Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 26.11.2018

Genitální bradavice v české populaci

Genitální bradavice, neboli condylomata accuminata (z řeckého kondylos – hlavička, knoflík), jsou všeobecně léze lokalizované v anogenitální oblasti. Jedná se sexuálně přenosné onemocnění, jehož původcem je lidský papilomavirus (HPV) ve více než 20 genotypových variací. Přesto v 90-100 % případů jsou zapříčiněny výhradně genotypy HPV6 a HPV11, které se řadí mezi tzv. nízko-rizikové HPV viry.
Léze jsou barvy kůže, růžové, červené nebo nahnědlé barvy. Svým vzhledem jsou značně variabilní, od drobných až po rozsáhlé léze deformující zevní genitál. Jedná se o typicky růžové bradavičky, které se posléze mění v měkké, květákovité nebo hřebínkovité útvary. Často jsou stopkaté s šedobílým povlakem na povrchu, který je tvořen rozpadlou tkání a může být doprovázen i zápachem. I když genitální bradavice nejsou život ohrožující, mohou způsobit nejen nepříjemné pálení, svědění, krvácení a bolest ale také psychosociální stres, rozpaky a úzkost nemocného.
Akuminátní kondylomata se přenášejí sexuálním kontaktem s infikovaným partnerem. Protože mikrotraumata epiteliálního povrchu usnadňují průnik HPV virů k bazální vrstvě kůže a sliznice, jsou známé také nesexuální kontaktní přenosy, např. v plaveckých bazénech či sprchách, při výměně plen a prádla, při ošetřování kojenců a malých dětí infikovanou osobou, vzácně i z porodních cest matky na dítě.
I když inkubační doba může být od 6 týdnů až do 2 let po expozici, typickou a nejčastější dobou jsou 3-4 měsíce (Bonnez 2005).

Studijně byl v mnoha zemích potvrzen rostoucí trend výskytu genitálních bradavic. Populační studie v Britské Kolumbii zaznamenala roční nárůst výskytu genitálních bradavic u mužů i žen ze 1,1 případů v roce 1999 na 1,3 případů na 1.000 obyvatel v roce 2006 (Marra et al., 2009). Dokonce 70% nárůst incidence genitálních bradavic byl pozorován mezi lety 1998 a 2001 ve Spojených státech amerických (Koshiol et al., 2004). Významný nárůst genitálních bradavic byl zjištěn u žen v Dánsku, Švédsku, Norku a Islandu mezi lety 1958 a 1986 (Kjaer et al., 2007). Rostoucí trend byl potvrzen i v novém tisíciletí v Holandsku mezi lety 2002 a 2007 (van den Broek et al., 2010). Stejný výsledek potvrdil také průzkum v letech 2013-14 provedený v ČR. Bez ohledu na pohlaví incidence v letech 2010-13 stoupla na 4,4 případy na 1.000 obyvatel (Petráš et al., 2015).

I když podle očekávání nebyl prokázán výskyt genitálních bradavic v jednotlivých zemích stejný, rozdíly nebyly velké. Do počátku roku 2014 mělo 5,5 % českých obyvatel vlastní zkušenost s tímto onemocněním (Petráš et.al, 2015). Podobný výsledek byl potvrzen u 3,6 % mužů a 4,1 % žen ve Velké Británii (Fenton et al., 2001), u 4 % žen v Maďarsku (Nyári et al., 2004). Dokonce ještě vyšší 9,5-12% prevalence byla stanovena u severoevropských žen v Norsku, Švédsku a Islandu (Kjaer et al., 2007) nebo u 7 % dánských mužů (Munk et al, 2012) a 10,1 % dánských žen (Kjaer et al., 2007).
Průměrná roční incidence v letech 1985-2013 dosahovala v České republice 2,1 případů na 1.000 obyvatel ve věku 16-55 let (Petráš et al., 2015). Tento výsledek byl velmi podobný výsledkům jiných evropských studií, jako např. 2,9 na 1.000 britských obyvatel (Kraut et al, 2010), 1,6 na 1.000 španělských obyvatel ve věku 14-64 let (Castellsague et al., 2009), 2,1 na 1.000 německých obyvatel ve věku 14-65 let (Kraut et al, 2010).
Jak už ale bylo uvedeno, v posledních letech 2010-2013 se v ČR roční incidence značně zvýšila na 4,4/1.000 obyvatel. Tomu odpovídala incidence u italských žen v roce 2008 (Vittori et al, 2008) nebo u švédských obyvatel v roce 2012 (Leval et al, 2012).

Díky globalizaci a cestování by se mohla incidence a prevalence genitálních bradavic mezi zeměmi sbližovat. Tento trend byl v letech 2006-2015 narušen plošným HPV očkováním zavedeným v mnoha zemích světa. To by mohlo vést k příznivému výsledku eliminace genitálních bradavic a jejich dalšímu šíření do zemí, kde se plošně neočkuje. Klesající výskyt genitálních bradavic u proočkované populace byl potvrzen řadou epidemiologických sledování. V Austrálii došlo mezi lety 2004 a 2011 k 93% snížení výskytu akuminátních kondylomat u dívek mladších 21 let a 73% snížení u mladých žen ve věku 21-30 let po zavedení plošného očkování v roce 2007 (Ali et al., 2013). Toto plošné očkování dokonce přispělo i k významnému poklesu výskytu kondylomat u chlapců a mladých mužů mladších 21 let. V Dánsku dokonce 87% proočkovanost těch nejmladších dívek zcela eliminovala genitální bradavice (Blomberg et al., 2013).
Mezi lety 2007 a 2010 se v Kalifornii snížil počet nově diagnostikovaných akuminátních kondylomat až o 35 % u žen mladších 21 let (Bauer et al., 2012). Obecně došlo ve Spojených státech amerických ke snížení incidence u 1.000 dívek ve věku 15-19 let z 2,9 v roce 2006 na 1,8 v roce 2010 (Flagg et al., 2013). Údaje z velké databáze zdravotního pojištění potvrdily, že v Německu se počet kondylomat u dívek ve věku 12-17 let snížil o 23 % a to během jediného roku po zavedení plošného očkování v roce 2007 (Mikolajczyk et al., 2013).

Publikaci o výskytu genitálních bradavic v české populaci najdete zde:
Petráš M, Adámková V. Rates and predictors of genital warts burden in the Czech population. Int J Infect Dis. 2015 Apr 11;35:29-33.

 obr1 (EGL Evropa.png) [#97]

 

Literatura

Další informace najdete v prémiovém obsahu

Vydáno / Aktualizováno: 18.05.2015
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit