Díky klesající incidenci tuberkulózy v Česku, je stále častěji diskutováno plošné očkování. Poslední návrh připravované vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem vede právě k jeho ukončení. Letos v dubnu byla nově ustanovena Národní imunizační komise (NIKO), která si dala za cíl připravit tuto změnu.
I když aktuálně Česká republika patří k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy, ukončené plošné očkování může tuto situaci negativně změnit. Snad právě proto nebyl a není jednotný odborný názor na toto očkování. Dokonce existoval návrh přesunout toto očkování na pozdější věk, tj. do druhé poloviny prvního roku dítěte, kdy lze vyloučit z očkování dětí s tzv. SCID (tj. těžkou kombinovanou imunodeficiencí), kterou lze diagnostikovat teprve po dosažení prvních 3 měsíců věku. Právě pro tyto děti je očkování proti TBC kontraindikováno a to bylo úskalí plošného očkování. Je pravdou, že ve většině případů, bylo možné SCID odhadnout z rodinné anamnézy, nicméně vždy šlo jen o odhad nikoli o přesné určení.
Přesun tohoto očkování z raného na pozdější věk je ale také kritizován z hlediska ztížené intradermální aplikace, období častých infektů, zachování časového odstupu dalšího očkování atd. (ostatně v žádné zemi se takový přístup nerealizoval).
Skutečně se tedy možná podle většiny odborné veřejnosti nabízí vyřadit jej z plošného očkování, neboť incidence TBC je nižší než 9 případů na 100.000 českých obyvatel. Je ale třeba očekávat, že se za několik let incidence zvýší podobně, jako tomu bylo svého času ve Švédsku (až 6ti násobné zvýšení). Lze jen doufat, že i tak výskyt zůstane pod kontrolou obdobně jako v ostatních evropských zemích.
Tomu by mohlo napomoci alespoň cílené/selektivní očkování, které je navrženo v připravované vyhlášce, tj. očkování novorozenců v těch rodinách, kde byl nebo je alespoň jeden člen rodiny nemocný tuberkulózou nebo rodina pochází ze zemí s relativně vysokým výskytem tuberkulózy, případně rodina plánuje v dohledné době středně nebo dlouhodobě pobývat v takové zemi.
Díky vyřazení očkování proti tuberkulóze z plošné vakcinace, se počítá s posunem očkování hexavalentní vakcínou do dřívějšího věku, tj. zahájení již od 9. týdne věku. Bohužel časnější očkování sice ochranu u dětí dříve nevytvoří (v důsledku nevyzrálého imunitního systému), ale z epidemiologického pohledu bude zachováno pravidlo čím dříve, tím lépe. Ostatně se tak "naše" očkování přizpůsobí evropskému.
Co ztratíme plošným očkováním proti TBC? Bude to nejen individuální a cílená ochrana proti tuberkulóze, ale také ochrana proti aviárním i případně jiným mykobakteriálním nákazám. Mimo to novorozenci přijdou o užitečný stimul, který učí imunitní systém bránit se alergiím a přecitlivělostem.
Co naopak získáme, je časnější dětské očkování (které dnes řada matek odmítá s odůvodněním zátěže imunitního systému novorozence). V každém případě se eliminují případy kontraindikovaného BCG očkování novorozenců s SCID, tj. těžkých BCGitíd s následnou transplantací.
Mimo jiné se bude moc zavést další dětské očkování proti rotavirovým nákazám (rovněž kontraindikované dětem s SCID).
Do nové vyhlášky by se měly vrátit ještě pravidla postexpoziční profylaxe proti tetanu, což by mělo napomoci praxi, jak postupovat při použití různých komerčních vakcín, které nemají tyto postupy vždy stejné.