Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 26.11.2018

Publikace květen 2016

HPV očkování neposkytuje komunitní imunitu pro neočkované ženy nebo zkříženou ochranu pro nevakcinační HPV typy
HPV Vaccination Does Not Provide Herd Immunity for Unvaccinated Women or Cross-Protection for Nonvaccine HPV Types [12].

Obstet Gynecol. 2016 May;127 Suppl 1:4S
Authors: Tarney C, Pagan M, Klaric J, Beltran T, Han J

Úvod: Stanovit, zda očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) poskytuje zkříženou ochranu vůči nevakcinačním HPV typům a zda zavedení vakcinace poskytlo komunitní imunitu neočkovaným ženám.
Metody: Sesbírali jsme a analyzovali jsme data o HPV prevalenci u žen ve věku 18-29 let z období před očkováním (2007-2008) a v období po zavedení očkování (2009-2012) za použití průzkumu (National Health and Nutrition Examination Surveys - NHANES); 1628 respondentek ve věku 18-29 let, reprezentující 21.135.134 žen ve Spojených státech neinstitucionalizované populace poskytlo vaginální stěr během tří po sobě jdoucích průzkumových cyklů NHANES.
Výsledky: Prevalence vysoce rizikových HPV byla u žen ve věku 18-29 let, které byly očkovány alespoň jednou dávkou HPV vakcíny, snížena z 67 % (95% limit spolehlivosti [Cl] 50,7-8,4) v letech 2007-2008 na 47,5 % (95% Cl: 30,5-53,1) v letech 2011-2012; mezi HPV očkovanými ženami byla v postvakcinační době 6,4% prevalence HPV-16 a HPV-18 oproti 93,6% pro všechny ostatní vysoce rizikové HPV typy. Nebyl žádný rozdíl v prevalenci vysoce rizikových HPV typů u žen, které nebyly očkovány; 49,5% (95% Cl: 42,5-56,6) v 2007-2008 vůči 50,8% (95%Cl: 43,0-58,7) v 2011-2012.
Závěr: Prevalence vysoce rizikových HPV se významně snížila u žen ve věku 18-29 let, které byly očkovány proti HPV, ale nebyla shledána žádná zkřížená ochrana vůči nevakcinačním HPV typům. Toto zjištění může podpořit použití nové 9-valentní HPV vakcíny. Nebyl pozorován žádný důkaz naznačující ochranu vůči HPV infekci u neočkovaných žen.

INTRODUCTION: To determine if the human papillomavirus (HPV) vaccination offers cross-protection against nonvaccine HPV types and whether introduction of the vaccination has offered herd immunity to unvaccinated women.
METHODS: We collected and analyzed HPV prevalence data for females aged 18-29 from the prevaccine era (2007-2008) and postvaccine era (2009-2012) using the National Health and Nutrition Examination Surveys (NHANES); 1628 female respondents aged 18-29, representing 21,135,134 females in the United States non-institutionalized civilian population, provided vaginal swabs across three consecutive NHANES survey cycles.
RESULTS: Among females aged 18-29, the prevalence of high risk HPV among women who received at least one dose of the HPV vaccine decreased from 67% (95% confidence interval [CI] 50.7-81.4) in 2007-2008 to 41.5% (95% CI, 30.5-53.1) in 2011-2012; among the women vaccinated for HPV in the postvaccine era, the prevalence of HPV-16 and -18 was 6.4% versus 93.6% for all other high risk HPV types. There was no difference in prevalence in high risk HPV for women who did not receive the vaccine; 49.5% (95% CI, 42.5-56.6) in 2007-2008 versus 50.8% (95% CI, 43.0-58.7) in 2011-2012.
CONCLUSION/IMPLICATIONS: The prevalence of high risk HPV significantly decreased among females aged 18-29 years who received the HPV vaccine, but there appeared to be no cross-protection against nonvaccine HPV types. These findings may offer support for usage of the investigational 9-valent HPV vaccine. There also was no evidence to suggest protection against HPV infection for unvaccinated women.


Srovnání efektu přirozeně získaných mateřských protilátek vůči dávivému kašli a mateřských tetanických protilátek indukovaných prenatálním očkováním na lymfocytární odpovědi sekretovaných protilátek a na cirkulačních plazmatických hladinách protilátek u dětí
Comparisons of the effect of naturally acquired maternal pertussis antibodies and antenatal vaccination induced maternal tetanus antibodies on infant's antibody secreting lymphocyte responses and circulating plasma antibody levels.

Hum Vaccin Immunother. 2016 Apr 2;12(4):886-893
Authors: Ahmad SM, Alam J, Afsar NA, Huda N, Kabir Y, Qadri F, Raqib R, Stephensen CB

Cílem této studie bylo probádat účinek transplacentárních protilátek vůči tetanickému anatoxinu (TT) a dávivému kašli (PT) na dětské odpovědi na očkování v kontextu prenatální imunizace jen tetanickou vakcínou bez pertusové složky. 38 matek bylo očkováno jednou dávkou TT vakcíny během těhotenství. Děti byly očkovány proti tetanu a dávivému kašli v 6, 10 a 14. týdnu věku. Sekrece TT a PT anti-IgG dětskými lymfocyty byla měřena v 15. týdnu věku. Plazmatické protilátky byly měřeny v 6. týdnu (před očkováním), v 15. týdnu a v 1 roce věku. Před očkováním byly TT a PT protilátky detekovány u 94,6 % a 15,2 % dětí. V 15. týdnu věku byly protilátky anti-TT-IgG a anti-PT-IgG v plazmě zvýšeny 7,9krát oproti hladinám před očkováním, zatímco v 1 roce se anti-TT-IgG snížily zhruba 5krát oproti jejich vrcholu a vrátily se tak blízko k hladinám před očkováním. V 1 roce se plazmatické anti-PT-IgG snížily 2krát oproti hladinám ve věku 15 týdnů. Nicméně 89,5 % a 82,3 % dětí v 1 roce věku mělo protektivní hladiny anti-TT a anti-PT IgG. Před-vakcinační hladiny plazmatických IgG korespondovaly s nižší sekrecí IgG specifických vůči vakcíně dětskými lymfocyty ve věku 15 týdnů (p<0,10). Tato zjevná inhibice byla pozorována pro anti-TT-IgG ve věku 15 týdnů (p<0,05) a 1 roku (p<0,10). Závěrem jsme zjistili zjevný inhibiční efekt pasivně předaných mateřských protilátek na vlastní protilátkovou odpověď dětí vůči téže vakcíně. I když limitní hodnoty protektivních titrů byly nízké, děti měly protektivní hladiny protilátek po celou dobu dětství.

The goal of this study was to explore the effects of trans-placental tetanus toxoid (TT) and pertussis (PT) antibodies on an infant's response to vaccination in the context of antenatal immunization with tetanus but not with pertussis. 38 mothers received a single dose of TT vaccine during pregnancy. Infants received tetanus and pertussis vaccines at 6, 10 and 14 wk of age. TT and PT anti-IgG secretion by infant lymphocytes was measured at 15 wk. Plasma antibodies were measured at 6 wk (pre-vaccination), 15 wk and 1 y of age. Prior to vaccination, TT and PT antibody were detected in 94.6% and 15.2% of infants. At 15 wk anti-TT-IgG and anti-PT-IgG in plasma was increased by 7-9 fold over pre-vaccination levels, while at 1 y plasma anti-TT-IgG was decreased by approximately 5-fold from the peak and had returned to near the pre-vaccination level. At 1 y plasma anti-PT-IgG was decreased by 2-fold 1 y from the 15 wk level. However, 89.5% and 82.3% of infants at 1 y had protective levels of anti-TT and anti-PT IgG, respectively. Pre-vaccination plasma IgG levels were associated with lower vaccine-specific IgG secretion by infant lymphocytes at 15 wk (p < 0.10). This apparent inhibition was seen for anti-TT-IgG at both 15 wk (p < 0.05) and t 1 y (p < 0.10) of age. In summary, we report an apparent inhibitory effect of passively derived maternal antibody on an infants' own antibody response to the same vaccine. However, since the cut-off values for protective titers are low, infants had protective antibody levels throughout infancy.


Systematický přehled vakcínou preventabilního pneumokokového onemocnění u dětí ve Velké Británii
A systematic review of the burden of vaccine preventable pneumococcal disease in UK adults.

BMC Pulm Med. 2016;16(1):77
Authors: Chalmers JD, Campling J, Dicker A, Woodhead M, Madhava H

Princip: Invazivní pneumokokové onemocnění (IPD) a pneumokoková pneumonie jsou běžná onemocnění a významně přispívají k nemocnosti a úmrtnosti. Stávající strategie prevence pneumokokového onemocnění jsou předmětem průzkumu ve Velké Británii (UK). Provedli jsme systematický přehled, abychom zhodnotili zátěž pneumokokového onemocnění vakcinačního typu u dospělých v UK.
Metoda: Systematický přehled byl provedený a uvedený v souladu s pokyny MOOSE. By do něj zahrnuty relevantní studie z let 1990 až 2015. Primárním výstupem byl výskyt pneumokokových onemocnění vakcinačního typu, obsažených v pneumokokové polysacharidové vakcíně (PPSV), v konjugované 13-valentní vakcíně (PCV13) a 7-valentní vakcíně (PCV7). Údaje ze surveillance v Anglii a Walesu z let 2013/14 ukazuje IPD výskyt 6,85 na 100.000 obyvatel napříč všemi věkovými skupinami dospělých a výskyt 20,58 na 100.000 obyvatel starších 65 let. Odpovídající IPD výskyt PCV13 sérotypů byl 1,4 na 100.000 a 3,72 na 100,000. Nejnovější dostupné údaje o komunitně získané pneumonii (CAP), včetně neinvazivních onemocnění, ukázaly celkový výskyt 20,6 na 100.000 dospělých a 8,6 případů CAP sérotypů PCV13 na 100.000 obyvatel. Oba zdroje dat o IPD a CAP ve Velké Británii naznačují přetrvávající efekt komunitní ochrany z dětského PCV13 očkování způsobující snížení počtu případů způsobených PCV13 sérotypy u dospělých. I tak odhad incidence v UK populace naznačuje, že více než 4000 pacientů ročně bude hospitalizován s CAP sérotypů PCV13 a více než 900 bude postižena IPD, i když se trend těchto čísel s časem snižuje. Nejnovější údaje o rozložení sérotypů ve vysoce rizikových skupinách jako jsou pacienti s chronickým respiračním nebo srdečním onemocněním byly omezeny a nejsou dokonce žádné údaje k dispozici pro CAP vakcinačních typů (VT) v komunitě, kde je třeba počítat se značným neměřitelným výskytem.
Závěr: Nejnovější dostupné údaje naznačují, že VT pneumokokové onemocnění pokračuje a dosahuje vysoké zátěže u dospělých ve Velké Británii i přes dopad dětského PCV13 očkování. Odhady IPD představují pouze zlomek celkové zátěže pneumokokových onemocnění.

BACKGROUND: Invasive pneumococcal disease (IPD) and pneumococcal pneumonia are common and carry a significant morbidity and mortality. Current strategies to prevent pneumococcal disease are under review in the United Kingdom (UK). We conducted a systematic review to evaluate the burden of vaccine type adult pneumococcal disease specifically in the UK.
METHODS: A systematic review conducted and reported according to MOOSE guidelines. Relevant studies from 1990 to 2015 were included. The primary outcome was the incidence of vaccine type pneumococcal disease, focussing on the pneumococcal polysaccharide vaccine (PPSV), the 13-valent conjugate vaccine (PCV13) and the 7-valent conjugate vaccine (PCV7).
RESULTS: Data from surveillance in England and Wales from 2013/14 shows an incidence of 6.85 per 100,000 population across all adult age groups for IPD, and an incidence of 20.58 per 100,000 population in those aged >65 years. The corresponding incidences for PCV13 serotype IPD were 1.4 per 100,000 and 3.72 per 100,000. The most recent available data for community-acquired pneumonia (CAP) including non-invasive disease showed an incidence of 20.6 per 100,000 for adult pneumococcal CAP and 8.6 per 100,000 population for PCV13 serotype CAP. Both IPD and CAP data sources in the UK suggest an ongoing herd protection effect from childhood PCV13 vaccination causing a reduction in the proportion of cases caused by PCV13 serotypes in adults. Despite this, applying the incidence rates to UK population estimates suggests more than 4000 patients annually will be hospitalised with PCV13 serotype CAP and more than 900 will be affected by IPD, although with a trend for these numbers to decrease over time. There was limited recent data on serotype distribution in high risk groups such as those with chronic respiratory or cardiac disease and no data available for vaccine type (VT) CAP managed in the community where there is likely to be a considerable unmeasured burden.
CONCLUSION: The most recent available data suggests that VT pneumococcal disease continues to have a high burden in UK adults despite the impact of childhood PCV13 vaccination. IPD estimates represent only a fraction of the total burden of pneumococcal disease.


Imunogenita a bezpečnost druhého podání 13-valentní pneumokokové konjugované vakcíny 5 let po prvním očkování u dospělých 50 let a starších.
Immunogenicity and safety of a second administration of 13-valent pneumococcal conjugate vaccine 5 years after initial vaccination in adults 50 years and older.

Vaccine. 2016 May 4;
Authors: Frenck RW, Fiquet A, Gurtman A, van Cleeff M, Davis M, Rubino J, Smith W, Sundaraiyer V, Sidhu M, Emini EA, Gruber WC, Scott DA, Schmoele-Thoma B

Princip: Vakcinace účinně snižuje invazivní onemocnění a zápal plic způsobený Streptococcus pneumoniae. Nicméně, ubývající titry protilátek a schopnost revakcinace posílit titry u starších osob se staly předmětem této práce. Byla provedena studie, která popsala přetrvávání protilátek po očkování 13 valentní pneumokokovou konjugovanou vakcínou (PCV13) a odpověď na přeočkování 5 let poté, co byla podána počáteční dávka.
Metoda: Naivní subjekty ve věku 50-59 let, které nebyly do té doby očkovány, byly randomizovány a očkovány PCV13 spolu s trivalentní inaktivovanou vakcínou proti chřipce souběžně nebo 1 měsíc od sebe a následně za pět let byly opětovně očkovány s PCV13 vakcínou. Byl stanovován geometrický průměr titrů (GMTs) protilátek s opsonofagocytární aktivitou (OPA) a geometrický průměr koncentrací (GMCs) pneumokokových protilátek před očkováním a přibližně jeden měsíc po každém očkování. Místní reakce a systémové nežádoucí účinky účinky byly zaznamenávány po dobu 14 dnů, nežádoucí příhody (AES) po dobu 1 měsíce, a závažné nežádoucí příhody (SAEs) po dobu 6 měsíců po každém očkování.
Výsledky: Ze 1116 randomizovaných subjektů 727 bylo přeočkováno v 5. roce. Mezi prvním očkováním a přeočkování GMTs OPA a IgG GMC se snížily, ale zůstaly vyšší než hladiny před prvním očkování u 12 ze 13 sérotypů obsažených ve vakcíně. Jeden měsíc po revakcinaci GMTs OPA a IgG GMC byla srovnatelná nebo vyšší než hladiny pozorované 1 měsíc po prvním očkování pro většinu vakcinačních sérotypů. Lokální reakce byly většinou mírné. AE byly hlášeny u <5% a závažné nežádoucí příhody u <1% pacientů 1 a 6 měsíců po revakcinaci. Žádné SAE nebyly v souvislosti s očkováním.
Závěr: Přeočkování dospělých ? 50 let s PCV13 pět let po základním očkování bylo bezpečné a imunogenní. Navíc titry protilátek byly udržovány po dobu nejméně 5 let po očkování. Vakcína stimulovala paměťovou odpověď, jak ukázala stejná nebo zvýšená odpověď po revakcinaci.

BACKGROUND: Vaccination effectively reduces invasive disease and pneumonia caused by Streptococcus pneumoniae. However, waning antibody titers and the ability of revaccination to boost titers in older adults have been concerns. A study to describe antibody persistence after vaccination with 13-valent pneumococcal conjugate vaccine (PCV13) and response to revaccination 5 years after the initial dose was conducted.
METHODS: Pneumococcal vaccine-naive subjects aged 50-59 years were randomized and vaccinated with PCV13 plus trivalent inactivated influenza vaccine concomitantly or 1 month apart, then revaccinated with PCV13 five years later. Antipneumococcal polysaccharide opsonophagocytic activity (OPA) geometric mean titers (GMTs) and immunoglobulin G (IgG) geometric mean concentrations (GMCs) were determined before and approximately 1 month after each vaccination. Targeted local reactions and systemic events were collected for 14 days, adverse events (AEs) for 1 month, and serious AEs (SAEs) for 6 months after each vaccination.
RESULTS: Of 1116 randomized subjects, 727 were revaccinated at year 5. Between the time of initial vaccination and revaccination, OPA GMTs and IgG GMCs declined but remained higher than levels before initial vaccination for 12 of the 13 vaccine serotypes. One month after revaccination, OPA GMTs and IgG GMCs were comparable with, or higher than, levels observed 1 month after initial vaccination for most vaccine serotypes. Local reactions were mostly mild. AEs were reported by <5% and SAEs by <1% of subjects at 1 and 6 months after revaccination, respectively. No SAEs were vaccine-related.
CONCLUSIONS: Revaccination of adults ?50 years with PCV13 five years after primary vaccination was safe and immunogenic. Additionally, antibody titers were maintained for at least 5 years after vaccination. The vaccine stimulated a memory response as shown by enhanced responses that were maintained or enhanced by revaccination.


Očkování proti dávivému kašli během těhotenství v Belgii: Sledování kojenců až 1 měsíc po aplikaci čtvrté dávky dětské vakcíny v 15 měsících věku.
Pertussis vaccination during pregnancy in Belgium: Follow-up of infants until 1 month after the fourth infant pertussis vaccination at 15 months of age.

Vaccine. 2016 Apr 30;
Authors: Maertens K, Caboré RN, Huygen K, Vermeiren S, Hens N, Van Damme P, Leuridan E

Očkování těhotných žen s vakcínou obsahující pertusovou složku je doporučenou strategií v některých průmyslových zemích k ochraně kojenců před závažným onemocněním. Jeden z účinků přítomnosti vysokých titrů pasivně získaných mateřských protilátek u malých dětí je otupení imunitní odpovědi po očkování kojenců. Zde ukazujeme kojeneckou imunitní odpověď na čtvrtou dávku vakcíny obsahující složku proti dávivému kašli v 15 měsíci věku, jako pokračování na dříve prezentovaná data. V prospektivní kohortové studii byly ženy buď očkovány acelulární pertusovou vakcíny (Boostrix (®)) v průběhu těhotenství (vakcinační skupina) nebo neobdržely žádnou vakcínu (kontrolní skupina). Všechny děti byly očkovány s vakcínou Infanrix Hexa (®) podle standardního belgického očkování (8/12/16 týdnů, 15 měsíců). Uvádíme výsledky v krevních vzorcích odebraných před a 1 měsíc po čtvrté dávce vakcíny. Imunoglobulin G (IgG) protilátky proti toxinu dávivého kašle (PT), proti filamentóznímu hemaglutininu (FHA), pertactinu (Prn), tetanickému anatoxinu (TT) a difterickému anatoxinu (DT) se měřily za použití komerčně dostupných testů ELISA. Hladiny protilátek byly vyjádřeny v mezinárodních jednotkách na mililitr. Demografické charakteristiky byly podobné v obou skupinách vakcinační a kontrolní. Před podáním čtvrté dávky vakcíny byly výrazně nižší titry protilátek ve vakcinační skupině ve srovnání s kontrolní skupinou pro anti-Prn IgG (p = 0,003) a anti-DT IgG (p = 0,023), se strmým úbytkem titrů protilátek od primární vakcinace. Jeden měsíc po čtvrté dávce byly titry protilátek pouze ve vakcinační skupině významně nižší pro anti-PT IgG (p = 0,006). Pro všechny antigeny došlo ke zvýšení titru protilátek po čtvrté dávce vakcíny. Současné výsledky ukazují menší inhibiční efekt jeden měsíc po čtvrté dávce vakcíny pro anti-PT protilátky. Nicméně byla dosažena dobrá humorální imunitní odpověď vůči všem měřeným antigenům u obou skupin dětí. Klinický význam tohoto inhibičního účinku není dosud znám.

Vaccination of pregnant women with a pertussis containing vaccine is a recommended strategy in some industrialized countries, to protect young infants from severe disease. One of the effects of the presence of high titers of passively acquired maternal antibodies in young infants is blunting of immune responses to infant vaccination. We present infant immune responses to a fourth pertussis containing vaccine dose at 15 months of age, as a follow-up of previously presented data. In a prospective cohort study, women were either vaccinated with an acellular pertussis vaccine (Boostrix(®)) during pregnancy (vaccine group) or received no vaccine (control group). All infants were vaccinated with Infanrix Hexa(®) according to the standard Belgian vaccination schedule (8/12/16 weeks, 15 months). We report results from blood samples collected before and 1 month after the fourth vaccine dose. Immunoglobulin G (IgG) antibodies against pertussis toxin (PT), filamentous hemagglutinin (FHA), pertactin (Prn), tetanus toxoid (TT) and diphtheria toxoid (DT) were measured using commercially available ELISA tests. Antibody levels were expressed in International Units per milliliter. Demographic characteristics were similar in the vaccine and control group. Before the fourth vaccine dose, significantly lower antibody titers were measured in the vaccine group compared to the control group for anti-Prn IgG (p=0.003) and anti-DT IgG (p=0.023), with a steep decay of antibody titers since post-primary vaccination. One month after the fourth dose, antibody titers were only significantly lower in the vaccine group for anti-PT IgG (p=0.006). For all antigens, there was a rise in antibody titer after the fourth vaccine dose. The present results indicate still a minor blunting effect 1 month after a fourth vaccine dose for anti-PT antibodies. However, a good humoral immune response on all measured antigens was elicited in both groups of children. The clinical significance of such blunting effect is yet unknown.


Ranní očkování zvyšuje protilátkovou odpověď oproti odpolednímu očkování: cluster-randomizovaná studie.
Morning vaccination enhances antibody response over afternoon vaccination: A cluster-randomised trial.

Vaccine. 2016 Apr 21;
Authors: Long JE, Drayson MT, Taylor AE, Toellner KM, Lord JM, Phillips AC

Cíl: Starší lidé jsou méně schopni produkovat ochrannou protilátkovou odpověď po očkování. Jedním z faktorů, který k tomu přispívá, je stárnutí imunitního systému. Zde jsme zkoumali, zda denní variace imunitních odpovědí by mohla rozšířit protilátkovou postvakcinační odpověď.
Design: Použili jsme cluster-randomizovanou studii.
Uspořádání: 24 praktických lékařů (GPS) v e West Midlands, UK, kteří byli zařazeni do ranního očkování (9-11am, 15 ambulancí) nebo odpoledního (3-5pm 9 ambulancí) v rámci programu každoročního chřipkového očkování ve Velké Británii.
Zásah: Účastníci byli očkováni ráno nebo odpoledne v letech 2011-2013.
Hlavní měření: Primárním výstupem byla změna titrů protilátek vůči třem kmenům chřipky z prevakcinačního období na jeden měsíc po vakcinaci. Sérové cytokíny a koncentrace steroidních hormonů byly analyzovány jako sekundární veličiny před očkováním, aby se určil vztah s protilátkovou odpovědí.
Výsledky: Zvýšení hladin protilátek v důsledku očkování se lišily mezi ranní a odpolední vakcinací; průměrný rozdíl (95% CI) pro H1N1 typu A byl 293,3 (30,97 - 555,66) p = 0,03, typu B byl 15,89 (3,42 - 28,36) p = 0,01, ale ne pro H3N2 A-kmen, 47,0 (-52,43 až 146.46) p = 0,35; ti, kteří byli očkováni ráno, měli větší protilátkovou odpověď. Cytokiny a steroidní hormony nejsou spojeny s protilátkovou odpovědí. Žádné nežádoucí účinky nebyly hlášeny.
Závěr: Takto jednoduché načasování podání vakcíny podpořilo ranní očkování, které může být prospěšné pro zvýšenou tvorbu protilátkovou odpověď vůči chřipce u starších dospělých s potenciálními uplatněním v obecných vakcinačních strategiích.

OBJECTIVES: Older adults are less able to produce a protective antibody response to vaccinations. One factor that contributes to this is immune ageing. Here we examined whether diurnal variations in immune responses might extend to the antibody response to vaccination.
DESIGN: We utilised a cluster-randomised trial design.
SETTING: 24 General Practices (GPs) across the West Midlands, UK who were assigned to morning (9-11am; 15 surgeries) or afternoon (3-5pm; 9 surgeries) vaccination times for the annual UK influenza vaccination programme.
PARTICIPANTS: 276 adults (aged 65+ years and without a current infection or immune disorder or taking immunosuppressant medication).
INTERVENTIONS: Participants were vaccinated in the morning or afternoon between 2011 and 2013.
MAIN OUTCOME MEASURES: The primary outcome was the change in antibody titres to the three vaccine influenza strains from pre-vaccination to one month post-vaccination. Secondary outcomes of serum cytokines and steroid hormone concentrations were analysed at baseline to identify relationships with antibody responses.
RESULTS: The increase in antibody levels due to vaccination differed between morning and afternoon administration; mean difference (95% CI) for H1N1 A-strain, 293.3 (30.97-555.66) p=.03, B-strain, 15.89 (3.42-28.36) p=.01, but not H3N2 A-strain, 47.0 (-52.43 to 146.46) p=.35; those vaccinated in the morning had a greater antibody response. Cytokines and steroid hormones were not related to antibody responses. No adverse events were reported.
CONCLUSIONS: This simple manipulation in the timing of vaccine administration to favour morning vaccination may be beneficial for the influenza antibody response in older adults, with potential implications for vaccination strategies generally.

Vydáno / Aktualizováno: 23.05.2016
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit