Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 19.11.2018

Publikace březen 2007

Živá atenuovaná perorální vakcína PERU-15 je u bangladéšských dětí bezpečná a imunogenní
Peru-15, a live attenuated oral cholera vaccine, is safe and immunogenic in Bangladeshi toddlers and infants.

Vaccine. 2007 Jan 4;25(2):231-8
Authors: Qadri F, Chowdhury MI, Faruque SM, Salam MA, Ahmed T, Begum YA, Saha A, Al Tarique A, Seidlein LV, Park E, Killeen KP, Mekalanos JJ, Clemens JD, Sack DA,

Živá perorální vakcína Vibrio cholera 01 Tor, Peru-15, byla klinicky zkoušena ve dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studii na bezpečnost a imunogenitu ve fázi I a II u 240 bangladéšských dětí ve věku 9 měsíců až 5 let. Podávaly se dvě různé dávky 2x10(7) a 2x10(8) cfu. Očkování nevyvolalo nežádoucí účinky a kmen byl geneticky stabilní. Vibriocidální protilátková imunitní odpověď se vytvořila u 42/50 (84%) dětí (2-5 let) a u 35/50 (70%) malých dětí (9-23 měsíců), celkem tedy u 77/100 (77%) dětí, kterým byla podávána vysoká dávka vakcíny. LPS-IgA protilátková odpověď byla zjištěna u 60% dětí, 34% malých dětí; 40% odpovědělo s IgA protilátkami specifickými vůči toxinu cholery. Odpověď po imunizaci s nízkou vakcinační dávkou byla nižší. Tato studie ukázala, že vakcinace Peru-15 o velikosti 2x10(8) cfu je bezpečná a imunogenní u bangladéšských dětí.

A live oral Vibrio cholerae O1 El Tor vaccine, Peru-15 was tested in a double-blind, randomized placebo controlled study for safety and immunogenicity in Phase I and Phase II studies in 240 Bangladeshi children aged 9 months-5 years of age. Two different doses (2x10(7) and 2x10(8)cfu) were tested. Vaccination did not elicit adverse events and the strain was genetically stable. Vibriocidal antibody responses developed in 42/50 (84%) toddlers (2-5 years) and 35/50 (70%) of younger children (9-23 months) and overall 77/100 (77%) who received the high dose. LPS-IgA-antibody responses were seen in 60% of toddlers and 34% of infants; 40% responded with IgA antibodies to cholera toxin. The responses to the reduced dose was lower. These studies demonstrate that Peru-15 at a dose of 2x10(8)cfu is safe and immunogenic in children in Bangladesh.


Horečka jako marker reaktogenity acelulární pertussové vakcíny obsažené v hexavalentní vakcíně (HEXAVAC) ve velké otevřené, randomizované bezpečnostní studii u zdravých francouzských dětí
Fever as a marker of reactogenicity of an acellular pertussis-containing hexavalent vaccine (HEXAVAC) in a large-scale, open, randomized safety study in healthy French infants.

Hum Vaccin. 2006 Sep-Oct;2(5):215-21
Authors: Reinert P, Fiquet A, Thomas S, Schuyleman A, Watson M,

Cíl: Nové multivalentní vakcíny zjednodušují imunizaci dětí a mohou zvýšit proočkovanost dětské populace. Přesto musí být jejich bezpečnostní profil přijatelný a srovnatelný s profilem předešlých běžně používaných vakcín. Cílem teto studie bylo zhodnotit incidenci horečky >= 40°C po očkování s vakcínou HEXAVAC nebo po současném očkování s vakcínami PENTACOQ a HBVAXPRO.
Uspořádání: Byla provedena otevřená, randomizovaná, pragmatická, postregistrační multicentrická klinická studie ve Francii. Děti byly randomizovány podle toho, zda jim byla podávána 1 dávka hexavalentní, aP-obsahující vakcíny (HEXAVAC) nebo oddělené injekce pentavalentní vakcíny obsahující celobunečnou pertussovou složku (PENTACOQ) a vakcíny proti hepatitidě typu B (HBVAXPRO) ve věku 2, 3 a 4 měsíců. Oběma skupinám byla podána booster dávka vakcíny HEXAVAC ve věku 12-18 měsíců.
Výsledky a závěr: 7151 dětí bylo celkem zařazeno v 389 centrech. Během třídenního období po primovakcinaci nebyla incidence horečky >=40°C u dětí očkovaných s vakcínou HEXAVAC vyšší než u dětí očkovaných s vakcínami PENTACOQ a HBVAXPRO. Incidence horečky s mezními hodnotami 38°C, 38.5°C, 39°C a 39.5°C byla významně nižší u dětí očkovaných s HEXAVAC. Posuzované riziko horečky 40°C po podáni booster dávky vakcíny HEXAVAC bylo statisticky přijatelné.
Závěr: Incidence horečky >= 40°C v této klinické studii byla velmi nízká a obdobná v obou skupinách (HEXAVAC nebo PENTACOQ+HBVAXPRO) podávaných ve třídávkovém schématu. Horečka >= 38°C a <= 39.5°C byla významně méně četná po podání vakcíny HEXAVAC. Incidence horečky >= 40°C po podání booster dávky HEXAVAC byla nízká u dětí zařazených do této studie.

OBJECTIVE: New multivalent vaccines simplify childhood immunisation schedules and can increase vaccination coverage. However, they must have a reactogenicity profile which is acceptable and comparable with that of previously available vaccines. The objective of this trial was to assess the incidence of fever of 40.0 degrees C or higher following vaccination with HEXAVAC or concomitant PENTACOQ and HBVAXPRO. STUDY DESIGN: This was an open, randomized, pragmatic, post-licensure multicenter trial performed in France. Infants were randomly assigned to receive either a single injection of a hexavalent, aP-containing vaccine (HEXAVAC) or separate injections of a pentavalent, wP-containing vaccine (PENTACOQ) and Hepatitis B vaccine (HBVAXPRO) at 2, 3 and 4 months of age. Both groups received a HEXAVAC booster at 12-18 months of age. RESULTS AND DISCUSSION: 7151 infants were enrolled in 389 centers. During the combined three-day periods following the primary series injections, the incidence of fever of 40.0 degrees C or higher with HEXAVAC was not greater than with [PENTACOQ and HBVAXPRO]. The incidence of fever at thresholds of 38.0 degrees C, 38.5 degrees C, 39.0 degrees C and 39.5 degrees C was significantly lower in the HEXAVAC group. The vaccine attributable risk for fever of 40.0 degrees C following the booster injection with HEXAVAC was statistically acceptable. CONCLUSION: The incidence of fever of 40.0 degrees C or higher in this study was very low and similar in both groups (HEXAVAC or [PENTACOQ + HBVAXPRO] as a three-dose primary series). Fever > or =38.0 degrees C and < or =39.5 degrees C was significantly less frequent following administration of HEXAVAC. The incidence of fever of 40.0 degrees C or higher following a HEXAVAC booster dose was low in all infants studied.


Živá atenuovaná chřipková vakcína versus inaktivovaná chřipková vakcína u dětí a malých dětí
Live attenuated versus inactivated influenza vaccine in infants and young children.

N Engl J Med. 2007 Feb 15;356(7):685-96
Authors: Belshe RB, Edwards KM, Vesikari T, Black SV, Walker RE, Hultquist M, Kemble G, Connor EM,

Princip: V USA se obecně doporučuje očkovat děti proti chřipce ve věku 6-59 měsíců s trivalentní inaktivovanou vakcínou. Pro zhodnoceni alternativní vakcíny byla srovnána bezpečnost a účinnost intranazálně podávané živé atenuované chřipkové vakcíny s inaktivovanou vakcínou u dětí a malých dětí.
Metoda: Děti ve věku 6 až 59 měsíců bez předešlé příhody obtížného dýchání nebo těžkého astmatu, byly náhodně uspořádány v poměru 1:1 do skupiny, které se podávala buď chladem adaptována trivalentní živá atenuovaná chřipková vakcína nebo trivalentní inaktivovaná vakcína, dvojitě zaslepeným způsobem. Chřipce podobná onemocnění se monitorovala kultivačně během chřipkové sezóny 2004-2005.
Výsledky: Bezpečnostní data byla získána od 8352 dětí a 7852 dětí dokončilo studii v souladu s protokolem. O 54,9% méně kultivačně prokázaných případů chřipky bylo zjištěno ve skupině očkované živou atenuovanou vakcínou vzhledem ke skupině očkované inaktivovanou vakcínou (153 vs 338 případu P<0,001). Silnější účinnost živé atenuované vakcíny ve srovnání s inaktivovanou vakcínou byla pozorována pro oba geneticky dobře spárované a driftované viry. U dříve neočkovaných dětí se obtížné dýchání objevovalo do 42 dní po podání 1. dávky častěji u dětí očkovaných živou atenuovanou vakcínou (3,8%) než u dětí očkovaných inaktivovanou vakcínou (2,1%, P=0,076). Hospitalizace z důvodu jakékoli příčiny během prvních 180 dní po očkování byly častější u očkovanců se živou atenuovanou vakcínou ve věku 6-11 měsíců (6,1%) než u očkovaných s inaktivovanou vakcínou v této věkové skupině (2,6%, P=0,002).
Závěr: U malých dětí prokázala živá atenuovaná vakcína významně lepší účinnost než inaktivovaná vakcína. Zhodnocení rizik a prospěchu ukazuje, že by živá atenuovaná vakcína měla být vysoce účinná, bezpečná pro děti ve věku 12-59 měsíců, které ve své anamnéze nemají obtížné dýchání nebo astma.

BACKGROUND: Universal vaccination of children 6 to 59 months of age with trivalent inactivated influenza vaccine has recently been recommended by U.S. advisory bodies. To evaluate alternative vaccine approaches, we compared the safety and efficacy of intranasally administered live attenuated influenza vaccine with those of inactivated vaccine in infants and young children. METHODS: Children 6 to 59 months of age, without a recent episode of wheezing illness or severe asthma, were randomly assigned in a 1:1 ratio to receive either cold-adapted trivalent live attenuated influenza vaccine (a refrigeration-stable formulation of live attenuated intranasally administered influenza vaccine) or trivalent inactivated vaccine in a double-blind manner. Influenza-like illness was monitored with cultures throughout the 2004-2005 influenza season. RESULTS: Safety data were available for 8352 children, and 7852 children completed the study according to the protocol. There were 54.9% fewer cases of cultured-confirmed influenza in the group that received live attenuated vaccine than in the group that received inactivated vaccine (153 vs. 338 cases, P<0.001). The superior efficacy of live attenuated vaccine, as compared with inactivated vaccine, was observed for both antigenically well-matched and drifted viruses. Among previously unvaccinated children, wheezing within 42 days after the administration of dose 1 was more common with live attenuated vaccine than with inactivated vaccine, primarily among children 6 to 11 months of age; in this age group, 12 more episodes of wheezing were noted within 42 days after receipt of dose 1 among recipients of live attenuated vaccine (3.8%) than among recipients of inactivated vaccine (2.1%, P=0.076). Rates of hospitalization for any cause during the 180 days after vaccination were higher among the recipients of live attenuated vaccine who were 6 to 11 months of age (6.1%) than among the recipients of inactivated vaccine in this age group (2.6%, P=0.002). CONCLUSIONS: Among young children, live attenuated vaccine had significantly better efficacy than inactivated vaccine. An evaluation of the risks and benefits indicates that live attenuated vaccine should be a highly effective, safe vaccine for children 12 to 59 months of age who do not have a history of asthma or wheezing.


Dlouhodobá imunogenita po podání jedné dávky a booster dávky živé atenuovaná vakcíny proti hepatitidě typu A: výsledky po 8letém sledování
Long-term immunogenicity after single and booster dose of a live attenuated hepatitis A vaccine: results from 8-year follow-up.

Vaccine. 2007 Jan 5;25(3):446-9
Authors: Wang XY, Xu ZY, Ma JC, von Seidlein L, Zhang Y, Hao ZY, Han OP, Zhang YL, Tian MY, Ouyang PY, Zhang ZY, Han CQ, Xing ZC, Chen JC

Živé atenuovaná vakcíny proti virové hepatitidě typu A se používají v Číně, ale není známá persistence vakcínou indukovaných protilátek specifických vůči HAV po podání jedné dávky a booster dávky po 12 měsících. Proto byla provedena velká klinická studie hodnotící živou atenuovanou vakcínu proti hepatitidě typu A v provincii Hebi v letech 1996 a 1999. Pět let po studii byly odebrány vzorky krve dětem původně zařazeným do studie. 72% (61/85) dětí po podání jedné dávky měly detekovatelné hladiny protilátek anti-HAV ještě 96 měsíců (průměrný geometrický titr po 96 měsících: 89 mIU/ml). Ve skupině s booster dávkou mělo 98% (48/49) dětí pozitivní hladiny anti-HAV s GMT 262,8 mIU/ml po 96 měsících. Opětovné podání živé atenuovaná vakcíny může vyvolat booster efekt. Výsledky zjištěné ve skupině očkované jednou dávkou naznačují, že není potřeba booster dávky živé atenuovaná vakcíny proti hepatitidě typu A u imunokompetentních osob vzhledem k perzistujícím anti-HAV a anamnestické odpovědi po podání jedné dávky. Další sledování je nutné pro potřeby národní strategie v imunizaci proti hepatitidě typu A.

Live, attenuated hepatitis A vaccines are used widely in China but there is uncertainty regarding the persistence of vaccine-induced anti-HAV antibodies after single dose and booster dose administrated at month 12. A large scale clinical trial to evaluate the live, attenuated hepatitis A vaccine was conducted in Hebei province between 1996 and 1999. Five years after the trials, children in single dose and booster dose groups were bled and followed. Seventy two percent (61/85) of children who received a single trial dose had detectable anti-HAV antibodies for 96 months (GMC at 96 months: 89.0 mIU/mL). In the booster group 98% (48/49) children remained anti-HAV positive with GMC of 262.8 mIU/mL at month 96. The reinjection with live attenuated HAV vaccine can elicit a booster effect. Results from single dose group seems not to support the need for booster doses of live attenuated hepatitis A vaccine in immunocompetent individuals regarding the persisting anti-HAV and anamnestic response of a single dose vaccine. Continued monitoring of anti-HAV antibodies is needed for a rational hepatitis A immunization strategy in China.


Srovnání bezpečnosti a účinnosti subkutánního a intradermálního podávání inaktivované vakcíny proti japonské encefalitidě během přípravy Australských ochranných složek
Comparative safety and efficacy of subcutaneous and intradermal administration of inactivated Japanese encephalitis vaccine during predeployment preparations in the Australian Defence Force.

Mil Med. 2006 Dec;171(12):1190-5
Authors: Kitchener S, Nasveld P, Brennan L, Ward D

Japonská encefalitida je virové onemocnění objevující se v oblastech, kde působí Australské obranné síly, tj. na severu kontinentu, včetně australské hranice Torres Strait a Papua, Nová Guinea. Komerčně dostupná je pouze inaktivované, na myších mozkových buňkách pomnožená vakcína s kmenem Nakayama. Tato vakcína je vysoce nákladná, vyvolává významné nežádoucí účinky a omezuje účinnost bezprostředně po jejím podání. Z těchto důvodů byla klinicky testována intradermální imunizace (buď jedna intradermální dávka nebo 2 intradermální injekce do dvou odlišných míst) ve srovnání s konvenčním subkutánním podáváním v randomizované, kontrolované studii u vojáků v přípravě. Dvojitá intradermální vakcinace (0,1 ml do dvou odlišných míst) vedla k lehce příznivějšímu profile nežádoucích účinků při zachování srovnatelné sérologické účinnosti a snížených nákladech. Rozšíření tohoto konceptu a test logistiky byl proveden na celé připravující se vojenské jednotce. Metoda očkování byla velmi dobře přijímaná a zachovala si srovnatelnou imunogenitu.

Japanese encephalitis is a viral disease emerging in areas of influence for the Australian Defence Force immediately north of the continent, including the Torres Strait border of Australia and Papua, New Guinea. Only the mouse brain-derived, inactivated, Nakayama strain vaccine is commercially available to the Australian Defence Force. This vaccine has a high cost and significant adverse event profile, requiring restricted duties after administration. To address these issues, intradermal vaccination (either single intradermal administration or two intradermal injections at two separate sites) was assessed, compared with the conventional subcutaneous vaccination method, in a randomized controlled trial among soldiers preparing for deployment. Dual intradermal vaccination (0.1 mL at two sites) was found to have a slightly more favorable adverse event profile while maintaining comparable serological efficacy and reduced cost. An expansion of the concept and a test of logistics were conducted by vaccinating a battalion formation during predeployment medical preparations. The method of vaccination was well accepted and retained comparable immunogenicity.


Bezpečnost a účinnost rekombinantní vakcíny proti hepatitidě typu E
Safety and efficacy of a recombinant hepatitis E vaccine.

N Engl J Med. 2007 Mar 1;356(9):895-903
Authors: Shrestha MP, Scott RM, Joshi DM, Mammen MP, Thapa GB, Thapa N, Myint KS, Fourneau M, Kuschner RA, Shrestha SK, David MP, Seriwatana J, Vaughn DW, Safary A, Endy TP, Innis BL

Princip: virus hepatitidy typu E (HEV) bývá významnou příčinou virové hepatitidy. Hodnotili jsme bezpečnost a účinnost vakcíny z rekombinantního proteinu HEV (rHEV) ve fázi 2, v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii. Metoda: Provedli jsme studii v roce 2000 u zdravých dospělých osob v Nepálu, které byly vůči HEV vnímavé. Osobám bylo náhodně podávána rHEV vakcína nebo placebo ve schématu 0., 1. a 6. měsíc. Aktivní surveillance (včetně nemocnice) byla použita k identifikaci akutní hepatitidy a nežádoucích účinků. Primární veličinou bylo zjištění, zda po očkování se 3 dávkami vakcíny došlo e vzniku hepatitidy typu E. Výsledky: Celkem bylo zařazeno 1794 osob (898 osob bylo ve vakcinační skupině a 896 v placebové skupině), kterým byly podány tři vakcinační dávky; celková vakcinační kohorta byla sledována v průměru 804 dní. Po podání tří vakcinačních dávek došlo k rozvoji hepatitidy typu E u 69 osob, z nichž 66 bylo v placebové skupině. Účinnost vakcíny byla 95,5% (95%CI 85,6-98,6). V analýze "intention-to-treat", která zahrnovala celkem 87 subjektů, u nichž došlo ke vzniku hepatitidy typu E po podání První dávky, bylo 9 osob ve vakcinační skupině a účinnost vakcíny dosahovala 88,5% (95%CI 77,1-94,2). U osob v podskupině náhodně vybraných pro analýzu lokálních a systémových symptomů (podskupina reaktogenity) během 8 dní po podání jakékoli ze tří dávek, celé imunizace, byl poměr subjektů s výskytem nežádoucích účinků podobný v obou studijních skupinách, kromě bolesti v místě vpichu, která byla zvýšena ve skupině očkovaných (P=0,03). Závěr: U vysoce rizikové populace rHEV vakcína byla účinná v prevalence hepatitidy typu E.

BACKGROUND: Hepatitis E virus (HEV) is an important cause of viral hepatitis. We evaluated the safety and efficacy of an HEV recombinant protein (rHEV) vaccine in a phase 2, randomized, double-blind, placebo-controlled trial. METHODS: In Nepal, we studied 2000 healthy adults susceptible to HEV infection who were randomly assigned to receive three doses of either the rHEV vaccine or placebo at months 0, 1, and 6. Active (including hospital) surveillance was used to identify acute hepatitis and adverse events. The primary end point was the development of hepatitis E after three vaccine doses. RESULTS: A total of 1794 subjects (898 in the vaccine group and 896 in the placebo group) received three vaccine doses; the total vaccinated cohort was followed for a median of 804 days. After three vaccine doses, hepatitis E developed in 69 subjects, of whom 66 were in the placebo group. The vaccine efficacy was 95.5% (95% confidence interval [CI], 85.6 to 98.6). In an intention-to-treat analysis that included all 87 subjects in whom hepatitis E developed after the first vaccine dose, 9 subjects were in the vaccine group, with a vaccine efficacy of 88.5% (95% CI, 77.1 to 94.2). Among subjects in a subgroup randomly selected for analysis of injection-site findings and general symptoms (reactogenicity subgroup) during the 8-day period after the administration of any dose, the proportion of subjects with adverse events was similar in the two study groups, except that injection-site pain was increased in the vaccine group (P=0.03). CONCLUSIONS: In a high-risk population, the rHEV vaccine was effective in the prevention of hepatitis E. (ClinicalTrials.gov number, NCT00287469 [ClinicalTrials.gov].).

Vydáno / Aktualizováno: 16.04.2007
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit