Stále častěji se diskutuje možnost upravit či zrušit stávající očkování proti tuberkulóze. Existuje mnoho klinických důvodů pro jeho posunutí ze stávajícího věku 4 dní až 6 týdnů na pozdější věk nebo ho zrušit úplně. Jedno z možných řešení se nabízí posunout termín zahájení do věku 7-11 měsíců, tj. v období po základním dětském očkování. Proč se to ještě neudělalo? Možným vysvětlením je celosvětová unikátnost takto očkovat děti proti TBC. Není to zcela přesné, neboť v polovině 90. let minulého století se v Anglii v některých nemocnicích takto očkovaly děti starší 6 měsíců. O několik let později se zde plošné očkování zrušilo.
Bez ohledu na to se jeví věk 7-11 měsíců nejvhodnější, neboť při maximálním využití efektivnosti tohoto očkování (podmínkou účinné ochrany vůči TBC je očkování ve věku nižším než 1 rok) lze docílit jeho nejvyšší bezpečnost. Bohužel tomuto tvrzení schází ucelené vyhodnocení, např. ze sběru údajů za několik posledních let u dětí HBsAg pozitivních matek údajně právě v tomto věku očkovaných proti TBC (stávající česká legislativa totiž umožňuje imunizovat dříve neočkované děti pouze po dokončení celého dětského očkování ve věku 2-3 let). Ať už konečné rozhodnutí o BCG očkování dopadne jakkoli, zde je souhrn argumentů, proč preferovaně očkovat děti proti tuberkulóze ve věku 7-11 měsíců.
Správný postup očkování proti tuberkulóze - shrnutí pro veřejnost
MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D.
Světový den tuberkulózy 24. 3. 2010, Tisková konference UK Praha 23. 3. 2010
Opakované závažné komplikace a úmrtí pacientů s vrozenými imunodeficiencemi po očkování proti tuberkulóze záhy po narození živou BCG vakcínou a zbytečné obtížně se hojící sekundární reakce u zdravých dětí (postihují lymfatické uzliny a místo vpichu), jimž lze snadno předejít, vedou k realizaci nového bezpečného preventivního imunizačního schématu s posunem BCG vakcinace. Rodiče mají právo předem požádat, aby novorozenec nebyl v porodnici očkován proti tuberkulóze, nýbrž bezpečně později s časovým odstupem, což se písemně s odkazy na odborná doporučení Výboru ČSAKI ze dne 20. 4. 2009 i právního oddělení České lékařské komory (ČLK) poznačí do zdravotnické dokumentace. Nejvhodnější doba pro správné (lege artis) očkování živou vakcínou proti tuberkulóze je ve druhé polovině prvního roku věku dítěte, jak se mnoho let běžně a bez vedlejších reakcí využívá v ČR také u dětí matek trpících žloutenkou.
Rodiče dítěte nemohou být za posunutí očkování BCG šikanováni (i za zastaralé právní úpravy vyhlášky MZ ČR).
Pouhou jednoduchou změnou dosavadního pořadí vakcín je tedy nejprve dítěti aplikována bezpečná neživá vakcína ve třech dávkách (hexavalentní očkovací látka) a po vyloučení imunodeficience v druhé polovině prvního roku věku dítěte je podána živá BCG vakcína. Tímto lege artis postupem je:
Z posunu BCG vakcinace do druhé poloviny prvního roku věku dítěte, jež odpovídá doporučení WHO, profitují nemocné i zdravé děti, nikdo není poškozen. Takto je navíc zajištěna také preventivní ochrana jedince a populace proti obtížně léčitelným aviárním mykobakteriózám.