Publikace leden 2009

Booster vakcinace dospělých osob redukovanými dávkami kombinované vakcíny proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli (acelulární): Imunogenita 5 let po očkování
Booster vaccination of adults with reduced-antigen-content diphtheria, Tetanus and pertussis vaccine: Immunogenicity 5 years post-vaccination.

Vaccine. 2008 Dec 15;
Authors: McIntyre PB, Burgess MA, Egan A, Schuerman L, Hoet B

60 měsíců po očkování dospělých osob (průměrný věk 45,6 let) randomizovaných do skupiny očkované kombinovanou vakcínou dTpa nebo očkované jen divakcínou Td a vakcínou proti dávivému kašli (pa) bylo 94,4% očkovanců sérově chráněno vůči záškrtu (>=0,016 IU/ml, zkouška na VERO buňkách) a 96,2% vůči tetanu (>=0,1 IU/ml ELISA zkouška) ve skupině dTpa a 93,7% vůči záškrtu a 90,6% vůči tetanu ve skupině Td+pa. Protilátky vůči FHA, PT a PRN (>=5 EL.U/ml) byly dosaženy u 100%, 89,5% a 95,0% očkovanců ve skupině dTpa a u 100%, 85,5% a 90,6% očkovanců ve skupině Td+pa. 5 let po booster dávce hladiny protilátek vůči záškrtu a tetanu byly podobné v obou skupinách očkovaných dospělých osob a protilátky vůči dávivému kašli zůstaly minimálně na úrovni před podáním booster dávky u 85% očkovanců.

At 60 months post-vaccination, adults (mean age 45.6 years) randomised to receive combined reduced-antigen-content diphtheria-tetanus and acellular pertussis vaccine (dTpa) versus tetanus-diphtheria (Td)+monovalent acellular pertussis (pa) were seroprotected against diphtheria (>/ =0.016IU/mL Vero cell assay) and tetanus (>/=0.1IU/mL ELISA assay) in 94.4% and 96.2%, respectively (dTpa), compared with 93.7% and 90.6% (Td+pa). Anti-FHA, anti-PT and anti-PRN antibodies (>/=5EL.U/mL) were maintained in 100 %, 89.5% and 95.0% of dTpa versus 100 %, 85.5% and 90.6% of pa vaccine recipients. At 5 years post boosting, antibody levels to diphtheria and tetanus are similar amongst adults receiving a dTpa or dT, and pertussis antibodies remain above pre-booster levels in at least 85%.

Klinická účinnost 23valentní pneumokokové polysacharidové vakcíny vůči pneumonii ve středním a starším věku: vyrovnaná případová-kontrolní studie
Clinical effectiveness of 23-valent pneumococcal polysaccharide vaccine against pneumonia in middle-aged and older adults: A matched case-control study.

Vaccine. 2009 Jan 23;
Authors: Vila-Corcoles A, Salsench E, Rodriguez-Blanco T, Ochoa-Gondar O, de Diego C, Valdivieso A, Hospital I, Gomez-Bertomeu F, Raga X

23valentní polysacharidová pneumokoková vakcína je nyní doporučovaná k očkování starších a vysoce rizikových osob. Její účinnost vůči invazivním pneumokokovým onemocněním se prokázala, ale její účinnost v prevenci pneumonií zůstává nevyjasněná. Tato studie hodnotila účinnost očkování vůči pneumonii u osob středního a staršího věku. Provedli jsme případovou populační studii zahrnující 304 případů nemocných starších 50 let s rentgenem potvrzenou pneumokokovou pneumonií (94 bakterémií a 210 nebakteremických případů) a 608 ambulantních pacientů jako kontrolní subjekty (podle centra primární péče, věku, pohlaví a rizikovosti). Stanovilo se procento pravděpodobnosti (ORs) očkování za použití podmíněné logistické regrese při kontrole základních podmínek. Účinnost vakcíny proti všem pneumokokovým pneumoniím byla 48% (OR: 0,52; 95%CI: 0,37-0,73). Očkování bylo účinné vůči případům bakterémie (OR: 0,34; 95%CI: 0,27-0,66) podobně jako vůči případům nebakterémie (OR: 0,58; 95%CI: 0,39-0,86). Účinnost očkování byla nejvyšší vůči bakteremické infekci vyvolané vakcinačními typy (OR: 0,24; 95%CI: 0,09-0,66). Tato zjištění potvrzují účinnost vakcíny vůči invazivnímu onemocnění a podporují benefit tohoto očkování v prevenci nebakteremických pneumokokových pneumonií.

The 23-valent polysaccharide pneumococcal vaccine is currently recommended in elderly and high-risk adults. Its efficacy against invasive pneumococcal disease has been demonstrated, but its effectiveness in preventing pneumonia remains uncertain. This study assessed the clinical effectiveness of vaccination against pneumonia among middle-aged and older adults. We conducted a population-based case-control study including 304 case patients over 50 years old with radiographically confirmed pneumococcal pneumonia (94 bacteremic and 210 nonbacteremic cases) and 608 outpatient control subjects (matched by primary care centre, age, sex and risk stratum). Adjusted odds ratios (ORs) for vaccination were calculated using conditional logistic regression, controlling for underlying conditions. Vaccine effectiveness against all pneumococcal pneumonia was 48% (OR: 0.52; 95% confidence interval [CI]: 0.370.73). Vaccination was effective against bacteremic cases (OR: 0.34; 95% CI: 0.27-0.66) as well as nonbacteremic cases (OR: 0.58; 95% CI: 0.39-0.86). Vaccine effectiveness was highest against bacteremic infections caused by vaccine types (OR: 0.24; 95% CI: 0.09-0.66). These findings confirm the effectiveness of the vaccine against invasive disease, but they also support the benefit of vaccination in preventing nonbacteremic pneumococcal pneumonia.

Důkaz imunologické paměti po aplikaci meningokokové glykokonjugované vakcíny skupiny C
Demonstration of Immunologic Memory Using Serogroup C Meningococcal Glycoconjugate Vaccine.

Pediatr Infect Dis J. 2009 Jan 7;
Authors: Snape MD, Maclennan JM, Lockhart S, English M, Yu LM, Moxon RE, Pollard AJ

Princip: Studie glykokonjugovaných vakcín tradičně používají imunitní čelendž pomocí polysacharidové vakcíny, aby se prokázala imunologická paměť. Pouhý polysacharid je u dětí slabým imunogenem a může vyvolávat pozdější imunologickou zvýšenou odpověď. Proto jsme hodnotili použití glykokonjugovaných vakcín jako alternativní metodu k prokázání imunologické paměti.
Metoda: Dětem imunizovaným vakcínou proti hepatitidě typu B nebo glykokonjugovanou meningokokovou vakcínou skupiny C (MenCC) ve věku 2,3,4 měsíců byla podána prostá polysacharidová meningokoková vakcína séroskupiny A/C (MenACP) nebo MenCC ve věku 12 měsíců. Post-hoc analýza baktericidně aktivních sér jako odpovědi na MenCC hodnotila, zda se liší mezi primovakcinovanými dětmi MenCC nebo MenCC naivními dětmi.
Výsledky: Primovakcinované děti MenCC vykazovaly vyšší geometrické průměry titrů baktericidních sér než MenCC naivní děti očkované pouze MenACP (1518 vzhledem k 30; P=0,003). Podobný rozdíl byl pozorován po podání dávky MenCC batolatům (primovakcinovaní MenCC: 8663, MenCC naivní: 710; P<0,0001). Pozdější srovnání ukázalo významnou hranici po adjustaci vyšších předbatolecích geometrických průměrů titrů postimunizačních baktericidních sér u primovakcinované skupiny MenCC (P=0,068).
Závěr: Podávání glykokonjugovaných vakcín poskytuje důležitou alternativní metodu k prokázání imunologické paměti bez použití prostých polysacharidových vakcín nesoucí potenciální nežádoucí účinky u dětí.

BACKGROUND:: Studies of glycoconjugate vaccines have traditionally used an immune challenge with a plain polysaccharide vaccine to demonstrate immunologic memory. Plain polysaccharide vaccines are poorly immunogenic in children and can induce subsequent immunologic hyporesponsiveness. We therefore assessed the use of glycoconjugate vaccines as an alternative method of demonstrating immunologic memory. METHODS:: Children immunized with hepatitis B vaccine or serogroup C meningococcal glycoconjugate vaccine (MenCC) at age 2, 3, 4 months received a plain polysaccharide meningococcal serogroup A/C vaccine (MenACP) or MenCC at age 12 months. A post hoc analysis of serum bactericidal activity responses to MenCC assessed whether this differed in MenCC primed and MenCC naive infants. RESULTS:: MenCC primed children displayed higher geometric mean serum bactericidal titers than MenCC naive children following MenACP ( 1518 compared with 30; P = 0.003). A similar difference was seen after a dose of MenCC to toddlers (MenCC primed: 8663 , MenCC naive: 710 ; P < 0.001). The latter comparison became a borderline significance after adjusting for higher pretoddler immunization serum bactericidal geometric mean titers in the MenCC primed group (P = 0.068). CONCLUSIONS:: Administration of glycoconjugate vaccines provides an important alternative method of demonstrating immunologic memory, avoiding the use of plain polysaccharide vaccines that are potentially deleterious in children. This has implications for the design of all future clinical trials of glycoconjugate vaccines.

Účinek pneumokokové konjugované vakcíny vůči pneumokokové meningitidě
Effect of pneumococcal conjugate vaccine on pneumococcal meningitis.

N Engl J Med. 2009 Jan 15; 360(3) : 244-56
Authors: Hsu HE, Shutt KA, Moore MR, Beall BW, Bennett NM, Craig AS, Farley MM, Jorgensen JH, Lexau CA, Petit S, Reingold A, Schaffner W, Thomas A, Whitney CG, Harrison LH

Princip: Invazivní pneumokokové onemocnění mezi dětmi a dospělými kleslo po zavedení pediatrické sedmivalentní pneumokokové konjugované vakcíny (PCV7) v roce 2000, ale jeho účinek na výskytu pneumokokové meningitidy je nejasný.
Metody: Zkoumali jsme trendy pneumokokových meningitid z let 1998 až 2008 za použití dat aktivní populační surveillance z 8 lokalit Spojených států. Izoláty byly seskupeny do PCV sérotypů (4,6B,9V,14,18C,19F a 23F) PCV7 příbuzných sérotypů (6A, 9A, 9L, 9N, 18A, 18B, 18F, 19B, 19C, 23A a 23B) a nevakcinačních sérotypů (všechny ostatní). Změny v incidenci pneumokokových meningitid byly hodnoceny vůči hodnotám z let 1998-1999.
Výsledky: Identifikovali jsme 1379 případů pneumokokové meningitidy. Incidence klesla z 1,13 případů na 0,79 případů na 100.000 osob mezi lety 19998-99 a 2004-05 (30,1% pokles, P<0,001). Mezi dětmi mladšími 2 let a osobami staršími 65 let se incidence snížila během studijního období o 64,0% a 54% (P<0,001 pro obě skupiny). Poměr meningitid vakcinačních sérotypů klesl z 0,66 případů na 0,18 případů (73,3% pokles, P<0,001) bez ohledu na věk sledované populace. I když se poměr onemocnění sérotypů příbuzných s vakcinačními snížil o 32,1% (P=0,08), poměr onemocnění nevakciančních sérotypům se zvýšil z 0,32 na 0,51 (zvýšení o 60,5%, P<0,001). Procenta případů z nevakcinačních sérotypů 19A, 22F a 35B se významně zvýšila během doby sledování. V průměru 27,8% izolátů bylo necitlivých vůči penicilinu a menší počet izolátů bylo necitlivých k chloramfenikolu (5,7%), meropenu (16,6%) a cefotaximu (11,8%). Poměr penicilin rezistentních izolátů se snížil mezi lety 1998 až 2003 (z 32,0% na 19,4%, P=0,01), ale zvýšil se mezi lety 2003 až 2005 (z 19,4% na 30,1%, P=0,03).
Závěr: Stav pneumokokových meningitid se snížil u dětí a dospělých osob po zavedení PCV7. I když celkový účinek očkování zůstává významný, nedávné zvýšení meningitid vyvolané nevakcinačními PCV7 sérotypy včetně kmenů rezistentních k antibiotikům stojí v popředí zájmu.

BACKGROUND: Invasive pneumococcal disease declined among children and adults after the introduction of the pediatric heptavalent pneumococcal conjugate vaccine (PCV7) in 2000 , but its effect on pneumococcal meningitis is unclear. METHODS: We examined trends in pneumococcal meningitis from 1998 through 2005 using active, population-based surveillance data from eight sites in the United States. Isolates were grouped into PCV7 serotypes (4, 6B, 9V, 14, 18C, 19F, and 23F), PCV7-related serotypes (6A, 9A, 9L, 9N, 18A, 18B, 18F, 19B, 19C, 23A, and 23B), and non-PCV7 serotypes (all others). Changes in the incidence of pneumococcal meningitis were assessed against baseline values from 1998-1999 . RESULTS: We identified 1379 cases of pneumococcal meningitis. The incidence declined from 1.13 cases to 0.79 case per 100 , 000 persons between 1998-1999 and 2004-2005 (a 30.1% decline, P<0.001). Among persons younger than 2 years of age and those 65 years of age or older, the incidence decreased during the study period by 64.0% and 54.0%, respectively (P<0.001 for both groups). Rates of PCV7-serotype meningitis declined from 0.66 case to 0.18 case (a 73.3% decline, P<0.001) among patients of all ages. Although rates of PCV7-related-serotype disease decreased by 32.1% (P=0.08), rates of non-PCV7-serotype disease increased from 0.32 to 0.51 (an increase of 60.5%, P<0.001). The percentages of cases from non-PCV7 serotypes 19A, 22F, and 35B each increased significantly during the study period. On average, 27.8% of isolates were nonsusceptible to penicillin, but fewer isolates were nonsusceptible to chloramphenicol (5.7%), meropenem (16.6%), and cefotaxime (11.8%). The proportion of penicillin-nonsusceptible isolates decreased between 1998 and 2003 (from 32.0% to 19.4%, P=0.01) but increased between 2003 and 2005 (from 19.4% to 30.1%, P=0.03). CONCLUSIONS: Rates of pneumococcal meningitis have decreased among children and adults since PCV7 was introduced. Although the overall effect of the vaccine remains substantial, a recent increase in meningitis caused by non-PCV7 serotypes, including strains nonsusceptible to antibiotics, is a concern.

Účinnost pneumokokové konjugované vakcíny vůči akutnímu zánětu středouší prokázaného PCR
Efficacy of pneumococcal conjugate vaccine against PCR-positive acute otitis media.

Vaccine. 2009 Jan 22;
Authors: Palmu AA, Saukkoriipi A, Jokinen J, Leinonen M, Kilpi TM

Zaměřili jsme se na zhodnocení účinnosti pneumokokové konjugované vakcíny vůči akutnímu zánětu středouší (AOM) prokázaný pneumolysin-PCR metodou. 1662 dětí náhodně očkovaných PncCRM nebo kontrolní vakcínou se sledovalo po dobu 24 měsíců na výskyt AOM. Byla-li AOM diagnostikována, odebíral se vzorek tekutiny ze středouší ke stanovení etiologie. Během doby sledování účinnost PncCRM vakcíny dosahovala 19% vůči pneumolysin-PCR pozitivním AOM, ale jen 3% byly-li kultivačně pozitivní případy vyřazeny. Údaje nepodporují účinek PncCRM vůči AOM vyvolaných pneumokoky prokázaných výhradně pneumolysin-PCR.

We aimed to assess the efficacy of a pneumococcal conjugate vaccine against acute otitis media (AOM) positive by pneumolysin-PCR (Ply-PCR). 1662 infants vaccinated with PncCRM or control vaccine using random allocation were followed for AOM up to 24 months of age. When AOM was diagnosed a middle ear fluid sample was obtained for etiological assays. During the per protocol follow-up period the PncCRM vaccine efficacy was 19% against Ply-PCR-positive AOM but only 3% when culture-positive cases were excluded. The data do not support effect of PncCRM on AOM in which only Ply-PCR suggests pneumococcal etiology.

Perzistence příušnicových protilátek po podání 2 dávek vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám
Persistence of Mumps Antibodies after 2 Doses of Measles-Mumps-Rubella Vaccine.

J Infect Dis. 2008 Dec 29;
Authors: Lebaron CW, Forghani B, Beck C, Brown C, Bi D, Cossen C, Sullivan BJ

Princip: Od roku 1990 většina US školáků je očkována druhou dávkou vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR2) před vstupem do mateřské školy. Cílem této studie bylo zhodnotit krátkodobou a dlouhodobou příušnicovou imunogenitu MMR2.
Metody: Do studie se v letech 1994-1995 zařadily děti z Wisconsin, kterým byla podána druhá dávka MMR2 ve věku 4-6 let. Srovnávací skupina starších dětí byla očkována ve věku 9-11 let. Vzorky séra byly sesbírané po 12 letech. Hladiny příušnicových protilátek byly hodnoceny plakově-redukční neutralizační titrací (nejnižší detekovatelný titr 10).
Výsledky: Před podáním MMR2 geometrické průměry titrů (GMT) u mladší skupiny byl 33; žádný subjekt nebyl séronegativní, ale 16% mělo nejnižší detekovatelný titr. Po podání MMR2 dosáhl GMT trojnásobné hodnoty až 97 a proporce mezi nízkými titry se zmenšila až na 3%. 4násobné posílení se objevilo u 54%, ale jen 3% měly pozitivní IgM protilátky. 12 let po podání MMR2 GMT klesl na 46, proporce titrů <=10 nebyla významně odlišná od proporce před podáním MMR2 a 5% bylo séronegativních. Starší skupina vykazovala podobné poměry a ve věku 17 let měly obě skupiny srovnatelné hladiny protilátek.
Závěr: Protilátková odpověď po podání MMR vůči příušnicím byla prudká, ale 12 let po očkování titry klesaly na hladiny podobné jako před podáním MMR2. Žádný výhoda nebyla zjištěna, došlo-li ke zpoždění podáním MMR2 dávky z období před nástupem do mateřské školy až do období školní docházky.

Background. @nbsp; Since 1990 , most US schoolchildren have received a second dose of measles-mumps-rubella vaccine (MMR2) at kindergarten entry. The objective of the present study was to evaluate the short- and long-term mumps immunogenicity of MMR2. Methods. @nbsp; At enrollment in 1994-1995 , children ([Formula: see text]) in a rural Wisconsin health maintenance organization received MMR2 at age 4-6 years. A comparison group of older children ([Formula: see text]) was vaccinated at age 9-11 years. Serum samples were collected over 12 years. Mumps antibody levels were evaluated by plaque-reduction neutralization (lowest detectable titer, 10). Results. @nbsp; Before MMR2, the geometric mean titer (GMT) for the younger group was 33; no subject was seronegative, but 16% had the lowest detectable titer. In response to MMR2, the GMT tripled to 97, and the proportion with low titers diminished to 3%. Four-fold boosts occurred among 54%, but only 3% were positive for immunoglobulin M. Twelve years after MMR2, the GMT declined to 46, the proportion with titers </=10 was not significantly different from the pre-MMR2 proportion, and 5% were seronegative. The older group showed similar patterns, and at age 17 years both groups had comparable antibody levels. Conclusions. @nbsp; The mumps antibody response to MMR2 was vigorous, but over a 12-year period titers declined to levels similar to pre-MMR2 titers. No advantage was apparent in delaying MMR2 from kindergarten to middle school.