Publikace červen 2008

Klinická studie celovirionové H5N1 vakcíny odvozené z buněčné kultury
A clinical trial of a whole-virus H5N1 vaccine derived from cell culture.

N Engl J Med. 2008 Jun 12;358(24):2573-84.
Ehrlich HJ, Muller M, Oh HM, Tambyah PA, Joukhadar C, Montomoli E, Fisher D, Berezuk G, Fritsch S, Low-Baselli A, Vartian N, Bobrovsky R, Pavlova BG, Pollabauer EM, Kistner O, Barrett PN

Princip: Rozšířená infekce mezi ptáky s ptačí chřipkou H5N1 a její limitovaný přenos na člověka naznačuje, že virus má potenciál vyvolat lidskou pandemickou chřipku. Existuje naléhavá potřeba H5N1 vakcíny, která by byla účinná v prevenci vůči odlišným virovým kmenům H5N1.
Metody: V randomizované dávkově odstupňované studii fáze 1 a 2 zahrnující 6 podskupin jsme sledovali bezpečnost H5N1 celovirionové vkacíny vyrobené na VERO buněčné kultuře a stanovili jsme schopnost vyvolávat protilátky schopné neutralizovat různé kmeny H5N1. Ve dvou návštěvách v intervalu 21 dní, bylo 275 zdravých dobrovolníků ve věku 18 až 45 let očkováno 2 dávkami vakcíny, která obsahovala 3,75 µg, 7,5 µg, 18 µg nebo 30 µg hemaglutininu na hlinikovém nosiči nebo 7,5 µg či 15 µg hemaglutininu bez hliníkového nosiče. Sérologická analýza byla provedena na počátku před očkováním a ve dnech 21 a 42.
Výsledky: Vakcína vyvolala neutralizační imunitní odpověď nejen vůči klonu virového kmene 1 (A/Vietnam/1203/2004), ale rovněž vůči klonu kmene 2 a 3. Použití adjuvans nezlepšilo protilátkovou odpověď. Maximální odpověď vůči vakcinačnímu kmeni se získala s formulací obsahující 7,5 µg a 15 µg hemaglutininu bez adjuvans. Mírná bolest v místě vpichu (u 9 až 27% subjektů) a bolest hlavy (u 5 až 31% subjektů) představovaly nejčastější nežádoucí účinky u všech očkovanců bez ohledu na formulaci vakcíny.
Závěr: Dvoudávkové schéma očkování s velikostí dávky 7,5 µg nebo 15 µg hemaglutininu bez adjuvans vyvolalo neutralizační protilátky vůči odlišným kmenům H5N1 u vysokého procenta subjektů, což naznačuje, že tato formulace by mohla být užitečná pro konstrukci H5N1 vakcíny.

BACKGROUND: Widespread infections of avian species with avian influenza H5N1 virus and its limited spread to humans suggest that the virus has the potential to cause a human influenza pandemic. An urgent need exists for an H5N1 vaccine that is effective against divergent strains of H5N1 virus. METHODS: In a randomized, dose-escalation, phase 1 and 2 study involving six subgroups, we investigated the safety of an H5N1 whole-virus vaccine produced on Vero cell cultures and determined its ability to induce antibodies capable of neutralizing various H5N1 strains. In two visits 21 days apart, 275 volunteers between the ages of 18 and 45 years received two doses of vaccine that each contained 3.75 microg, 7.5 microg, 15 microg, or 30 microg of hemagglutinin antigen with alum adjuvant or 7.5 microg or 15 microg of hemagglutinin antigen without adjuvant. Serologic analysis was performed at baseline and on days 21 and 42. RESULTS: The vaccine induced a neutralizing immune response not only against the clade 1 (A/Vietnam/1203/2004) virus strain but also against the clade 2 and 3 strains. The use of adjuvants did not improve the antibody response. Maximum responses to the vaccine strain were obtained with formulations containing 7.5 microg and 15 microg of hemagglutinin antigen without adjuvant. Mild pain at the injection site (in 9 to 27% of subjects) and headache (in 6 to 31% of subjects) were the most common adverse events identified for all vaccine formulations. CONCLUSIONS: A two-dose vaccine regimen of either 7.5 microg or 15 microg of hemagglutinin antigen without adjuvant induced neutralizing antibodies against diverse H5N1 virus strains in a high percentage of subjects, suggesting that this may be a useful H5N1 vaccine.

Bezpečnost a imunogenita bivalentní inaktivované chřipkové vakcíny u dětí
Varicella-zoster virus-specific immune responses in elderly recipients of a herpes zoster vaccine.

J Infect Dis. 2008 May 15;197(10):1448-54
Halasa NB, Gerber MA, Chen Q, Wright PF, Edwards KM.

Princip: Trivalentní inaktivovaná chřipková vakcína (TIV) není registrovaná pro očkování dětí mladších 6 měsíců, tj. ve věkové dětské skupině s nejvyšší hospitalizací v důsledku onemocnění chřipkou.
Metody: V této prospektivní otevřené studii se podávaly 2 dávky TIV zdravým dětem ve věku 10-22 týdnů. Hodnotily se nežádoucí účinky a stanovoval se titr protilátek hemaglutinační inhibicí (HAI). Sledování chřipkového onemocnění se provádělo týdně telefonicky během chřipkové sezóny.
Výsledky: Celkem 42 dětí bylo zařazeno a dokončilo studii. Byly zjištěny jen mírné lokální a systémové reakce. V první sezóně (2004-2005) byl postvakcinační HAI titr >1:32 stanoven u 31,6%, 47,4% a 21,1% z 19 subjektů pro H1N1, H3N2 a B kmeny obsažené ve vakcíně. V druhé sezóně (2005-2006) postvakcinační HAI titry >1:32 se objevily u 45,5%, 59,1% a 0% z 23 subjektů pro H1N1, H3N2 a B kmeny obsažené ve vakcíně. Séronegativní děti před očkováním (titr <1:8) dosáhly až 4násobného nárůstu protilátek po očkování statisticky významně na rozdíl od dětí s prevakcinačním titrem >1:8 (P<0,001).
Závěr: Dvě dávky ZIV vakcíny byly bezpečné a průměrně imunogenní vůči některým chřipkovým kmenům. Přítomnost stávajících mateřských protilátek vedla k významně nižší séroresponzi na očkování. Zda očkovat s TIV takto malé děti je třeba ještě rozhodnout.

BACKGROUND: Trivalent inactivated influenza vaccine (TIV) is not licensed for use in infants <6 months old, the group with the highest influenza hospitalization rates among children. METHODS: In this prospective, open-label study, 2 doses of TIV were administered to healthy infants aged 10-22 weeks. Adverse reactions were assessed, and hemagglutination inhibition (HAI) antibody titers were determined. Weekly telephone surveillance for influenza-like illness was conducted during the influenza season. RESULTS: A total of 42 infants were enrolled and completed the study. Mild local and systemic reactions were noted. In the first season (2004-2005), postvaccination HAI titers >1:32 were noted for 31.6%, 47.4%, and 21.1% of 19 subjects for H1N1, H3N2, and B strains included in the vaccine, respectively. In the second season (2005-2006), postvaccination HAI titers >1:32 were seen in 45.5%, 59.1%, and 0% of 23 subjects for H1N1, H3N2, and B strains included in the vaccine, respectively. Infants who were seronegative before vaccination (titers <1:8) were significantly more likely to have a 4-fold rise in antibody titer after vaccination, compared with infants who had prevaccination titers >1:8 (P<.001). CONCLUSION: Two doses of TIV were found to be safe and moderately immunogenic against some influenza strains. The presence of preexisting maternally derived antibody was associated with significantly lower seroresponse rates to vaccination. Whether vaccination with TIV will prevent influenza in these young children remains to be determined.

Změna programu prevence de novo infekce HBV u pediatrických pacientů s vakcínou proti hepatitidě typu B
Hepatitis B virus vaccine switch program for prevention of de novo hepatitis B virus infection in pediatric patients.

Transpl Int. 2008 Apr;21(4):346-52. Epub 2008 Jan 14.
Park JB, Kwon CH, Lee KW, Choi GS, Kim DJ, Seo JM, Kim SJ, Joh JW, Lee SK.

Hlavním cílem této studie bylo zhodnotit možnost vakcinačního programu vůči virové hepatitidě tpyu B (HBV) po jednoletém prevenčním podávání imunoglobulinu specifického vůči hepatitidě typu B (HBIG) jako prevenci de novo (DNHBV) u dětských příjemců transplantátů pozitivních na protilátky specifické vůči HBV (anti-HBc). Do této studie jsme zařadili dětské příjemce (n=14), kteří podstoupili transplantaci jater od dárců s anti-HBc protilátkami mezi červencem 2000 až červencem 2005 a byli dále sledováni po dobu dalších 24 měsíců po transplantaci. HBIG byl podáván denně během prvního týdne a přerušovaně tak, aby byly zajištěny titry protilátek vůči povrchovému antigenu HBV (anti-HBs) vyšší než 200 IU/l po dobu 12 měsíců po transplantaci. Posléze byla podávána HBV vakcína příležitostně tak, aby nahradila HBIG v případě, že titr anti-HBs klesl pod 200 IU/l. Průměrná doba trvání po vakcinaci byla 26,5 měsíce a průměrně se podalo 2,03 dávky vakcíny po dobu jednoho roku tak, aby byla hladina anti-HBs minimálně 100 IU/l. U dvou pacientů nebyla HBV vakcína podána vůbec, neboť jejich hladiny byly vyšší. Jedenáct pacientů HBV program dokončilo a pouze u jednoho bylo třeba dále pokračovat. Změna programu podávání HBIG za HBV očkování tak, aby titry anti-HBs byly vyšší než 100 IU/l by mohlo být pohodlné a efektivní.

The principal objective of this study was to evaluate the feasibility of Hepatitis B virus (HBV) vaccine switch program after 1-year Hepatitis B immunoglobulin (HBIG) for the prevention of de novo HBV (DNHBV) infection in pediatric recipients of hepatitis B core antibody (anti-HBc)-positive grafts. In this study, we enrolled pediatric recipients (n = 14), who had undergone living donor liver transplantation with anti-HBc-positive grafts between July 2000 and July 2005 and were followed up for over 24 months after transplantation. HBIG was given daily during the first week and intermittently in order to maintain anti-hepatitis B surface antigen (anti-HBs) titers greater than 200 IU/l until 12 months post-transplantation. Then the HBV vaccine was given intermittently as a substitute for HBIG when anti-HBs titer fell below 200 IU/l. The median follow-up duration after vaccination was 26.5 months, and a median of 2.03 doses of vaccine per year was required for the maintenance of anti-HBs titers greater than at least 100 IU/l. Two of the patients did not start the HBV vaccine due to sustained high anti-HBs titer. Eleven completed the HBV switch, whereas 1 was ongoing. With the HBV vaccine switch program, anti-HBs titers greater than 100 IU/l could be maintained conveniently and effectively.