Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 26.11.2018

Publikace září 2006

Srovnání vakcíny proti virové hepatitidě typu B (Hepavax-Gene) s obsahem thiomersalu i bez něj u dospělých osob
Comparison of thiomersal-free and thiomersal-containing formulations of a recombinant hepatitis B vaccine (Hepavax-Gene) in healthy adults.

Vaccine. 2006 Jun 19;24(25):5320-6
Authors: Rebedea I, Diaconescu IG, Bach D, Bartelsen O, Arndtz N

Byla vyvinuta rekombinantní vakcína proti virové hepatitidě typu B bez obsahu thiomersalu (TF) Hepavax-Gene. Tato studie srovnávala imungenitu a bezpečnost Hepavax-Gene, Hepavax-Gene (TF) a Engerix-B (obsahující stopová množství thiomersalu) u velkého souboru zdravých dospělých osob (N=770) při použití dvou vakcinačních schémat: základní očkování 0-1-2- měsíce nebo běžné schéma očkování 0-1-6 měsíců. Výsledky séroprotekce (> nebo = 10 IU/l) nebyly u osob očkovaných vakcínou Hepavax-Gene TF horší než stejné výsledky dosažené s vakcínami Hepavax-Gene a Engerix-B jeden měsíc po podání třetí dávky vakcíny při použití schématu 0-1-6, kdy séroprotekce dosahovala 99,1% pro obě vakcíny Hepvax-Gene a 100% pro vakcínu Engerix-B. Séroprotekce byla po očkování vakcínou Hepavax-Gene TF při schématu očkování 0-1-2 89,6%, a tedy i nižší než séroprotekce dosažená po očkování vakcínou Hepavax-Gene (94,2%), ale srovnatelná se séroprotekcí po očkování vakcínou Engerix-B (86,4%). Navíc Hepavax-Gene TF byl velmi dobře snášen podobně jako srovnávací vakcíny.

A thiomersal-free (TF) formulation of the recombinant hepatitis B vaccine Hepavax-Gene has been developed. This study compared immunogenicity and safety of Hepavax-Gene, Hepavax-Gene TF and Engerix-B (containing trace amounts of thiomersal) in a large healthy adult population (N=770) using two vaccination schedules: the priming 0-1-2 months or the standard 0-1-6 month schedule. Hepavax-Gene TF was non-inferior to Hepavax-Gene and Engerix-B with respect to seroprotection rates (>or=10I U/L) 1 month after the third vaccination using the 0-1-6 month schedule, with 99.1% for both Hepavax-Gene formulations and 100% for Engerix-B of subjects' seroprotected in each group. The seroprotection rate after the 0-1-2 schedule was 89.6% for Hepavax-Gene TF, lower than for Hepavax-Gene (94.2%) but comparable to Engerix-B (86.4%). Furthermore, Hepavax-Gene TF was as well tolerated as the comparator vaccines.


Účinnost masivního očkování s konjugovanou pneumokokovou vakcínou u cílových skupin dětí vůči pneumokokovému nosičství ve věku 3 let: průřezová studie u vysoce rizikové populace
Effect of community-wide conjugate pneumococcal vaccine use in infancy on nasopharyngeal carriage through 3 years of age: a cross-sectional study in a high-risk population.

Clin Infect Dis. 2006 Jul 1;43(1):8-15
Authors: Millar EV, O'Brien KL, Watt JP, Bronsdon MA, Dallas J, Whitney CG, Reid R, Santosham M

Princip: Sedmivalentní konjugovaná pneumokoková vakcína (PnCRM7) prokázala vysokou účinnost v prevenci invazivních pneumokokvých onemocnění. Pneumokoková konjugovaná vakcína rovněž chrání vůči nasofaryngeálními nosičství vakcinačních sérotypů, avšak délka doby protekce vůči tomuto nosičství není známá.
Metoda: Randomizovaná účinnostní studie s PnCRM7 (vakcína se sérotypy 4, 6B, 9V, 14, 18C, 19F a 23F) byla provedena v rezervaci Navajo a White Mountain Apache od dubna 1997 do října 2000. Jako kontrolní skupina byly osoby očkovány konjugovanou meningokokovou vakcínou skupiny C. Dětem zařazený ve věku 6 týdnů až 7 měsíců, byly podány celkem 3 dávky v intervalu 2 měsíců a čtvrtá dávka jim byla podána ve věku 12-15 měsíců. Očkované děti byly zařazeny do studie sledující nasofaryngeální nosičství od února 2001 do ledna 2002, aby se zhodnotila délka doby ochrany vůči pneumokokovému nosičství, vyvolaná PnCRM7.
Výsledky: Celkem bylo zařazeno 749 dětí, včetně 468 dětí očkovaných PnCRM7 a 281 dětí očkovaných konjugovanou meningokokovou vakcínou skupiny C. Průměrný věk byl 3,3 roky (rozmezí 1-7 let) a průměrná doba od poslední podané dávky vakcíny byla 27 měsíců (rozmezí 14-48 měsíců). Výskyt pneumokokového nosičství byl podobný v obou očkovaných skupinách (63,9% u PnCRM7 a 60,5% u konjugované meningokokové vakcíny skupiny C). Absolutní četnost výskytu vakcinačních typů pneumokokové nosičství bylo nižší u dětí očkovaných PnCRM7 (10,3%) na rozdíl od kontrolní skupiny (17,1%; P=0,01). Snížení bylo kompenzováno zvýšením nevakcinačních typů pneumokokvého nosičství u očkovaných s PnCRM7 (39,2% vs. 29,8%, P=0,01).
Závěr: Masivní očkování s PnCRM7 vakcínou u dětí snižuje prevalenci nosičství vakcinačních typů a zvyšuje prevalenci nevakcinačních typů minimálně ve věku 3 let.

BACKGROUND: A 7-valent pneumococcal conjugate vaccine (PnCRM7) has been shown to be highly effective in preventing invasive pneumococcal disease. Pneumococcal conjugate vaccines also protect against nasopharyngeal carriage of vaccine serotypes, but the duration of protection against nasopharyngeal carriage is not known. METHODS: A group-randomized efficacy trial of PnCRM7 (vaccine serotypes 4, 6B, 9V, 14, 18C, 19F, and 23F) was conducted on the Navajo and White Mountain Apache reservations from April 1997 to October 2000. A group C meningococcal conjugate vaccine was used as the control vaccine. Infants enrolled between 6 weeks and 7 months of age received 3 doses of vaccine 2 months apart and a fourth dose at 12-15 months of age. Vaccinees were enrolled in a nasopharyngeal carriage study from February 2001 to January 2002 to assess the duration of protection against pneumococcal carriage induced by PnCRM7. RESULTS: We included 749 children in the analysis, including 468 children vaccinated with PnCRM7 and 281 children vaccinated with group C meningococcal conjugate vaccine. The median age was 3.3 years (range, 1-7 years), and the median time since last dose of study vaccine was 27 months (range, 12-48 months). Frequencies of overall pneumococcal carriage were similar among PnCRM7 and group C meningococcal conjugate vaccine recipients (63.9% vs. 60.5%, respectively). The absolute frequency of vaccine-type pneumococcal carriage was lower among PnCRM7 recipients (10.3%) than among controls (17.1%; P = .01). This reduction was offset by an increase of nonvaccine-type pneumococcal carriage among PnCRM7 recipients (39.2% vs. 29.8%; P = .01). CONCLUSION: Community-wide PnCRM7 vaccination in infancy reduces the prevalence of vaccine-type carriage and increases the prevalence of nonvaccine-type carriage through at least 3 years of age.


Vynikající bezpečnost a snášenlivost vakcíny s HIV typ 1 pGA2/JS2 DNA plasmidem neseným vektorem u dospělých bez HIV typ 1 nákazy
Excellent safety and tolerability of the human immunodeficiency virus type 1 pGA2/JS2 plasmid DNA priming vector vaccine in HIV type 1 uninfected adults.

AIDS Res Hum Retroviruses. 2006 Jul;22(7):678-83
Authors: Mulligan MJ, Russell ND, Celum C, Kahn J, Noonan E, Montefiori DC, Ferrari G, Weinhold KJ, Smith JM, Amara RR, Robinson HL,

Vakcína obsahující DNA z rekombinantně upravené vakcínie Ankara (rMVA) byla dlouhodobě kontrolována čelendží s chimérou opičího a lidského viru imunodeficience (SHIV-89.6) u opic rhesus makak. Na základě těchto výsledků byla B HIV-1 DNA zapouzdřena imunogeny rMVA pro přípravu klinické hodnocení vakcíny u lidí. Provedli jsme první klinické zkoušky u lidí, bezpečnostní studii fáze I, za použití pGA2/JS2 (JS2) HIV-1 DNA na vektoru vyjadřující Gag, Pol, Env, Tat, Rec a Vpu. Třicet nenakažených dospělých osob bylo očkováno dávkou 0,3 nebo 3 mg JS2 DNA nebo fyziologickým roztokem jako placebo, intramuskulárně v termínu 0. a 2. měsíc. Obě dávky DNA byly bezpečné a dobře tolerované bez rozdílu mezi kontrolní, dávkou 0,3 nebo 3 mg (n=6, 12 a 12) po dobu 12 měsíců po očkování. Zkouška uvolněného chromu z mononukleárních buněk čerstvé periferní krve (PBMCs) a validovaná zkouška IFN-gama ELISpot se zamraženými PBMCs selhaly v detekci imunitní odpovědi zprostředkované CD4+ nebo CD8+ T buňkammi specifických vůči HIV-1. Rovněž se nepodařilo detekovat neutralizační protilátky specifické vůči HIV-1. Tato vakcína by měla být dále vyvíjena pro další očkování jako vektor pro kombinovanou DNA plus rMVA primér/obohacený HIV.

A vaccine consisting of DNA priming followed by recombinant modified vaccinia Ankara (rMVA) boosting has achieved long-term control of a pathogenic challenge with a chimera of simian and human immunodeficiency viruses (SHIV-89.6P) in rhesus macaques. Based on these results, clade B HIV-1 DNA and rMVA immunogens have been developed for trials in humans. We conducted a first-time in humans phase I safety trial using the pGA2/JS2 (JS2) HIV-1 DNA priming vector expressing Gag, Pol, Env, Tat, Rev, and Vpu. Thirty HIV-uninfected adults were vaccinated with 0.3 or 3 mg of JS2 DNA, or a saline placebo, by intramuscular injection at months 0 and 2. Both doses of DNA were safe and well-tolerated with no differences between the control, 0.3 mg, or 3 mg groups (n = 6, 12, and 12, respectively) through 12 months of postvaccination follow- up. A chromium-release assay using fresh peripheral blood mononuclear cells (PBMCs) and a validated IFN-gamma ELISpot assay with frozen PBMCs failed to detect CD4(+) or CD8(+) HIV-1-specific T cell responses. HIV-specific neutralizing antibodies were also not detected. The vaccine is being further developed as a priming vector for a combined DNA plus rMVA prime/boost HIV vaccination regimen.


Bezpečnost a imunogenita 26-valentní streptokokové vakcíny skupiny A u zdravých dospělých dobrovolníků
Safety and immunogenicity of 26-valent group a streptococcus vaccine in healthy adult volunteers.

Clin Infect Dis. 2005 Oct 15;41(8):1114-22
Authors: McNeil SA, Halperin SA, Langley JM, Smith B, Warren A, Sharratt GP, Baxendale DM, Reddish MA, Hu MC, Stroop SD, Linden J, Fries LF, Vink PE, Dale JB

Princip: Streptokokous skupiny A (GAS) způsdobuje onemocnění v rozsahu nekomplikovaných zánětů hltanu až život ohrožující nekrotizující fascitis, toxický šok a revmatickou horečku. Pokusy vyvinou vakcínu založenou na M-proteinu byly komplikovány skutečností, že některé M proteiny vyvolávají jak protektivní protilátky tak protilátky, které křížově reagují s lidskou tkání. Nové molekulární techniky umožnily překonat předchozí překážky.
Metoda: Vakcína obsahuje 4 rekombinantní proteiny adsorbované na hydroxid hlinitý, které jsou zakončeny terminální N-peptidem obsaženým ve streptokokovém protektivním antigenu a M obsahují proteiny 26 sérotypů běžných faryngitid, invazivních a/nebo revmatogenních patogenů. Třicet zdravých dospělých subjektů bylo očkováno 26-valentní GAS vakcínou (400 µg) v 0., 1.1 a 4. měsíci s klinickým a laboratorním dosledováním bezpečnosti a imunogenity po očkování za pomocí zkoušek na tkáňovou křížovou reakci protilátek, typově specifické M protilátky vůči 26 vakcinačním antigenům a funkční (opsonizující) aktivitu protilátek specifických vůči M proteinu.
Výsledky: Incidence lokální reaktogenity byla podobná jako u očkování dospělých s jinými vakcínami obsahujícími hydroxid hlinitý. U žádného subjektu nedošlo k průkazné revmatogenitě nebo nefritogenitě a žádná indukce protilátek reagující s lidskou tkání nebyla prokázána. Navíc 26 z 27 antigenních peptidů vyvolalo více než 4-násobné zvýšení geometrického průměru titrů protilátek vzhledem k počátečnímu titru. Průměrný log2 nárůst titrů sérových protilátek (+/-standardní odchylka průměru) u všech 27 antigenů byl 3,67 +/-0,21. Došlo k významné snížení průměrného log 2 v počtu streptokokových bakterií v sérech subjektů po očkování, měřeno osponizační zkouškou pro všechny M sérotypy.
Závěr: Na základě epidemiologických dat, prokazující, že většina případů faryngitid, nekrotizujících fascitis a dalších invazivních streptokokových nákaz je způsobena limitovaným počtem sérotypů, tato 26-valentní vakcína by mohla mít významný dopad na celkové snížení streptokokových nákaz.

BACKGROUND: Group A streptococcus (GAS) causes illness ranging from uncomplicated pharyngitis to life-threatening necrotizing fasciitis, toxic shock, and rheumatic fever. Attempts to develop an M protein-based vaccine have been hindered by the fact that some M proteins elicit both protective antibodies and antibodies that cross-react with human tissues. New molecular techniques have allowed the previous obstacles to be largely overcome. METHODS: The vaccine is comprised of 4 recombinant proteins adsorbed to aluminum hydroxide that contain N-terminal peptides from streptococcal protective antigen and M proteins of 26 common pharyngitis, invasive, and/or rheumatogenic serotypes. Thirty healthy adult subjects received intramuscular 26-valent GAS vaccine (400 microg) at 0, 1, and 4 months, with clinical and laboratory follow-up for safety and immunogenicity using assays for tissue cross-reactive antibodies, type-specific M antibodies to 27 vaccine antigens, and functional (opsonization) activity of M protein antibodies. RESULTS: The incidence of local reactogenicity was similar to that for other aluminum hydroxide-adsorbed vaccines in adults. No subject developed evidence of rheumatogenicity or nephritogenicity, and no induction of human tissue-reactive antibodies was detected. Overall, 26 of 27 antigenic peptides evoked a >4-fold increase in the geometric mean antibody titer over baseline. The mean log2 fold-increase in serum antibody titer (+/- standard error of the mean) for all 27 antigens was 3.67 +/- 0.21. A significant mean log2 reduction in streptococcal bacterial counts in serum samples obtained after immunization was seen in opsonization assays for all M serotypes. CONCLUSIONS: On the basis of epidemiological data demonstrating that the majority of cases of pharyngitis, necrotizing fasciitis, and other invasive streptococcal infections are caused by a limited number of serotypes, this 26-valent vaccine could have significant impact on the overall burden of streptococcal disease.


Imunogenita dánské SSI 1331 BCG vakcíny ve Velké Británii: srovnání s vakcínou Glaxo-Evans 1077 BCG.
Immunogenicity of Danish-SSI 1331 BCG vaccine in the UK: comparison with Glaxo-Evans 1077 BCG vaccine.

Vaccine. 2006 Jul 17;24(29-30):5726-33
Authors: Gorak-Stolinska P, Weir RE, Floyd S, Lalor MK, Stenson S, Branson K, Blitz R, Luke S, Nazareth B, Ben-Smith A, Fine PE, Dockrell HM

Imunogenita a reaktogenita u britských školáků po nově zavedené dánské vakcíny SSI 1331 BCG byla srovnatelná s předešle používanou BCG vakcínou Glaxi-Evans 1077. Imunitní odpověď daná interferonem gama (IFN-gama) vůči purifikovanému proteinovému derivátu M.tuberculosis (M.tb PPD) po 6-ti denní zkoušce z plné krve a opožděný typ hypersenzitivity (DTH) vůči tuberkulínové zkoušce PPD byly provedeny před a jeden rok po podání BCG vakcíny a bez očkování. Skarifikační jizva byla měřena 1 rok po očkování. Nebyl pozorován žádný rozdíl v imunogenitě (IFN-gama a DTH konverze), avšak došlo k mírnému snížení reaktogenity (skarifikační jizva) po podání dánské SSI 1331 vakcíny ve srovnání s vakcínou Glaxo-Evans 1077.

The immunogenicity and reactogenicity, in British schoolchildren, of the newly introduced Danish-SSI 1331 BCG vaccine was compared with that of the previously used Glaxo-Evans 1077 BCG vaccine. Interferon-gamma (IFN-gamma) response to M. tuberculosis purified protein derivative (M.tb PPD) in a 6-day whole blood assay and delayed type hypersensitivity (DTH) to tuberculin PPD were determined before and 1 year after receiving BCG or no vaccination. Scar size was measured 1 year after vaccination. There was no evidence of a difference in immunogenicity (IFN-gamma and DTH conversion rates) but evidence of lower reactogenicity (scar size) with Danish-SSI 1331 compared to Glaxo-Evans 1077 vaccines.


Vrozená a získaná buněčná imunita u flavivirus naivních osob očkovaných živou atenuovanou vakcínou proti horečce dengue sérotypu 3, získanou na Vero buňkách (VDV3)
Innate and adaptive cellular immunity in flavivirus-na?ve human recipients of a live-attenuated dengue serotype 3 vaccine produced in Vero cells (VDV3).

Vaccine. 2006 Jun 5;24(23):4914-26
Authors: Sanchez V, Gimenez S, Tomlinson B, Chan PK, Thomas GN, Forrat R, Chambonneau L, Deauvieau F, Lang J, Guy B

VDV3, klonální derivát živé atenuované Mahidol denguové vakcíny byla připravena na Vero buňkách. I přes uspokojivé preklinické hodnocení, byla VDV3 u lidí reaktogenní. Zkoumali jsme, zda imunologický mechanismus přispěl k tomuto výsledku a to sledováním vrozené a získané buněčné imunitní odpovědi po 28 dnech po očkování. I když nebyla zjištěna žádná změna v sérových IL12 nebo TNF alfa, vysoké vylučování IFN gama bylo detekováno od 8. dne doprovázené zvýšenou hladinou IFN alfa a IL10. Dále bylo zjištěna odpověď specifického Th1 a CD8 ve 28. dni s vysokým poměrem IFN gama/TNF alfa. Očkovanci vykazovali velmi homogenní profil HLA třídy I a nový HLA B60 omezený CD8 epitop byl zjištěn u NS3. Navrhujeme tedy, že mzi další faktory i získaná imunita může přispět ke zvýšené reaktogenitě a to dokonce i po základním očkování. Navíc neočekávaný rozpor mezi výsledky preklinických zkoušek a klinických zkoušek nás vedou ke zvážení přijetí nových kritérií pro některá preklinická hodnocení. Poznatky z těchto výsledků nám pomohou se zaměřit na lepší bezpečné a imunogenní vakcíny.

VDV3, a clonal derivative of the Mahidol live-attenuated dengue 3 vaccine was prepared in Vero cells. Despite satisfactory preclinical evaluation, VDV3 was reactogenic in humans. We explored whether immunological mechanisms contributed to this outcome by monitoring innate and adaptive cellular immune responses for 28 days after vaccination. While no variations were seen in serum IL12 or TNFalpha levels, a high IFNgamma secretion was detected from Day 8, concomitant to IFNalpha, followed by IL10. Specific Th1 and CD8 responses were detected on Day 28, with high IFNgamma/TNFalpha ratios. Vaccinees exhibited very homogeneous class I HLA profiles, and a new HLA B60-restricted CD8 epitope was identified in NS3. We propose that, among other factors, adaptive immunity may have contributed to reactogenicity, even after this primary vaccination. In addition, the unexpected discordance observed between preclinical results and clinical outcome in humans led us to reconsider some of our preclinical acceptance criteria. Lessons learned from these results will help us to pursue the development of safe and immunogenic vaccines.


Perzistující imunitní odpověď indikující dlouhodobou ochranu po podání booster dávky meningokokové vakcíny skupiny B obsahující vnější membránový protein
Persisting immune responses indicating long-term protection after booster dose with meningococcal group B outer membrane vesicle vaccine.

Clin Vaccine Immunol. 2006 Jul;13(7):790-6
Authors: Feiring B, Fuglesang J, Oster P, Naess LM, Helland OS, Tilman S, Rosenqvist E, Bergsaker MA, N?kleby H, Aaberge IS

MenBvac je vakcína obsahující vnější membránový měchýřek vůči systémovému meningokokovému onemocnění vyvolanému séroskupinou B Neisserie meningitidis. V placebem kontrolované dvojitě slepé studii, u 374 zdravých dospívajících osob, byla hodncoena bezpečnost a imunogenita třídávkového schématu základního očkování při intervalu 6 týdnů, zakončeného 4. dávkou (booster) o 1 rok později. Byla sledována protilátková odpověď vůči vakcinačnímu kmeni a heterologním kmenům (nevakcinačního typu) a perzistence protilátek pomocí sérové baktericidní zkoušky (SBA) a ELISA až 1 rok po podání poslední dávky. Poměr subjektů s SBA titry > nebo = 4 vůči vakcinačnímu kmeni se zvýšil ze 3% na 65% po podání třetí dávky. O deset měsíců později se tento poměr snížil na 28%. Čtvrtá dávka indukovala boosterující imunitní odpověď u 93% subjektů s titrem > nebo = 4. Jeden rok po podání boosteru byl titr > nebo = 4 prokázán ještě u 64% očkovaných subjektů. Křížově reagující protilátky byly indukovány proti všem testovaným heterologním kmenům, ačkoli nebyla u všech kmenů stejná a významně se lišila. Všechny čtyři dávky MenBvac byly bezpečné. Jak MenBvac tak placebo vykazovaly shodný reaktogenní profil mírných a průměrných lokálních a systémových reakcí. Bolest jako nejčastější reakce, byla zaznamenána s podobnou četností u obou skupin. Žádný závažný nežádoucí účinek ve skupině očkovaných vakcínou MenBvac se neobjevil. Tato studie potvrdila dobrou imunogenitu základního očkování s vakcínou MenBvac a prokázala prodlouženou perzistenci a zvýšenou křížovou reaktivitu funkčních protilátek vyvolaných boosterem.

MenBvac is an outer membrane vesicle vaccine against systemic meningococcal disease caused by serogroup B Neisseria meningitidis. In this placebo-controlled double-blind study including 374 healthy adolescents, the safety and immunogenicity of a schedule of three primary doses 6 weeks apart followed by a fourth dose a year later were evaluated. Antibody responses to the vaccine strain and heterologous strains (non-vaccine-type strains) and the persistence of these antibodies were measured by the serum bactericidal assay (SBA) and enzyme-linked immunosorbent assay up to 1 year after the last dose. The proportion of subjects with SBA titers of > or = 4 against the vaccine strain increased from 3% prevaccination to 65% after the third dose. Ten months later, this proportion had declined to 28%. The fourth dose induced a booster response demonstrated by 93% of subjects achieving a titer of > or = 4. One year after the booster dose, 64% still showed SBA titers of > or = 4. Cross-reacting antibodies were induced against all heterologous strains tested, although the magnitude of SBA titers differed widely between the different strains. All four doses of MenBvac were safe. Both MenBvac and the placebo had reactogenicity profiles of mild to moderate local and systemic reactions. Pain, the most common reaction, was reported with similar frequencies in both groups. No serious adverse events occurred in the MenBvac group. This study confirmed the good immunogenicity of the primary course of MenBvac and demonstrated prolonged persistence and increased cross-reactivity of functional antibodies elicited by a booster dose.


Pochopení imunitní odpovědi vůči vakcínám se specifickým meningokokovým kmenem MeNZB stanovené v klinické studií u dětí
Understanding the immune responses to the meningococcal strain-specific vaccine MeNZB measured in studies of infants.

Clin Vaccine Immunol. 2006 Jul;13(7):797-801
Authors: Ruijne N, Lea RA, O'Hallahan J, Oster P, Martin D

Klinická studie s touto vakcínou u dětí ve věku 6-10 týdnů (malé děti) a 6-8 měsíců (starší děti) poskytla příležitost zhodnotit izotopové rozložení imunoglobulínu G (IgG) a snahu (aviditu) dozrávání jako indikátory funkce protilátek a imunologické paměti. Před očkováním a po očkování s vakcínou obsahující kmen specifický vůči vnější membráně, MeNZB, byla shromážděna séra pro stanovení IgG izotypové imunitní odpovědi a indexu snahy (avidity) dozrávání (AI) u skupiny očkovaných subjektů. V každé studii bylo stanovení IgG izotypů provedeno vždy u 100 dětí. AI byl stanoven u 50 dětí ze studie s malými dětmi, kterým byla podána 4. dávka vakcíny a u 40 starších dětí, jejichž sérum bylo shromážděno 7 měsíců po základním očkování. IgG1 a IgG3 převládaly v imunitní odpovědi po očkování. Byla zjištěna mírná lineární korelace (P<0,001) mezi titry sérových baktericidních protilátek (SBAb) a celkovým IgG nebo IgG1 u starších dětí. U malých dětí byl zaznamenán mírný lineární vztah mezi SBAb a celkovým IgG (P=0,005) a slabá lineární korelace mezi SBAb a IgG1 (P=0,003). Zvýšená avidita (snaha) byla prokázán v obou věkových skupinách. AI u malých dětí se zvyšovala z 51,5% (95% interval spolehlivosti 47,7-54,7) po očkování na 68,7% (95%CI 65,5-71,9%) po podání čtvrté dávky vakcíny (P<0,001). Průměrný avidita u starších dětí se významně zvyšovala (P=0,00012) z 42,4% (95%CI 39,1-45,3%) po očkování až na 50,4% (95%CI 47,2-53,6%) o 4 měsíce později. Čtvrtá dávka MeNZB je nyní podávána malým dětem v 10 měsících věku.

Vaccine trials with infants enrolled between 6 and 10 weeks of age (young infants) and 6 and 8 months of age (older infants) provided an opportunity to evaluate immunoglobulin G (IgG) isotype distribution and avidity maturation as indicators of antibody function and immunologic memory. Following vaccination with a strain-specific outer membrane vaccine, MeNZB, pre- and postvaccination sera were used to determine IgG isotype responses and avidity indices (AI) in subsets of vaccinated subjects. Measurements of IgG isotypes involved 100 infants from each trial. AI were measured in 50 infants from the young infant trial who received a fourth vaccine dose and in 40 older infants from whom serum was collected 7 months after the primary vaccination course. IgG1 and IgG3 dominated the responses to the vaccine. A modest linear correlation (P < 0.001) occurred between serum bactericidal antibody (SBAb) titers and the total IgG or the IgG1 antibody units in older infants. The young infants showed a modest linear correlation between SBAb and total IgG (P = 0.005) and a weak linear correlation between SBAb and IgG1 (P = 0.003). Increased avidity with age was demonstrated in both groups. The AI in the young infants increased from 51.5% (95% confidence interval [CI], 47.7 to 54.7) postvaccination to 68.7% (95% CI, 65.5 to 71.9%) following the fourth dose of vaccine (P < 0.001). The mean avidity of the older infants increased significantly (P = 0.00012) from 42.4% (95% CI, 39.1 to 45.3%) postvaccination to 50.4% (95% CI, 47.2 to 53.6%) 4 months later. A fourth dose of MeNZB is now being given to young infants at 10 months of age.

Vydáno / Aktualizováno: 02.10.2006
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit