátek pod mezi 10 mIU/ml
  • z celkového počtu očkovanců mělo 2 měsíce po booster dávce necelých 23% hladiny protilátek nižší než 10 mIU/ml
  • po 1 roce však mělo tyto hladiny protilátek dokonce až 42,6% osob z celkového počtu zařazených osob
  • dokonce ve skupině osob s původně nedetekétatelnými protilátkami dosáhl počet téměř 65%
  • postbooster protilátky velmi rychle klesají u osob s nedetekovatelnou hladinou protilátek
  • předpokládá se dokonce, že někteří ztrácí imunologickou paměť (odhaduje se u 7-11% očkovanců, ale může to být i více).


Literatura:

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Vydáno / Aktualizováno: 10.09.2007
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit