Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 26.11.2018

Synflorix nechrání před kolonizací nosohltanu hemofilem

Aktuálně byl vydán článek věnující se práci, ve kterém se sledoval vývoj bacilonosičství po aplikaci primovakcinace a booster očkování vakcínou Synflorix u zhruba 450 českých dětí. Studie si dala za cíl potvrdit nebo vyvrátit závěr studie POET, zda může očkování vakcínou Synflorix preventovat vznik bacilonosičství Haemophilus influenzae jak typizovatelným tak netypizovatelným.

V původní studii POET se totiž ukázal zajímavý výsledek, tj. ve skupině očkovaných dětí tehdy 11valentní vakcínou (předchůdkyně vakcíny Synflorix) se pozorovalo snížení nosičství hemofilových bakterií až o 42,6 %. To vedlo k úvaze, že proteinový nosič konjugované vakcíny - tvořený rekombinantním proteinem D, nelipidové verze, vysoce shodným s původním povrchovým lipoproteinem netypizovatelné bakterie Heamophilus influenzae - může vyvolat nějakou protekci vůči hemofilovým nákazám, podpořenou i průkazem specifických protilátek. Takováto úvaha byla do té doby ojedinělá, neboť v historii konjugovaných vakcín byl vždy kladen požadavek na to, aby konjugační protein vyvolával buď žádnou, nebo nevýznamnou imunitní odpověď, která by totiž mohla negativně ovlivňovat protektivní efekt konjugovaného polysacharidu.
I když ve studii POET bylo snížení rizika bacilonosičství zjištěno, výsledek byl na "statistické hraně" (P=0.046), tzn. se slabou statistickou silou, neboli opakovatelnost tohoto jevu statistika neprokázala. To ostatně potvrdila i evropská léková agentura (EMA), která nepovolila výrobci vakcíny Synflorix uvádět jakoukoli informaci ohledně ochrany vůči hemofilovým nákazám, neboť studijně nebyla prokázána.

Nová studie potvrdila, že skutečně vakcína Synflorix není schopna preventovat bacilonosičství hemofila, neboť riziko výskytu těchto bakterií u dětí očkovaných vakcínou Synflorix bylo dokonce vyšší než u dětí očkovaných meningokokovou vakcínou, tj. 38,6 % vs 36,9 %. Pouze v dílčím výsledku - zhruba 12 měsíců po ukončeném očkování (celkem 4 dávky) se snížil výskyt těchto bakterií u očkovaných dětí o 33,8 % opět s hraniční statistickou významností (P=0,0253; Fisherův exaktní test).
Mimo to se autoři práce zaměřili i na sledování efektu tohoto očkování při souběžném podávání antipyretik (konkrétně paracetamolu). Paradoxně se dílčí pozorované snížení objevilo právě ve skupině, které byl podáván paracetamol - tj. 12 měsíců po ukončeném očkování se incidence snížila až o 50,2 % (P= 0,0075; Fisherův exaktní test). Zdálo by se tedy, že efektu snížení bacilonosičství přispívá nejen očkování vakcínou Synflorix, ale rovněž souběžné podávání paracetamolu. Bohužel této úvaze neodpovídají ostatní výsledky, neboť před podáním booster dávky a 1-3-7 měsíců po kompletním očkování byl v této skupině dětí výskyt dokonce vyšší než v kontrolní skupině očkované meningokokovou vakcínou. Je tedy vysoce pravděpodobné, že pozorovaný jev je čistě náhodný, nikoli závislý na očkování a/nebo souběžném podávání paracetamolu.
Autoři přiznávají, že jejich výsledky nejsou v tomto směru konzistentní s výsledky studie POET a úbytek nasofaryngeálního bacilonosičství hemofilových bakterií (Haemophilus influenzae) po očkování vakcínou Synflorix nebyl prokázán. Autorským vysvětlením je odlišné mikrobiologické stanovování včetně vzorkování. Kromě toho autoři rovněž zjistili, že v této studii měly očkované děti minimálně 2krát méně protilátek specifických vůči proteinu D (což pravděpodobně souvisí s rozdílným složením 11valentní vakcíny a vakcíny Synflorix).

Ke cti autorům bylo provedení této studie bližší výpovědi terénního očekávání nežli výsledky studie POET, která musela být provedena jako standardní léková studie (tj. minimalizace okolních vlivů).
Bez ohledu na primární cíle této studie, lze konstatovat, že stále platí - dnes již desítky let - předpoklad, že konjugační proteiny nemají stimulovat vlastní imunitní odpověď a měly by si zachovat imunologicky netečný charakter tak, aby vynikla kýžená imunita specifická vůči cílovým konjugovaným polysacharidům.

Zdroj
Prymula R, Hanovcova I, Splino M, Kriz P, Motlova J, Lebedova V, Lommel P, Kaliskova E, Pascal T, Borys D, Schuerman L. Impact of the 10-valent pneumococcal non-typeable Haemophilus influenzae Protein D conjugate vaccine (PHiD-CV) on bacterial nasopharyngeal carriage. Vaccine. 2011 Jan 6. [Epub ahead of print]

Vydáno / Aktualizováno: 14.02.2011
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit