Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 14.1.2019

Publikace březen a duben 2014

Epidemie příušnic mezi očkovanými osobami v Holandsku, 2009-2012
Epidemic of Mumps among Vaccinated Persons, the Netherlands, 2009-2012.

Emerg Infect Dis. 2014 Apr;20(4):643-8
Authors: Sane J, Gouma S, Koopmans M, de Melker H, Swaan C, van Binnendijk R, Hahné S

K analýze epidemiologie celostátní epidemie příušnic v Holandsku jsme revidovali 1.557 záznamů případů příušnic u osob, které onemocněly od 1.9.2009 do 31.8.2012. Sezónnost vyvrcholila na jaře a na podzim. Většina případů byla u mužů (59 %), 18-25 let (67,9 %) a očkovaných 2 dávkami vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (67,7 %).
Téměř polovina (46,6 %) případů se objevila mezi univerzitními studenty nebo u osob v kontaktu se studenty. Očkování 2 dávkami vakcíny snížilo riziko orchitidy, nejčastější komplikace (účinnost očkování (VE) 74 %, 95% Cl 57-85 %); všechny komplikace (VE 76%, 95% CI 61%-86%) a hospitalizace (VE 82%, 95% CI 53%-93%).
Během doby se věkové rozdělení pacientů změnilo a úměrně se zvýšil počet případů z neuniverzitních měst (p<0,001). Změny věku pacientů a geografická distribuce se během doby mohou odrážet snížení imunity mezi studenty, což vplývá z intenzivnější expozice cirkulujícího příušnicového viru.

To analyze the epidemiology of a nationwide mumps epidemic in the Netherlands, we reviewed 1,557 notified mumps cases in persons who had disease onset during September 1, 2009-August 31, 2012. Seasonality peaked in spring and autumn. Most case-patients were males (59%), 18-25 years of age (67.9%), and vaccinated twice with measles-mumps-rubella vaccine (67.7%). Nearly half (46.6%) of cases occurred in university students or in persons with student contacts. Receipt of 2 doses of vaccine reduced the risk for orchitis, the most frequently reported complication (vaccine effectiveness [VE] 74%, 95% CI 57%-85%); complications overall (VE 76%, 95% CI 61%-86%); and hospitalization (VE 82%, 95% CI 53%-93%). Over time, the age distribution of case-patients changed, and proportionally more cases were reported from nonuniversity cities (p<0.001). Changes in age and geographic distribution over time may reflect increased immunity among students resulting from intense exposure to circulating mumps virus.


Změny v epidemiologii meningokoků C a účinnost vakcíny po zavedení očkování a modifikace schématu očkování
Changes in meningococcal C epidemiology and vaccine effectiveness after vaccine introduction and schedule modification.

Vaccine. 2014 Mar 21;
Authors: Garrido-Estepa M, León-Gómez I, Herruzo R, Cano R

Cíl: Konjugovaná vakcína proti meningokokům C byla zahrnuta do očkovacího kalendáře dětí ve věku 2, 4 a 6 měsíců věku v prosinci 2000. V roce 2006, rutinní očkování bylo upraveno na 2 dávky podané ve věku 2 měsíců a 4-6 měsíců a booster dávka během druhého roku života.Navíc byly provedeny catch-up kampaně pro rozšíření ochrany starších věkových skupin. Tato studie poskytuje dlouhodobou informace o účinnosti vakcíny (VE) a o dopadu očkování na meningokokovou epidemiologii C ve Španělsku.
Metoda: Hodnotili jsme údaje ze surveillance od sezony 1996/97 do sezony 2012/13, abychom zachytili změny v incidenci a smrtnosti onemocnění. Studie účinnosti vakcínou zahrnovala všechny případy oznámené od 1. ledna roku 2001 a hodnotili jsme účinnost vakcíny v obou rutinních očkování a v catch-up kampani. Pro zjištění poklesu ochrany v průběhu času, jsme porovnávali účinnost vakcíny do 1 roku a více než jeden rok od očkování.
Výsledky: Výskyt meningokokového onemocnění séroskupiny C se předně snížil ve věkových skupinách zaměřených na očkování. Ale po sezóně 2006/07 bylo snížení zevšeobecněné.
Účinnost vakcíny byla vysoká ve všech očkovacích programech, i když rutinní očkování ve 2, 4-6 měsících (+ booster dávka) vykazovalo vyšší celkovou účinnost než rutinní očkování 2, 4 a 6 měsících (99,3% vs 90,2%). VE> 1 rok od očkování byla nižší ve 2, 4 a 6 měsících ve srovnání s 2 a 4-6 měsíců (+ booster) (81,4% vs 89,1%). VE catch-up kampaní se zvýšila a ztráta účinnosti vakcíny se snižovala s věkem očkování. Celková VE byla 94,83 (95% interval spolehlivosti: 93.37, 95.97) a VE ? 1 rok po očkování byla 98.82 (95% interval spolehlivosti: 97.96, 99.31) a VE > 1 rok od očkování byla 90.89 (95% interval spolehlivosti: 87.79, 93.21).

PURPOSE: Meningococcal C conjugate vaccine was included in December 2000 in the Spanish childhood vaccination at 2, 4 and 6 months of age. In 2006, routine vaccination was modified to two doses at 2 and 4-6 months and a booster dose during the second year of age. Additionally, successive catch-up campaigns were launched to extend protection to older groups. This study provides long-term information about the vaccine effectiveness (VE) and the impact of vaccination in meningococcal C disease epidemiology in Spain.
METHODS: We assessed surveillance data from season 1996/97 to season 2012/13 to describe changes in incidence and lethality of the disease. The vaccine-effectiveness study covered all cases notified from January 1st of 2001 onwards and evaluated vaccine effectiveness in both routines and in catch-up campaigns. To investigate the decline in protection over time, we compared the vaccine effectiveness within 1 year and more than one year since vaccination.
RESULTS: The incidence of meningococcal serogroup C disease decreased first in those age-groups targeted for vaccination. But after 2006/07 season the decrease in incidence was generalised. Vaccine effectiveness was high in all vaccination programmes, although 2, 4-6 months (+ booster dose) routine showed higher overall vaccine effectiveness than 2, 4 and 6 months routine (99.3% vs. 90.2%). VE >1 year since vaccination was lower in 2, 4 and 6 months compared to 2 and 4-6 months (+ booster) routine (81.4% vs. 89.1%). For catch-up campaigns, VE increased and loss of vaccine effectiveness decreased with the age of administration. Overall VE was 94.83 (CI95%: 93.37, 95.97), 98.82 (CI95%: 97.96, 99.31) and 90.89 (CI95%: 87.79, 93.21) for ?1 and >1 year since vaccination, respectively.
CONCLUSIONS: The meningococcal C conjugate vaccination programme has been extremely successful in controlling the disease and continues to be evaluated and adapted to the changes in the epidemiology of the disease to ensure long-term vaccine protection.


Snížený výskyt invazivních pneumokokových onemocnění po zavedení 13-valetní konjugované vakcíny v Navaře, Španělsko, 2001-2013.
Reduced incidence of invasive pneumococcal disease after introduction of the 13-valent conjugate vaccine in Navarre, Spain, 2001-2013.

Vaccine. 2014 Mar 24;
Authors: Guevara M, Ezpeleta C, Gil-Setas A, Torroba L, Beristain X, Aguinaga A, García-Irure JJ, Navascués A, García-Cenoz M, Castilla J, Working Group for Surveillance of the Pneumococcal Disease in Navarre

Pneumokokové konjugované vakcíny (PCVs) byly licencovány pro použití u dětí a staly se ve Španělsku dostupné pro privátní trh v roce 2001 (PCV7), 2009 (PCV10) a 2010 (PCV13). Tato studie hodnotí změny ve výskytu invazivních pneumokokových onemocnění (IPD) a sérotypech izolovaných v Navaře, Španělsko, v období používání PCV7 (2004-2009) a PCV13 (2010-2013).
Procento dětí <2 let, které dostaly alespoň jednu dávku PCV v tomto obdobích, se phybovalo v rozmezí 25 až 61%, a 61 až 78%. V letech 2004 až 2009 a 2010 až 2013 se IPD výskyt snížil o 37%, 14,9 - 9,4 případů/100.000 obyvatel (p <0,001). U dětí <5 let klesla o 69% (p <0,001), u osob ve věku 5-64 rok, o 34% (p <0,001), a u ? 65 let, o 23% (p = 0,024). Výskyt případů IPD PCV13 sérotypů se snížil o 81% (p <0,001) u dětí <5 let a o 52% (p <0,001) v celé populaci. Žádné významné změny nebyly pozorovány v rozložení klinických projevů a závažnosti onemocnění. Incidence IPD klesala a sérotypy vyvolávajících IPD se změnily, zejména u dětí a mírně u dospělých po nahrazení PCV7 za PCV13.

Pneumococcal conjugate vaccines (PCVs) were licensed for use in children and became available for private purchase in Spain in 2001 (PCV7), 2009 (PCV10) and 2010 (PCV13). This study evaluates changes in the incidence of invasive pneumococcal disease (IPD) and the pattern of serotypes isolated in Navarre, Spain, between the period of use of PCV7 (2004-2009) and that of PCV13 (2010-2013). The percentage of children <2 years who received at least one dose of PCV in these periods ranged from 25 to 61% and 61 to 78%, respectively. Between 2004 and 2009 and 2010 and 2013 IPD incidence declined by 37%, from 14.9 to 9.4 cases/100,000 inhabitants (p<0.001). In children <5 years it fell by 69% (p<0.001), in persons aged 5-64 years, by 34% (p<0.001), and in those ?65, by 23% (p=0.024). The incidence of cases due to PCV13 serotypes declined by 81% (p<0.001) in children <5 years and by 52% (p<0.001) in the whole population. No significant changes were seen in the distribution of clinical presentations or in disease severity. The incidence of IPD has declined and the pattern of serotypes causing IPD has changed notably in children and moderately in adults following the replacement of PCV7 by PCV13.


Účinnost monovalentní rotavirové vakcíny v Kolumbii: studie případů a kontrol
Effectiveness of the monovalent rotavirus vaccine in Colombia: A case-control study.

Vaccine. 2014 Mar 31;
Authors: Cotes-Cantillo K, Paternina-Caicedo A, Coronell-Rodríguez W, Alvis-Guzmán N, Parashar UD, Patel M, De la Hoz-Restrepo F

Cíl: Zhodnotit účinnost monovalentní rotavirové vakcíny (RV1) k prevenci rotavirových průjmů, které jsou příčinou návštěvy na pohotovosti (ED) v Kolumbii.
Metody: Multicentrická studie případů a kontrol byla provedena v 6 Kolumbijských městech od roku 2011 do roku 2013. Případy byly laboratorně potvrzeny u pacientů přijatých na photovosti ve vybraných centrech. Kontroly byly pacienti s ostatními (jinými) průjmy. Stav očkování byl potvrzen z karty pacienta. Účinnost očkování a 95% limit spolehlivosti (Cl) byl počítán podmíněným regresním modelem za použití vztahu 1-adjustovaný poměr šancí x 100.
Výsledky: 1.051 vzorků stolic bylo získáno ze 193 případů a 858 kontorl. Historie očkování byla potvrzena ve 173 případech (90%) a u 801 kontrol (93%). Mezi vzorky pozitivními na rotaviry případů s historií očkování bylo 57 % G2P[4], 9.8% G9P[8], 6% G9P[6]. Průměrný věk případů (17 měsíců) byl vyšší než kontrol (15 měsíců) (P<0,001) a matky případů měly nižší edukační úroveň (P=0,025). Adjustovaná účinnost byla 79,19 % (95% Cl: 23,7-94,32) u dětí ve věku 6-11 měsíců a -39,75 % (95% Cl: -270,67-47,24) u starších 12 měsíců. Vůči hospitalizaci RV1 poskytlo ochranu 84,42% (95% Cl: 2268-96,86) u dětí ve věku 6-11 měsíců a -79,49% (95% Cl: -555,8-51,08) u starších 12 měsíců.
Závěr: RV1 poskytlo významnou ochranu vůči hospitalizaci z důvodu rotavirové nákazy u dětí mladších 1 roku v Kolumbii. Pozorování nižší účinnosti u dětí starších 12 měsíců vyžaduje další zhodnocení.

OBJECTIVE: To assess the effectiveness of the monovalent rotavirus vaccine (RV1) to prevent rotavirus diarrhea admissions to emergency departments (ED) in Colombia.
METHODS: A multicenter case-control study was carried out in six Colombian cities from 2011 to January, 2013. Cases were laboratory confirmed rotavirus diarrhea patients admitted to ED of selected health centers. Controls were patients with non-rotavirus diarrhea. Vaccination status was card-confirmed. Vaccine effectiveness and 95% confidence intervals (CI) were calculated from the conditional logistic regression models using the formula 1-adjusted odds ratio×100.
RESULTS: 1051 fecal samples were collected from 193 cases and 858 controls. Vaccination history was confirmed on 173 cases (90%) and 801 controls (93%). Among the rotavirus-positive samples with vaccination history, 57% were G2P[4], 9.8% G9P[8], 6% G9P[6]. Median age of cases (17 months) was greater than controls (15 months) (P<0.001), and mothers of cases had lower level of education (P=0.025). The adjusted effectiveness was 79.19% (95% CI, 23.7 to 94.32) among children 6-11 months of age and -39.75% (95% CI, -270.67 to 47.24) among those >12 months of age. Against overnight rotavirus hospitalizations, RV1 provided protection of 84.42% (95% CI, 22.68 to 96.86) among children 6-11 months of age, and -79.49% (95% CI, -555.8 to 51.08) among those >12 months.
CONCLUSIONS: RV1 provided significant protection against rotavirus hospitalization among children under 1 year of age in the Colombian setting. The observation of lower effectiveness in children >12 months requires further assessment.


Účinnost acelulární pertusové vakcíny u dětí během epidemie dávivého kašle v Queenslandu v letech 2009-2010
Acellular pertussis vaccine effectiveness for children during the 2009-2010 pertussis epidemic in Queensland.

Med J Aust. 2014 Apr 7;200(6):334-8
Authors: Sheridan SL, McCall BJ, Davis CA, Robson JM, Hull BP, Selvey CE, Ware RS, Grimwood K, Lambert SB

Cíl: Zhodnotit účinnost 3, 4 a 5 dávek acelulární pertusové vakcíny vůči dávivému kašli u dětí ve věku 1-4 let a 5-12 let a účinnost 3 dávek vakcíny vůči hospitalizaci z důvodu dávivého kašle u dětí ve věku 1-4 let.
Uspořádání: Retrospektivní studie založená na populaci dětí ve věku 1-12 let s bydlištěm v Queenslandu, Austrálii během let 2009 a 2010. Byla použita rutinně získaná data o onemocnění dávivého kašle, hospitalizaci, testování a očkování k analýzám poměrů a hodnocení účinnosti vakcíny (VE) pomocí metody skríningu.
Veličiny: VE vůči onemocnění dávivým kašlem u dětí ve věku 1-4 roky a 5-12 let podle roku narození a VE vůči hospitalizaci z důvodu dávivého kašle u dětí ve věku 1-4 let.
Výsledky: Do výpočtu VE bylo zahrnuto 1961 záznamů a 29 hospitalizací. VE odhad vůči dávivému kašli a hospitalizacím u dětí ve věku 1-4 let byly v roce 2009 a 2010 podobné a pohybovaly se mezi 83,5% a 89,4 %. VE odhad vůči dávivému kašli u dětí ve věku 5-12 let bylo mezi 71,2 % a 87,7 % v roce 2009 a mezi 34,7 % a 70,3 % v roce 2010. Počet vyšetření na dávivý kašel, zejména PCR test, vzrostl u dětí mezi lety 2009 a 2010.
Závěr: Acelulární pertusová vakcína poskytovala dobrou ochranu během prvních let po očkování, ale s věkem ubývala. Změny o povědomí testování pertuse, z důvodu zvýšení PCR použití, může přispívat ke zvýšení počtu záznamů o dávivém kašli a může to snížit VE vůči dávivému kašli z důvodu identifikace mírnějšího průběhu onemocnění.

UNLABELLED: OBJECTIVES To assess the effectiveness of three, four and five doses of acellular pertussis vaccine against pertussis notification for children aged 1 - < 4 years and 5 - < 12 years, and the effectiveness of three doses of acellular pertussis vaccine against pertussis hospitalisation for children aged 1 - < 4 years.
DESIGN, SETTING AND PARTICIPANTS: A population-based retrospective study of children aged 1 - < 12 years residing in Queensland, Australia, during 2009 and 2010. Routinely collected notification, hospitalisation, testing and vaccination data were used to describe notification rates and testing patterns and to assess vaccine effectiveness (VE) by the screening method.
MAIN OUTCOME MEASURES: VE against pertussis notification for children aged 1 - < 4 years and 5 - < 12 years, by birth year, and VE against pertussis hospitalisation for children aged 1 - < 4 years.
RESULTS: 1961 notifications and 29 hospitalisations were included in the VE calculations. VE point estimates against pertussis notification and hospitalisation in children aged 1 - < 4 years were similar in 2009 and 2010, and ranged between 83.5% and 89.4%. VE point estimates against notification among children aged 5 - < 12 years were between 71.2% and 87.7% in 2009, and between 34.7% and 70.3% in 2010. The numbers of pertussis tests performed for children, particularly polymerase chain reaction (PCR) tests, increased between 2009 and 2010.
CONCLUSIONS: Acellular pertussis vaccine provided good protection within the first years of priming, but this waned as age increased. Changes in pertussis testing behaviour, because of increases in PCR use and awareness, may have contributed to increased pertussis notification rates and lower estimates of VE against notification owing to identification of milder disease.


Účinnost a bezpečnost očkování proti hepatitidě typu A u osob po transplantaci ledvin
Efficacy and safety of hepatitis A vaccination in kidney transplant recipients.

Transpl Infect Dis. 2014 Apr 21;
Authors: Jeon HJ, Ro H, Jeong JC, Koo TY, Han M, Min SI, Oh KH, Ha J, Ahn C, Yang J

Princip: V posledních letech, se častěji hlásí symptomatická hepatitida typu A (HAV) v Koreji. Proto by HAV očkování mělo být zváženo u pacientů po transplantaci ledvin (KTRs). Studie zkoumala účinnost a bezpečnost HAV očkování u KTRs s moderní imunosupresivní léčbou.
Metoda: Hodnotili jsme séroprevalenci anti-HAV imunoglobulinu G (IgG) u KTRs, kteří navštívili Seoul National University Hospital od března 2011 do srpna 2012. Séronegativní pacienti byli očkováni 2 dávkami vakcíny HAV v intervalu 6 měsíců. Sérokonverze anti-HAV IgG byla stanovena 1 měsíc po druhé dávce vakcíny a nežádoucí účinky byly sledovány po každé vakcinaci.
Výsledky: Mezi celkem 416 KTRs, kteří byli skrínovaní, 338 (81,2%) pacientů bylo séropozitivních na anti-HAV IgG. Nicméně, u pacientů, kteří byli mladší 40 let, bylo séropozitivních pouze 31,8%. 52 séronegativních příjemců (průměrný věk 34,1 roků, 71,2% mužů), dostalo 2 dávky vakcíny, a pouze 14 z nich (26,9%) vykázalo sérokonverzi. Respondenti měli nižší hladinu kreatininu v séru (1,19 ± 0,24 vs 1,45 ± 0,49 mg/dl, P = 0,013), vyšší hladiny hemoglobinu v plazmě (14,4 ± 1,9 vs 12,8 ± 1,8 g/l, P = 0,006) a užívali nižší dávky takrolimus než cyklosporinu (57,1% vs 84,2%, p = 0,040) ve srovnání s nonrespondenty. Respondenti měli tendenci užívat nižší dávku prednisolonu (3,5 ± 1,6 vs 4,3 ± 1,2 mg / den, p = 0,076) a měli méně infekčních příhod (14,3 vs 40,5%, p = 0,076). Multivariantní analýza ukázala, že vyšší hladiny hemoglobinu a nižší hladiny kreatininu v séru byly významnými prognostickými faktory pro sérokonverze. Celkově byla vakcína dobře tolerována u všech pacientů.
Závěr: HAV IgG screening je nezbytný pro KTRs, zejména pro mladé příjemce. HAV očkování bylo bezpečné u KTRs paceintů; nicméně slabou odpověď na HAV očkování je důležité monitorovat u seronegativních pacientů co nejdříve a očkovat je dříve, než dojde ke konečnému stadiu onemocnění ledvin.

BACKGROUND: In recent years, symptomatic hepatitis A virus (HAV) infection has been reported with increasing frequency in Korea. Therefore, HAV vaccination should be considered in kidney transplant recipients (KTRs). The study investigated the efficacy and safety of HAV vaccination in KTRs under modern triple immunosuppressive agents.
METHODS: We evaluated the seroprevalence of anti-HAV immunoglobulin-G (IgG) in KTRs who had visited the Seoul National University Hospital from March 2011 to August 2012. Seronegative patients were immunized with 2 doses of HAV vaccine at a 6-month interval. Seroconversion of anti-HAV IgG was determined 1 month after the second vaccine dose, and adverse effects were monitored after each vaccination.
RESULTS: Among a total 416 KTRs who were screened, 338 (81.2%) patients were seropositive for anti-HAV IgG. However, among patients who were under 40 years of age, only 31.8% were seropositive. Fifty-two seronegative recipients (mean age 34.1 years, 71.2% male) had received 2 doses of vaccine, and only 14 of these patients (26.9%) showed seroconversion. Vaccine responders had lower serum creatinine (1.19 ± 0.24 vs. 1.45 ± 0.49 mg/dL, P = 0.013), higher plasma hemoglobin levels (14.4 ± 1.9 vs. 12.8 ± 1.8 g/dL, P = 0.006), and had lower tacrolimus use than cyclosporine use (57.1% vs. 84.2%, P = 0.040) compared with non-responders. Responders had a tendency of taking lower dose of prednisolone (3.5 ± 1.6 vs. 4.3 ± 1.2 mg/day, P = 0.076), and having fewer infection events (14.3 vs. 40.5%, P = 0.076). Multivariate analysis indicated that higher hemoglobin levels and lower serum creatinine levels were significant prognostic factors for seroconversion. Overall, the vaccine was well tolerated in all patients.
CONCLUSION: HAV IgG screening is necessary for KTRs, especially young recipients. HAV vaccination was safe in KTRs; however, poor response to HAV vaccination makes it important to identify seronegative patients as early as possible and vaccinate them before end-stage renal disease occurs.

Vydáno / Aktualizováno: 28.04.2014
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit