Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 19.11.2018

HPV očkování zdravotně stigmatizovaných

Postvakcinační odpověď je podmíněna kvalitou funkce imunitního systému. Je-li jeho funkce oslabena imunosupresivní léčbou nebo dokonce omezena jeho nedostatečností v důsledku onemocnění, pak očkování může indukovat redukovanou humorální nebo buněčnou imunitu, což ovlivní očekávatelnou postvakcinační ochranu.

Kompletní HPV očkování kvadrivalentní vakcínou zajistilo spolehlivou 90-100 % sérokonverzi HIV pozitivních dětí ve věku 7-12 let s vysoce aktivní antiretrovirální léčbou vůči všem 4 vakcinačním genotypům, nebo pokud před očkováním měly alespoň 15 % CD4+ T-lymfocytů (Levin et al. 2010, Weinberg et al. 2012). Titry protilátek specifických vůči vakcinačním genotypům, které se měřily cLIA sérologickou metodou, nebyly na počtu T-helper buněk a virové náloži závislé. Přesto množství protilátek specifických vůči HPV6 a 18 se oproti očkovaným zdravým jedincům snížily o 30-50 % (Levin et al. 2010). Do jednoho roku po kompletním očkování se hladiny protilátek snižovaly 2,2krát až 6,3krát pro všechny genotypy a za rok a půl séropozitivita klesla na 94-99 % pro genotypy HPV6,11 a 16. Největší pokles sérokonverze se pozoroval vůči HPV18, tj. 76% (Weinberg et al. 2012). Rozšířením očkování o jednu dávku kvadrivalentní vakcíny navíc, podanou o rok a půl později, se původní sérokonverze obnovila u všech HIV pozitivních dětí.
Na rozdíl od imunokompetentních očkovanců mělo slizniční IgG protilátky mělo 69% HIV pozitivních dětí vůči HPV16 a 35% vůči HPV18. Buněčná imunita reprezentovaná cytotoxickými T-lymfocyty reagujícími na HPV16 byla prokázána u 60% HIV pozitivních po třech dávkách očkování a dokonce u 72% po aplikaci čtvrté dávky. Na rozdíl od protilátkové sérokonverze jejich přítomnost se v čase po očkování neměnila (Weinberg et al. 2012).
Tolerabilita HPV očkování byla srovnatelná jako u zdravých dětí. Očkování neovlivňovalo ani počty CD4+ T-lymfocytů ani HIV virovou nálož (Levin et al. 2010).

Riziko HPV onemocnění se zvyšuje až 1,5-4,3krát u pacientů se systémovým lupusem erythematodes (Tam et al. 2004). Očkování kvadrivalentní vakcínou vyvolalo séropozitivitu 74-92% těchto pacientek, které už minimálně 3 měsíce před očkováním užívaly imunosupresivní léčbu (Mok et al. 2012). I když se sérokonverze vůči HPV6, 11 a 16 během dalších 6 měsíců po očkování zvýšila na 82-95%, vůči HPV18 zůstala na 76%. Oproti imunokompetentním ženám zůstala nižší nejen sérokonverze, ale i hladiny postvakcinačních protilátek stanovených cLIA metodou. Variabilita imunosupresivní medikace neovlivňovala postvakcinační imunitu vyjma mykofenolátu mofetilu v kombinaci s nízkými dávkami prednisolu, který negativně ovlivňoval sérokonverzi vůči HPV6 a 18 a snižoval titry protilátek specifických vůči HPV16. Postvakcinační odpověď nebyla závislá na věku dospělé pacientky, trvání onemocnění nebo denních dávkách imunosupresiv možná proto, že byly relativně nízké.
Četnost, charakter a intenzita nežádoucích účinků po očkování pacientek se systémovým lupusem erythomatodes byla srovnatelná jako u zdravých žen. Žádné závažné reakce se nepozorovaly. Pouze u dvou očkovaných žen se během půl roku po očkování objevila vzplanutí závažné intenzity, nicméně incidence vzplanutí během studie byla u očkovaných a neočkovaných pacientek shodná (0,22 a 0,20 vzplanutí na pacientku za rok). HPV očkování neměnilo množství složek komplementu (C3 a C4), ani nezvyšovalo antinukleární protilátky nebo protilátky vůči komplementu.

WHIM syndrom bývá vzácnou primární imunodeficiencí spojenou s verukózou, hypogamaglobulinémií, zvýšenou náchylností k infekcím a retencí neutrofilů v kostní dřeni. Tito pacienti jsou vysoce vnímaví také k HPV infekcím, proto očkování pro ně může představovat možnost prevence. Očkování kvadrivalentní vakcínou 12leté dívky s tímto syndromem doprovázeným lymfopenií T i B buněk a rekurentními bakteriálními infekcemi indukovalo protilátky všech 4 genotypů (Handisurya et al. 2010). Nejnižší hladiny neutralizačních protilátek měla dívka vůči HPV 6 a 18. Zatímco zvýšení lymfoproliferační odpověď bylo u zdravých dívek zjištěno již po aplikaci první dávky vakcíny u dívky s WHIM syndromem se objevilo až po druhé. Po dokončeném očkování nebyl zjištěn žádný rozdíl této odpovědi mezi zdravými a nemocnou dívkou.

Literatura

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Vydáno / Aktualizováno: 10.12.2012
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit