Internetové informační centrum správného očkování
Další aktualizace: 19.11.2018

Malomocenství aneb zapomenutá nemoc?

Malomocenství neboli lepra je nemoc, kterou způsobuje bakterie zvaná Mycobacterium leprae. Nejčastěji se objevuje ve střední Africe, v jižní a východní Asii. V Evropě se vyskytuje zejména ve Španělsku, Portugalsku, Řecku a na Balkáně. Ačkoli se zdá, že se jedná o onemocnění minulých staletí, ještě dnes se odhaduje, že celkový počet nemocných dosahuje až 11 miliónů.

Nejčastěji se toto infekční onemocnění přenáší při dlouhodobém styku s infekční formou onemocnění prostřednictím kůže nebo dýchacího ústrojí.
Malomocenství probíhají nejčastěji jako infekce bez klinických projevů a jen u malého počtu nakažených se příznaky objeví. Rozeznáváme čtyři formy malomocenství. Tzv. indeterminovaná forma bývá zpravidla počáteční formou tohoto onemocnění a projevuje se vznikem lézí, které se mohou samovolně vyhojit, nebo přejít ve formu tuberkuloidní či lepromatózní. Tuberkuloidní forma je relativně stabilní se sklonem k vyhojení a uzdravení. Tato forma obvykle nebývá nakažlivá. Dojde-li ke vzniku lepromatózní formy, projevuje se tvorbou mohočetných ložisek, které vedou až k deformaci kůže a tkáně.

Dochází postupně ke vzniku vředům na kůži, nosní a ústní sliznici. Tato forma je vysoce nakažlivá. Poslední formou je forma tzv. "bordeline", která se projevuje tvorbou kožních podlitin, bývá zpravidla nakažlivá a má špatnou prognózu. Třebaže onemocnění leprou dnes zapříčiní jen malé procento úmrtí, zůstává toto infekční onemocnění nadále nebezpečné především z hlediska nakažlivosti jeho některých forem.

K léčbě malomocenství se používají specifická antibiotika. Podobně jako u léčby tuberkulózy dochází i v případě lepry ke vzniku určité rezistence na podávaný lék, a proto existuje snaha očkovat vůči této infekci a předejít možným epidemiím či lékové rezistenci bacilů lepry.

Vzhledem k tomu, že vakcína proti tuberkulóze má některé shodné znaky pro tvorbu ochrany také vůči malomocenství, v praxi se zkoušelo očkovat BCG vakcínou vybrané skupiny populace v oblastech se zvýšeným počtem výskytu tohoto onemocnění. Výsledky byly velmi rozličné a účinnost očkování se pohybovala od 20% do 80% v závislosti na geografických a životních podmínkách očkovaného obyvatelstva.

Jiným způsobem přípravy vhodné očkovací látky bylo rozmnožení bakterií lepry na kultivačním médiu a posléze jejich chemické a fyzikální usmrcení. Zajímavostí byla volba kultivačního prostředí, neboť se ukázalo, že jakékoli umělé prostředí bylo nevhodné. Prakticky jediným odpovídajícím prostředím pro kultivaci bakterií byly buňky devítipásového pásovce. Ačkoli očkování tímto typem vakcín vedlo k vytvoření ochrany vůči malomocentsví, dosud se však jednoznačně neví, zda je tato ochrana dostatečná, a proto se v klinických zkouškách dále pokračuje. Předpokládá se, že výsledky budou známy zhruba během pěti let. Účinnost očkování se ověřuje tzv. leprominovou zkouškou, což je zkouška podobná tuberkulínové zkoušce. Dojde-li ke vzniku kožní reakce po této zkoušce, předpokládá se, že účinnost očkování je dostatečné.

Současné trendy vývoje dalších nových vakcín vůči malomocentsví jsou založeny na moderních biotechnologií s využitím genetického inženýrství. Ovšem tyto práce jsou teprve v počátečních stádiích.
Navzdory příznivým výsledkům klinicky zkoušených vakcín bude třeba překonat ještě dlouhou cestu pro zavedení tohoto očkování do praxe.

Vydáno / Aktualizováno: 04.03.2002
Autor: M.Petráš



Kontakt | Podmínky užívání | GDPR | Prémiový obsah | RSS
Správné očkování - veškeré informace o očkování a vakcínách, ale nejen o nich.
info@vakciny.net, Marek Petráš, Copyright ©1999-2018.
Jan Tax: tvorba webových stránek
Žádná část těchto stránek nesmí být kopírována bez souhlasu autora.
Přihlásit