Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 19.11.2018

Publikace listopad 2005

Vysoce imunogenní trivalentní vakcína proti sclerosis multiple založená na T buněčných receptorových peptidech
A highly immunogenic trivalent T cell receptor peptide vaccine for multiple sclerosis.

Mult Scler. 2005 Oct;11(5):552-61

Autoři: Bourdette DN, Edmonds E, Smith C, Bowen JD, Guttmann CR, Nagy ZP, Simon J, Whitham R, Lovera J, Yadav V, Mass M, Spencer L, Culbertson N, Bartholomew RM, Theofan G, Milano J, Offner H, Vandenbark AA

Princip: T-buněčné receptorové peptidy (TCR) jsou novou příležitostí, jak léčit sclerosis multiple (MS). Nízká imunogenita předešlých vakcín založených na T-buněčných receptorových peptidech zamezila vývoji těchto vakcín pro léčbu MS.
Cíl: Pro srovnání imunogenity byly podávány intramuskulárně vakcíny s TCR peptidy BV5S2, BV6S5 a BV13S1 CDR2 v neúplném Freundově adjuvants (IFA) a stejné peptidy bez IFA.
Metody: MS subjekty byly randomizovány tak, aby jim byly podány TCR peptidy/IFA, TCR peptidy/fyziologický roztok nebo samotný IFA. Subjekty byly sledovány po dobu 24 týdnů.
Výsledky: TCR peptidová/IFA vakcína indukovala významnou T-buněčnou imunitní odpověd u všech subjektů po 24 týdnech studie (9/9), zatímco TCR peptidpová vakcína s fyziologickým roztokem jen u 20 (2/10) subjektů (P 0.001). IFA vyvolal jen slabou imunitní odpověd a to jen u jednoho z pěti subjektů. Vešdle lokálních nežádoucích účinků v místě vpichu se neobjevily žádné jiné nežádoucí rekace, které by vyžadovaly léčbu.
Závěr: Trivalentní TCR peptidová vakcína v IFA představuje význmanéí zlepěšení imunogenity ve srovnání s předešlými typy těchto peptidových vakcín a zajištuje schopnost léčit MS.

BACKGROUND: T cell receptor (TCR) peptide vaccination is a novel approach to treating multiple sclerosis (MS). The low immunogenicity of previous vaccines has hindered the development of TCR peptide vaccination for MS. OBJECTIVE: To compare the immunogenicity of intramuscular injections of TCR BV5S2, BV6S5 and BV13S1 CDR2 peptides in incomplete Freunds adjuvant (IFA) with intradermal injections of the same peptides without IFA. METHODS: MS subjects were randomized to receive TCR peptides/IFA, TCR peptides/saline or IFA alone. Subjects were on study for 24 weeks. RESULTS: The TCR peptides/IFA vaccine induced vigorous T cell responses in 100% of subjects completing the 24-week study (9/9) compared with only 20% (2/10) of those receiving the TCR peptides/saline vaccine (P =0.001). IFA alone induced a weak response in only one of five subjects. Aside from injection site reactions, there were no significant adverse events attributable to the treatment. CONCLUSIONS: The trivalent TCR peptide in IFA vaccine represents a significant improvement in immunogenicity over previous TCR peptide vaccines and warrants investigation of its ability to treat MS.


Imunogenita dvou pediatrických dávek monovalentní vakcíny proti virové hepatitidě typu B nebo kombinované vakcíny proti virové hepatitida typu A i B u dětí ve věku 8-10 let
Immunogenicity of two paediatric doses of monovalent hepatitis B or combined hepatitis A and B vaccine in 8-10-year-old children.

Vaccine. 2005 Jul 1;23(31):4082-7

Autoři: Duval B, Gîlca V, Boulianne N, Deceuninck G, Rochette L, De Serres G
Vakcíny proti hepatitidám typu A a B jsou vysoce imunogenní ve třídávkovém schématu. Podání pouze dvou pediatrických dávek těchto vakcín při zachování stejné účinnosti by přinesl významný prospěch. Účelem této studie bylo stanovení imunogenity dvou-dávkového schématu u dětí při podání dvou registrovaných rekombinantních HBsAg vakcín s pediatrickou dávkou; jedna z nich byla kombinovaná s hepatitidou typu A. 704 zdravých dětských dobrovolníků ve věku 8-10 let bylo zařazeno do otevřené studie, přitom jim byl podán Twinrix Pediatric (260 EI.U HAV; 10 µg HBsAg) nebo Recombivac (2,5 µg HBsAg) intramuskulárně ve dvou dávkách v intervalu 6 měsíců. Sérokonverze (>=1 mIU/ml pro anti-HBs protilátky a >=33 mIU/ml pro anti-HAV protilátky), séroprotekce (anti-HBs >=10 mIU/ml) a geometrické průměry titrů (GMTs) byly stanoveny 4-8 týdnů po podání druhé dávky. Sérokonverze anti-HBs protilátek byla 97,1 s Twinrixem a 97,2 s Recombivaxem. Séroprotekce byla 96,5 a 94,4 (P = 0.17). GMT byl vyšší u vakcíny Twinrix než u Recombivaxu ((3248 mIU/ml versus 742 mIU/ml, P > 0.0001). U všech očkovaných dětí vakcínou Twinrix byla dosažena sérokonverze vůči HAV a GMT byl 5168 mIU/ml. Získané výsledky napovídají, že dvě pediatrické dávky vakcín proti hepatitidě jsou vysoce imunogenní u dětí ve věku 8-10 let. Toto schéma by mohl usnadnit větší přijetí vakcíny a zařadit očkování proti virové hepatitidě typu A do základního očkovacího kalendáře.

Hepatitis A and B vaccines are highly immunogenic in three-dose schedules. To obtain an equivalent result in children with two paediatric doses would be of significant benefit. The purpose of this study was to measure the immunogenicity of a two-dose schedule in children with two licensed recombinant HBsAg containing vaccines given at paediatric doses, one of them combined with hepatitis A. Seven-hundred and four healthy school children aged 8-10 years were recruited in an open label study to receive either Twinrix Pediatric (360 El.U HAV antigen; 10 microg HBsAg) or Recombivax (2.5 microg HBsAg) vaccine intramuscularly 6 months apart. The seroconversion (>/=1 mIU/ml for anti-HBs antibodies and >/=33 mIU/ml for anti-HAV antibodies), seroprotection (anti-HBs >/=10 mIU/ml) rates and the geometric mean titers (GMTs) were determined 4-8 weeks after the second dose. The anti-HBs seroconversion rate was 97.1% with Twinrix and 97.2% with Recombivax. The seroprotection rates were 96.5 and 94.4%, respectively (P = 0.17). The GMT was higher with Twinrix than with Recombivax (3248 mIU/ml versus 742 mIU/ml, P < 0.0001). All the children vaccinated with Twinrix seroconverted to HAV and the GMT was 5168 mIU/ml. The obtained results suggest that two paediatric doses of hepatitis vaccines are highly immunogenic in 8-10-year-old children. This schedule could facilitate a greater vaccine acceptance and the addition of hepatitis A vaccine to existing adolescent universal hepatitis B virus immunization programs.


Proočkovanost chřipkovou a pneumokokovou vakcínou mezi náhodným vzorkem hospitalizovaných osob starších 65 let, Victoria
Influenza and pneumococcal vaccine coverage among a random sample of hospitalised persons aged 65 years or more, Victoria.

Commun Dis Intell. 2005;29(3):283-8

Autoři: Andrews RM, Skull SA, Byrnes GB, Campbell DA, Turner JL, McIntyre PB, Kelly HA

Tato studie byla provedena proto, aby zhodnotila ochotu se nechat očkovat proti chřipce a pneumokokovým nákazám u hospitalizovaných starších osob, tj. v nejrizikovější skupině pro obě nákazy. Studie byla randomizována na souboru 3204 pacientů hospitalizovaných ve dvou Victorian fakultních nemocnicích, starších 65 let. Imunizace se prováděla v období od 1. dubna 2000 do 31. března 2002. Informace o tom, zda daný pacient byl před zařazením do studie v předešlém roce očkován proti chřipce nebo v předešlých 5 letech proti penumokokovým nákazám byla zjišťována u ošetřujícího lékaře. Tyto záznamy byly získány v 82 procentech případů (2.804/2.934) subjektů. Chřipková vakcína byla podána 70,9 procentech (95% CI 68.9-72.9), pneumokoková vakcína v 52,6 procentech (95% CI 50.4-54.8) a 46,6 procent (95% CI 44.4-48.8) pacientů bylo očkováno oběma vakcínami. Proočkovanost se zvýšila o 7 procent během dvou let sledování. Proočkovanost s pneumokokovou vakcínou se zvýšila v roce 1998 po finanční intervenci z veřejných fondů. Proočkovanost oběma vakcínami byla u hospitalizovaných osob podobná jako v celé populaci staršího obyvatelstva. Národní program očkování proti pneumokokvým nákazám pro starší osoby oznámil významné zvýšení proočkovanosti této populace. Přesto tyto údaje potvrzují stálou potřebnost zvýšit povědomí o očkování proti pneumokokvým nákazám i mezi lékaři a dobrou evidencí o tomto očkování, neboť mnoho z očkovaných osob bude třeba brzy znovu očkovat.

This study was undertaken to assess the uptake of influenza and pneumococcal vaccination based on provider records of the hospitalised elderly, a group at high risk of influenza and pneumococcal disease. The study used a random sample of 3,204 admissions at two Victorian teaching hospitals for patients, aged 65 years or more who were discharged between 1 April 2000 and 31 March 2002. Information on whether the patient had received an influenza vaccination within the year prior to admission or pneumococcal vaccination within the previous five years was ascertained from the patient's nominated medical practitioner/vaccine provider. Vaccination records were obtained from providers for 82 per cent (2,804/2,934) of eligible subjects. Influenza vaccine coverage was 70.9 per cent (95% CI 68.9-72.9), pneumococcal coverage was 52.6 per cent (95% CI 50.4-54.8) and 46.6 per cent (95% CI 44.4-48.8) had received both vaccines. Coverage for each vaccine increased seven per cent over the two study years. For pneumococcal vaccination, there was a marked increase in 1998 coinciding with the introduction of Victoria's publicly funded program. Influenza and pneumococcal vaccine coverage in eligible hospitalised adults was similar to, but did not exceed, estimates in the general elderly population. Pneumococcal vaccination coverage reflected the availability of vaccine through Victoria's publicly funded program. A nationally funded pneumococcal vaccination program for the elderly, as announced recently, should improve coverage. However, these data highlight the need for greater awareness of pneumococcal vaccine among practitioners and for systematic recording of vaccination status, as many of these subjects will soon become eligible for revaccination.


Bezpečnost, imunogenita a imunitní paměť u nové meningokokové (skupiny A, C, Y, and W-135) polysacharidové vakcíny konjugované na difterický toxoid (MCV-4) u zdravých adolescentů
Safety, immunogenicity, and immune memory of a novel meningococcal (groups A, C, Y, and W-135) polysaccharide diphtheria toxoid conjugate vaccine (MCV-4) in healthy adolescents.

Arch Pediatr Adolesc Med. 2005 Oct;159(10):907-13

Autoři: Keyserling H, Papa T, Koranyi K, Ryall R, Bassily E, Bybel MJ, Sullivan K, Gilmet G, Reinhardt A

Princip: Meningokoková vakcína (skupiny A, C, Y a W-135) konjugovaná na difterický toxoid (MCV-4; Menactra; Sanofi Pasteur Inc, Swiftwater, Pa) byla vyvinuta pro zlepšení profilu stávající registrované vakcíny. Cílem studie bylo srovnat tolerabilitu, imunogenitu a imunitní paměť této kunjugované vakcíny (MCV-4) s tradiční polysacharidovou čtyřvalentní vakcínou (PSV-4; Menomune A/C/Y/W-135; Sanofi Pasteur Inc).
Uspořádání, a subjekty: Randomizovaná, dvojitě zaslepená klinická studie byla provedena v 11 klinických centrech v USA. Vakcína MCV-4 nebo PSV-4 byla podána 881 zdravým dobrovolníkům ve věku 11-18 let. Séra byla shromaždována před očkováním a 28 dní po očkování. Tříleté sledování a booster očkování s MCV-4 bylo provedeno u vybraných jedinců z každé skupiny a z kontrolní skupiny.
Hlavní měření: Poměr očkovanců s minimálně 4-násobným nárůstem protilátek vůči všem 4 skupinám bakterií, geometrický průměr všech titrl protilátek a bezpečnost byly hodnoceny po 28 dnech po počátečním očkováním.
Výsledky: Obě vakcíny byly dobře tolerovány; nejčastější reakce byly mírné. Více subjektů očkovaných MCV-4 zaznamenalo lokální reakce (68,9%) než očkovaných vakcínou PSV-4 (30,2%). Obě vakcíny MCV-4 i PSV-4 byly vysoce imunogenní; obdobný poměr očkovanců mělo minimálně 4-násobný nárůst protilátek (rozmezí 80,1%-96,7%) pro všechny 4 séroskupiny. Tříleté sledování ukázalo perzistenci protilátek a imunitní odpověď na booster MCV-4 zůstala konzistentní s imunitní pamětí u osob původně očkovaných MMCV-4, ne však u osob původně očkovaných PSV-4.
Závěr: Vakcína MCV-4 byla velmi dobře snášena a byla vysoce imunogenní. Perzistence baktericidní aktivity po očkování s MCV-4, ne však s PSV-4, byla evidentní po 3 letech po počáteční imunizaci. Booster imunitní odpověď byla prokázána po druhém očkování s vakcínou MCV-4.

OBJECTIVE: A meningococcal (groups A, C, Y, and W-135) polysaccharide diphtheria toxoid conjugate vaccine (MCV-4; Menactra; Sanofi Pasteur Inc, Swiftwater, Pa) was developed to improve the profile of currently licensed products. The objective of this study was to compare the tolerability, immunogenicity, and immune memory of MCV-4 with those of a quadrivalent polysaccharide vaccine (PSV-4; Menomune A/C/Y/W-135; Sanofi Pasteur Inc). DESIGN, SETTING, PARTICIPANTS: A randomized, double-blind trial was performed at 11 clinical centers in the United States. The vaccine MCV-4 or PSV-4 was administered to 881 healthy 11- to 18-year-olds. Sera were collected prevaccination and 28 days postvaccination. Three-year follow-up and booster vaccination with MCV-4 were performed in a participant subset from each group and a control group. MAIN OUTCOME MEASURES: Proportion of participants with a 4-fold or greater increase in serum bactericidal antibody against each serogroup 28 days after initial vaccination, geometric mean serum bactericidal antibody titers, and safety assessments. RESULTS: Both vaccines were well tolerated; most reactions were mild. More MCV-4 recipients reported solicited local reactions (68.9%) than PSV-4 recipients (30.2%). Both MCV-4 and PSV-4 were highly immunogenic; similar proportions of participants had 4-fold or greater increases in serum bactericidal antibody (range, 80.1%-96.7%) to the 4 serogroups. Three-year follow-up showed persistence of serum bactericidal antibody and booster responses to MCV-4 consistent with immune memory in participants previously vaccinated with MCV-4, but not in those who had previously received PSV-4. CONCLUSIONS: The vaccine MCV-4 was well tolerated and highly immunogenic. Persistence of bactericidal activity with MCV-4, but not PSV-4, was evident 3 years after the initial immunization. Booster response was demonstrated after a second vaccination with MCV-4


Klinická imunitní odpověď na vakcínu proti pravým neštovicím u dětí v minulosti neočkovaných a u osob v minulosti očkovaných: neředěná a ředěná Lancy-Vaxinia vakcína v jednoduše zaslepené, randomizované, prospektivní studii
Clinical responses to smallpox vaccine in vaccinia-naive and previously vaccinated populations: undiluted and diluted Lancy-Vaxina vaccine in a single-blind, randomized, prospective trial.

J Infect Dis. 2005 Sep 15;192(6):1066-70

Autoři: Kim SH, Yeo SG, Jang HC, Park WB, Lee CS, Lee KD, Kim HB, Kim NJ, Kim YT, Jee Y, Cho H, Oh MD, Choe KW

Provedli jsme jednoduše zaslepenou randomizovanou klinickou studii se dvěma ředěními (1:1 nebo 1:10) vakcíny Lancy-Vaxinia (Berna, Biotech) u v minulosti neočkovaných osob (n=36) a osob v minulosti očkovaných před více než 25 lety (n=76). Všechny očkované osoby úspěšně na očkování odpověděly. Neexistoval žádný významný rozdíl ve velikosti kožních lézí, počtu nežádoucích účinků, množství virového vylučování nebo velikosti hladin protilátek mezi oběma skupinami, tj. s neředěnou vakcínou (n=56) a ředěnou vakcínou (n=56). Srovnání mezi původně neočkovanými a očkovanými osobami existoval rozdíl ve významně menších a rychleji se vyvíjejících kožní lézí a méně nežádoucích účinků. V minulosti očkované osoby měly významně vyšší hladiny neutralizujících protilátek před podáním studijní vakcíny narozdíl od neočkovaných osob a virové vyučování z lézí u v minulosti očkovaných osob bylo nižší a mnohem rychleji se snižovalo než tomu bylo u neočkovaných osob.

We conducted a single-blind, randomized trial of 2 dilutions (1:1 or 1:10) of Lancy-Vaxina vaccine (Berna Biotech) in vaccinia-naive persons (n=36) and persons previously vaccinated >25 years ago (n=76). All vaccinees responded successfully to the vaccination. There were no significant differences in the size of the skin lesions, the number of adverse events, the amount of viral shedding, or the level of antibody responses between the undiluted (n=56) and diluted (n = 56) vaccine groups. Compared with vaccinia-naive persons, previously vaccinated persons exhibited significantly smaller and more rapidly evolving skin lesions and fewer adverse events. Previously vaccinated persons had significantly higher neutralizing antibody levels before the administration of the study vaccine than vaccinia-naive persons, and viral shedding from lesions in previously vaccinated persons was lower and diminished more rapidly than from lesions in vaccinia-naive persons.


HIV-1 virologická a imunologická progrese a iniciace antiretrovirové léčby u HIV-1 infikovaných osob v klinické studii sledující účinnost rekombinantní 120 glykoproteinové vakcíny
HIV-1 virologic and immunologic progression and initiation of antiretroviral therapy among HIV-1-infected subjects in a trial of the efficacy of recombinant glycoprotein 120 vaccine.

J Infect Dis. 2005 Sep 15;192(6):974-83

Autoři: Gilbert PB, Ackers ML, Berman PW, Francis DP, Popovic V, Hu DJ, Heyward WL, Sinangil F, Shepherd BE, Gurwith M¨

První klinická studie sledující účinnost vakcíny proti lidské viru imunodeficicence (HIV-1) byla provedena v Seerní Americe a v Holandsku v letech 1998 a 2003. Tato multicentrická randomizovaná, placebem kontrolovaná studie s rekombinantní 120 glykoproteinovou vakcínou zahrnovala 5403 původně HIV-negativní dobrovolníky, kteří byli sledováni po dobu 3 let. 368 subjektů, které se nakazily HIV-1, bylo monitorováno po dobu 2 let následujícím způsobem: plasma HIV-1 RNA hladiny (virové zatížení), počet CD4+ lymfocytů, počáteční antiretrovirová léčba (ART) a klinické projevy HIV-1. Tento článek přináší výsledky, které prokazují účinnost očkování. Doba do počátku ART a doba do virologického selhání nebo počátku ART byly obdobné u očkovaných i neočkovaných osob. Rovněž i vývoj před ART virové zátěže a počtů CD4+ lymfocytů byly u obou skupin srovnatelné. Jednoznačně vakcína zabránila progresi HIV-1 onemocnění.

The first trial of the efficacy of a human immunodeficiency virus (HIV)-1 vaccine was conducted in North America and The Netherlands between 1998 and 2003. This multicenter, randomized, placebo-controlled trial of a recombinant glycoprotein 120 vaccine included 5403 initially HIV-negative volunteers who were monitored for 3 years. The 368 subjects who acquired HIV-1 infection were monitored for 2 years by use of the following postinfection end points: plasma HIV-1 RNA level (viral load), CD4+ lymphocyte count, initiation of antiretroviral therapy (ART), and HIV-1-related clinical outcomes. This article reports the study results that pertain to the effect of vaccination on the postinfection end points. The time until initiation of ART and the time until virologic failure or initiation of ART were similar in the vaccine arm and the placebo arm. The pre-ART viral load and CD4+ lymphocyte count trajectories were also comparable between the groups. Evidently, the vaccine did not affect HIV-1 disease progression.

Vydáno / Aktualizováno: 05.12.2005
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit