Autismus spojený s herpesvirovým onemocněním v těhotenství

Letos  únoru byla publikována velmi zajímavá práce, ve které se autoři snažili prokázat vztah mezi některými infekcemi v těhotenství a poruchami autistického spektra (ASD) u potomků [Mahic 2017]. Obecně totiž platí, že infekční onemocnění matky během těhotenství bývá asociováno s rizikem poruch vývoje nervového systému, včetně ASD. V důsledku toho totiž může dojít k nákaze plodu, zánětu placenty a mateřské cytokíny a/nebo protilátky mohou prostoupit placentou.

Autoři do své studie zahrnuli nejen matky, ale i otce a jejich potomky v Norsku z let 1999-2008. Pomocí vstupního dotazníku, národního registru pacientů bylo identifikováno 442 matek, jejichž děti byly s ASD a dalších 464 matek bylo vybráno jako kontrolní skupina (tj. s potomky bez ASD). Z rizikových infekcí se autoři zaměřili na celkem pět patogenů tzv. “ToRCH” - tj. toxoplasmózu, zarděnky, cytomegalovirus a herpes simplex virus 1 a 2 (HSV1, HSV2). Ty jsou totiž považovány za rizika potratu nebo malformací novorozence. K analýze asociací byly stanovovány protilátky IgG specifické vůči ToRCH ze vzorků získaných zhruba kolem 18. týdne těhotenství a po porodu.

Průlomovým zjištěním byla skutečnost, že matky ASD chlapců měly významně vyšší hladiny protilátek vůči HSV2 ve zhruba polovině svého těhotenství než tomu bylo u matek nepostižených chlapců.  Tento rozdíl se ale neprokázal ve vzorcích krve po porodu. To potvrzuje předpoklady, že rizikem pro plod jsou spíše infekční choroby (HSV2) v raném nikoli v pozdějším období těhotenství (třetí trimestr). Právě relativně vysoké hladiny anti-HSV2 protilátek asi v polovině druhého trimestru zvyšovaly riziko ASD vývoje u chlapců až 2,1krát (P=0,03), vyjádřené poměrem šancí.

I když se podobná asociace nepotvrdila pro ostatní 4 zkoumané infekce, neznamená to, že by měly být v dalším výzkumu vyloučeny. Ačkoli vysoké hladiny anti-HSV2 protilátek v polovině druhého trimestru signalizují existenci nedávno proběhlé infekce, jen 12 % vysoce séropozitivních matek uvedlo, že mělo HSV léze buď před těhotenstvím nebo během prvního trimestru. Znamená to, že u většiny těchto matek došlo k aktivaci HSV2 nezjevně, bezpříznakově. To vede k domněnce, že potenciálně každé bezpříznakové infekční onemocnění v prvním trimestru či bezprostředně před otěhotněním, může zvyšovat riziko ASD vývoje u potomků. Proč byl zjištěn rozdíl mezi oběma pohlavími, autoři vysvětlují relativně nízkým počtem dívek ve studii. Těch bylo jen necelých 18 %.

Omezením celé práce bylo sledování zaměřené výhradně jen na infekce, neboť scházela možnost zhodnotit imunitní systém matek obou skupin v polovině těhotenství. Ten totiž může přispívat k eliminaci dopadu na vývoj plodu, a tak zkreslovat  asociaci mezi infekčními chorobami v prvním trimestru a pozdějším ASD vývojem u potomků. I tak práce přinesla další poznání, kde hledat důvody a příčiny vzniku ASD.

Literatura

Mahic M, Mjaaland S, Bøvelstad HM, Gunnes N, Susser E, Bresnahan M, et al.  Maternal Immunoreactivity to Herpes Simplex Virus 2 and Risk of Autism Spectrum Disorder in Male Offspring. mSphere. 2017 Feb 22;2(1). pii: e00016-17. doi: 10.1128/mSphere.00016-17.