Očkování také jako prevence před početím

Určité molekuly na povrchu spermatu, oplodněného nebo neoplodněného vajíčka, časného zárodku a specifický ženský hormon (hCG-lidský chorionový gonadotropin) jsou považovány za nejvhodnějšími kandidáty antikoncepčních očkovacích látek. Posledně zmiňovaný hormon, který má význam pro udržení časného zárodku v děloze, je vylučován na jeho povrchu. Pokud dojde k blokování tohoto hormonu, oplodněné vajíčko se zhruba po 5 dnech po oplodnění vyloučí, a tím těhotenství končí. Pro lepší účinnost očkovací látky, připravené na základě syntetického hormonu, byly použity různé bakteriální nebo virové nosiče, které zvyšují protilátkovou odpověď v těle očkované ženy.

Klinická zkoušení hormonální vakcíny potvrdila předpoklady o její schopnosti neutralizovat tento hormon. Navíc očkování nezměnilo pravidelný cyklus menstruace. Významným hlediskem hodnocení této vakcíny je její bezpečnost a možnost ovlivnění plodnosti ženy. Ukázalo se, že nevyvolá více nežádoucích účinků, obvykle lokálního charakteru, než je běžné po standardním očkování. Důležité bylo i to zjištění, že množství vytvořených protilátek po delším čase klesá až téměř k nulovým hodnotám. Výsledek tohoto očkování není ztráta ženské plodnosti, a proto umožňuje ženě plánovat početí. Tato skutečnost byla potvrzena: nepřeočkované ženy po několika měsících otěhotněly. Navíc ovulace a menstruační cykly zůstaly neovlivněny a jejich délka doby podobně jako menstruační krvácení byly normální.

Pro zajištění dlouhodobé antikoncepční vlastnosti těchto vakcín se vyvíjí speciální nosiče, na které se tento hormon váže. V jiných případech se dokonce do neškodného nositelského viru zabuduje gen, který vyjadřuje tento hormon. Tento typ živé vakcíny je schopen v těle očkované ženy díky reprodukci viru zajistit dostatečné množství hormonu pro vytvoření kvalitní imunitní odpovědi, která ochrání ženu před početím.

Antikoncepční účinnost vakcín je příslibem používání imunopřípravků pro plánované početí v novém tisíciletí.